Hlavní události strana 2 z 5

Korejská společnost KHNP podala kasační stížnost na soudní opatření, které zablokovalo podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Chce se tím bránit vzniku škod, které mohou firmě vzniknout. Věc bude projednávána s ohledem na její povahu a význam prioritně, uvedla mluvčí Nejvyššího správního soudu (NSS) Sylva Dostálová. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který napadené rozhodnutí vydal, kasační stížnost podávat nebude.

Ukrajinská armáda zahájila další vyšetřování 155. mechanizované brigády pojmenované po Anně Kyjevské, jejíž členy zčásti vycvičila a vybavila Francie. S odvoláním na jednoho z mluvčích ukrajinských ozbrojených sil o tom informovala agentura AFP, podle níž se tak stalo poté, co se v médiích objevila zpráva o údajných finančních přečinech spáchaných veliteli jednotky.

Český premiér Petr Fiala (ODS) v úterý neočekávaně dorazil na Ukrajinu, která se už déle než tři roky brání plnohodnotné ruské invazi. V Užhorodě jednal se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem a přislíbil další všestrannou podporu ze strany Česka.

V pražském Rudolfinu se v úterý veřejnost loučila s hercem Jiřím Bartoškou, který zemřel 8. května. Pietním místem pro vzpomínku se stala replika Bartoškovy kanceláře, v níž úřadoval coby prezident filmového festivalu v Karlových Varech. Rozloučit se přišly stovky lidí. Na Jiřího Bartošku vzpomínali také hosté ve vysílání ČT24.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová oznámila, že EU uvolní 5,5 milionu eur (137 milionů korun) pro nevládní organizaci The European Endowment for Democracy (EED), která těmito financemi podpoří Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). O podporu financování rozhlasové stanice, která sídlí v Praze, aktivně usilovalo Česko. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) rozhodnutí EU ocenil. Stanice má problémy poté, co jí administrativa prezidenta Donalda Trumpa odebrala peníze dříve vyčleněné americkým Kongresem.

Evropská unie schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě takzvané ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Další sankce proti Rusku se podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové připravují.

Humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou a vyžaduje velice urgentní řešení, řekl český prezident Petr Pavel. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Izrael pokračuje v bombardování Pásma Gazy, od půlnoci v jeho důsledku zemřelo nejméně šedesát lidí, píše agentura AP s odkazem na palestinské zdravotní činitele kontrolované teroristickým hnutím Hamás.

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 20. května 2025.

Delegáti členských zemí Světové zdravotnické organizace (WHO) na plenárním zasedání 78. světového zdravotnického shromáždění v Ženevě formálně schválili pandemickou dohodu o společném postupu při řešení pandemií. K uzavření dokumentu dala podnět pandemie covidu-19, která mezi lety 2020 a 2022 zabila miliony lidí.

Prezident USA Donald Trump a šéf Kremlu Vladimir Putin spolu v pondělí odpoledne telefonovali. Trump po hovoru napsal, že Rusko a Ukrajina „ihned“ zahájí jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Podrobnosti ale nesdělil. Putin podle ruské státní agentury TASS prohlásil, že Moskva je připravena pracovat s Kyjevem na memorandu o budoucích mírových jednáních. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že žádné podrobnosti o dokumentu nezná.

Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II) podala kasační stížnost proti soudnímu opatření, které zablokovalo podpis finální smlouvy o stavbě nových jaderných bloků. Soud podle ní nesprávně posoudil veřejný zájem na projektu. Případem se nyní bude zabývat Nejvyšší správní soud. Společnost KHNP, která loni v jaderném tendru uspěla, zatím podepsala se zástupci českých firem pouze smlouvy o budoucí spolupráci, kasační stížnost proti opatření chystá také.

Jihokorejská společnost KHNP v nejbližších dnech podá kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, zjistila ČT. Soud vydal předběžné opatření, kterým zakázal podepsat smlouvu na dostavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech. Současná situace může podle firmy způsobit značné škody českým národním zájmům i jí jako společnosti. Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu již podala společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má celý jaderný tendr na starosti.

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 19. května 2025.

