Ministerstvo průmyslu a obchodu strana 5 z 5

Jak nahradit závislost na ruském plynu? V Česku je přes pět set bioplynových stanic, které z bioodpadu vyrábějí teplo a elektřinu. Kdyby všechny měly technologie na výrobu biometanu, mohly by pokrýt až pětinu spotřeby celé země. Reálné to ale je až za víc než deset let.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že zastavení dodávek plynu přes ukrajinskou stanici Sochranovka nemá vliv na dodávky plynu do České republiky. Touto cestou totiž proudí jen malá část suroviny, více než 99 procent plynu přitéká z Německa. Dodávky plynu do Česka jsou podle Síkely stabilní a bez anomálií.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Zásobníky plynu v České republice jsou naplněny z 30 procent, což je k 1. květnu historické maximum. V nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Množství plynu v zásobách k 1. květnu překročilo miliardu metrů krychlových. Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity zásobníků. Naplní se podle něj plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.

Čerpání části evropských peněz z Národního plánu obnovy je ohrožené. Část programů nabírá zpoždění, navíc jsou kvůli vysoké inflaci projekty náročnější pro státní rozpočet. Celkem si mají podniky a instituce rozdělit do roku 2026 skoro 200 miliard korun.

Cena zemního plynu pro evropský trh v reakci na přerušení dodávek do Polska a Bulharska ve středu ráno poskočila zhruba o pětinu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nemá vláda žádné signály o tom, že by surovina do Česka přestala proudit, český kabinet ale podniká kroky, aby zajistil dostatek plynu jak pro tuzemské domácnosti, tak firmy. Při nedostatku by se podle ministerstva průmyslu dodávky zachovaly hlavně domácnostem a kritické infrastruktuře, jako jsou třeba nemocnice.

Vrchní soud v Praze chyboval v kauze tří bývalých úředníků ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), když nařídil změnu prvostupňového senátu Městského soudu v Praze, který trojici opakovaně zprostil obžaloby. Rozhodnutí o odnětí případu zrušili ústavní soudci, vyhověli tak stížnostem obžalovaných Miroslava Elfmarka, Břetislava Grégra a Zuzany Matějíčkové.

Hnědé uhlí by se v Česku mohlo těžit i po roce 2033. Přestože má vláda toto datum v programovém prohlášení jako konečné pro využívání této suroviny, začala nyní jednat s těžaři o možnostech prodloužení těžby. Hlavním důvodem je podle kabinetu zajištění energetické bezpečnosti státu.

U dodavatelů poslední instance (DPI) zůstává 5604 domácností v případě plynu a 13 880 odběratelů v případě elektřiny, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Většina z nich má čas změnit dodavatele energií do 14. dubna.

Poslanci jednomyslně schválili usnesení odsuzující ruský postup na Ukrajině. Vyzvali k vytvoření mezinárodního tribunálu, který se bude zabývat válečnými zločiny, a českou vládu k zapojení státu do těchto příprav. Ostře se vůči Rusku vymezil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle něj připomíná situace v Buče hrůzy druhé světové války. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásili ruský postup vůči Ukrajincům za genocidu.

Ve středu přibylo v Česku 7397 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, tedy asi o 13 procent méně než před týdnem. Nadále klesá také počet hospitalizovaných s nemocí covid-19. Oproti předchozí středě se jejich množství snížilo skoro o pětinu na 1773, z nichž 87 bylo ve vážném stavu. Pozitivní testy na covid-19 u Ukrajinců tvoří asi procento případů v Česku, oznámil Ústav zdravotnických informací a statistiky. Část testovacích míst od dubna zkrátí provozní dobu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) odebere firmě Penam ze skupiny Agrofert stamilionovou dotaci, kterou získala na linku na výrobu toustového chleba. Resort se rozhodl podporu odejmout poté, co od Evropské komise získal podklady o nedostatečné inovativnosti projektu. Ministerstvo o tom informovalo na svém webu. Komise již dříve rozhodla, že sto milionů korun neproplatí. Holding Agrofert trvá na tom, že podpora byla vyplacena v souladu s dotačními pravidly. Ministerstvo by podle firmy nemělo předjímat výsledek správního řízení.

Národní plán obnovy čekají změny. Dokument, který počítá s miliardovými investicemi, schválila vloni vláda Andreje Babiše (ANO). Současný kabinet míní, že řada projektů se realizovat nedá, a Česko tak v důsledku může přijít o část peněz z Unie.

