Ministerstvo průmyslu a obchodu strana 4 z 5

Ministerstvo zemědělství vybírá kategorie základních potravin, u nichž by rádo snížilo DPH. Vyplynulo to z jeho vyjádření pro Otázky Václava Moravce. Hosté pořadu –⁠ prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha –⁠ však nevěří, že by k tomu došlo.

Zástupci unijních zemí v tomto týdnu podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Zastropování ceny plynu ale podmínili splněním několika podmínek. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje závěry summitu za úspěch, od české opozice ale zní kritika a rozpačitý je i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. O výsledcích jednání lídrů EU diskutovali hosté v pořadu Události, komentáře.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) by měl podle předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové na koaliční radě vysvětlit svůj úterní výrok, aby se velké firmy vydávaly za malé a střední, aby dosáhly na vládní pomoc s vysokými cenami energií. V souladu s výkladem Síkelova ministerstva to nicméně pokládá za nadsázku, uvedla v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové.

Po roce skončilo v České obchodní inspekci období bez řádného ústředního ředitele. K 1. říjnu jím byl jmenován Jan Štěpánek, který byl ředitelem ústředního inspektorátu již na počátku minulého desetiletí a nyní uspěl ve výběrovém řízení. Jeho předchůdce Mojmír Bezecný skončil loni v září, svůj odchod zdůvodnil soukromými a rodinnými důvody. O post se ucházelo osm lidí, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) vybíral ve finále ze tří kandidátů.

Lukáš Vondrovic je novým ředitelem Správy úložišť radioaktivního odpadu. Uspěl ve výběrovém řízení, které vypsalo ministerstvo průmyslu a obchodu. O post se ucházeli ještě další tři lidé. Předchozí ředitel Jan Prachař skončil na jaře ve vazbě, policie ho obvinila kvůli údajnému ovlivňování veřejné zakázky. Řízením úřadu byl pak dočasně pověřen náměstek ministra průmyslu a obchodu.

Snížení špičkové spotřeby elektřiny o pět procent, na kterém se shodly státy Evropské unie, bude fakticky dobrovolné. Řekl to koordinátor českého předsednictví na ministerstvu průmyslu a obchodu Tomáš Prouza. Podle ekonoma Petra Zahradníka je ale velmi důležité i zastropování cen elektřiny. Na zastropování plynu se státy neshodly, ale diskutují o něm. Podle Prouzy si ale každá země tento strop představuje jinak. Tomáš Prouza a Petr Zahradník hovořili o závěrech rady unijních ministrů pro energetiku v Událostech, komentářích.

Vláda příští pondělí představí opatření, která by měla odštítit občany, firmy i veřejné instituce od přílišného zdražování energií. Po středečním jednání o nich již mají ministři jasnou představu, řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Národní řešení ale zveřejní až poté, co bude jasné, na čem se shodnou evropští ministři pro energetiku, kteří se sejdou v pátek. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) avizoval, že chce z jednání evropské rady vyjmout otázku možného zastropování cen plynu z Ruska. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl v Poslanecké sněmovně, že dodávky plynu na zimu jsou zajištěné a nehrozí kolaps.

Od pondělí začíná platit takzvané předcházení stavu nouze v teplárenství. Umožní teplárnám topit za využití jiných paliv, než je zemní plyn, aniž budou čelit sankcím či zdlouhavým povolovacím procesům. Některé firmy však uvádějí, že na alternativní palivo nepřejdou. Například proto, že rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu přichází pozdě, nebo že nemohou použít alternativní paliva z technologických důvodů.

Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard korun. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu a výdaji 2,019 bilionu korun. Oproti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard.

Všem zaměstnancům veřejných služeb a státu, kteří letos v lednu nedostali přidáno, se od září zvednou platové tarify neboli základ výdělku o deset procent. Nařízení o navýšení schválila vláda. Do konce roku bude podle podkladů k nařízení potřeba z rozpočtu státu, samospráv a zdravotních pojišťoven 5,17 miliardy korun navíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) to schodek rozpočtu nezvýší, resorty mají peníze najít ve své pokladně. Odbory požadovaly přidání kvůli vysoké inflaci, hrozily protesty. Vláda také souhlasila se zvýšením příspěvku na mobilitu pro handicapované o 350 korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásí situaci předcházení stavu nouze v teplárenství. Znamená to, že od 5. září budou moci teplárny používat bez rizika pokut jiné palivo než zemní plyn, řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Chce se zaměřit hlavně na zranitelné zákazníky, urychlí tak definici těchto zákazníků. Vláda se také zabývala možností založit státního obchodníka s energiemi, který by mohl pomoci s nákupem energií například pro kraje nebo nemocnice.

