Jurečka: Všechny důchody se od ledna zvýší o 360 korun

Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od ledna zvýší o 360 korun. Zvedne se solidární základní díl penze, zásluhová část neporoste. Všichni tedy dostanou přidáno stejně. Průměrný starobní důchod by se tak v lednu měl dostat na 20 693 korun. Přidání zvedne příští rok výdaje o 12,3 miliardy korun, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nařízení o zvýšení penzí kabinet schválí do konce září.

Průměrný starobní důchod činil na konci prvního čtvrtletí 19 461 korun. Letos od června se ještě zvedl kvůli inflaci zhruba o 760 korun. Na konci června se průměrná částka dostala na 20 233 korun. Starobní penze od sociální správy pobírá 2,36 milionu lidí a invalidní a pozůstalostní důchody pak dalších 479 tisíc. Několik desítek tisíc penzí vyplácejí systémy resortů obrany, spravedlnosti a vnitra.

Penze se skládá ze solidární pevné části a ze zásluhového procentního dílu podle odpracovaných let, výše odvodů z výdělku a počtu dětí. Přidávaná částka se rozpočítá tak, aby pevný díl odpovídal deseti procentům průměrné mzdy. Letos je to 4040 korun, po lednovém přidání to bude 4400 korun.

„Zvýšení pokryje nápor cenového růstu. Reálná hodnota důchodu vzroste o 0,9 procenta,“ uvedl ministr. Ujistil, že i po přijetí důchodové novely se zpomalením valorizací se bude při přidávání vždy zohledňovat růst cen.

Nahrávám video

Přidávaná částka má být i podle novely stejná

Podle Jurečky po letošní mimořádné červnové valorizaci k dorovnání inflace 78 procent starobních penzistů a penzistek pobírá víc než 18 tisíc korun čistého měsíčně. Ministr dodal, že průměrná částka „se skoro kryje s mediánem“. Víc než průměrný důchod tak má zhruba polovina příjemců. „Naprostá většina důchodů se pohybuje mezi 18 tisíci a 23 tisíci korunami,“ upřesnil šéf resortu.

Nařízení o zvýšení penzí musí vláda schválit do konce září. Důchodová novela, která valorizace zpomaluje, začne platit až od října. Kabinet tak bude rozhodovat podle nynějších pravidel. Jurečka v úterý zopakoval, že přidávaná částka bude ale podle dosavadního i nového výpočtu stejná. Zohlední se jako dosud růst životních nákladů důchodců. Od října by se v přidání odrazila třetina růstu reálných mezd a do konce září polovina, výdělky ale v Česku teď reálně nerostou. Do valorizace se tak nepromítnou.

Novela zpřísňuje také pravidla pro předčasné penze. Mimo jiné počítá s tím, že se zásluhová část u dřívějšího důchodu až do řádného důchodového věku nebude valorizovat. Jurečka podotkl, že tentokrát se to předčasných důchodců ale nedotkne, protože se u všech důchodů zvedá jen solidární základní díl a zásluhová procentní část se nenavyšuje.

S argumenty hnutí ANO prý Jurečka nesouhlasí

Ministr také nesouhlasí s argumenty opozičního hnutí ANO, které se chce kvůli zpřísnění předčasných důchodů obrátit na Ústavní soud. Šéf resortu by místo kritiky opozičních politiků uvítal jejich návrhy k posílení udržitelnosti důchodového systému do budoucna. ANO vadí schvalovací procedura důchodové novely a případné porušení principu očekávání lidí při rychlém zpřísnění předčasných důchodů.

„S tou argumentací nemohou souhlasit. Poctivě jsme zhruba od začátku dubna představili pravidla změn u předčasných důchodů, řekli jsme čtyři parametry, na kterých jsme se shodli. Tady je opravdu poměrně dlouhá doba, kdy se o tom ve veřejném prostoru ví,“ uvedl Jurečka. Podle něj se informace objevily pak také v červenci při projednávání normy ve sněmovně a v srpnu, když o zákonu jednal Senát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 9 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 10 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 15 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.