Daň strana 3 z 5

Do konce ledna mají lidé čas na podání přiznání k dani z nemovitosti. Všem poplatníkům se výrazně zvedne sazba, a to minimálně o 80 procent. A netýká se jen lidí, kteří loni nově získali dům, byt nebo pozemek. Kvůli změnám, které přinesl vládní úsporný balík, jej naopak musejí podat i někteří majitelé, kteří byli v minulosti k dani přihlášeni.

Pro závodní jídelny platí nová pravidla. Firmy musí sledovat hodnotu jídla, které každý zaměstnanec sní. Z pohledu osvobození od daně pro něj totiž platí stejný limit jako třeba pro stravenkový paušál – letos je to 116 korun na den. Provoz jídelen podle nových pravidel ale znamená navýšení administrativy. Někteří zaměstnanci také mohou doplácet za jídlo víc než dřív.

Němečtí farmáři na protest proti chystaným vládním škrtům v zemědělství blokují po celé zemi řadu dálničních nájezdů a silnic. Část z nich se přesunula také k českému pohraničí. Neprůjezdné byly od rána hraniční přechody v Božím Daru na Karlovarsku a ve Strážném na Prachaticku, podle informací ČT jsou nyní oba zpřístupněny. Uzavírka se dotkla také přechodu Vejprty na Chomutovsku, odblokován byl zhruba o půl třetí odpoledne. Podobná situace by se podle německé policie mohla opakovat ještě ve středu nebo v pátek.

Další firma z holdingu Agrofert nesouhlasí s doměřenou daní za reklamu v konferenčním centru Čapí hnízdo. Koncern proto podal žalobu k Městskému soudu v Praze. ČT to bez dalších podrobností potvrdil mluvčí soudu Adam Wenig. Agrofert napadá rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství, které doměřilo pěti jeho firmám daň přes 1,2 milionu korun. Na soudy se obrátily i další tři společnosti z holdingu, v jednom případě naopak lhůta uplynula. Reklamu na Čapím hnízdě stále zkoumá také policie.

S přelomem roku se upraví řada daní. Výrazněji odvody porostou u takzvaných neřestí, tedy alkoholu nebo cigaret. Výrobci a dovozci tohoto zboží úpravu kritizují, daňové zatížení je podle nich už tak vysoké. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) úsporný balík hájí, nastavuje podle něj předvídatelné daňové prostředí. Třeba ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zase míní, že vyšší daně z neřestí mohou hrát i preventivní roli.

Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky. Balík opatření má platit po dobu pěti let. Kancléř Olaf Scholz oznámil, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard korun). Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, sdělil ministr financí Christian Lindner. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR uvedlo, že dopady na tuzemský průmysl analyzuje, zároveň chce jednat o možném dalším řešení konkurenceschopnosti českých firem.

Policie obvinila sedm lidí a tři firmy z krácení daně z přidané hodnoty se škodou ve výši 1,2 miliardy korun. Skupina složená ze tří cizinců a čtyř českých občanů páchala podle vyšetřovatelů trestnou činnost při dovozu zboží z Číny. Obviněným hrozí až třináct let vězení. Informovali mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej a Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO).

Konsolidovaný rozpočet na rok 2024 má mít schodek čtvrt bilionu korun. Aspoň tak ho vláda předložila poslancům. Opozice i rozpočtová rada ale varují, že to může být i o dost více. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ujistil, že návrh počítá s dopady a odráží realitu. Stát bude podle něj pokračovat v postupném snižování deficitu, uvedl Stanjura v Interview ČT24.

Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun. Plánované příjmy se zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun. Nyní už poslanci tyto základní údaje měnit nemohou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve nevyloučili drobné přesuny. Návrh nyní zamíří k projednání výborům.

Poslanci v pátek navzdory opozičnímu odporu schválili konsolidační balíček, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků. Opozice tvrdí, že balíček pouze zvyšuje daně a může způsobit růst inflace. Balíček například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. Změny musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Většina jich má vstoupit v účinnost příští rok. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje schválení balíčku za jednu z nejdůležitějších věcí v tomto volebním období. Naopak šéfka poslanců ANO Alena Schillerová krok označila za černý pátek pro českou ekonomiku.

Necelý den zbývá do sněmovního rozhodnutí o úsporném balíčku. Vláda chce díky němu zbrzdit hospodaření na dluh v příštím roce skoro o 98 miliard korun. Zhruba třetinu má vynést zvýšení některých odvodů, mimo jiné z alkoholu, tabáku, nemovitostí i příjmu firem. A právě to je hlavní důvod, proč příští rok vzroste celkové daňové zatížení na nejvyšší hodnotu od roku 2020. Opozici se to nelíbí.

Česko se letos zřejmě zadluží víc než loni. Schodek všech veřejných rozpočtů – tedy toho státního, různých fondů a samospráv – bude zhruba o třicet miliard vyšší než před rokem. ČT to potvrdil šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl i ministerstvo financí. Deficit veřejných rozpočtů letos stoupne na 3,6 procenta HDP z loňských 3,2. Vybrané daně z příjmu firem vylepšily loňskou srovnávací základnu.

Česká národní banka od čtvrtka přestává úročit povinné rezervy tuzemským bankám. Ty tak v součtu přijdou o miliardy ročně. Podle analytiků to ve většině případů zřejmě zaplatí klienti. Krok centrální banky se podle nich může odrazit v hypotékách a dalších úvěrech, ale třeba i v mírném snížení úroků na spořicích účtech.

