Kryty

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.

Izrael čelí balistickým střelám z Íránu, které jsou násobně ničivější než rakety, které na židovský stát dříve odpalovalo teroristické hnutí Hamás z Pásma Gazy. Obyvatele na útoky vždy upozorní telefon, druhou fázi poplachu již ohlašují sirény a lidé se musí schovat do krytů. Tyto situace jsou náročné pro rodiny s dětmi, před raketami se s nimi musí schovávat několikrát denně. Přes den se sousedé snaží děti rozptýlit. Zato v noci panuje v krytech ticho – lidé v polospánku čekají na konec poplachu s vědomím, že za pár hodin je to čeká znovu.

Premiér Petr Fiala (ODS) svolal schůzku k bezpečnostním otázkám, které se hnutí ANO i SPD odmítly účastnit. Lubomír Metnar (nestr. za ANO) v Interview ČT24 vysvětlil, že ANO chce o obraně jednat, ale ne na „PR akcích“ vládní koalice. Zdůraznil, že hnutí podporuje posilování obranyschopnosti a zvyšování výdajů na obranu, avšak pouze za podmínky efektivního a hospodárného využití prostředků. Za klíčové považuje předseda sněmovního branného výboru nábor vojáků či dobudování protivzdušné obrany.

Otázky ohledně obrany a bezpečnosti stále více rezonují společností. Má Česko vojensky podporovat Ukrajinu? Jsou lidé ochotní v případě napadení bránit svoji zemi se zbraní v ruce? Ví obyvatelé, jak se chovat v krizových situacích? A jak je na tom Česko s kryty? Těmto i dalším tématům spojeným s obranou vlasti se věnuje publicistický pořad České televize Fenomén doby.

Aktuální data ukazují, že Česko má možnost umístit do bezpečných krytů pouze asi tři procenta obyvatel. Navíc je jejich rozložení značně nerovnoměrné, nejvíc se jich nachází ve velkých městech. Podívejte se na detailní mapu, kde najdete kryt, který leží nejblíž k vašemu bydlišti.

V reakci na mezinárodní krize se Švýcarsko snaží oživit svou síť jaderných krytů. Země ji udržuje už od dob studené války. Zákon přijatý v roce 1963 dokonce garantuje každému občanovi, ale i dočasným rezidentům země, lůžko v úkrytu v případě války. To znamená, že země má mít v podzemí k dispozici zhruba devět milionů míst. V praxi se ale ukazuje, že k naplnění závazku jsou nutné nové investice. Vláda proto hodlá na opravy a plné zprovoznění bunkrů v příštích letech uvolnit v přepočtu až šest miliard korun.

Neefektivitu státu v mnoha oblastech, na kterou Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) každoročně upozorňuje ve svých výročních zprávách, by mohla částečně napravit vrstva, která by pomáhala slaďovat některé procesy mezi úředníky a politiky, řekl v Otázkách Václava Moravce prezident NKÚ Miloslav Kala. Podle něj je tak Česko například v oblasti digitalizace státní správy dlouhodobě na chvostu Evropské unie.

Tři lidé zemřeli v Kyjevě, když se v době leteckého útoku nedostali do zamčeného krytu nemocnice v Desňanské čtvrti na severu města. Zabily je šrapnely ze sestřelené ruské rakety. Tragédie vyvolala napětí mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a starostou hlavního města Vitalijem Klyčkem, kteří se vzájemně obviňují z nečinnosti. Vyšetřovatelé zadrželi čtyři lidi, úřady uskutečňují inspekci krytů.