Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Události, komentáře prohlásil, že vláda bude snižovat rekordní schodek rozpočtu kombinací snižování výdajů a zvyšování příjmů. Poslanec Jan Hrnčíř (SPD) kritizoval, že z vládních plánů úspor a zeštíhlování státu není zatím nic vidět.
Stát se letos zadlužil už 166 miliardami korun. Horší výsledek republika nepamatuje. Podle Stanjury ale číslo znamená i vyšší investice státu, které jsou vyšší o dvacet miliard korun než v prvních třech měsících loňského roku, zmínil i 44 miliard navíc v sociální oblasti a 32 miliard na pomoc s energiemi.
Důležitý podle něj bude výsledek za celý kalendářní rok. Výsledek ale prý ukazuje, že je potřeba udělat strukturální změny, které přijdou letos. A budou kombinovat zvyšování daní a snižování výdajů.
„Že to nebude populární, to víme, ale jsme přesvědčeni, že to udělat musíme, kvůli stabilitě veřejných rozpočtů a kvůli snižování schodku v příštích letech,“ prohlašuje Stanjura s tím, že ohledně konkrétních opatření ještě nemůže být konkrétní, protože o nich vláda ještě nerozhodla. Jeho resort ale prý má u 60 možných opatření vypracované podklady.
Ambicí je snížit schodek státního rozpočtu minimálně o jedno procento HDP, příští rok zhruba o 70 miliard. Stanjura sděluje, že podle doporučení ekonomických expertů je žádoucí mít jednu třetinu úspor na straně příjmů a dvě třetiny na straně výdajů.
Podle Hrnčíře Stanjura používá zavádějící srovnání
Hrnčíře zaujalo, že Stanjura zmínil 20 miliard investic ve srovnání s loňskem, protože loni Česko bylo v rozpočtovém provizoriu, kdy investice není možné realizovat a rozpočet nemůže být příliš expanzivní. „Srovnávat loňské první čtvrtletí, kdy jsme byli v provizoriu, s letoškem, je trochu zavádějící,“ zmínil Hrnčíř. Stanjura s ním souhlasil.
Vládní koalice podle Hrnčíře slibovala, že bude dělat úspory a zeštíhlovat stát, zatím z toho ale není nic vidět – jen se prý objevují útržky plánů, jako „zvyšování daní prakticky všech, rušení různých daňových výhod pro občany nebo nábor osmi tisíc nových státních zaměstnanců“. V takovém případě se podle Hrnčíře nedá mluvit o zeštíhlování státu, když počet státních zaměstnanců narostl.
Stanjura k tomu uvedl, že ve svém resortu snížil počet úřednických míst o 950. Uvedl, že opozice prý paradoxně volá po navýšení počtu policistů, hasičů nebo učitelů. „Nezaznamenal jsem ze strany ANO nebo SPD za patnáct měsíců jediný návrh, který by vedl k úsporám,“ prohlásil.
Podle Hrnčíře by mohlo jít třeba o zdanění nadnárodních gigantů, kde „utíkají miliardy“, protože neplatí skoro žádné daně. Na to Stanjura odpověděl, že se v této otázce v prosinci schválilo řešení v rámci EU, které bude „od nového zdaňovacího období platit i v české legislativě“.
Jaká jsou budoucí rizika?
Největšími riziky pro rozpočet jsou podle ministra ceny energií, nyní to s nimi ale prý vypadá „dobře“. Pokud se udrží nebo klesnou, bude potřeba méně peněz na kompenzace. Také sdělil, že ve vládní rozpočtové rezervě je 14 miliard.
Hrnčíř se naopak obává, že z daně z mimořádných zisků u bank stát zdaleka nevybere tolik, kolik plánoval. „Ten rozpočet dopadne do značné míry tak, kolik se podaří vypumpovat dividend z ČEZu,“ sdělil.
