Daň strana 4 z 5

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připravil největší reformu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. Podle návrhu plánuje místo dnešních tří sazeb – ve výši deseti, patnácti a jednadvaceti procent – jen dvě. Základní ve stejné výši, tedy jednadvacet procent, a jednu sníženou, čtrnáctiprocentní. Stanjura také podle zjištění ČT navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší sazby do té nejvyšší, jednadvacetiprocentní. Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na kulturní a sportovní akce. Je to součást vládního plánu snížit v příštím roce schodek rozpočtu. Koaliční partneři chtějí o změnách ještě jednat. Opozice je proti návrhu.

Ministerstvo financí navrhlo pro příští rok zvýšení daní z většiny hazardních her. Stát by tak mohl získat zhruba 600 milionů korun. Vyplývá to z návrhu, který se podařilo České televizi získat. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhl v materiálu zaslaném koaličním partnerům růst daní třeba z kurzových sázek, rulet nebo z tombol. Naopak daň z loterií navrhl snížit. To kritizuje jak opozice, tak i některé vládní strany.

Třetím čtením měla v Poslanecké sněmovně projít novela, která zavede kariérní řád učitelů a také zakotví jejich platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Nakonec na ni ale vůbec nedošlo. Opozice má k návrhu výhrady, chce o něm ještě jednat, a tak sérií požadavků na změnu pořadu schůze projednání znemožnila – vzhledem k časově omezenému oknu na třetí čtení. Ve sněmovně prošla pouze novela o bezpečnosti dodávané pitné vody, u níž poslanci kývli i na řadu pozměňovacích návrhů. Díky nim by měly mimo jiné zaniknout potravinářské průkazy. Několik dalších předpisů má za sebou první čtení.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Události, komentáře prohlásil, že vláda bude snižovat rekordní schodek rozpočtu kombinací snižování výdajů a zvyšování příjmů. Poslanec Jan Hrnčíř (SPD) kritizoval, že z vládních plánů úspor a zeštíhlování státu není zatím nic vidět.

Obce a kraje loni hospodařily s přebytkem ve výši téměř třiatřicet miliard korun. To je sice o osm a půl miliardy nižší částka než rok před tím, ale zároveň o téměř devatenáct miliard vyšší než v covidovém roce 2020. Vyplývá to z nové analýzy Ministerstva financí, kterou získala Česká televize. Městům, vesnicím a krajům pomohl hlavně vyšší výběr daní, jejichž výtěžek sdílí se státem – tedy z DPH a z daně z příjmu lidí i firem. Zároveň loni část obcí a krajů méně investovala. A to část politiků kritizuje mimo jiné s odkazem na vysokou inflaci.

Česko letos čeká podle zprávy OECD mírná recese, HDP klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací. Podle ekonomky Jany Matesové znamená vysoká inflace pro Českou republiku jednoznačně horší zprávu. Myslí si, že výdajová politika vlády je velkorysá, peníze ale na to nejsou. Kabinet tak bude muset zvýšit některé daně, uvedla Matesová v Interview ČT24.

Lidé, kteří loni získali příjem osvobozený od daně vyšší než pět milionů korun, ho musí oznámit finančnímu úřadu v termínu podání daňového přiznání. Upozornila na to Finanční správa. Lhůta pro podání daňového přiznání v papírové podobě končí v pondělí, v elektronické podobě 2. května. Kdo podává přiznání prostřednictvím daňového poradce, má čas do 3. července.

Radnice odmítají zvyšování daně z nemovitosti, o které ve snaze vylepšit hospodaření státu uvažuje vládní koalice. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil o možném zvýšení taxy i na dvojnásobek. Peníze vybrané navíc by přitom putovaly do státního rozpočtu, ne do obcí, které s výnosy hospodaří teď. Zvýšit některé daně je jedním z mnoha doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podporu ale návrh zatím nemá ani u řady ministrů. Někteří míní, že by mohly víc platit třeba jen firmy.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl České televizi, že hodlá sjednotit sazbu DPH na pivo. Dle různých kritérií může v současnosti spadat do tří daňových pásem, podle Stanjury však k tomu není důvod. Z vládních stran se mezitím ozývají hlasy o potřebě většího snížení státního deficitu. TOP 09 mluví o hranici sto miliard korun, Starostové o 150 miliardách korun.

Americký prezident Joe Biden představil svůj rozpočtový plán, který by v příštím desetiletí měl snížit deficit o 2,9 bilionu dolarů (64,7 bilionu korun). To je vyšší cíl, než jaký slíbil ve svém projevu minulý měsíc, kdy uvedl, že plánuje snížení deficitu o dva biliony USD. Plán počítá hlavně s vyššími daněmi pro bohaté. Je však již jasné, že republikáni, kteří mají většinu ve Sněmovně reprezentantů, návrh odmítnou.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje zrušit daňové zvýhodnění odborových příspěvků, zjistila Česká televize. Zhruba půl milionu lidí si nyní touto formou snižuje daňový základ až o tři tisíce ročně. Resort to považuje za nesystémové stejně jako dalších zhruba deset daňových výjimek, které chce ukončit.

