Důchod strana 2 z 5

V následujícím roce by se průměrný důchod mohl zvednout o 2,1 procenta. Aktuální odhad poskytlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle výpočtu České televize by to znamenalo navýšení zhruba o 435 korun měsíčně. Data vycházejí z resortní predikce růstu životních nákladů důchodců od loňského července do letošního června. Přesné číslo zveřejní ministerstvo během léta. Pokud ale v dalších týdnech nedojde k výraznému růstu cen, avizovaná čísla už se příliš nezmění.

Na schůzce k penzijní reformě v otázce navyšování věku odchodu do důchodu žádné konkrétní rozhodnutí nepadlo, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka a dodal, že s růstem věku odchodu do penze ANO kategoricky nesouhlasí. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) dodal, že hnutí v minulosti hovořilo o zvyšování a mělo osm let na to, aby přineslo svůj koncept, což neudělalo, a nyní se snaží nabourávat změny současné vlády.

Hnutí ANO podalo zásadní připomínku k zápisu ze schůzky na Hradě, kde jeho představitelé jednali o důchodové reformě s prezidentem Petrem Pavlem a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Místopředseda ANO Karel Havlíček novinářům ve sněmovně řekl, že se opoziční hnutí s ministerstvem práce neshodlo ani na způsobu, ani na nezbytnosti zvyšování věku odchodu do důchodu. Jurečka kontroval, že na schůzce s hlavou státu shoda na potřebě řešení růstu důchodového věku byla.

Prezident Petr Pavel minulý týden po jednání se zástupci koalice a opozice o důchodové reformě oznámil, že na budoucím prodlužování věku odchodu do důchodu je shoda a že debata se dále povede nad způsobem výpočtu. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová následně řekla, že současný návrh resortu práce není dobrý. Vyjádření o shodě na zvyšování věku odchodu do penze se podle ní nezakládá na pravdě. Místopředseda ANO Karel Havlíček tvrdí, že se opoziční hnutí s resortem práce neshodlo ani na způsobu, ani na nezbytnosti zvyšování věku odchodu do důchodu. Podívejte se, jaké výroky v debatě zazněly.

Hospodaření důchodového systému se zatím vyvíjí podobně jako loni, kdy skončilo v rekordním deficitu. Za letošní první dva měsíce se penzijní účet propadl skoro šestnáct miliard korun do minusu. Podle zástupců vlády to ukazuje na nutnost reformy. K některým jejím částem, jako je posouvání věku odchodu do penze, má výhrady opozice. Další společné jednání i s prezidentem je v plánu za necelý měsíc.

Věk odchodu do důchodu se bude muset postupně zvyšovat i po roce 2030, řekl prezident Petr Pavel po prvním setkání k penzijní reformě, na které pozval zástupce koalice i opozice. Právě s pozdějším nástupem na odpočinek počítá vláda ve své reformě. Opoziční ANO ale tento záměr naopak nepodpořilo. Od ministra práce a sociálních věcí si vyžádalo analýzu, jak by krok dopadl na nezaměstnanost a na pracovní trh. Další jednání o reformě penzí je naplánováno na pondělí 22. dubna.

Zdravotní stav člověka ovlivňují genetické predispozice, ale i socioekonomické faktory, jako jsou dosažené vzdělání nebo výše příjmu, míní šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. O péči o zdraví, důchodovém věku a odchodu z trhu práce hovořil s emeritním přednostou III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Pavlem Pafkem v pořadu Události, komentáře.

Dřív do penze až o pět let by mohlo jít asi 120 tisíc lidí s náročnou profesí, kde je fyzická zátěž, silné vibrace, chlad či teplo, uvedl na tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že na připravené novele reformy penzí spolupracoval s ministerstvem zdravotnictví. Novela penzí počítá také například s pokračováním zvyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, s nižším výpočtem nových penzí, se zavedením minimálního důchodu ve výši dvaceti procent průměrné mzdy a s dalšími opatřeními.

Pro SPD je dle místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránkové nepřijatelné zvyšování věku odchodu do penze nad 65 let i zpomalování nově přiznaných důchodů od roku 2026. Zvyšování věku odchodu do penze podle ní povede k tomu, že více lidí bude využívat předčasných důchodů či krátkodobých pracovních neschopností. „Ve finále nás to může stát ještě více peněz,“ prohlásila v pořadu Události, komentáře. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) argumentoval tím, že lidé se dožívají vyššího věku, rodí se méně dětí a mladí přicházejí na trh práce později. Ministr si ale prý uvědomuje, že někteří lidé nevydrží pracovat až do 65 let, proto zavádí nástroj náročných profesí. Detaily chce představit ve čtvrtek.

Navrhovaný zákon s reformními změnami penzí by vláda mohla projednávat za čtyři či pět týdnů, řekl novinářům po svém středečním jednání s prezidentem Petrem Pavlem ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Uvedl, že prezidentovu podporu důchodové reformy vnímá dlouhodobě. Šéf resortu práce je přesvědčen o tom, že se penzijní novela stihne přijmout a začne platit v plánovaných termínech, tedy část už od příštího roku. Prezident by měl příští týden o chystaných opatřeních debatovat se zástupci opozičního hnutí ANO.

Opoziční poslanec Aleš Juchelka (ANO) je přesvědčený o tom, že jsou nutné změny důchodového systému. Důležité jsou podle něj aspekty jako demografie a kolik se do systému přispívá peněz. Juchelka v Interview ČT24 zároveň zkritizoval ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) za nesystémové kroky, podle něj chybí analýza jejich dopadů na důchodový systém.

