Daň strana 5 z 5

Vláda na konci týdne představila dlouho očekávané kroky, které mají zbrzdit zadlužování státu. Jde o 58 opatření, která mají mít podle ministerstva financí pozitivní dopad na státní rozpočet v letech 2024 až 2025 v souhrnné výši bezmála 150 miliard korun. Opozice i odbory vládu kritizují, podle premiéra Petra Fialy (ODS) však kabinet není přístupný změnám. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kam byl pozván i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš, který však nabídku nevyužil.

Strany vládní koalice SPOLU musely  podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) změnit předvolební sliby o nezvyšování daní, protože nečekaly, že se v loňském roce razantně změní ekonomická a společenská situace. „Pokud chceme splnit druhý slib, že budeme snižovat zadlužení této země a budeme směřovat k vyrovnaným rozpočtům, tak je bohužel nutné některé další sliby překročit,“ uvedl v Interview ČT 24. V pořadu vysvětloval nutnost reforem důchodů a plánované úpravy DPH, které obsahuje vládní úsporný balíček.

Snižovat státní dluh je potřeba, shodli se zástupci parlamentních stran v Událostech, komentářích. Opozice vládě na jejím konsolidačním balíčku ale vytýká, že podle ní zasáhne do života občanům a že je nejasný. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připomněl, že většina škrtů je na výdajové straně, za správností opatření stojí i ostatní zástupci koaličních stran.

Vláda ve čtvrtek ozřejmí, jakým způsobem chce snížit strukturální schodek, včetně změn, které se dotknou daní. Podle webů Seznam Zprávy a Novinky mezi nimi nebude diskutované zavedení spotřební daně na tiché víno. To byl jeden ze sporných bodů, o nichž jednali v noci na středu koaliční lídři, a hlasitě se k této eventualitě vyjadřovala řada politiků. Proti zdanění vína se hlasitě ohradili i někteří členové vlády včetně ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) a vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Možnost kritizoval také jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Loni na podzim ministerstvo financí očekávalo, že z daně z mimořádných zisků přibyde do rozpočtu několik desítek miliard. Nedávno odhad výrazně snížilo. V rozhovoru pro ČT připustil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, že letos daň v případě bank přinese nejspíš jen jednotky miliard. Důvod vidí kromě jiného ve vyšších úrocích, které banky nabízejí střadatelům.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v pořadu Byznys ČT24 sdělila, že pokud vláda přistoupí ke zvýšení nepřímých daní, bude na to nejspíše ČNB reagovat zvýšením úrokových sazeb. Tak by odpověděla i na růst průměrné mzdy. Bankovní rada ČNB ve středu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech a zároveň zhoršila svůj výhled inflace. Za celý rok podle ní dosáhne v průměru 11,2 procenta. Zlepšila však odhad vývoje tuzemské ekonomiky. Očekává růst HDP o půl procenta.

Vládní balík úspor na příští rok by mohl vylepšit hospodaření státu až o 120 miliard, zjistila ČT. Větší část – 70 miliard – plánuje koalice ušetřit na výdajích. O zbylých padesát miliard chce zvýšit rozpočtové příjmy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu večer po více než šestihodinovém jednání lídrů vládních subjektů uvedl, že názory koaličních stran ohledně takzvaného konsolidačního balíčku se postupně sbližují a dohoda je blízko. Ve čtvrtek podle něj ale nebude pokračovat jednání politiků stran vládní koalice, potřeba jsou totiž debaty i uvnitř jednotlivých stran. Podle něj platí, že kabinet chce představit nejpozději v polovině května jak konsolidační balíček, tak důchodovou reformu.

Končí lhůta pro elektronické podání přiznání k dani z příjmu za rok 2022. Lidé a firmy mohou svou povinnost splnit do půlnoci prostřednictvím datové schránky nebo portálu Moje daně. Kdo podává přiznání prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta, má čas na podání do 3. července. Termín pro podání přiznání v papírové podobě uplynul před měsícem. Majitelé by také neměli zapomenout na zaplacení daně z nemovitosti. Posledním termínem je pondělí 31. května.

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.

Vládní strany se prý přiblížily dohodě na úsporném balíčku pro příští rok. Podle informací ČT koaliční lídři na středečním uzavřeném zasedání probírali hlavně snižování státních výdajů. Řešili konkrétně třeba škrty v národních dotacích, snižování počtu úředníků nebo efektivnější vyplácení některých dávek. Cílem je srazit schodek ztrátového státního rozpočtu minimálně o sedmdesát miliard korun. Ani po středě se však neshodnou například na zvýšení daně z příjmu pro bohatší lidi.

Policie obvinila sedmnáct lidí z krácení DPH, praní špinavých peněz a z členství v organizované zločinecké skupině. V případě prokázání viny jim hrozí až třináct let vězení. Pachatelé se podle kriminalistů obohatili trestnou činností nejméně o třicet milionů korun.

Vládní koalice ve středu jednala o podobě konsolidačního balíčku, finální soubor opatření oznámí do poloviny května. Mezi možnými opatřeními je například rušení některých daňových výjimek. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž určité z nich nedávají logiku a vláda je bude muset zrušit. S tím souhlasí i předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Systém je daňovými výjimkami zaplevelený,“ prohlásila  v pořadu Události, komentáře. Oba by se shodli i na některých dalších diskutovaných záležitostech, jako je třeba zrušení určitých národních dotací.

