Novela strana 3 z 5

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že hlavními prioritami pro zbytek funkčního období jeho kabinetu je schválení důchodové reformy, revize sociálních dávek, další investice do dopravy i průmyslu nebo změny ve školství. O důchodové reformě chce vláda finálně hlasovat už příští pátek, revize sociálních dávek však nabrala zpoždění. Zásadní reformy už současná vláda neplánuje, prioritou jsou pro ministry již rozpracované změny. Opozice se v obou parlamentních komorách snaží přijetí některých pro vládu klíčových předloh zastavit.

Vláda zaujala kladné stanovisko k poslaneckému návrhu novely školského zákona, který má snížit množství odkladů povinné školní docházky, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle návrhu poslanců vládních i opozičních stran by odklady měly být možné pouze tehdy, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje účast ve výuce. Kabinet rovněž schválil novelu, která má zavést mimo jiné pravidla pro fungování školních psychologů a speciálních pedagogů na základních školách. Rozhodl rovněž o zvýšení letošního rozpočtu vysokých škol o jednu miliardu korun. Jedná se o peníze, které byly vysokým školám přislíbené již na začátku letošního roku.

Pěstování konopí do počtu tří rostlin by do budoucna nemělo být ani přestupkem. Zamýšlená legalizace se týká pouze pěstování pro vlastní potřebu, a to lidmi staršími jednadvaceti let. Hranicí mezi přestupkem a trestným činem má pak být překročení počtu pěti rostlin. Doma bude možné legálně přechovávat až padesát gramů sušiny konopí, mimo domov 25 gramů. Počítá s tím novela trestních předpisů, kterou ministerstvo spravedlnosti v pondělí odeslalo vládě.

Ministerstvo financí připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o třicet miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po prvním jednání vládní pracovní skupiny pro financování škod způsobených povodněmi.

Česká republika patří v přepočtu na obyvatele mezi země s největším počtem lidí za mřížemi. Přeplněným věznicím má ulevit novela trestního zákoníku. Trendem je i podmíněné propuštění, které se vztahuje zhruba na každého čtvrtého, kdo z vězení odchází. Ve čtvrtek se takto po třetině výkonu trestu dostal na svobodu bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý, který byl za mřížemi kvůli korupci.

Prezident Petr Pavel vetoval novelu zákona, podle které by soudy od ledna přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Podle šéfa Soudcovské unie Libora Vávry je to otázka volby politiků. Účast laického prvku na soudním rozhodování je žádoucí, prohlásil Jiří Říha z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v úterních Událostech, komentářích.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) příští týden předloží vládě návrh novely, podle které by se mělo usnadnit vyřizování příspěvků na péči. Nově by je mohl vyřizovat jeden úřad namísto dvou. Lidé, kteří jsou závislí na pomoci druhých, čekají na vyřízení žádosti často řadu měsíců.

Zatímco zaměstnavatelé vítají novelu zákoníku práce, kterou ve středu schválila vláda a která má udělat český trh práce flexibilnější, odbory se k ní staví o poznání chladněji. Podle předsedy Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) novela víc narovná postavení zaměstnanců a zaměstnavatelů, které je prý nyní silnější u zaměstnanců. Pro předsedu Odborového svazu KOVO Romana Ďurča je největší problémem výpověď bez udání důvodu. Ta sice součástí novely není, může se do ní ale ještě dostat v průběhu legislativního procesu, varuje.

Takzvaná „flexibilní“ novela zákoníku práce, která má podle ministerstva práce uvolnit příliš rigidní nastavení zákoníku, se podle informací ČT dočkala schválení vládou. Počítá například s prodloužením zkušební doby ze tří na čtyři měsíce nebo se zkrácením výpovědní lhůty. Novela má začít platit od ledna příštího roku, její podobu kabinet lehce upravil.

Alespoň jednou týdně sportuje zhruba třetina Čechů, mezi seniory je to jeden z deseti. Nedostatek pohybu je přitom jedním z hlavních faktorů rozvoje chronických onemocnění. V září tak na 180 sportovišť na podporu pravidelného cvičení nabídne aktivity pro veřejnost zdarma. Zvýhodňovat lidi, kteří vedou zdravý životní styl, od roku 2026 zřejmě budou i zdravotní pojišťovny.

V Česku se rozmáhají nákladní auta, která jsou registrovaná jako traktory. Dopravcům se takzvané tatraktory vyplatí, nehradí totiž mýtné ani silniční daň a technickou kontrolou procházejí jednou za čtyři roky. Řídit je navíc mohou už sedmnáctiletí. Úřady to chtějí změnit.

Kvůli nedostatku soudních znalců hrozí kolaps justice. Jen minimum expertů se zatím nechalo přezkoušet podle nového zákona, na konci příštího roku by tak museli jako znalci skončit. Do sněmovny proto vláda poslala novelu, která lhůtu pro přezkoušení ruší. Znalců ubývá dlouhodobě, za deset let jejich počet klesl téměř o polovinu.

