O předčasný důchod loni požádalo rekordních sto tisíc lidí. Nejvíc v historii Česka

Jít předčasně do důchodu dřív se loni rozhodlo celkem 99 843 Čechů. To je vůbec nejvyšší počet v historii Česka. Loňský rok tak co do počtu žádostí překonal i dosud rekordní rok 2022, kdy si o předčasný důchod požádalo osmdesát tisíc lidí. ČT to potvrdila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Největší nápor zaznamenali úředníci v letních měsících, tedy před začátkem platnosti vládní novely důchodového systému, která podmínky předčasného důchodu znevýhodnila.

V očekávání vládní novely důchodového systému v minulém, ale i předminulém roce výrazně vzrostl počet žádostí o předčasný starobní důchod. Úřad jich za rok 2023 evidoval téměř sto tisíc, o zhruba pětinu více než v roce 2022. Došlo tak k násobnému nárůstu vzhledem k údajům z roku 2021, kdy bylo podáno pouze třicet tisíc žádostí.

Motivací zvýšeného zájmu lidí o odchod do předčasného důchodu bylo očekávané výrazné zpřísnění podmínek. „V období před reformou to bylo výhodné zejména díky tomu, jak byla nastavena valorizace vzhledem k inflaci. Odejít do předčasného důchodu se vyplatilo výrazně více než v předešlých i následujících obdobích,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

„Výpočtové tabulky se změnily a nyní jsou předčasné důchody výrazně nevýhodnější než klasické starobní důchody,“ dodává Marek.

Pokles zájmů o předčasné starobní důchody souvisí se začátkem platnosti vládní novely důchodového systému od 1. října 2023. Zatímco od března roku 2023 do září se počty žadatelů, kteří dorazili na úřad, pohybovaly v rozmezí od osmi do čtrnácti tisíc měsíčně, v době, kdy vešla v platnost vládní novela, zájem soustavně klesal. Třeba v prosinci si o předčasný důchod zažádaly jen tři tisíce lidí.

Za roky 2022 a 2023 zároveň nedošlo k proporčně výraznému nárůstu neúspěšných žadatelů. Úřad v těchto letech zamítl pouze okolo tří tisíc žádostí ročně. Zatímco v předcházejícím roce 2021 to bylo pouze 1,5 tisíce zamítnutých žádostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...