Šest největších bank v zemi loni vydělalo 76,25 miliardy korun. Jejich čistý zisk se meziročně zvýšil o 30,6 procenta. Podle analytiků jim ke zlepšení výkonnosti pomohly vyšší úrokové sazby. Na šest největších bank se vztahuje mimořádná daň, takzvaná windfall tax. Z jejího výnosu chce stát hradit náklady na zavedení stropů na ceny energií.

Vládní koalice pro příští rok plánuje zrušení zhruba desítky daňových výjimek a úlev. Informaci potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Česká televize zjistila, že kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) vážně uvažuje například o zrušení školkovného či o konci daňové slevy na nepracující manželku nebo manžela. Stanjura také při koaličních jednáních navrhl, aby prezident musel nově odvádět ze svého platu sociální a zdravotní pojištění.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal již podruhé dovolání k Nejvyššímu soudu, protože nesouhlasí s osvobozujícím rozsudkem v případu pražské státní zástupkyně Sylvy Krützner. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí zastupitelství Petr Malý. Obžaloba ženu vinila, že úmyslně neodvedla daň při prodeji bytu. Městský soud v Praze ji pravomocně osvobodil loni v listopadu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mírní slova premiéra Petra Fialy (ODS) o tom, že se vládě letos podaří ve výdajích státního rozpočtu ušetřit sedmdesát miliard korun. Kabinet podle něj deficit sníží, ale i díky zvýšení některých daní. Koalice například čím dál častěji mluví o růstu daně z nemovitosti, spotřebních daní nebo rušení některých daňových výjimek.

Vláda hledá, kde ušetřit a jak snížit deficit rozpočtu. Strukturální schodek je momentálně 220 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připravuje změny daňového systému. Zvýšení přímých daní odmítá, připustil však zrušení mnoha daňových výjimek. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala si myslí, že by vláda měla šetřit na jiných místech – třeba na aparátu státních úředníků. Oba politici to uvedli v Událostech, komentářích.

Vládní poslanci řeší spor o podobu největší změny DPH za posledních osm let. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent jen jedinou ve výši 13 nebo 14 procent. Stát by podle něj nezískal žádné peníze navíc. Plán podporuje TOP 09, lidovci a Piráti jsou zdrženliví. Naopak koaliční hnutí STAN s tím nesouhlasí – chce, aby vláda díky sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty vybrala od lidí ročně navíc miliardy korun. Proti je i opozice.

„Výhled ekonomiky se nijak výrazně nezměnil. Kurz koruny je ale vyšší, než se předpokládalo,“ řekl v Interview ČT24 bývalý guvernér České národní banky a ekonom Miroslav Singer. Lidé podle něj začínají šetřit, pomaleji rostou úvěry a klesají také ceny nemovitostí. Dodal také, že vláda by nemusela hledat východisko z neudržitelného stavu veřejných financí pomocí reformy daní, ale snižováním mandatorních výdajů. Musí podle něj sáhnout i tam, kde to bude bolet.

Neexistuje recept, který by někoho nebolel. Když říká politik, že ví, jak to vyřešit tak, že to nikoho nezasáhne, to není možné, prohlásil v Interview ČT24 ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti s úpravami ve státním rozpočtu tak, aby byl vyrovnaný. Zmínil, že pokud by mělo dojít ke zvyšování daní, mělo by jít o ty nepřímé. Dodal rovněž, že udělá vše pro to, aby vláda navržený schodek 295 miliard pro rok 2023 dodržela.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chystá největší reformu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. Místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by lidé měli za rok platit jen jednu. A to ve výši 13, nebo 14 procent. Tato jediná snížená sazba by pak existovala vedle současné základní sazby DPH ve výši 21 procent. Ministr předpokládá, že se tím zvýší příjmy rozpočtu a celý systém se zjednoduší.

V Polsku se od Nového roku citelně zvýšila DPH na pohonné hmoty, z osmi na 23 procent. Zákazníci ale u čerpacích stanic zdražení nepocítili. Analytici spekulují, zda motoristé poslední měsíce loňského roku benzin a naftu nepřepláceli.

S novým rokem budou DPH povinně odvádět živnostníci s obratem až nad dva miliony korun. Dosud byla hranice poloviční, stejně jako limit pro vstup do režimu paušální daně. Na registraci ke zjednodušenému odvodu ale zbývá už méně než týden.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat šéf hnutí ANO Andrej Babiš. V současnosti je členem Poslanecké sněmovny, dříve vykonával funkci premiéra a ministra financí. Očekávané rozhodnutí kandidovat na prezidenta dlouho odkládal, oznámil ho 30. října. O den později podpořilo jeho kandidaturu předsednictvo ANO. Přihlášku k volbám Babiš doložil podpisy 56 poslanců.

Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a poradkyně předsedy vlády Helena Horská nazvala rok 2022 rokem „dokonalé bouře“, kdy se ekonomika potýkala s dozvuky covidu a válkou na Ukrajině. Schodek rozpočtu by tak podle ní mohl být i výrazně horší. „Rok, který vláda měla k hledání nějakých významnějších úspor, aniž by bezhlavě škrtala, je příliš krátká doba,“ uvedla v Interview ČT24. Kabinet by však podle ní měl začít hledat úspory, které cílí na strukturální, tedy trvalý schodek.