Daň strana 2 z 5

Zastupitelé Jihomoravského kraje schválili zákonodárnou iniciativu, která chce změnit zákon o rozpočtovém určení daní. Kraj by ročně mohl získat až o půl druhé miliardy korun více. Důvodem pro iniciativu je to, že současná kritéria pro rozdělování peněz nejsou objektivní, nezohledňují například rostoucí počet obyvatel daného regionu, řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Dvacítka primátorů také v otevřeném dopise odmítá návrhy z konsolidačního balíčku kvůli dopadu na rozpočty. Zásah by byl podle nich likvidační.

Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska ve středu prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi.

Některé kraje si stěžují, že z rozpočtového určení daní dostávají méně peněz, než by měly. Systém je podle nich nespravedlivý. Středočeští zastupitelé proto odhlasovali, že předloží do sněmovny novelu zákona, která by měla pravidla změnit. Kolik kraje z daní dostanou teď, určuje procento, nově by mohla částka vycházet z počtu obyvatel, struktury regionu nebo délky silnic.

Zaměstnanci zřejmě budou mít příští rok v práci bez zdanění benefity do 21 983 korun. Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy nejvýš za 1832 korun. Zaměstnanecká zvýhodnění a podpory nad tuto částku by se měly danit jako příjem. Vyplývá to z koaličního pozměňovacího návrhu k vládnímu konsolidačnímu balíčku a ze schváleného vládního nařízení o vyměřovacím základu. Podle návrhu mají být bez daně benefity do poloviny průměrné mzdy. Ta pro příští rok podle nařízení činí 43 966 korun. Balíček projednává sněmovna.

Mimořádné zdanění energetických firem, bank nebo rafinérií bude zřejmě platit až do konce roku 2025, a to i přes snahu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) takzvanou válečnou daň zrušit už od ledna. Zjistila to Česká televize. Proti ministrovu záměru zrušit spolu s regulací cen právě i daň z neočekávaných zisků, se totiž postavily už tři koaliční strany: Piráti, lidovci a nově také Starostové a nezávislí.

Poslanci ukončili ve čtvrtek v podvečer obecnou rozpravu nad vládním konsolidačním balíčkem, kterou zahájili ve středu odpoledne. Trvala šestnáct a čtvrt hodiny, opozice v ní ohlásila desítky úprav, některé změny předložili i vládní poslanci. Krátce nato bylo druhé čtení konsolidačního balíčku ukončeno, soubor úsporných opatření se tak blíží ke schvalování, které by mělo proběhnout koncem září. Opoziční ANO a SPD nicméně navrhují například snížení daňového zatížení nákladů na bydlení, stejně jako nižší sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na balenou kojeneckou vodu, menstruační pomůcky a řezané květiny. Prosazovali také vyšší podporu stavebního spoření, kterou chce vláda naopak snížit.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevylučuje možnost dalších změn v konsolidačním balíčku, který v tomto týdnu projednává sněmovna. Vládní koalice by podle něj mohla podpořit i některé pozměňovací návrhy opozice. „Všechny nejsou takové, že by razantně snižovaly tempo konsolidace a snižování deficitu. Jsou i jiné. A ty určitě poctivě zvážíme,“ řekl v Událostech, komentářích. Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) zopakoval, že změny zákona znamenají výrazný nárůst daní. Kabinet podle něj neví, co má dělat, chybí mu vize.

Sněmovna se ani po dvanácti hodinách debat nedostala k hlasování o programu své aktuální řádné schůze. Koalice chce jako první bod projednat konsolidační balíček. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů ve středu krátce před 2:00 jednání přerušila. K debatě o úpravách programu se vrátí ve středu ráno. Řečniště od úterního odpoledne opanovali opoziční řečníci, kteří přednášeli své návrhy na úpravu programu schůze. S několikahodinovými projevy vystoupili předsedové opozičních hnutí Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD).

