Izraelsko-americké vzdušné údery v noci na úterý zasáhly vojenská zařízení v Isfahánu, uvedla podle agentury AFP íránská státní média. Americký prezident Donald Trump v noci na své sociální síti Truth Social sdílel bez komentáře video, které zachycuje masivní sekundární exploze. Podle agentury AP se jednalo o útok v Isfahánu. Izraelská armáda v úterý bez podrobností oznámila, že dokončila další vlnu vzdušných úderů na Teherán. Trump je podle listu The Wall Street Journal ochotný ukončit válku proti Íránu, i když nedojde ke znovuotevření Hormuzského průlivu.
Údery v Isfahánu zasáhly podzemní sklady munice, uvedl server The Times of Israel s tím, že útok provedly Spojené státy. Američané měli podle WSJ použít více než devítisetkilogramové bomby, vyvinuté speciálně k ničení podzemních bunkrů.
V těsné blízkosti Isfahánu se nachází letecká základna Badr a také centrum jaderného výzkumu, které bylo cílem úderů již minulý rok v červnu.
Deník Le Monde v sobotu zveřejnil analýzu satelitních snímků, která popisuje příjezd konvoje vozidel do zařízení v Isfahánu několik dní před červnovými údery. Podle analytiků je možné, že se jednalo o převoz části či veškerých zásob íránského obohaceného uranu. Zařízení bylo podle deníku vybudováno v roce 2004 jako bezpečné skladiště jaderného materiálu v případě vzdušných útoků.
Vzdušné údery ve městě Mahallát ve středním Íránu zabily jedenáct lidí a dalších patnáct zranily, napsal web stanice al-Džazíra s odkazem na íránskou agenturu ISNA. Údery ve městě Zandžán poničily tamní šíitskou mešitu. Při útoku zahynuli čtyři lidé a dalších 26 bylo zraněno. Z Teheránu byly hlášeny exploze a výpadky proudu v některých částech města.
Izraelská armáda podle serveru ToI oznámila, že v noci v Íránu zasáhla několik závodů na výrobu zbraní. Mezi cíli zmínila továrnu vyrábějící komponenty pro balistické střely, zařízení pro plnění hlavic těchto střel, středisko pro vývoj protitankových střel a střel protivzdušné obrany či centrum pro výzkum a vývoj „pokročilých zbraní“.
WSJ: Trump zvažuje konec války i bez znovuotevřeného Hormuzského průlivu
The Wall Street Journal s odkazem na nejmenované americké činitele píše, že prezident USA je ochotný ukončit válku proti Íránu, i když nedojde ke znovuotevření Hormuzského průlivu. Vojenská mise zaměřená na znovuotevření průlivu, který je stěžejní námořní trasou pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu, by prodloužila konflikt na delší dobu, než byl původní časový rámec Washingtonu, tedy čtyři až šest týdnů.
Trump proto rozhodl, že USA po dosažení hlavních válečných cílů, tedy oslabení íránských námořních a balistických kapacit, utlumí vojenské operace a ohledně odblokování průlivu budou na Teherán vyvíjet diplomatický nátlak.
Pokud Írán neumožní volnou plavbu průlivem, chce Trumpova administrativa přimět evropské země a státy Perského zálivu, aby se iniciativy chopily ony, informuje také WSJ.
Americký prezident zároveň vyzval země, které kvůli konfliktu nemají přístup k dalšímu leteckému palivu, aby sebraly odvahu a přepravu ropy přes Hormuzský průliv si zajistily vlastními silami. USA už podle něj nepřijdou na pomoc spojencům, kteří nepomohli Američanům s útoky na Írán. Jednou z těchto zemí je Británie, napsal šéf Bílého domu na sociální síti Truth Social. V dalším příspěvku Trump vytkl nedostatečnou spolupráci Francii.
V pondělí Trump na své sociální síti Truth Social přitom uvedl, že pokud nebude brzy dosaženo dohody o ukončení války a otevření Hormuzského průlivu, USA zcela zničí íránské elektrárny, ropné vrty, ostrov Charg a možná i odsolovací zařízení. Útoky na takové cíle jsou válečnými zločiny.
Íránský režim kombinací několika útoků a opakovaného varování plavidlům, že o bezpečném proplutí Hormuzským průlivem rozhodují jeho ozbrojené složky, pohyb obchodních lodí a tankerů na této vodní cestě výrazně omezil.
Příští dny budou podle Hegsetha rozhodující
Americký ministr obrany Pete Hegseth prohlásil, že následující dny ve válce s Íránem budou rozhodující. Údery USA podle něj oslabují morálku a jsou důvodem rozsáhlé dezerce v íránských ozbrojených silách. Teherán za posledních 24 hodin vypálil zatím nejnižší počet raket od začátku války, řekl také šéf Pentagonu. Zároveň odmítl sdělit, zda USA v Íránu zahájí pozemní útok.
Šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine doplnil, že Spojené státy nadále oslabují íránské vojenské kapacity. Mimo jiné podnikají údery na výrobní a výzkumná zařízení v zemi a zničily více než 150 lodí íránského námořnictva.
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Od té doby byla při útocích mimo jiné zasažena jaderná zařízení na obohacování uranu, ale i areál jaderné elektrárny v Búšehru.
Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.
Při izraelsko-amerických úderech zahynulo v Íránu 3492 lidí, včetně nejméně 1574 civilistů, mezi nimi bylo nejméně 236 dětí. V pondělí to uvedla íránská lidskoprávní organizace HRANA, která sídlí ve Spojených státech. Při útocích Íránu a libanonského proíránského hnutí Hizballáh dosud v Izraeli zemřelo devatenáct lidí a další čtyři na okupovaném Západním břehu.
Jedním z deklarovaných cílů války proti Íránu je zabránit mu v získání jaderných zbraní a v obohacování uranu. Před zahájením bojů vedly USA a Írán nepřímé rozhovory, které se soustředily právě na otázku jaderného programu. Izrael a USA útočily na íránská jaderná zařízení a další cíle již loni během takzvané dvanáctidenní červnové války.
