Novela strana 2 z 5

Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna přispívat do spoření na stáří pracovníkům z části takzvané třetí kategorie rizika. Zákon schválila sněmovna. Poslanci rovněž schválili, že Česká pošta nebo jiný držitel poštovní licence zřejmě bude moci získat od státu na úhradu nákladů na základní služby o půl miliardy víc než dosud. Přerušeno ale bylo závěrečné schvalování novely o rozšíření pravomoci obcí.

Přibývání velkých baterií v tuzemsku má od října umožnit novela známá jako Lex OZE 3. Využívat je půjde pro stabilizaci sítě i obchodně. A zájem investorů je obrovský. „Kdo nastoupí do trhu služeb výkonové rovnováhy nejdřív, vydělá na tom nejvíc, protože ceny budou klesat,“ míní specialista na baterie Ivo Apfel. Podle zástupců oboru ale ještě zbývá dořešit problémy s jejich připojováním k soustavě.

V Česku začne od června platit zásadní reforma pracovních předpisů. Dopadne mimo jiné na firmy i jejich zaměstnance. Vláda si od ní slibuje zpružnění trhu – třeba lidem, kteří se vrací z rodičovské dovolené, garantuje původní pozici, dává možnost prodloužit zkušební dobu nebo upravuje tu výpovědní.

Premiér Petr Fiala má kandidáta na post ministra spravedlnosti, jméno případného nástupce předseda vlády neuvedl. S dalším postupem po rezignaci Pavla Blažka chce seznámit veřejnost počátkem příštího týdne. „V kuloárech se mluví o jediném jméně, a to o Evě Decroix (všichni ODS), což je loni zvolená místopředsedkyně strany,“ informoval redaktor ČT Martin Šnajdr. Decroix odmítla spekulace komentovat.

Financování nepedagogických pracovníků jako školníků uklízeček či kuchařek zřejmě bude od příštího roku převedeno ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Ve sněmovně to ve středu prosadila vládní koalice přes odpor opozičních hnutí ANO a SPD. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů má zase být ze státního rozpočtu. Novelu školského zákona nyní posoudí Senát.

Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Počítá s tím vládní předloha, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Předtím poslanci zrychleně schválili také povinné shromažďování zveřejněných informací v rámci Jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Program schůze zákonodárci schvalovali skoro pět hodin. Jednání přerušili po 20:00.

Ústavní soud (ÚS) začal projednávat žalobu soudce Okresního soudu v Děčíně Štěpána Klapky, který se domáhá vyššího platu za letošní rok. Podle předsedy ÚS Josefa Baxy se jí soud ale nebude zabývat přednostně. Baxa také předpokládá, že přijdou další desítky podobných žalob. Sněmovna schválila zákon o platech ústavních činitelů, který nově upravuje i platy soudců, 4. března. Poslanci schvalovali novelu hned nadvakrát. První pokus totiž vetoval prezident Petr Pavel.

Vláda výrazně omezí počet zákonů, které pošle do dolní parlamentní komory. Před středečním výjezdním zasedáním kabinetu v Kutné Hoře to uvedlo hned několik ministrů. Do konce volebního období zbývá zhruba čtyři a půl měsíce. Poslanci navíc chtějí standardní projednávání zákonů ukončit dřív – v červnu. Výjimku budou mít buď urgentní normy reagující na konkrétní situace, nebo naopak technické novely, na kterých se vláda dohodne s opozicí.

Usnadnit předávání rodinných farem mezi generacemi či jim ulehčit od složité administrativy. Novela zákona o zemědělství má podle navrhovatelů podpořit hlavně menší sedláky, kteří hospodaří na vlastní půdě už několik pokolení. Navíc by nově zpřesnila podstatu malé rodinné farmy – tedy jak velká je a kdo ji vlastní. Opoziční ANO ale návrh kritizuje jako znevýhodňující větší hospodářství.

Od začátku roku už nelze umisťovat děti mladší tří let do kojeneckých ústavů. A byl nejvyšší čas. Za velký počet dětí v ústavech sklízelo Česko kritiku domácích i zahraničních institucí. Podle Asociace Dítě a rodina bylo v Evropě jednou z posledních zemí, kde bylo možné děti do tří let do zařízení dávat. Přechod na nový režim byl dle zástupců krajů hladký. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové šlo o krok správným směrem, další výzvy ale čekají.

Přichází konec takzvaných mařičů energie. Jedná se o zařízení podobná třeba fénu, která se spustí, když je v síti přebytek elektřiny. Tu pak přemění na teplo a bez užitku vypustí do vzduchu. Jejich zákaz prošel Poslaneckou sněmovnou v rámci novely energetického zákona přezdívané Lex plyn. Na stole ji teď má Senát.

Jejich rodinám vzala české občanství historie, nyní jej chtějí krajané znovu získat. Jde o potomky dětí Nicolase Wintona, židovské uprchlíky nebo ty, kteří utekli před komunisty. Novela zákona, která by těmto lidem české občanství vrátila, už leží přes rok a půl v Poslanecké sněmovně. Politici však říkají, že to nyní není jejich priorita.

Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou ve středu odpoledne schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Předlohu, která by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci, teď dostane k podpisu prezident.

Senát neodmítl převod financování mezd nepedagogických pracovníků na obce a kraje, jak o to usilovaly především školské odbory či hnutí ANO. Souhlasil ovšem se stanoviskem svého školského výboru, podle něhož je změna v novele školského zákona prosazována bez dostatečné časové rezervy. Koalice chce změnu prosadit v novele, která kvůli opozičním obstrukcím už téměř dva měsíce čeká na schválení sněmovnou.

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.

Sněmovna znovu nedokončila druhé kolo schvalování vzniku Národního parku Křivoklátsko. Postarali se o to svými projevy poslanci ANO a SPD, kteří vznik parku odmítají. Sněmovna se bude návrhem, který ve druhém kole zatím probírala zhruba sedm hodin, opět zabývat zřejmě až v některém z příštích týdnů.

Podmínky pro provoz i požadavky na prostor a vybavení malých dětských skupin do dvanácti dětí se od května zmírní. Od nového školního roku, tedy od září, se pak upraví výživové normy a jídelníček batolat od jednoho roku do tří let ve skupinách. Každý den budou jíst ovoce a zeleninu a aspoň čtyřikrát do měsíce rybu, omezit se má cukr. Počítá s tím novela vyhlášky, kterou podepsal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Od května začne platit také novela zákona o dětských skupinách, která umožňuje vznik sousedských skupin v domácnostech pro nejvýš čtyři děti.

Indie zažívá vlnu protestů a zatýkání kvůli plánu vlády upravit dohled nad darovaným muslimským majetkem a dosadit do správních rad nemuslimy. Změnu zákona odsouhlasila začátkem dubna dolní komora parlamentu. Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího tvrdí, že chce zabránit korupci a údajnému „pozemkovému džihádu“. Muslimové se obávají sporů, zabavování a demolice nemovitostí.

Maďarský parlament schválil změny v ústavě, které podle kritiků omezují práva a svobody komunity LGBT+. Server Index.hu informoval, že pro hlasovalo 140 poslanců, proti 21 poslanců. Přijatá novela základního zákona posiluje zákaz pořádání pochodů hrdosti a zaměřuje se také na osoby s dvojím státním občanstvím, považované za „zrádce národa“, kterým podle agentury AFP nyní hrozí ztráta státní příslušnosti a vyhoštění. Možným terčem tohoto ustanovení je podle AFP finančník a filantrop George Soros.

Schválení největší reformy trestní politiky za posledních patnáct let je nejisté. Vládní priorita prošla prvním čtením v prosinci, od té doby se ve sněmovně neposunula. Ústavně-právní výbor se k trestnímu zákoníku vrátí ve středu. Pokud jednání tentokrát dokončí, na plénum by se novela mohla dostat v dubnu. Změny budou poslanci podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) schvalovat nejdřív v květnu. Zkomplikovat by to mohla opozice.

Tisíce lidí, převážně studentů, v Indonésii znovu protestovaly před parlamentem v Jakartě. Demonstrace vyvolalo přijetí kontroverzní novely armádního zákona. Ta dává tamním ozbrojeným silám větší pravomoci především v politické oblasti. Aktivisté a lidskoprávní skupiny reformu vnímají jako ohrožení demokracie.

Limity na drobné opravy v bytě, které je povinen hradit nájemník, se mají od příštího roku zvýšit o polovinu. Navrhuje to ministerstvo pro místní rozvoj. V současné době je nájemník povinen zaplatit opravu v bytě do tisícovky, nově by to mělo být 1500 korun. Zvýšit se má také limit na roční výdaje, které aktuálně nesmí přesáhnout 100 korun na metr čtvereční, od příštího roku by to mělo být 150 korun. Novela zároveň počítá s tím, že částky, které se neměnily deset let, budou každý rok růst podle míry inflace.

Soudcovská unie vyzvala soudce, aby se domáhali platových nároků soudní cestou. Svým členům poskytne v nejbližší době vzory žalob, uvedla v prohlášení s tím, že v tomto ohledu respektuje závěry Justičního grémia. To se ve středu shodlo na tom, že novela zákona o platech vrcholných politiků a dalších představitelů státu odporuje českému ústavnímu pořádku.

Jedním z hlavních témat vládní novely zákona o veřejném zdravotním pojištění je prevence. Pokud norma projde, pojišťovny by na ni měly mít možnost vynakládat víc prostředků. Opozice ale upozorňuje, že to bude záležet na jejich finanční kondici. Zdravotní výbor ve středu posuzoval na dvě desítky pozměňovacích návrhů k zákonu. Mezi nimi i ten, který by pacientům umožnil zvolit si a doplatit dražší variantu péče. Na této změně se ale přítomní poslanci nedokázali shodnout.