Ministerstvo průmyslu a obchodu strana 4 z 5

Kvůli prudkému růstu cen elektřiny připravuje Evropská komise krizová opatření a systémovou reformu trhu. V projevu na konferenci Bledské strategické fórum o tom informovala předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Chystané změny blíže nespecifikovala. Krátce předtím svolal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na pátek 9. září mimořádné jednání Rady ministrů Evropské unie pro energetiku s cílem obnovit fungování trhu s energiemi.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo webovou kalkulačku, kde si domácnosti mohou spočítat orientační výši vládního příspěvku na energie. Ministerstvo společně s kalkulačkou spustilo i nový web, kde lidé najdou podrobnosti k takzvanému úspornému tarifu či tipy, jak mohou sami ušetřit energie. Resort o tom v pondělí informoval v tiskové zprávě.

Některé nemocnice mají smlouvy na dodávky energií uzavřené jen do konce roku. V krajním případě jim tak hrozí, že od ledna budou odpojeny od sítě. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se proto v Otázkách Václava Moravce zavázal, že dodávky energií do fakultních nemocnic vyřeší do konce září. Podle exministra Romana Prymuly lze jen obtížně předpovídat dopad energetické krize na zdravotnictví. Oba byli hostem pořadu Otázky Václava Moravce, který se věnoval také přípravám státu na podzimní covidovou vlnu.

Vláda na svém středečním jednání schválila návrh takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 tisíc korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba čtyři tisíce korun. Na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda 177 miliard korun. Podle něj je tak ve vztahu k HDP v masivnosti podpory ČR čtvrtá v EU, podotkl po jednání vlády.

V pátek vypršel termín pro zasílání připomínek k návrhu vyhlášky ministerstva průmyslu o regulaci vytápění. Kvůli úsporám pro případ, že dojde k omezení dodávek plynu z Ruska, navrhuje resort omezit teplotu v hotelových pokojích na osmnáct stupňů Celsia. Provozovatelé hledají cesty, jak hostům zajistit dosavadní teplotní komfort i v případě plynové regulace.

Šéf Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) radí vládě, aby srozumitelně sdělila lidem, jaká budou platit opatření, když dojdou zásoby plynu. Podle něj je naprosto absurdní v této chvíli řešit, zda Češi budou mít doma osmnáct, nebo devatenáct stupňů. Kuba zároveň upozornil, že situaci musí řešit ministerstvo, nikoliv kraje. Komunikace vlády v této situaci není přehledná, sdělil Kuba v Interview ČT24.

Ačkoliv se zpřesňují parametry úsporného tarifu pro domácnosti, k jednání o konkrétních částkách se ministři stále nedostali. Shoda je však na tom, že proplácet se bude přes zálohy na elektřinu. A ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Energetickým regulačním úřadem také prověří, jestli dodavatelé energií vyměřují svým zákazníkům zálohy poctivě. Pokud by lidem připadala nově vypočtená výše záloh přemrštěná, budou se moci obrátit právě na regulační úřad.

Stát odebral třinácti firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom. Firmy přišly o kapacitu v celkovém objemu 261 milionů metrů krychlových plynu, informoval David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Roční spotřeba plynu v Česku činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových, z Ruska pochází zhruba 98 procent.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teplotu. Cílem je reagovat na případný výpadek dodávek plynu a dosáhnout potřebných úspor. Cílem Evropské komise je snížit spotřebu plynu v evropských zemích o patnáct procent. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na osmnáct stupňů, ve školních učebnách na devatenáct stupňů.

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Senátoři podpořili úsporný tarif na energie pro domácnosti. Kolik bude příspěvek činit a kdo na něj bude mít nárok, stanoví vláda nařízením. Má se tak stát nejpozději v srpnu. Horní komora také schválila snížení plateb za státní pojištěnce, po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Od roku 2024 se budou valorizovat automaticky. Protokoly o vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO) projedná Senát ve středu 10. srpna.

Ministerstvo průmyslu řeší problém s jedním z obřích podzemních zásobníků plynu. Patří do kritické infrastruktury a je skoro prázdný. Společně ho vlastní skupina podnikatele Karla Komárka a ruský Gazprom. Ten si většinu kapacity rezervoval, jenže surovina nepřitéká. Od konce června tak začal prostor využívat ČEZ. Stát pak vstoupil do jednání s jedním z majitelů o převodu akcionářských práv.

Sněmovna zrychleně v legislativní nouzi schválila energetický úsporný tarif, který má domácnostem pomoci s vysokými platbami za elektřinu a plyn. Poslanci původní návrh rozšíříli ještě o teplo. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve čtvrtek tarif představil. Uvedl, že výše příspěvku bude fixní, nemá tak jít o procentuální pomoc. Na úsporný tarif by mohla vláda vyčlenit přes třicet miliard korun. Detaily budou podle ministra známy později.

