Daň strana 3 z 5

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

Švýcaři v nedělním referendu schválili návrh zákona usilující o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Obyvatelé alpské země rovněž schválili zvýšení daně z příjmu velkých podniků. Pro klimatický návrh hlasovalo 59,1 procenta zúčastněných a pro novou sazbu daně 78,5 procenta. Vyplývá to z konečných výsledků, které zveřejnil server Neue Zürcher Zeitung (NZZ).

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu opustilo Rusko jen dvacet procent západních firem, ostatní společnosti na tamním trhu zatím zůstávají. Řada z nich proto, že úřady jejich odchod podmiňují nepřijatelnými finančními podmínkami. Ze země bude nejspíš muset odejít i český podnikatel, tamní úřady mu neprodloužily vízum. Ruská strana navíc zavedla desetiprocentní daň, pokud se majitelé rozhodnou svůj podnik prodat. Někteří podnikatelé však chtějí ve svém byznysu dále pokračovat.

Ministerstvo financí přepisuje část navrhovaného konsolidačního balíčku. Hlavně menším obcím, kterým plynou příjmy z hracích automatů, vadilo, že by stát nově přerozděloval výnosy z těchto her podle počtu obyvatel. Teď dostávají peníze odpovídající počtu přístrojů na svém území. Radnice za ně můžou investovat a nebo je využít k prevenci proti závislosti na hazardních hrách.

Stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu nedokáže účinně dohlížet na hazard. Kontroloři zjistili, že ve čtyřletém období, na které se zaměřili, vzrostl objem přijatých sázek více než dvojnásobně, ale výběr daně z hazardu se zvýšil jen o necelou čtvrtinu. Ministerstvo financí přitom nerušilo základní povolení provozovatelům her, kteří opakovaně porušovali zákon. Problém je údajně i v tom, že se hazard rychle přesouvá na internet a stát na to nedokáže účinně reagovat. Ministerstvo financí reagovalo ujištěním, že právě dokončuje novelu zákona, která má dohled zefektivnit.

Výhrady proti požadavku na seškrtání platů o dvě procenta, změnám v rozdělování výnosů z daní mezi stát, kraje a obce nebo požadavek na zachování daňového zvýhodnění benefitů a další dostalo zatím ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení k daňovému balíčku. Řízení vláda zkrátila na pět dní a v pondělí končí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že konečná podoba balíčku bude jiná, než jak ho jeho úřad připravil.

Změny v sazbách daně z přidané hodnoty se významně projeví ve službách. Někde dokonce skokově. To se týká oborů, které politici během epidemie zařadili do nejnižší sazby – například kadeřníků nebo obuvníků. Vládní balíček je vrací do základní jednadvacetiprocentní sazby. Koncoví zákazníci to ale ve všech provozovnách nepocítí stejně. Řada menších podnikatelů totiž DPH neplatí. Změny by se měly dotknout také oblasti kultury. U knih má být nově DPH nulová. Naopak vyšší daní má být zatíženo vstupné do divadel nebo na koncerty.

Vládní plány na konsolidaci veřejných financí se dotknou i bydlení. Poznají to třeba ti, kteří vlastní dům nebo byt. Kabinet má totiž v plánu zvýšit daň z nemovitosti. Zároveň chce ušetřit i tím, že sníží státní podporu stavebního spoření na polovinu. Daňové změny by se ale mimo jiné mohly dotknout i stavebních prací. Ty by mohly zlevnit.

Předseda opoziční SPD Tomio Okamura v úterních Událostech, komentářích kritizoval koalici za to, že neumožnila na aktuální schůzi sněmovny diskusi o svém úsporném balíčku. Kabinet osočil, že tahá lidem z kapes miliardy v době, kdy řada z nich už nemá peníze. Šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová naopak opozici obvinila z toho, že chce Česko jen nadále zadlužovat.

Vláda na konci týdne představila dlouho očekávané kroky, které mají zbrzdit zadlužování státu. Jde o 58 opatření, která mají mít podle ministerstva financí pozitivní dopad na státní rozpočet v letech 2024 až 2025 v souhrnné výši bezmála 150 miliard korun. Opozice i odbory vládu kritizují, podle premiéra Petra Fialy (ODS) však kabinet není přístupný změnám. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kam byl pozván i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš, který však nabídku nevyužil.

Strany vládní koalice SPOLU musely  podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) změnit předvolební sliby o nezvyšování daní, protože nečekaly, že se v loňském roce razantně změní ekonomická a společenská situace. „Pokud chceme splnit druhý slib, že budeme snižovat zadlužení této země a budeme směřovat k vyrovnaným rozpočtům, tak je bohužel nutné některé další sliby překročit,“ uvedl v Interview ČT 24. V pořadu vysvětloval nutnost reforem důchodů a plánované úpravy DPH, které obsahuje vládní úsporný balíček.

Snižovat státní dluh je potřeba, shodli se zástupci parlamentních stran v Událostech, komentářích. Opozice vládě na jejím konsolidačním balíčku ale vytýká, že podle ní zasáhne do života občanům a že je nejasný. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připomněl, že většina škrtů je na výdajové straně, za správností opatření stojí i ostatní zástupci koaličních stran.