O daňovou slevu na nepracující manželku či manžela nakonec zřejmě přijdou i domácnosti, kde jeden z partnerů chodí do zaměstnání a druhý pečuje o těžce nemocného člena rodiny. Počítá s tím vládní úsporný balíček. Některé koaliční strany chtěly tuto slevu zachovat.

Deficit státního rozpočtu se na konci září snížil na 180,7 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. V srpnu byl o necelých čtrnáct miliard vyšší. Schodek je nižší i oproti loňskému září, tehdy přesáhl 270 miliard. Zadlužení českých vládních institucí nicméně stoupá, podle Českého statistického úřadu se do konce druhého čtvrtletí meziročně zvýšilo o 0,8 procentního bodu na 44,3 procenta hrubého domácího produktu. Nominálně za rok vzrostl vládní dluh o 357 miliard korun na 3,151 bilionu.

Zastupitelé Jihomoravského kraje schválili zákonodárnou iniciativu, která chce změnit zákon o rozpočtovém určení daní. Kraj by ročně mohl získat až o půl druhé miliardy korun více. Důvodem pro iniciativu je to, že současná kritéria pro rozdělování peněz nejsou objektivní, nezohledňují například rostoucí počet obyvatel daného regionu, řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Dvacítka primátorů také v otevřeném dopise odmítá návrhy z konsolidačního balíčku kvůli dopadu na rozpočty. Zásah by byl podle nich likvidační.

Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska ve středu prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi.

Některé kraje si stěžují, že z rozpočtového určení daní dostávají méně peněz, než by měly. Systém je podle nich nespravedlivý. Středočeští zastupitelé proto odhlasovali, že předloží do sněmovny novelu zákona, která by měla pravidla změnit. Kolik kraje z daní dostanou teď, určuje procento, nově by mohla částka vycházet z počtu obyvatel, struktury regionu nebo délky silnic.

Zaměstnanci zřejmě budou mít příští rok v práci bez zdanění benefity do 21 983 korun. Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy nejvýš za 1832 korun. Zaměstnanecká zvýhodnění a podpory nad tuto částku by se měly danit jako příjem. Vyplývá to z koaličního pozměňovacího návrhu k vládnímu konsolidačnímu balíčku a ze schváleného vládního nařízení o vyměřovacím základu. Podle návrhu mají být bez daně benefity do poloviny průměrné mzdy. Ta pro příští rok podle nařízení činí 43 966 korun. Balíček projednává sněmovna.

Mimořádné zdanění energetických firem, bank nebo rafinérií bude zřejmě platit až do konce roku 2025, a to i přes snahu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) takzvanou válečnou daň zrušit už od ledna. Zjistila to Česká televize. Proti ministrovu záměru zrušit spolu s regulací cen právě i daň z neočekávaných zisků, se totiž postavily už tři koaliční strany: Piráti, lidovci a nově také Starostové a nezávislí.

Poslanci ukončili ve čtvrtek v podvečer obecnou rozpravu nad vládním konsolidačním balíčkem, kterou zahájili ve středu odpoledne. Trvala šestnáct a čtvrt hodiny, opozice v ní ohlásila desítky úprav, některé změny předložili i vládní poslanci. Krátce nato bylo druhé čtení konsolidačního balíčku ukončeno, soubor úsporných opatření se tak blíží ke schvalování, které by mělo proběhnout koncem září. Opoziční ANO a SPD nicméně navrhují například snížení daňového zatížení nákladů na bydlení, stejně jako nižší sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na balenou kojeneckou vodu, menstruační pomůcky a řezané květiny. Prosazovali také vyšší podporu stavebního spoření, kterou chce vláda naopak snížit.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevylučuje možnost dalších změn v konsolidačním balíčku, který v tomto týdnu projednává sněmovna. Vládní koalice by podle něj mohla podpořit i některé pozměňovací návrhy opozice. „Všechny nejsou takové, že by razantně snižovaly tempo konsolidace a snižování deficitu. Jsou i jiné. A ty určitě poctivě zvážíme,“ řekl v Událostech, komentářích. Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) zopakoval, že změny zákona znamenají výrazný nárůst daní. Kabinet podle něj neví, co má dělat, chybí mu vize.

Sněmovna se ani po dvanácti hodinách debat nedostala k hlasování o programu své aktuální řádné schůze. Koalice chce jako první bod projednat konsolidační balíček. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů ve středu krátce před 2:00 jednání přerušila. K debatě o úpravách programu se vrátí ve středu ráno. Řečniště od úterního odpoledne opanovali opoziční řečníci, kteří přednášeli své návrhy na úpravu programu schůze. S několikahodinovými projevy vystoupili předsedové opozičních hnutí Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD).

Daň z mimořádných zisků zřejmě nebude už stát v příštích letech vybírat. Nakonec je tedy budou energetické firmy, banky nebo rafinerie odvádět jen rok místo tří let, na která je původně schválila vláda. Zároveň totiž má s koncem roku skončit zastropování cen energií. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tak nebudou peníze z mimořádné daně již potřeba. V koalici na tom ale není zatím jasná shoda, Piráti chtějí zachovat původní platnost daně, v úvahu podle nich připadá snížení sazby.