Poslance ve čtvrtek zaměstnávaly pravidelné interpelace na členy vlády. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) během nich zmínil, že snížení výnosu z daně z neočekávaných zisků a z odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny neprohloubí schodek letošního státního rozpočtu. Podle ministra budou nižší i kompenzace vyšších cen energií, na něž je výnos těchto mimořádných opatření určen.

Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o půl procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.

Opoziční hnutí ANO a SPD kritizují návrhy dvou sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), které navrhuje ministerstvo financí. Dle předsedy SPD Tomia Okamury je nutné hledat úspory zejména ve výdajích státního rozpočtu. Vláda potvrzuje, že nemá žádnou vizi, a testuje, co lidé snesou, míní první místopředseda ANO Karel Havlíček. Návrhy na úpravu DPH projednají lídři koaličních stran v dubnu. STAN a KDU-ČSL se kloní ke třem sazbám, například Piráti pak nepodporují zvýšení spodní sazby na čtrnáct procent. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nejsou zveřejněné materiály finální návrh, ten vláda představí za měsíc.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připravil největší reformu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. Podle návrhu plánuje místo dnešních tří sazeb – ve výši deseti, patnácti a jednadvaceti procent – jen dvě. Základní ve stejné výši, tedy jednadvacet procent, a jednu sníženou, čtrnáctiprocentní. Stanjura také podle zjištění ČT navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší sazby do té nejvyšší, jednadvacetiprocentní. Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na kulturní a sportovní akce. Je to součást vládního plánu snížit v příštím roce schodek rozpočtu. Koaliční partneři chtějí o změnách ještě jednat. Opozice je proti návrhu.

Ministerstvo financí navrhlo pro příští rok zvýšení daní z většiny hazardních her. Stát by tak mohl získat zhruba 600 milionů korun. Vyplývá to z návrhu, který se podařilo České televizi získat. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhl v materiálu zaslaném koaličním partnerům růst daní třeba z kurzových sázek, rulet nebo z tombol. Naopak daň z loterií navrhl snížit. To kritizuje jak opozice, tak i některé vládní strany.

Třetím čtením měla v Poslanecké sněmovně projít novela, která zavede kariérní řád učitelů a také zakotví jejich platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Nakonec na ni ale vůbec nedošlo. Opozice má k návrhu výhrady, chce o něm ještě jednat, a tak sérií požadavků na změnu pořadu schůze projednání znemožnila – vzhledem k časově omezenému oknu na třetí čtení. Ve sněmovně prošla pouze novela o bezpečnosti dodávané pitné vody, u níž poslanci kývli i na řadu pozměňovacích návrhů. Díky nim by měly mimo jiné zaniknout potravinářské průkazy. Několik dalších předpisů má za sebou první čtení.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Události, komentáře prohlásil, že vláda bude snižovat rekordní schodek rozpočtu kombinací snižování výdajů a zvyšování příjmů. Poslanec Jan Hrnčíř (SPD) kritizoval, že z vládních plánů úspor a zeštíhlování státu není zatím nic vidět.

Obce a kraje loni hospodařily s přebytkem ve výši téměř třiatřicet miliard korun. To je sice o osm a půl miliardy nižší částka než rok před tím, ale zároveň o téměř devatenáct miliard vyšší než v covidovém roce 2020. Vyplývá to z nové analýzy Ministerstva financí, kterou získala Česká televize. Městům, vesnicím a krajům pomohl hlavně vyšší výběr daní, jejichž výtěžek sdílí se státem – tedy z DPH a z daně z příjmu lidí i firem. Zároveň loni část obcí a krajů méně investovala. A to část politiků kritizuje mimo jiné s odkazem na vysokou inflaci.

Česko letos čeká podle zprávy OECD mírná recese, HDP klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací. Podle ekonomky Jany Matesové znamená vysoká inflace pro Českou republiku jednoznačně horší zprávu. Myslí si, že výdajová politika vlády je velkorysá, peníze ale na to nejsou. Kabinet tak bude muset zvýšit některé daně, uvedla Matesová v Interview ČT24.

Lidé, kteří loni získali příjem osvobozený od daně vyšší než pět milionů korun, ho musí oznámit finančnímu úřadu v termínu podání daňového přiznání. Upozornila na to Finanční správa. Lhůta pro podání daňového přiznání v papírové podobě končí v pondělí, v elektronické podobě 2. května. Kdo podává přiznání prostřednictvím daňového poradce, má čas do 3. července.

Radnice odmítají zvyšování daně z nemovitosti, o které ve snaze vylepšit hospodaření státu uvažuje vládní koalice. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil o možném zvýšení taxy i na dvojnásobek. Peníze vybrané navíc by přitom putovaly do státního rozpočtu, ne do obcí, které s výnosy hospodaří teď. Zvýšit některé daně je jedním z mnoha doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podporu ale návrh zatím nemá ani u řady ministrů. Někteří míní, že by mohly víc platit třeba jen firmy.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl České televizi, že hodlá sjednotit sazbu DPH na pivo. Dle různých kritérií může v současnosti spadat do tří daňových pásem, podle Stanjury však k tomu není důvod. Z vládních stran se mezitím ozývají hlasy o potřebě většího snížení státního deficitu. TOP 09 mluví o hranici sto miliard korun, Starostové o 150 miliardách korun.