Vláda ve čtvrtek ozřejmí, jakým způsobem chce snížit strukturální schodek, včetně změn, které se dotknou daní. Podle webů Seznam Zprávy a Novinky mezi nimi nebude diskutované zavedení spotřební daně na tiché víno. To byl jeden ze sporných bodů, o nichž jednali v noci na středu koaliční lídři, a hlasitě se k této eventualitě vyjadřovala řada politiků. Proti zdanění vína se hlasitě ohradili i někteří členové vlády včetně ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) a vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Možnost kritizoval také jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Loni na podzim ministerstvo financí očekávalo, že z daně z mimořádných zisků přibyde do rozpočtu několik desítek miliard. Nedávno odhad výrazně snížilo. V rozhovoru pro ČT připustil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, že letos daň v případě bank přinese nejspíš jen jednotky miliard. Důvod vidí kromě jiného ve vyšších úrocích, které banky nabízejí střadatelům.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v pořadu Byznys ČT24 sdělila, že pokud vláda přistoupí ke zvýšení nepřímých daní, bude na to nejspíše ČNB reagovat zvýšením úrokových sazeb. Tak by odpověděla i na růst průměrné mzdy. Bankovní rada ČNB ve středu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech a zároveň zhoršila svůj výhled inflace. Za celý rok podle ní dosáhne v průměru 11,2 procenta. Zlepšila však odhad vývoje tuzemské ekonomiky. Očekává růst HDP o půl procenta.

Vládní balík úspor na příští rok by mohl vylepšit hospodaření státu až o 120 miliard, zjistila ČT. Větší část – 70 miliard – plánuje koalice ušetřit na výdajích. O zbylých padesát miliard chce zvýšit rozpočtové příjmy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu večer po více než šestihodinovém jednání lídrů vládních subjektů uvedl, že názory koaličních stran ohledně takzvaného konsolidačního balíčku se postupně sbližují a dohoda je blízko. Ve čtvrtek podle něj ale nebude pokračovat jednání politiků stran vládní koalice, potřeba jsou totiž debaty i uvnitř jednotlivých stran. Podle něj platí, že kabinet chce představit nejpozději v polovině května jak konsolidační balíček, tak důchodovou reformu.

Končí lhůta pro elektronické podání přiznání k dani z příjmu za rok 2022. Lidé a firmy mohou svou povinnost splnit do půlnoci prostřednictvím datové schránky nebo portálu Moje daně. Kdo podává přiznání prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta, má čas na podání do 3. července. Termín pro podání přiznání v papírové podobě uplynul před měsícem. Majitelé by také neměli zapomenout na zaplacení daně z nemovitosti. Posledním termínem je pondělí 31. května.

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.

Vládní strany se prý přiblížily dohodě na úsporném balíčku pro příští rok. Podle informací ČT koaliční lídři na středečním uzavřeném zasedání probírali hlavně snižování státních výdajů. Řešili konkrétně třeba škrty v národních dotacích, snižování počtu úředníků nebo efektivnější vyplácení některých dávek. Cílem je srazit schodek ztrátového státního rozpočtu minimálně o sedmdesát miliard korun. Ani po středě se však neshodnou například na zvýšení daně z příjmu pro bohatší lidi.

Policie obvinila sedmnáct lidí z krácení DPH, praní špinavých peněz a z členství v organizované zločinecké skupině. V případě prokázání viny jim hrozí až třináct let vězení. Pachatelé se podle kriminalistů obohatili trestnou činností nejméně o třicet milionů korun.

Vládní koalice ve středu jednala o podobě konsolidačního balíčku, finální soubor opatření oznámí do poloviny května. Mezi možnými opatřeními je například rušení některých daňových výjimek. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž určité z nich nedávají logiku a vláda je bude muset zrušit. S tím souhlasí i předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Systém je daňovými výjimkami zaplevelený,“ prohlásila  v pořadu Události, komentáře. Oba by se shodli i na některých dalších diskutovaných záležitostech, jako je třeba zrušení určitých národních dotací.

Poslance ve čtvrtek zaměstnávaly pravidelné interpelace na členy vlády. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) během nich zmínil, že snížení výnosu z daně z neočekávaných zisků a z odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny neprohloubí schodek letošního státního rozpočtu. Podle ministra budou nižší i kompenzace vyšších cen energií, na něž je výnos těchto mimořádných opatření určen.

Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o půl procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.

Opoziční hnutí ANO a SPD kritizují návrhy dvou sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), které navrhuje ministerstvo financí. Dle předsedy SPD Tomia Okamury je nutné hledat úspory zejména ve výdajích státního rozpočtu. Vláda potvrzuje, že nemá žádnou vizi, a testuje, co lidé snesou, míní první místopředseda ANO Karel Havlíček. Návrhy na úpravu DPH projednají lídři koaličních stran v dubnu. STAN a KDU-ČSL se kloní ke třem sazbám, například Piráti pak nepodporují zvýšení spodní sazby na čtrnáct procent. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nejsou zveřejněné materiály finální návrh, ten vláda představí za měsíc.