Britská vláda oznámila, že uzavřela nové dohody s Evropskou unií o posílení obranné spolupráce, zjednodušení obchodu s potravinami i hraničních kontrol. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že dohody rovněž sníží byrokracii, podpoří růst britské ekonomiky a obnoví vztahy s EU poté, co Británie v roce 2020 blok opustila. Summit v Londýně byl prvním od brexitu.

V prvním kole polských prezidentských voleb vyhrál s jen těsným rozdílem liberální kandidát a starosta Varšavy Rafal Trzaskowski, který získal 31,36 procenta hlasů. Úplné výsledky zveřejnila v pondělí dopoledne státní volební komise. Utká se s Karolem Nawrockým, kandidátem podporovaným národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost. Ten obdržel celkem 29,54 procenta hlasů. Oba muži se spolu střetnou ve druhém kole za necelé dva týdny.

Evropská komise (EK) zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 1,9 procenta, uvedla v pondělí ve své jarní ekonomické prognóze. V předchozím výhledu, zveřejněném loni na podzim, Komise počítala na letošek s růstem o 2,4 procenta. EK výrazně zhoršila i výhled pro ekonomiku celé Evropské unie na letošní rok, podle odhadu poroste o 1,1 procenta, zatímco na podzim ještě čekala růst 1,5 procenta.

Portugalsko po nedělních volbách směřuje k další menšinové vládě, volby totiž vyhrála středopravá koalice Demokratická aliance (AD) premiéra Luíse Montenegra, která má ale opět daleko k většině v parlamentu. Ve volbách dále posílila krajně pravicová strana Chega (portugalsky Dost), která zaznamenala nejlepší výsledek ve své krátké historii a zřejmě bude mít stejný počet poslanců jako druzí socialisté.

Bývalému americkému prezidentovi Joeu Bidenovu byla diagnostikována rakovina prostaty s metastázemi v kostech, informovala exprezidentova kancelář. Biden s rodinou nyní zvažuje možnosti léčby, informují tiskové agentury.

Prezidentské volby v Rumunsku vyhrál liberální a prozápadní primátor Bukurešti Nicušor Dan, napsala agentura AFP s odkazem na téměř úplné výsledky. Obdržel 54,79 procenta hlasů. Jeho soupeř, nacionalista George Simion, získal 45,21 procenta. Simon odmítl už úvodní exit polly a prohlásil se vítězem. Jde o opakované volby, ty původní ústavní soud loni na podzim zrušil v souvislosti s informacemi tajných služeb, podle nichž do kampaně zasahovalo Rusko.

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 18. května 2025.

V prvním kole polských prezidentských voleb podle exit pollů zvítězil liberální varšavský starosta Rafal Trzaskowski z vládnoucí Občanské koalice (KO), získal 30,8 procenta, zatímco kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki získal 29,1 procenta. Pokud se potvrdí, že žádný z kandidátů nezískal přes polovinu hlasů potřebných k vítězství, o nástupci konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy rozhodne až druhé kolo 1. června.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na zasedání bezpečnostního kabinetu schválil okamžité obnovení humanitární pomoci do Pásma Gazy. Informoval o tom list Times of Israel. Podle agentur Jeruzalém umožní omezený dovoz potravin, aby zabránil hladovění. Blokádu uplatňoval židovský stát od letošního 2. března.

Ve Vatikánu se uskutečnila inaugurační mše nového papeže Lva XIV., který při příjezdu věřící poprvé pozdravil z takzvaného papamobilu. Samotný obřad začal v deset hodin. Pontifik v projevu kritizoval násilí i hospodářský systém, jenž nadměrně využívá přírodu a nechává na okraji chudé. Jeho slova poslouchalo mnoho zahraničních politiků, na náměstí svatého Petra bylo podle úřadů na 150 tisíc lidí.

Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj jednal ve Vatikánu s americkým viceprezidentem JD Vancem, poprvé od jejich únorové roztržky v Bílém domě. Podle ukrajinského zdroje agentury AFP spolu hovořili asi půl hodiny. Tématem byl chystaný hovor prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zelenskyj se poté setkal s papežem Lvem XIV. Vatikánu vyjádřil vděk za ochotu být místem pro přímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou.