Poslanci schválili základní parametry rozpočtu na rok 2024 se schodkem 252 miliard

Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun. Plánované příjmy se zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun. Nyní už poslanci tyto základní údaje měnit nemohou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve nevyloučili drobné přesuny. Návrh nyní zamíří k projednání výborům.

Opoziční hnutí ANO a SPD neuspěly s návrhy na vrácení rozpočtu vládě k přepracování. Pro schválení základních parametrů hlasovalo 87 poslanců. Koalici podpořil i nezařazený poslanec Ivo Vondrák zvolený původně za ANO. Opozice hlasovala proti. Poslanci o rozpočtu jednali zhruba 11,5 hodiny.

Návrh rozpočtu na příští rok sleduje stejně jako rozpočty na předchozí dva roky totožný cíl. Tím je snižování schodku rozpočtu i veřejných financí, udržení sociálního smíru a investiční aktivita státu, popsal ministr financí. Poukázal na to, že proti předchozím rokům platí nyní tři nové zákony, které přinášejí povinné výdaje státnímu rozpočtu.

Prvním je závazek dávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu, zavedení automatické valorizace plateb za pojištěnce státu do systému zdravotního pojištění a také plat pedagogických pracovníků odpovídající 130 procentům průměrné mzdy v ekonomice.

Poukázal i na to, že v příštím roce má klesnout počet zaměstnanců placených státem o více než jedenáct tisíc. Nepůjde podle něj o hromadné výpovědi, ale o snižování počtu míst přirozenou fluktuací. Informoval, že vláda se chce zaměřit na rušení agend a duplicit.

Na důchody bude směřovat 706 miliard

Nejvyšší část výdajů rozpočtu budou opět tvořit sociální výdaje, které vzrostou proti letošnímu očekávanému číslu na 1,065 bilionu korun. Jenom výdaje na dávky důchodového pojištění se mají zvýšit o 19,4 miliardy korun. Směřovat na ně má přes 706 miliard.

Na dani z přidané hodnoty chce státní rozpočet získat téměř 387 miliard korun, na spotřebních daních téměř 159 miliard a na daních z příjmů zaměstnanců více než 122 miliard. Firmy by měly na daních z příjmů odvést 198 miliard korun. Na daních a sociálním pojištění dohromady by měli poplatníci odvést státu víc než 1,7 bilionu, popsal Stanjura.

Návrh rozpočtu počítá s růstem ekonomiky o 2,3 procenta a růstem spotřeby domácností o 3,9 procenta. Na růstu spotřeby domácností by se měl podílet obnovený nárůst reálných příjmů. Průměrná míra inflace by měla klesnout z letošních 10,9 na 2,8 procenta. Vláda také očekává, že Česká národní banka začne v prvním čtvrtletí příštího roku snižovat úrokové sazby.

Okamura: Návrh skrývá řadu podvodů

Opozice rozpočet kritizovala. Šéf hnutí SPD Tomio Okamura vystoupil díky přednostnímu právu ještě před formálním zahájením úvodního kola jednání o návrhu rozpočtu. Řekl, že poslanci SPD připraví pozměňovací návrhy, které by přesměrovaly podle Okamury zbytné výdaje do oblastí, v nichž by pomohly obyvatelům a firmám.

Předseda SPD tvrdil, že návrh rozpočtu skrývá „řadu podvodů“, například když vláda nezapočítává do deficitu úvěr asi 24 miliard korun od Evropské investiční banky na dopravní infrastrukturu. Odvolával se také na výtky někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a řekl, že Fialova vláda zadluží za dobu působení Česko o polovinu víc než bývalý Babišův kabinet.

Schillerová: Příjmy jsou nadhodnoceny

Vystoupila také předsedkyně klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová, která se pozastavila nad zvýšením rozpočtových příjmů o 19 miliard korun proti prvotnímu srpnovému návrhu a nad škrtem 51,5 miliardy na obnovitelné zdroje a energetickou přenosovou síť, což podle ní zaplatí domácnosti, a zejména průmysl.

