Jednu miliardovou investici v Moravskoslezském kraji oznámila v pátek společnost ČEZ, druhou italská společnost IRCE. Právě z ciziny ale do Česka přichází stále méně peněz. Navíc obce o některé investice moc nestojí. I proto, že z nich mají malé příjmy.
Dvě firmy ohlásily miliardové investice. Celkově však z ciziny přichází stále méně peněz
Události: Investice v Česku a starosti obcí (zdroj: ČT24)
ČEZ chce postavit v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026.
„Celkové investice do energetické infrastruktury v Moravskoslezském kraji překonají deset miliard korun v nejbližších letech. Máme připraveno několik desítek projektů výstavby obnovitelných zdrojů, ať už fotovoltaických elektráren, anebo větrných parků,“ řekl místopředseda představenstva ČEZu Pavel Cyrani.
Italská firma se chce přiblížit klientům
Italská společnost IRCE předpokládá, že letos na podzim dobuduje svůj závod ve strategické průmyslové zóně v Mošnově na Novojičínsku. V první fázi chce zaměstnat 60 až 90 pracovníků, s jejichž náborem v současnosti začíná, v budoucnu by firma mohla mít až 120 zaměstnanců. Celková výše investice společnosti by měla být od 35 do 40 milionů eur (zhruba 880 milionů až jedna miliarda korun).
Místo si firma vybrala kvůli vhodné poloze a dopravní obslužnosti. „Česká republika je v centru Evropy a chtěli jsme se více přiblížit svým klientům,“ uvedl předseda skupiny IRCE Andrea Casadio.
Proud investic výrazně zeslábl
„Doba se změnila. Dneska nám nejde nutně o kvantitu, o maximální počet investic. Klíčová je kvalita ve smyslu zejména vysoké přidané hodnoty a řekněme příspěvku k modernizaci české ekonomiky,“ říká vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací ministerstva průmyslu a obchodu Petr Očko.
Reaguje tak zároveň na skutečnost, že ze zahraničí přicházejí investice ve stále menší míře. Zatímco například v roce 2014 státní agentura CzechInvest dojednala 147 projektů přibližně za 87 miliard korun, loni jich bylo jen deset za necelých 19 miliard. „Nechceme se za každou cenu dostat na ty počty investic, které tady byly před dvaceti lety,“ vysvětluje Očko.
Obcím v Česku plyne z investice mnohem méně než v Německu
Zásadním problémem, hlavně u velkých investic, jsou nepřipravené plochy. Tuto problematiku nově zajišťuje Státní investiční a rozvojová společnost. Plánuje připravit plochu v krajích, kde nastává útlum těžby uhlí. Tedy v kraji Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském.
Studie ukazují, že na rozdíl například od sousedního Německa nebo Rakouska mají obce z investic mnohem nižší příjmy. Roli v nich hraje třeba i nastavení daní z nemovitosti v jednotlivých zemích.
„Obce v Německu mají ty příjmy velmi velké. Skoro 25 procent toho celkového zatížení jde do rozpočtu dané obce. Kdežto v České republice jsou to jen čtyři procenta, říká senior manažer daňového oddělení KPMG Přemysl Klas.
Přínosy pro obce v Česku, Německu a Rakousku