První návrh seznamu náročných profesí, které by mohly jít dříve do předčasného důchodu, by měl být na přelomu února a března. Na brífinku po jednání zástupců Průmyslové aliance odborových svazů s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) to řekl předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.
Odbory: Návrh profesí, které by mohly jít dříve do penze, by měl být koncem února
Ministerstvo práce už dřív v podkladech pro tripartitu uvedlo, že by vláda měla výčet profesí projednat letos v prvním čtvrtletí. Seznam má vycházet z výsledků analýzy ministerstva zdravotnictví o invaliditě a pracovní neschopnosti za posledních deset let. Zákonná pravidla pro dřívější penzi až o pět let by pak měla být stejná, jako mají už teď záchranáři a podnikoví hasiči. Týkat by se to mělo lidí, u kterých se rizika nedají snížit ochrannými pomůckami.
Podle Ďurča by mělo jít o několik desítek tisíc lidí, kteří by mohli využít odchod do předčasného důchodu. „Pevně věřím, že na přelomu února a března to bude konečně na světě,“ řekl. Na jednání se podle něj nemluvilo o tom, kterých konkrétních povolání by se měla změna týkat.
Resort již dříve sdělil, že se vychází z nynějších čtyř kategorií prací a rizikových faktorů. Mezi ty patří hluk, prach, chlad, teplo, chemikálie a biologické látky, tlak vzduchu, záření, fyzická, psychická či zraková zátěž, vibrace a pracovní poloha. Kvůli překračování limitů jsou ve třetí a čtvrté kategorii potřeba ochranné pomůcky, ve čtvrté kategorii je i při jejich používání vysoké riziko ohrožení zdraví. Do čtvrté kategorie spadá osmnáct tisíc lidí, do třetí asi 450 tisíc.
Možnost dřívější penze by měla mít i třetí kategorie, míní odbory
Podle Ďurča není třeba diskutovat o dřívější penzi pro pracovníky ze čtvrté kategorie. Těmto pracovníkům hrozí v zaměstnání vážné ohrožení zdraví i s používáním ochranných pomůcek. Pracovali třeba jako obsluha důlních zařízení, řezači plamenem, svářeči, slévači, brusiči, kamnáři či zedníci. Diskuse se vedou o třetí kategorii, podotkl odborář. Do ní patří třeba obsluha zařízení na zpracování kovů, specializované zdravotní sestry či montážní dělníci.
„Celá třetí kategorie by měla jít dříve do důchodu,“ zdůraznil Ďurčo v Interview ČT24. „Ale je potřeba rozlišit to, zda mohou jít o pět let nebo o tři roky. A jestli jsme rizika těch profesí schopni eliminovat ochrannými pomůckami, aby nedocházelo k poškozování jejich zdraví,“ dodal.
Zaměstnavatelé usilují o užší vymezení. Poukazují mimo jiné na případný velký výpadek pracovních sil, které už teď chybí.
Interview ČT24 – Roman Ďurčo (zdroj: ČT24)
Vybrané profese by do důchodu mohly chodit dřív po odpracování určitého počtu směn v rizikových a náročných podmínkách. Zaměstnavatelé by na tyto pracovníky platili vyšší odvody. Sazba pojistného by činila pět procent navíc. Dřívější penze by se nekrátila. Tato pravidla platí už pro záchranáře a podnikové hasiče. Až o sedm let dřív mohou chodit do penze horníci.
Důchodový věk se v Česku začal zvedat již dříve. U mužů se odsouvá každý rok o dva měsíce, u žen obvykle o víc měsíců. Na 65 let se dostane v roce 2030 nejdřív u mužů, bezdětných žen a matek s jedním dítětem, u matek s více dětmi později. Každý rok by se měla věková hranice přehodnocovat podle doby dožití lidem, jimž bude zrovna padesát let. Výpočet nových penzí se má do roku 2034 postupně snižovat, započítávat se má menší část výdělku a odvodů. Minimální penze má odpovídat dvaceti procentům průměrné mzdy.
