Téma Hlavní události strana 5 z 5

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v sobotu jmenovala do funkce premiéra investora a manažera Vasilea Tofana, píše Reuters. Tofan již dříve získal podporu vládnoucí Strany akce a solidarity (PAS), která má v parlamentu většinu, uvádí moldavská média. Sanduová řeší vládní krizi po náhlé demisi Alexandrua Munteanua na začátku července. Munteanu byl v čele vlády od loňského listopadu.

Írán chce pokračovat v jednáních a USA na to přistoupily, prohlásil v pátek americký prezident Donald Trump. Zároveň ale zdůraznil, že příměří s Teheránem skončilo, napsal na své sociální síti Truth Social. Teherán ovšem podle agentury Reuters popřel, že by Spojené státy žádal o jednání. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotní reakci uvedl, že Írán od podpisu dohody o příměří „dodržel slovo“ vůči Spojeným státům. Jsou to podle něj USA, kdo porušuje dohodu.

Rozsáhlý požár výškové budovy v centru Zlína policie prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Hrozí za něj pět let. Hasiči v noci na pátek požár lokalizovali a mají jej pod kontrolou. Zároveň snížili stupeň požárního poplachu z nejvyššího, čtvrtého na druhý. Hasební práce pokračují. Požářiště by hasiči chtěli předat majiteli v pondělí. Podle statika již nebude možné budovu zachránit. Buď spadne sama, nebo bude muset být zdemolovaná. Při požáru se nikdo nezranil, příčina zatím není známá, stejně jako výše způsobených škod.

U obce Los Gallardos na jihu Španělska, kterou zasáhl ničivý lesní požár, pokračuje pátrání po nezvěstných. Jejich počet se zvýšil na 23, dopoledne úřady hovořily o devatenácti pohřešovaných. Oheň zabil dvanáct lidí, a stal se tak nejsmrtelnějším lesním požárem v zemi od začátku století, informují agentury. Požár není ani v pátek večer plně pod kontrolou. Oheň vznikl zřejmě kvůli závadě na elektrickém vedení.

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 10. července 2026.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.

Soud v Británii odmítl většinu hlavních obvinění vznesených vůči pěti předním světovým automobilkám v souvislosti se skandálem kolem manipulací s emisemi naftových aut, informují tiskové agentury. Proces, který je další kapitolou ve skandálu označovaném jako dieselgate, začal loni v říjnu.

Sněmovna v pátek schválila novelu stavebního zákona. Stavební úřady budou nově fungovat pod státem a vznikne Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ně se má přesunout část úředníků z nynějších úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Předlohu nyní musí posoudit Senát. Sněmovna schválila také vládní předlohu, podle níž mají být spotřebitelé při uzavírání finančních smluv na dálku více chránění.

Ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL) byly podle předběžného stanoviska odborné komise v roce 2024 některým pacientům implantovány defibrilátory ICD, aniž byla zcela splněna všechna indikační kritéria. Vedení nemocnice považuje zjištění komise za závažná, její stanovisko předalo policii a spolupracuje s vyšetřovateli, kteří implantace ICD ve FNOL prověřují kvůli podezření z podvodu a těžkého ublížení na zdraví.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.