Poslanci budou ve čtvrtek jednat o kauze kolem pražského dopravního podniku a o tom, jakou roli v ní hrálo hnutí STAN. Mimořádnou schůzi iniciovala opozice. Už odpoledne sněmovnu čeká schůze další, tentokrát vyvolaná koalicí. Další jednání mají poslanci v plánu i v pátek a příští týden.

Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) po pátečním zasedání krizového štábu mimo jiné řekl, že dodávky plynu z Ruska do Česka jsou zatím stabilní a bez výpadků. Nelze ale podle něj vyloučit, že se dodávky sníží, či zcela ustanou. Plynové zásobníky jsou dle Síkely nyní plné z více než dvou třetin. „Jsme v další epizodě energetické války,“ řekl.

Na pomoc s drahými energiemi vláda plánuje vynaložit desítky miliard. Očekávaný speciální energetický tarif dostal první obrysy. Vláda chce během příští topné sezony přispět domácnostem, které topí plynem nebo elektřinou. Podle prvních náznaků pomoc nepřesáhne deset tisíc korun. Opozice upozorňuje na mezery v avizovaném tarifu.

Městský soud v Praze rozhodl o tom, že ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba České republiky a dalších žalobců tím, že nepodnikla kroky k dostatečnému snižování skleníkových emisí. Rozsudek je pravomocný, ministerstva ale mohou podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).

Vláda je připravena vydat na úsporný tarif z rozpočtu víc než padesát miliard korun. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) minulý týden na svém Twitteru oznámil, že kabinet návrh tarifu projedná 22. června. Už dřív uvedl, že nižší cena se bude týkat elektřiny i plynu. Náklady státního rozpočtu na tuto pomoc odhadl před časem mezi 16 až 24 miliardami korun. Gazdík k tomu v neděli řekl, že ten, kdo bude šetřit, dosáhne na maximální slevu.

Dvě firmy ze skupiny Agrofert mají vrátit z dotací přibližně 4,6 milionu korun. Kontroly auditorů z ministerstva financí odhalily pochybení u šesti projektů dvou firem z holdingu. Resort také podal kvůli jedné z neoprávněně udělených dotací trestní oznámení na hodnotitele, který žádost posuzoval. Infromoval o tom server iROZHLAS.cz, který má k dispozici dopis českých úřadů Bruselu k auditu ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).

Vláda schválila zákon, který zkracuje režim dodavatele poslední instance ze šesti měsíců na polovinu. Schválit ho musí parlament. V současnosti trvá režim DPI šest měsíců. Za tu dobu si musí zákazník, jehož předchozí dodavatel mu přestal dodávat energie, najít nového dodavatele a uzavřít s ním smlouvu. Po uplynutí půlroční lhůty se zákazník dostává do neoprávněného odběru a hrozí mu odpojení od energií.

Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od září znovu kvůli vysoké inflaci mimořádně zvýší. Zásluhová část penze se všem příjemcům zvedne o 5,2 procenta. Průměrný starobní důchod tak vzroste o 699 korun, schválil ve středu kabinet Petra Fialy (ODS). Ten měl na programu i návrh na jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě do osmnácti let, nakonec ho ale odložil. Projednávat ho ministři budou až příští týden spolu s novelou o podpoře zkrácených úvazků a státní sociální podpoře.

Policie v souvislosti s veřejnými zakázkami Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) obvinila i ředitele této státní organizace Jana Prachaře, soud ho vzal do vazby, uvedly ve středu Seznam Zprávy. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) to nepřímo potvrdil, když na Twitteru napsal, že u Prachaře „nastaly pracovní překážky pro výkon jeho funkce“. Řízením SÚRAO proto dočasně pověřil svého náměstka pro jadernou energetiku Tomáše Ehlera.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) představil plán na dostatečné naplnění zásobníků s plynem před nadcházející zimou. Ty se podle něj plní velmi rychle. Zásobníky jsou v současnosti naplněny z více než čtyřiceti procent, řekl Síkela. Česko podle něj bude v nákupech pokračovat, ministr počítá se zřízením postu státního obchodníka s energiemi, který má zvýšit bezpečnost.

Policisté obvinili pět lidí a jednu firmu v souvislosti s veřejnými zakázkami Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Jde o trestný čin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Na webu Vrchního státního zastupitelství v Praze to uvedl státní zástupce Jakub Bílý. Detektivové zasahují v budově správy úložišť v centru Prahy, potvrdil Vojtěch Srnka, mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu, pod které SÚRAO spadá.