Daň z mimořádných zisků zřejmě nebude už stát v příštích letech vybírat. Nakonec je tedy budou energetické firmy, banky nebo rafinerie odvádět jen rok místo tří let, na která je původně schválila vláda. Zároveň totiž má s koncem roku skončit zastropování cen energií. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tak nebudou peníze z mimořádné daně již potřeba. V koalici na tom ale není zatím jasná shoda, Piráti chtějí zachovat původní platnost daně, v úvahu podle nich připadá snížení sazby.

Agrofert musí zaplatit státu přes milion jako daňový doplatek za reklamu v konferenčním centru Čapí hnízdo. Jak upozornil Deník N, pravomocně o tom rozhodla finanční správa. Situací kolem daně za reklamu v Čapím hnízdě se zabývá i policie, která má podezření na daňové úniky.

Ministři po dvoutýdenních vládních prázdninách na zasedání kabinetu podpořili předpis o dorovnávací dani, jehož účelem je vytvořit nástroj pro zdanění velkých nadnárodních firem, které by se mohly placení daní v tuzemsku vyhýbat kvůli sídlům v jiných zemích. Vláda chce legislativu ve sněmovně projednat zrychleně. Kabinet také rozšířil národní sankční seznam o tři nová jména a podpořil dopravní projekty, na nichž spolupracuje státní sektor s tím soukromým.

Hejtmani Martin Kuba (ODS) a Martin Netolický (Socdem) se v Událostech, komentářích shodli, že na rozpočty samospráv se s konsolidačním balíčkem nežene žádná katastrofa. Podle olomouckého primátora Miroslava Žbánka (ANO) je problémem hlavně nejistota, jak přesně budou úsporná opatření vypadat. Kuba vyzval k šetření na provozu a pochlubil se propouštěním úředníků. Podle Netolického se však někdy dá šetřit i tím, že si úřad naopak začne sám zajišťovat služby, které si kupoval. Žbánek podotkl, že provozní úspory nemohou dosáhnout takových výší, aby sanovaly výpadky po vládních škrtech.

Zástupci samospráv a ministerstev v úterý jednali o nové podobě takzvaného rozpočtového určení daní. Obce by si chtěly ponechat všechny peníze odváděné za vlastnictví nemovitostí, což by znamenalo, že oproti původnímu návrhu úsporného balíčku by z nich vláda nic nedostala. Na oplátku by se radnice vzdaly části peněz, které dostávají z příjmu lidí i firem. Resort financí však chce ještě propočítat varianty.

V navrhovaném konsolidačním balíčku by mohlo dojít k dalším změnám. Koalice nyní diskutuje o výši nově zaváděné spotřební daně na elektronické cigarety. Část vládních stran navrhuje menší zatížení. Původní plán počítal s deseti korunami na mililitr, což by mohlo produkty až dvojnásobně zdražit. Třeba hnutí STAN chce taxu snížit na méně než polovinu. Odkazuje přitom i na situaci v sousedních zemích.

Itálie překvapivě zavádí daň z mimořádných zisků bank. Vybrané peníze chce podle místopředsedy vlády a ministra infrastruktury Mattea Salviniho použít na pomoc lidem s hypotékou a na snížení daní. Opatření, které šokovalo trhy v Itálii i jinde, schválila italská vláda v pondělí pozdě večer na posledním zasedání před letní přestávkou. V reakci na zprávu oslabily akcie italských i dalších evropských bank.

Pohonné hmoty v Česku za poslední týden výrazně zdražily. Průměrná cena benzinu stoupla o korunu a 13 haléřů na 38,65 koruny za litr. Je tak nejvyšší za posledních skoro osm měsíců. Nafta za týden zdražila o dvě koruny a 18 haléřů na průměrných 34,92 koruny za litr. Naposledy byla dražší na konci letošního března. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Ke skokovému zdražení nafty přispělo zvýšení spotřební daně od 1. srpna. Analytici očekávají, že paliva budou výrazně zdražovat i v následujících týdnech.