Schillerová v této souvislosti varovala před snížením hrubého domácího produktu. „Příjmy jsou nadhodnoceny nejméně o 7,5 miliardy korun,“ uvedla. V případě půjčky od EIB zpochybnila její dlouhodobou výhodnost ve srovnání s běžnými tržními podmínkami. Reálný schodek návrhu rozpočtu je podle ní už nyní 270 miliard. „Je to vrcholný kousek rozpočtové magie vlády Petra Fialy,“ řekla.

Stanjura se vůči výtkám Schillerové ohradil. Navrhované příjmy jsou realistické, jsou potvrzeny výborem pro rozpočtové prognózy, uvedl. Celkové plánované příjmy se příští rok zvýší podle vládního návrhu o dvanáct miliard na 1,94 bilionu korun. Celkové plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun.

Za ANO vystoupil s přednostním právem také stínový premiér Karel Havlíček, který se vedle hospodářství věnoval dopravě. „Dlouhodobý rozpočtový výhled na dopravě je v troskách,“ prohlásil. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) oponoval, že investice do dopravní infrastruktury se povedlo zachovat i v horších časech.

Někdejší ministr hospodářství a dopravy Havlíček také uvedl, že rozpočet není protiinflační, neodráží hospodářský růst a jeho hlavní úsporou je podle něj přesun výdajů na spotřebitele.

Je to jen cár papíru, kritizovala Dostálová rozpočet resortu pro místní rozvoj

Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) řekla, že rozpočet tohoto ministerstva je naprosto nereálný a je to jen cár papíru. Plánovaným výdajům podle ní neodpovídají nároky na to, co by mělo ministerstvo v příštím roce proplatit, a peníze zřejmě budou muset přitéct během roku.

Stínový ministr dopravy Martin Kolovratník (ANO) ohlásil pozměňovací návrhy, které by zvedly dotaci Státnímu fondu dopravní infrastruktury a umožnily by zvýšení slevy ve veřejné dopravě pro studenty a seniory z nynější poloviny na tři čtvrtiny.

„Zjevně hnutí ANO si neodpustí svůj populismus ani v době opozice,“ poznamenal k tomu ministr dopravy Kupka.

Nahrávám video
90' ČT24: Schvalování státního rozpočtu pro rok 2024
Zdroj: ČT24

Nový: TOP 09 a ODS jsou rozpočtově odpovědné. Zbylé tři strany měly jiné představy

„To je šetření odpovídající politické realitě. Současná koalice je složena z pěti politických stran, a dojít k dohodě vůbec není jednoduché,“ poznamenal v Událostech, komentářích k návrhu státního rozpočtu místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09). Představoval by si výrazně nižší deficit. „Představa TOP 09 se pohybovala někde mezi 210, maximálně 230 miliardami,“ ujasnil.

„Mně je z toho smutno, vaří se ve mně krev,“ prohlásil ekonomický poradce Petr Mach (SPD). V době, kdy současná vláda skončí, zanechá nárůst státního dluhu o více než tisíc miliard, míní. „Pokud se tu mluví o tom, že je to vydřený kompromis, a že oni chtěli 210 miliard, tak kdo je ten zlý, kdo chtěl čtyři sta nebo pět set miliard?“ táže se Mach.

Někdo má prostě jiné představy, reagoval Nový. TOP 09 i ODS jsou podle něj rozpočtově odpovědné. „Ty zbylé tři strany měly (…) zkrátka jiný názor,“ prozradil.

Vláda podle Macha nemá představu o tom, kde škrtat. „Nevědí, který úřad je zbytečný, která státní agenda je zbytečná. Zbytečně platíme mnoho miliard za takzvanou inkluzi. Nebo za členství ve všech možných mezinárodních organizacích,“ myslí si.

Nahrávám video
Události, komentáře: Návrh státního rozpočtu na rok 2024
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
12:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 2 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 2 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
16:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 7 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 9 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 14 hhodinami
Načítání...