Důchod strana 4 z 5

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových dvou set miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard, uvedlo ministerstvo financí. Schválený rozpočet počítá za celý rok s deficitem 295 miliard korun.

Zvyšování věku odchodu do důchodu se bude týkat i těch, kterým je dnes 57 a méně. Podle nových propočtů Ministerstva práce a sociálních věcí to zjistila Česká televize. Zvyšování se mělo přitom týkat až dnešních čtyřicátníků. Premiér Petr Fiala (ODS) to vysvětluje tím, že nemůže nastat skok mezi jednotlivými populačními ročníky.

S příštím týdnem se znovu zvýší důchody. V průměru to podle ministra práce má být o 770 korun na víc než 20 tisíc korun měsíčně. Důvodem je rychlé tempo zdražování. Původně se ale předpokládalo, že červnové navýšení bude zhruba o tisícovku vyšší. Kvůli schodkovému rozpočtu ale koalice prosadila úpravu mimořádné valorizace, kterou poslanci opozičního hnutí ANO napadli u Ústavního soudu.

Odborná komise k dřívější penzi pro náročné profese vyhodnotí v příštích týdnech dopady všech třinácti rizikových faktorů jako hluk, prach či chlad na zdraví pracovníků. Podle toho pak stanoví podmínky pro předčasný důchod bez krácení pobírané částky. Sejít by se měla znovu za čtyři až šest týdnů. Novinářům to po prvním jednání odborného týmu řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Schůzky zástupců resortů práce a zdravotnictví, odborů a zaměstnavatelů se neúčastnil.

Dnešní padesátníci se svůj věk nástupu do penze dozvědí jen několik let dopředu. Platit by pro ně mělo připravované přepočítávání důchodové věkové hranice podle očekávané doby dožití v padesáti letech jako pro mladší ročníky. Podle předpokladů by tak mohli odcházet do důchodu o něco později než v pětašedesáti letech. Týkalo by se to lidí, kteří se narodili po roce 1966. Chystané změny přiblížili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec.

Změny v důchodovém systému, které ve čtvrtek představila vláda, se budou týkat převážně lidí, kterým ještě nebylo čtyřicet a částečně i dnešních padesátníků. Opatření mají pomoct k tomu, aby měl stát peníze na důchody i pro ně. Představené změny mají ve státním rozpočtu uspořit přes 200 miliard korun. Zástupci různých generací oslovení ČT vnímají vládní reformu odlišně – někteří s ní souhlasí, další jsou proti.

Podle bývalého prezidenta Václava Klause je plánovaný konsolidační balíček, který ve čtvrtek představila vláda, pouze hrou na škrty a nepřináší nic konkrétního. Premiér Petr Fiala (ODS) podle něj vytváří „mlhu“ a tváří se, jako by se nic nedělo. Vyzval ho proto, aby před lidmi místo zavalení čísly vystoupil s tím, že nutné kroky pro zastavení zadlužování budou společnost muset bolet. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula plánované vládní změny rovněž vnímá negativně a stěžuje si na nedostatek komunikace. Počítá s tím, že odbory přistoupí ke stávkové pohotovosti.

Bývalý ministr spravedlnosti a nynější europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) nechtěl v pátečních Událostech, komentářích předjímat, jak Ústavní soud (ÚS) rozhodne v otázce sporné změny mimořádné valorizace penzí. Vše je podle něj otevřené. Místopředseda ANO Radek Vondráček, jehož strana kvůli kroku vlády podala ústavní stížnost, řekl, že „vnímá vysokou šanci na úspěch“.

Japonsko, třetí největší ekonomiku světa, ohrožuje stárnutí a úbytek obyvatel. Podle odhadů klesne do roku 2050 jejich počet pod sto milionů, to je o pětadvacet milionů méně než dnes. Třetina je starších pětašedesáti let a rodí se méně dětí než dřív. Úbytek pociťuje zejména venkov, z něhož se lidé stěhují do měst. Mnoha komunitám hrozí zánik.

Francouzská Ústavní rada ve středu zamítla návrh parlamentní opozice na uspořádání referenda o nepopulární důchodové reformě, proti které lidé ve Francii měsíce masově protestují. Informovala o tom agentura Reuters. První návrh rada, která je francouzskou obdobou ústavního soudu, odmítla už v polovině dubna. Reforma mimo jiné posouvá věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil odborům návrh penzijní reformy. Důchodový systém je podle něj v současné podobě neudržitelný. Chystá proto například změny v řádných i mimořádných valorizacích důchodů. Během středečního jednání ministra se zástupci odborů, se shodli na určení náročných profesí, ze kterých by lidé odcházeli do důchodu až o pět let dřív, aniž by se jim penze krátily.

Lidé v náročných profesích by mohli odcházet do důchodu až o pět let dříve a bez krácení penzí, řekl v úterý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v rozhovoru pro Blesk.cz. Pro ostatní počítá návrh zveřejněný v polovině dubna se zpřísněním, odcházet do předčasného důchodu by v budoucnu měli lidé mít možnost tři roky, nikoli pět let před řádným termínem, penze by se jim krátily víc než dosud. Dřívější penze pro náročné profese mají být součástí chystaných reformních změn, které chce vláda představit zhruba v polovině května. V úterý o změnách důchodového systému debatoval se zástupci zaměstnavatelů, ve středu se sejde s odboráři.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pořadu Události, komentáře sdělil, že plánované změny ve valorizacích penzí mají zajistit důchody i dalším generacím. Člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO) prohlásil, že starobní důchodci jsou „obsese této vlády“.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil koncepční změny ve valorizacích penzí. Ty budou řádně valorizovány k 1. lednu, plně o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Při inflaci přesahující pět procent se místo mimořádné valorizace bude nově vyplácet jednorázový solidární příspěvek. Ministr také oznámil nové přísnější podmínky pro předčasný odchod do důchodu, možné to bude jen tři místo dosavadních pěti let před řádným termínem.

