Důchod strana 5 z 5

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) se v nedělních Otázkách Václava Moravce názorově střetli kvůli vládou navrhované nižší červnové valorizaci penzí. Stanjura zmínil, že odpor opozice čekal, Schillerová zdůraznila, že jde o velmi citlivou záležitost, jejíž aspekty je třeba vážit a měřit. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová se domnívá, že vzorec, podle nějž se penze valorizují, by se měl změnit.

Zvolený prezident Petr Pavel jednal s předsedou Ústavního soudu (ÚS) Pavlem Rychetským. Tento týden se setká také s ministrem práce a sociálních věcí a životního prostředí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Už v úterý jej čeká lékařská prohlídka, výsledky by měly být známy do březnové inaugurace. O víkendu Pavel požádal ukrajinskou stranu, aby jako první přišla s návrhem termínu jeho cesty do Kyjeva. Předpokládá, že se tak stane brzy.

Červnové zvýšení důchodů zřejmě bude menší, než nyní vyplývá ze zákona. Po jednání vlády to oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V průměru vzroste starobní penze o 750 korun. Všichni dostanou plošně přidáno 400 korun, a k tomu ještě stoupne o 2,3 procenta. Podle Jurečky upravil kabinet valorizační vzorec kvůli vysokým výdajům. Je to ovšem změna, kterou nemůže schválit vláda sama. Nezbytná změna legislativy musí projít parlamentem a podepsat ji musí prezident. Podle Jurečky pošle vláda návrh do Poslanecké sněmovny příští týden.

Zatím jen k diskusi jsou podle premiéra Petra Fialy (ODS) určeny návrhy na změny v důchodovém systému. Ujistil, že případný posun odchodu do důchodu nad 65 let by se týkal až lidí, kteří mají do penze jít za několik desetiletí, a nezahrnoval by náročné profese. Dodal, že posouvání věku odchodu do penze by bylo postupné, chce ke zvýšení přistoupit jinak než Francie, kde obdobné plány vlády vyvolaly velké protesty.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v březnu zveřejnit návrh parametrů reformy důchodového systému tak, aby systém byl do budoucna udržitelný. Předtím bude v únoru a březnu jednat s koalicí i opozicí. Ministr to v pondělí řekl na tiskové konferenci v Novém Jičíně. Informace o zvýšení věku pro odchod do důchodu, s nimiž v neděli přišla Česká televize, podle něj nejsou objektivní a plně pravdivé. Zdůraznil, že parametry pro přiznání starobního důchodu se nebudou měnit pro lidi, kteří jsou dnes předdůchodového věku.

Goblin mode, gaslighting nebo permakrize jsou slovy minulého roku podle známých slovníků. Mají definovat osobní i politickou krizi současného světa, často s akcentem na měnící se návyky v pracovním životě. ČT24 oslovila experty na trendy i pracovní trh, aby okomentovali, zda se kultura práce skutečně tak dramaticky mění a co vůbec výběr některých slov vypovídá o současné společnosti. Opravdu dneska už nikdo nechce pracovat, jak řekla loni profesionální celebrita Kim Kardashianová?

Francii zasáhla druhá letošní generální stávka proti důchodové reformě. Protest ovlivnil výrobu elektřiny, zrušil výuku na některých školách a zastavil veřejnou dopravu. Reformu na začátku ledna představila francouzská vláda. Plánuje mimo jiné postupně posunout hranici odchodu do důchodu o dva roky na 64 let. Podle policejních odhadů proti navrhované legislativě demonstrovalo víc než milion lidí.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby výchovné, tedy příspěvek 500 korun za každé dítě, stát valorizoval spolu s důchody. Návrh nemusí podpořit některé koaliční strany, které argumentují hlavně úsporami. Rozhodnutí by mělo padnout nejpozději do března tohoto roku.

Někteří důchodci, kteří mají od letoška nárok na takzvané výchovné, tedy příspěvek 500 korun za každé vychované dítě, peníze zatím nedostali. Týká se to minimálně 42 tisíc žen, které v 65 letech přešly z invalidního do starobního důchodu. O částku podle státu nepřijdou, úřady ji plánují vyplatit formou doplatku v následujících týdnech. Výchovné ale buď vůbec nedorazilo, nebo přišlo špatně vypočítané i dalším lidem.

Vláda si letos bude muset na výplatu důchodů půjčit přes 80 miliard korun. Právě o tolik plánované výdaje překročí odvody lidí a firem. Podle zjištění České televize původně odhadovaný šedesátimiliardový deficit ještě prohloubí mimořádné letní zvýšení penzí. Důchodový účet se tak dostane do minusu nejvíc v novodobé české historii. Podle zástupců vlády by mohla pomoct reforma. Představit ji chtějí letos. Sněmovní opozice si stěžuje, že s nimi vláda chystané úpravy nekonzultuje.

Až půl milionu lidí pracujících v náročných profesích by mohlo začít po roce 2024 či 2025 odcházet do důchodu předčasně, aniž by jim stál krátil jejich penzi. O konkrétních profesích i o tom, kolik let předem by lidé mohli do důchodu bez snížení penze odcházet, bude vládní koalice jednat v první polovině příštího roku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby firmy, které lidi v náročných profesích zaměstnávají, platily vyšší odvody. Z nich by chtěl stát platit vyšší výdaje spojené s předčasnými důchody.

Možnost předčasného odchodu do důchodu bez krácení penze zřejmě budou mít od příštího roku nově vedle zdravotnických záchranářů také podnikoví hasiči. Okruh lidí v úterý sněmovna rozšířila v důchodové novele na návrh senátorů. Předloha měla původně jen opravovat dříve přijatou, ale nepoužitelnou úpravu předčasných záchranářských penzí. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Vláda Petra Fialy (ODS) chce od roku 2024 prosadit důchodovou reformu, jejíž součástí bude i debata o dalším zvyšování věku odchodu do penze. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet bude diskutovat o tom, jestli pokračovat v postupném prodlužování věku odchodu do penze i po roce 2030. Důchodový věk teď postupně roste, zastavit se má na pětašedesáti letech. Podle ministra financí by ale měl stát v dalším zvyšování penzijního věku pokračovat.

Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji schválila sněmovna. Dolní komora rovněž odsouhlasila zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.

Premiér Petr Fiala (ODS) a klíčoví členové vlády odmítli návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) na zvýšení daně z příjmů. Plán na navrácení této taxy k úrovni z roku 2020 je nejvýraznějším krokem, který poradní orgán kabinetu navrhl na středečním jednání. Ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už uvedl, že navrhne snížení nebo zkrácení podpory v nezaměstnanosti. Předseda vlády připouští například zvýšení spotřební daně.

Většina seniorů je odkázaná jenom na starobní důchod. Velká část z nich má proto obavy z vysoké inflace a mnozí se dostávají do tíživé finanční situace. O tom, kde získat sociální a psychologickou podporu, mluvila v pořadu České televize Drahé Česko vedoucí linky důvěry Senior telefon a Poradenského centra Život 90 Aneta Mundok Nitschová.

Poslanci dokončili druhé čtení novely státního rozpočtu na letošní rok, která zvyšuje schodek ze 270 na 330 miliard. Projdou-li pozměňovací návrhy koaličních poslanců, mohl by být až 375miliardový. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by bez těchto peněz stát nedokázal proplatit všechny mandatorní výdaje. Deficit vláda vysvětluje mimo jiné výdaji souvisejícími s vysokými cenami energií. Opozice návrh zkritizovala. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) obsahuje rozpočet nepodložené příjmy 150 miliard korun. V závěrečné části schůze poslanci zrychleně schválili vznik garančního programu pro exportéry.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu. Kabinet také rozhodl, že starobní penze se od ledna zvýší v průměru o 825 korun. Solidární díl všech důchodů vzroste o 140 korun, zásluhový o 5,1 procenta. Vláda také schválila navýšení příspěvků pro pěstouny a na pokrytí potřeb dětí, a to od října.

Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, v pátek ve zrychleném režimu jednomyslně schválila sněmovna. Během dne stihli zakonodárci schválit také to, že spotřební daň na naftu zůstane snížená o korunu padesát až do konce příštího roku místo konce letošního září. Obě normy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident.

Opoziční kluby ANO a SPD vyvolaly mimořádnou sněmovní schůzi k sociálním dopadům krize na obyvatele. Poslanci se na ní sejdou příští týden v pátek od 17:00. Schůzi v pátek svolala předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová uvedla, že uskupení chce řešit sociální návrhy, mezi které patří například jednorázový příspěvek důchodcům ve výši šesti tisíc korun či zvýšení rodičovského příspěvku o třetinu na 400 tisíc korun.

Zdravotničtí záchranáři budou moci jít dříve do důchodu. Schválila to vláda na svém středečním jednání, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Neprošel však obecný návrh na zkrácení doby důchodového pojištění pro získání starobní penze z 35 na 25 let. Vláda jej začlení až do širšího balíčku úprav penzí, který chystá na polovinu příštího roku.

Průměrný důchod od příštího ledna při valorizaci vzroste o 850 korun, oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Stát od ledna také začne vyplácet seniorům příspěvek 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. Takzvané výchovné má podle vlády pomoci zejména penzistkám s nižšími důchody, které vychovaly více dětí.

Průměrný důchod vzroste v lednu příštího roku o dalších 800 až 900 korun. Z předběžných propočtů na základě letošní inflace to zjistila Česká televize. Chystané navýšení důchodů od září v průměru o 700 korun tak bude pro letošek poslední. Od nového roku pak chce vláda přidat částku, kterou jí nařizuje zákon. Podle opozice by se ale seniorům mělo pomoci více.