Kvůli válce na Ukrajině se mimořádně sešla tripartita. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Česká republika na samé hraně počtu uprchlíků, které je bez větších problémů schopna absorbovat. Zástupci odborů i zaměstnavatelů po tripartitě ocenili Fialovu návštěvu Ukrajiny. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka ukázala význam Česka před předsednictvím v EU. Odbory a zaměstnavatelé žádají vládu, aby připravila pro různá odvětví nastavení pravidel pro využití kurzarbeitu. Hnutí ANO volá po novele rozpočtu. Čerpací stanice poslaly ministerstvu financí údaje o cenách pro kontrolu marží při prodeji paliv.

Ceny pohonných hmot v Česku nadále výrazně rostou. Vláda proto rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a také o zrušení silniční daně pro osobní vozy a dodávky do 12 tun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že ministerstvo průmyslu bude kontrolovat umělé zvyšování marží u pohonných hmot. Část dopravců uvedla, že kvůli rostoucím cenám paliv může zdražit jízdné v MHD nebo se snížit provoz veřejné dopravy – o řešeních vyšších nákladů jednají s městy.

Vláda Petra Fialy (ODS) na středečním jednání schválila, aby ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) podnikl potřebné kroky k vyhlášení tendru na výstavbu bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Na rozhodnutí kabinetu se čekalo, nyní ho akceleroval ruský útok na Ukrajinu a související hrozba energetické krize.

Vláda na mimořádném jednání schválila další dodávku zbraní a vojenské techniky pro Ukrajinu. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v České televizi uvedla, že bude mít hodnotu 400 milionů korun. „Nejedná se o lehké zbraně,“ dodala, bližší informace ale z bezpečnostních důvodů odmítla sdělit. V sobotu schválené dodávky zbraní a munice v hodnotě 188 milionů korun už podle vyjádření české armády dorazily na místo určení.

Počet žadatelů o příspěvek na bydlení od začátku roku vzrostl o 21 tisíc lidí. Uvedl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který nárůst dává do souvislosti s cenami energií. Vláda v uplynulých týdnech kvůli turbulencím na energetickém trhu rozšířila sociální podpory, podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) chystá i podpůrný program pro živnostníky a legislativu, která má oblast pro příště lépe chránit.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že nebude škrtat v dotacích na obnovitelné zdroje. Avizované snížení o osm miliard na devatenáct miliard korun ve státním rozpočtu pro letošní rok chce nahradit z úspor, které vznikly mimo jiné díky vyšším tržním cenám elektřiny. Ve čtvrtek to resort uvedl na Twitteru.

Strategické kovy ze státních hmotných rezerv vláda zatím prodávat nebude. Potvrdili to ministři financí a průmyslu Zbyněk Stanjura (ODS) a Jozef Síkela (za STAN). Právě bývalý šéf resortu průmyslu Karel Havlíček (ANO) se chtěl části zásob zbavit - s tím, že některé jsou v současné době už nevyužitelné.

Jaderná energie má být podle českých úřadů pokládána Evropskou unií za nízkoemisní i po roce 2045 a plynové elektrárny by měly mít povoleny vyšší emisní limity. To jsou podle serveru HN.cz jedny z připomínek Česka k návrhu takzvané taxonomie, tedy návrhu nových pravidel pro ekologické investice. Garantem pro dokument s připomínkami české strany, který bude poslán do Bruselu, je podle serveru ministerstvo průmyslu a obchodu. K návrhům na dočasné zařazení energie vyráběné z jádra a zemního plynu mezi zelené investice se mohou státy EU, zástupci byznysu či nevládní organizace vyjádřit do pátku.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) doporučil ministerstvu průmyslu a obchodu zrušit státní podnik ČPP Transgas. Podle kontrolorů nezajišťuje Transgas žádný významný zájem státu, místo toho jen spravuje, pronajímá nebo prodává nemovitosti, případně plní dílčí úkoly, které mu resort ukládá. Podnik je navíc dlouhodobě ve ztrátě, v letech 2016 až 2020 dosáhla celkově 22,8 milionu korun. Vyplývá to z prověrky hospodaření ČPP Transgas v letech 2017 až 2021, jejíž závěry NKÚ v pondělí ráno zveřejnil.

Pokud stát bude podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) nějaké kompenzace vyplácet, zaměří se na podnikatele, kteří si bez takové pomoci těžko poradí. Zároveň by měli prokázat životaschopný podnikatelský model, aspoň částečně uzpůsobený na aktuální podmínky trhu. Ministerstvo průmyslu a obchodu za bývalého vedení Karla Havlíčka (ANO) rozdávalo podle Síkely podporu velmi neúčelně. Pokud to nebude absolutně nutné, stát už peníze nebude poskytovat plošně, oznámil.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) rozhodl o pozastavení čerpání udělených licencí na vývoz vojenského materiálu a materiálu použitelného na kontrolu davu do Kazachstánu v souvislosti s aktuální situací v zemi. Uvedla to Aneta Kovářová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Resort odeslal příslušnou žádost na licenční správu ministerstva průmyslu a obchodu.