Kvůli prudkému růstu cen elektřiny připravuje Evropská komise krizová opatření a systémovou reformu trhu. V projevu na konferenci Bledské strategické fórum o tom informovala předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Chystané změny blíže nespecifikovala. Krátce předtím svolal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na pátek 9. září mimořádné jednání Rady ministrů Evropské unie pro energetiku s cílem obnovit fungování trhu s energiemi.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo webovou kalkulačku, kde si domácnosti mohou spočítat orientační výši vládního příspěvku na energie. Ministerstvo společně s kalkulačkou spustilo i nový web, kde lidé najdou podrobnosti k takzvanému úspornému tarifu či tipy, jak mohou sami ušetřit energie. Resort o tom v pondělí informoval v tiskové zprávě.

Některé nemocnice mají smlouvy na dodávky energií uzavřené jen do konce roku. V krajním případě jim tak hrozí, že od ledna budou odpojeny od sítě. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se proto v Otázkách Václava Moravce zavázal, že dodávky energií do fakultních nemocnic vyřeší do konce září. Podle exministra Romana Prymuly lze jen obtížně předpovídat dopad energetické krize na zdravotnictví. Oba byli hostem pořadu Otázky Václava Moravce, který se věnoval také přípravám státu na podzimní covidovou vlnu.

Vláda na svém středečním jednání schválila návrh takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 tisíc korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba čtyři tisíce korun. Na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda 177 miliard korun. Podle něj je tak ve vztahu k HDP v masivnosti podpory ČR čtvrtá v EU, podotkl po jednání vlády.

V pátek vypršel termín pro zasílání připomínek k návrhu vyhlášky ministerstva průmyslu o regulaci vytápění. Kvůli úsporám pro případ, že dojde k omezení dodávek plynu z Ruska, navrhuje resort omezit teplotu v hotelových pokojích na osmnáct stupňů Celsia. Provozovatelé hledají cesty, jak hostům zajistit dosavadní teplotní komfort i v případě plynové regulace.

Šéf Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) radí vládě, aby srozumitelně sdělila lidem, jaká budou platit opatření, když dojdou zásoby plynu. Podle něj je naprosto absurdní v této chvíli řešit, zda Češi budou mít doma osmnáct, nebo devatenáct stupňů. Kuba zároveň upozornil, že situaci musí řešit ministerstvo, nikoliv kraje. Komunikace vlády v této situaci není přehledná, sdělil Kuba v Interview ČT24.

Ačkoliv se zpřesňují parametry úsporného tarifu pro domácnosti, k jednání o konkrétních částkách se ministři stále nedostali. Shoda je však na tom, že proplácet se bude přes zálohy na elektřinu. A ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Energetickým regulačním úřadem také prověří, jestli dodavatelé energií vyměřují svým zákazníkům zálohy poctivě. Pokud by lidem připadala nově vypočtená výše záloh přemrštěná, budou se moci obrátit právě na regulační úřad.

Stát odebral třinácti firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom. Firmy přišly o kapacitu v celkovém objemu 261 milionů metrů krychlových plynu, informoval David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Roční spotřeba plynu v Česku činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových, z Ruska pochází zhruba 98 procent.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teplotu. Cílem je reagovat na případný výpadek dodávek plynu a dosáhnout potřebných úspor. Cílem Evropské komise je snížit spotřebu plynu v evropských zemích o patnáct procent. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na osmnáct stupňů, ve školních učebnách na devatenáct stupňů.

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Senátoři podpořili úsporný tarif na energie pro domácnosti. Kolik bude příspěvek činit a kdo na něj bude mít nárok, stanoví vláda nařízením. Má se tak stát nejpozději v srpnu. Horní komora také schválila snížení plateb za státní pojištěnce, po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Od roku 2024 se budou valorizovat automaticky. Protokoly o vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO) projedná Senát ve středu 10. srpna.

Ministerstvo průmyslu řeší problém s jedním z obřích podzemních zásobníků plynu. Patří do kritické infrastruktury a je skoro prázdný. Společně ho vlastní skupina podnikatele Karla Komárka a ruský Gazprom. Ten si většinu kapacity rezervoval, jenže surovina nepřitéká. Od konce června tak začal prostor využívat ČEZ. Stát pak vstoupil do jednání s jedním z majitelů o převodu akcionářských práv.

Sněmovna zrychleně v legislativní nouzi schválila energetický úsporný tarif, který má domácnostem pomoci s vysokými platbami za elektřinu a plyn. Poslanci původní návrh rozšíříli ještě o teplo. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve čtvrtek tarif představil. Uvedl, že výše příspěvku bude fixní, nemá tak jít o procentuální pomoc. Na úsporný tarif by mohla vláda vyčlenit přes třicet miliard korun. Detaily budou podle ministra známy později.