Francouzská Ústavní rada v zásadních bodech potvrdila platnost nepopulární důchodové reformy. Ta je jednou z vlajkových lodí druhého funkčního období prezidenta Emmanuela Macrona, ale její návrh vyvolal ve Francii v posledních měsících vlnu mohutných protestů. Reforma mimo jiné posouvá věk odchodu do penze ze 62 na 64 let. Zároveň rada, obdoba Ústavního soudu, zamítla návrh opozice na uspořádání referenda o zákazu posunu hranice pro odchod do důchodu. Čeká se, že večer vyjdou do ulic tisíce lidí a dojde k dalším střetům s policií.

Nahrazení mimořádné valorizace jednorázovou dávkou není řešení, řekla v pořadu Interview ČT24 předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová v souvislosti s návrhem ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Podotkla, že současný systém mimořádné valorizace je dobře nastaven.

Nový solidární příspěvek místo mimořádné valorizace by se začal důchodcům a důchodkyním vyplácet, pokud by cenový přírůstek překročil pět procent. Poskytoval by se dočasně do konce roku. Část příspěvku by byla stejná pro všechny, část by se stanovila podle výše penze, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O změnách valorizací a pravidlech předčasných penzí jednal s opozičním hnutím SPD. Po schůzce řekl, že mimořádné valorizace důchodů by tak nově neměly mít vliv na další řádná zvyšování penzí. O penzích ve čtvrtek jednala také Národní ekonomická rada vlády (NERV), podle ní je důchodový systém neudržitelný. Navrhuje fixní dobu pro důchodový věk či zpřísnění předčasné penze.

Další podrobnosti k chystané důchodové reformě. Z nové analýzy ministerstva práce a sociálních věcí, kterou minulý čtvrtek projednala resortní komise, vyplývá, že později než v 65 letech by mohli jít do penze ti, kterým je dnes sedmapadesát a méně. ČT se podařilo analýzu získat. Dnešní padesátníci by podle propočtů resortu po roce 2030 odcházeli do důchodu o několik měsíců později než v nyní garantovaných 65 letech. Vláda totiž plánuje postupně posouvat hranici podle věku dožití. Ten má podle analýzy nadále růst. Opoziční strany s jakýmkoli zvyšováním hranice nad 65 let nesouhlasí. Proti jsou i odbory.

Lidé s penzí by mohli při vysoké inflaci dostávat dočasně příspěvek na náklady, který by mohl nahradit mimořádné valorizace. Běžný růst důchodů by se mohl zpomalit, přidávalo by se znovu o třetinu růstu reálných mezd místo o polovinu. Do důchodu by mělo být v budoucnu možné jít předčasně o tři roky místo o pět. Podle Deníku N se na tom dohodla koalice. Server píše, že to vyplývá z krátkého písemného záznamu, který má k dispozici. Zmiňuje také prodloužení povinné doby placení odvodů ze 35 na 40 let.

Stát na konci března hospodařil se schodkem 166 miliard a 200 milionů korun. To je o 107 miliard horší deficit než loni ve stejnou dobu. Za horším výsledkem je podle resortu financí nárůst výdajů v sociální oblasti a také v pomoci občanům a firmám s vyššími cenami energií. Naposledy byl státní rozpočet na konci března v přebytku před pěti lety.

Zástupci odborové konfederace a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se v pátek sešli kvůli plánovaným změnám v důchodovém systému. Předáci si stěžují na to, že s nimi šéf resortu práce o reformě penzí nejedná a k přípravě je nepřizval. Odbory chtějí mít svého zástupce v Jurečkově důchodové komisi, s čímž ministr nemá problém.

Odboráři se v poledne sešli před sídlem vlády, aby tam protestovali proti reformě penzí a normě Euro 7. Na pódiu se střídali vedle odborářů i politici opozičních hnutí a mimosněmovních stran. Jako první vystoupili šéf poslanců SPD Radim Fiala a předseda ČSSD Michal Šmarda. Mluvili o minimální penzi, inflaci či cenách potravin. Kritizovali vládu. Následovala šéfka komunistů Kateřina Konečná a lídr ANO Andrej Babiš. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) demonstraci odborů do jisté míry zneužili představitelé politických stran, které nevyhrály minulé volby.

Prodlužovat věk odchodu do penze automaticky podle průměrného věku dožití je klíčová součást důchodové reformy, na které se v týdnu shodla většina stran vládní koalice. Se zvyšováním chce začít hned po roce 2030, kdy skončí současná pravidla. Lidé by měli – podobně jako dnes – strávit v důchodu průměrně 21,5 roku. Podle zjištění ČT spočítalo ministerstvo práce a sociálních věcí, že by při takovém nastavení a nezměněných podmínkách odcházeli například dnešní padesátníci do penze v průměru v šestašedesáti letech, zatímco lidé mladší 34 let pak v osmašedesáti.

Pokud stát nepřistoupí k reformě důchodového systému, začne se od 30. let rychle snižovat poměr penze k průměrné mzdě. V roce 2059 by dosáhl minima na 27,2 procenta, v současnosti poměr činí 48 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus. Pokud si budou chtít mladí lidé v budoucnu udržet standard dnešních důchodců, budou se muset spolehnout na vlastní investování, upozornili ve čtvrtek analytici Cyrrusu.