Do 20. srpna musí poprvé firmy nahlásit správě sociálního zabezpečení příjmy všech svých zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce. Tuto povinnost musí zaměstnavatelé nově plnit pravidelně každý měsíc. Kvůli tomu přibyla agenda účetním.

V Česku se tisknou miliardy reklamních a slevových letáků, ministerstvo životního prostředí chce jejich výrobu a distribuci omezit. Zavedení recyklačního poplatku za odpadové reklamní tiskoviny vidí jako cestu, jak šetřit přírodu, ale také ulevit obcím. Někteří senioři se ale bojí, že je opatření o letáky připraví. Chystaná novela zákona o obalech upravuje také sběr PET lahví a plechovek, platit by mohla začít od poloviny příštího roku.

Prezident Petr Pavel dostal k posouzení jednu z úprav pracovních předpisů, kterou schválil Senát. Zaměstnanci by si díky ní mohli sami určit pracovní dobu. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce další změny zákoníku na vládě schválit ještě během prázdnin.

Poskytovatelé krátkodobého ubytování nejspíš budou muset zapisovat hosty do jednotného registru. Počítá s tím novela, kterou schválili ministři. Stát by podle jejich představ měl získat lepší přehled o tom, kdo komu jaký nocleh poskytuje. Nejasnosti panují hlavně u nabídek přes on-line platformy, jako jsou Airbnb nebo Booking. Novela zároveň umožní obcím tento typ pronájmů částečně regulovat.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce do konce srpna předložit vládě takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce a návrh revize dávkového systému. Uvedl to po setkání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. Změny podle něj zjednoduší systém rozdělování dávek a zároveň víc motivují žadatele.

Úvodní sněmovní debatu o sporném růstu poplatku za televizi a rozhlas poslanci v první jednací den nedokončili. Čtvrteční diskuse trvala zatím patnáct hodin a provázela ji zejména opoziční kritika vládní předlohy. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš označil poplatky mimo jiné za plošnou nepřímou daň, koalice podle něho chce dvojici veřejnoprávních médií korumpovat. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura navrhované zvýšení poplatků a rozšíření okruhu poplatníků považuje za skandální a nemravné. Vládní návrh na zvýšení poplatku s rozšířením okruhu poplatníků je podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) únosný a vyvážený, není podle něho revoluční. Projednávání vládní novely bude pokračovat v pátek po ukončení jiné, řádné schůze.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO) a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Jan Lacina (STAN) diskutovali v Událostech, komentářích o zvyšování koncesionářských poplatků. „Vláda na to jde od ocasu, zákon je zastaralý a nepřihlíží k tomu, jakým způsobem se posunuly technologie,“ míní Juchelka. Nově by podle novely platily také domácnosti, které sice nemají televizní nebo rozhlasový přijímač, ale používají chytrý telefon, tablet či počítač. „Myslím si, že to není daň z internetu,“ oponoval Lacina. Vycházel mimo jiné z rozhodnutí ústavního soudu v Rakousku. O tématu debatovali také šéfové České televize Jan Souček a Českého rozhlasu René Zavoral.

V Česku loni přibylo padesát obcí s vysokou mírou vyloučení, tedy s místy, kde žije vysoký podíl lidí v exekucích, bez práce nebo vzdělání. Důvodem zhoršení je mimo jiné zdražování. Vyplývá to z dat zveřejněných Agenturou pro sociální začleňování. Ta s některými obcemi spolupracuje a pomáhá jim situaci zlepšit. Příkladem můžou být Velké Hamry v Libereckém kraji, kde se lidem snaží zajistit bydlení i práci.

Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o patnáct korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení. Kabinet schválil i další novely, mezi nimi i například navýšení státního příspěvku pro klokánky a podobná zařízení pro okamžitou pomoc dětem v tísnivé situaci (ZDVOP). Místo 39 600 korun by měl na dítě na měsíc činit 43 560 korun.

V Polsku by se mohl částečně obnovit nedělní prodej. Už šest let musí až na výjimky zůstávat tamní prodejny poslední den v týdnu zavřené. Zákon přijatý minulou konzervativní vládou chce ta současná zmírnit. O nedělích by si lidé mohli nakoupit dvakrát za měsíc. Proti jsou odbory, možnou změnu ale vítají zaměstnavatelé.

Vládní strany se neshodnou na případném zavedení výpovědí bez udání důvodu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) poslanci návrh i tak předloží ve sněmovně. Pravděpodobně ale podporu nezíská. Kromě některých vládních stran totiž výpovědi bez udání důvodu odmítá i opozice. ODS a TOP 09 chtějí úpravu připojit k další novele zákoníku práce, kterou kabinet ještě neprojednal.

Vládní novela mysliveckého zákona, od něhož si kabinet slibuje posílit práva vlastníků pozemků a snížit škody způsobené zvěří, teď nemá ve sněmovně podporu. Zjistila to Česká televize. Zákon počítá třeba i se snížením minimální velikosti honitby. Právě to se nelíbí sněmovní opozici, ale i části koaličních stran.