Spotřební daň z nafty se od úterý vrátí na úroveň, která platila do loňského června. Oproti současnosti se zvedne o 1,50 koruny na litr. Novela zákona o spotřebních daních v pondělí vyšla ve Sbírce zákonů. Novela, kterou v pátek podepsal prezident Petr Pavel, nabyde účinnosti 1. srpna. Informaci o prezidentově podpisu z webu Poslanecké sněmovny potvrdil mluvčí předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) Martin Churavý, později o tom informoval i Hrad.

Spotřební daň z nafty se zřejmě od srpna vrátí na úroveň před loňským červnem, schválil Senát. Prezident Petr Pavel je připraven podepsat novelu tak, aby začala platit od srpna, sdělila ČT mluvčí Hradu Markéta Řeháková. Podle analytiků tak může litr nafty u čerpacích stanic zdražit o 1,80 koruny. Horní komora také navrhla pružnější pravidla pro dohody o provedení práce. Zavést je chce nikoli od letošního září, ale až od příštího roku navzdory sankcím Evropské unie. Senátní úpravy, které ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítl, nyní dostane k posouzení sněmovna.

Vládní koalice bude v příštích měsících znovu jednat o zdanění tichého vína, sdělila České televizi šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní je neudržitelné, aby v době škrtů a zvyšování daní zůstávalo tiché víno jako jediný druh alkoholu bez spotřební daně. Vedle TOP 09 zavedení odvodu podporuje hnutí STAN, Piráti a část ODS. Zásadně proti jsou naopak lidovci a sněmovní opozice. Argumentují hlavně podporou českých vinařů.

Obce mohou zatížit vyšší daní konkrétní podnikatelské nemovitosti, například tovární areály, které produkují hluk, znečištění a další negativní vlivy. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl návrh na zrušení části vyhlášky Řepova na Mladoboleslavsku. Obec zvýšila daň v logistických a průmyslových areálech ve svém katastru na pětinásobek. Ministerstvo vnitra už dříve pozastavilo účinnost vyhlášky, poté navrhlo její zrušení, protože prý zákon neumožňuje takové selektivní daňové zatížení.

Nealkoholické nápoje podávané v restauracích by nakonec mohly být ve snížené sazbě DPH. Počítá s tím jedna z úprav úsporného balíčku, o kterých jednají vládní strany. To, že koalice debatuje o nastavení daně u stravovacích služeb, potvrdil České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Státní zástupkyně Sylva Krützner podle Nejvyššího soudu nekrátila daně a je nevinná. České televizi informaci potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5 Kateřina Kaspar Studecká. Obžaloba tvrdila, že Krützner neodvedla daň 350 tisíc korun poté, co prodala svůj byt. Žena se ale od začátku obhajovala domněnkou, že je od daně osvobozena.

Finanční správa doměřila firmám z koncernu Agrofert na dani za reklamu v konferenčním centru Čapí hnízdo více než 1,2 milionu korun. Podle berních úředníků 21 firem koncernu u společnosti Farma Čapí hnízdo nakoupilo za šest let reklamní služby za víc než 190 milionů korun. Vyplývá to ze závěrů dohlídky, kterou na přelomu roku kvůli reklamě provedlo ministerstvo financí, informoval server iRozhlas. Rozhodnutí o doměření daně není pravomocné, firmy z Agrofertu se obrátily na Odvolací finanční ředitelství. Podezřením na daňové úniky spojené s Farmou Čapí hnízdo se zabývá policie.

Vláda ve středu schválila balíček ke konsolidaci veřejných financí. Ten mění přes šedesát zákonů a má v příštích dvou letech vylepšit hospodaření státu asi o 150 miliard korun. Vláda v něm udělala jen legislativně-technické změny. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Věcné změny podle něj budou možné ve sněmovně po dohodě koalice.