Vláda si bude muset půjčit v letošním roce 50 miliard korun na výplatu penzí. Oproti loňsku je částka o 23 miliard korun vyšší, zjistila Česká televize z návrhu letošního rozpočtu a z nových dat resortu financí. Vládní koalice považuje důchodový systém za neudržitelný, plánuje proto zavést výrazné změny. Proti jsou obě opoziční hnutí. Prezident Petr Pavel chce s oběma skupinami o chystané reformě jednat.

Ministerstva práce a zdravotnictví uzavřela výčet náročných profesí, ze kterých bude možné odcházet do důchodu dříve s nesníženou penzí. Podrobnosti ale resorty ještě zveřejnit nechtějí. Jejich experti ve čtvrtek o této úpravě důchodové novely jednali s odboráři a zaměstnavateli.

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku 72,8 miliardy korun. Je to dosud nejvyšší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 vyplatilo o 97,2 miliardy korun více, penzijní výdaje tak vzrostly téměř o sedmnáct procent. Příjmy na pomyslném důchodovém účtu rostly pomaleji, a to o osm procent. Na odvodech se vybralo 619,5 miliardy korun.

Prezident Petr Pavel chystá na přelom února a března jednání o důchodové reformě s vládou i opozicí, zjistila ČT. Hlava státu chce, aby důležitý zákon, který má ovlivnit podobu penzijního systému na dlouhá léta dopředu, získal v parlamentu širší podporu. S opozicí chtějí o důchodové reformě znovu mluvit i zástupci koalice. ANO a SPD avizují, že s vládou jednat budou. Klíčové body reformy, jako je další postupný růst věku odchodu do důchodu i po roce 2030 nebo méně výhodný výpočet nových penzí, ale zatím odmítají. Požadují třeba, aby lidé z náročných profesí mohli chodit do důchodu dříve bez krácení penze. O tom teď diskutuje i koalice.

Už brzy by mohlo být jasnější, které náročné profese by mohly jít dříve do důchodu. Ve čtvrtek se setkají zástupci ministerstev práce a zdravotnictví se zaměstnavateli a odbory. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) by chtěl, aby se návrh projednal s chystanou důchodovou reformou.

Dvě třetiny Čechů si pravidelně odkládají peníze na důchod. Více než polovina lidí, kteří tak z různých důvodů nečiní, nedisponuje dostatkem peněz, a vše obratem využije na živobytí. Vyplývá to z průzkumu mezi tisícovkou respondentů, který pro investiční platformu Portu vypracovala na přelomu roku agentura Ipsos. Ekonomové se však shodují, že je důležité myslet na stáří už od mládí.

Přibývá mladých lidí, kteří mají invalidní důchod kvůli duševní chorobě. Jen ve věku do devatenácti let jich loni pobíralo dávku přes třináct set. Stále častěji kvůli úzkostným poruchám i těžkým depresím. Podle specialistů může být důvodem mimo jiné špatná dostupnost včasné péče.

Penzijní účet je v rekordním deficitu. Ministr financí očekává, že za loňský rok skončilo hospodaření důchodového systému asi 70 miliard korun v minusu. Podle Zbyňka Stanjury (ODS) to jen podtrhuje nutnost změn. Přesná čísla zveřejní jeho úřad příští týden. Ministerstvo práce chce postupně zavádět pomalejší růst důchodů.

Jít předčasně do důchodu dřív se loni rozhodlo celkem 99 843 Čechů. To je vůbec nejvyšší počet v historii Česka. Loňský rok tak co do počtu žádostí překonal i dosud rekordní rok 2022, kdy si o předčasný důchod požádalo osmdesát tisíc lidí. ČT to potvrdila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Největší nápor zaznamenali úředníci v letních měsících, tedy před začátkem platnosti vládní novely důchodového systému, která podmínky předčasného důchodu znevýhodnila.

První návrh seznamu náročných profesí, které by mohly jít dříve do předčasného důchodu, by měl být na přelomu února a března. Na brífinku po jednání zástupců Průmyslové aliance odborových svazů s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) to řekl předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.

Rozhodnutí Ústavního soudu přijímáme s pokorou, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a dodal, že krok o zpomalení valorizace penzí nebyl jednoduchý. „Nečinili jsme to rádi, ale udělat jsme to museli s ohledem na budoucí vývoj důchodového systému,“ dodal s tím, že se nyní ukázalo, že opozice neměla pravdu v ničem. Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová zopakovala, že rozhodnutí soudu je třeba respektovat. Zároveň je zklamaná lidsky i jako právník, protože čekala celou řadu právních argumentů, které nalezla jen u třech soudců, kteří se vyslovili proti zamítnutí návrhu poslanců ANO.

Ústavní soud ve středu zamítl návrh poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů. Podle ústavního soudce a zpravodaje ve věci valorizace penzí Vojtěcha Šimíčka byla na plénu největší shoda v tom, že opozice měla k debatě dostatek prostoru. Soud podle něj nezpochybnil právo politické menšiny bránit vládě, aby prosadila něco, s čím opozice nesouhlasí. Nemůže si ale stěžovat, že byla „pošlapána“ její práva a nemohla vyjádřit své názory, když veškerou energii ve sněmovně vynaložila na obstrukce. Navíc nešlo o obsáhlý kodex, který by si zasloužil měsíce projednávání, řekl v pořadu Interview ČT24.

Vláda by v únoru mohla projednat návrh důchodové reformy. Pro Českou televizi to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Součástí připravované legislativy je i prolomení dosavadní odchodové hranice do penze – nejpozději v pětašedesáti letech. Své připomínky však vyslovily opozice, odbory nebo i resort zdravotnictví.