Poslanci schválili základní parametry rozpočtu na rok 2024 se schodkem 252 miliard

Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun. Plánované příjmy se zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun. Nyní už poslanci tyto základní údaje měnit nemohou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve nevyloučili drobné přesuny. Návrh nyní zamíří k projednání výborům.

Opoziční hnutí ANO a SPD neuspěly s návrhy na vrácení rozpočtu vládě k přepracování. Pro schválení základních parametrů hlasovalo 87 poslanců. Koalici podpořil i nezařazený poslanec Ivo Vondrák zvolený původně za ANO. Opozice hlasovala proti. Poslanci o rozpočtu jednali zhruba 11,5 hodiny.

Návrh rozpočtu na příští rok sleduje stejně jako rozpočty na předchozí dva roky totožný cíl. Tím je snižování schodku rozpočtu i veřejných financí, udržení sociálního smíru a investiční aktivita státu, popsal ministr financí. Poukázal na to, že proti předchozím rokům platí nyní tři nové zákony, které přinášejí povinné výdaje státnímu rozpočtu.

Prvním je závazek dávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu, zavedení automatické valorizace plateb za pojištěnce státu do systému zdravotního pojištění a také plat pedagogických pracovníků odpovídající 130 procentům průměrné mzdy v ekonomice.

Poukázal i na to, že v příštím roce má klesnout počet zaměstnanců placených státem o více než jedenáct tisíc. Nepůjde podle něj o hromadné výpovědi, ale o snižování počtu míst přirozenou fluktuací. Informoval, že vláda se chce zaměřit na rušení agend a duplicit.

Na důchody bude směřovat 706 miliard

Nejvyšší část výdajů rozpočtu budou opět tvořit sociální výdaje, které vzrostou proti letošnímu očekávanému číslu na 1,065 bilionu korun. Jenom výdaje na dávky důchodového pojištění se mají zvýšit o 19,4 miliardy korun. Směřovat na ně má přes 706 miliard.

Na dani z přidané hodnoty chce státní rozpočet získat téměř 387 miliard korun, na spotřebních daních téměř 159 miliard a na daních z příjmů zaměstnanců více než 122 miliard. Firmy by měly na daních z příjmů odvést 198 miliard korun. Na daních a sociálním pojištění dohromady by měli poplatníci odvést státu víc než 1,7 bilionu, popsal Stanjura.

Návrh rozpočtu počítá s růstem ekonomiky o 2,3 procenta a růstem spotřeby domácností o 3,9 procenta. Na růstu spotřeby domácností by se měl podílet obnovený nárůst reálných příjmů. Průměrná míra inflace by měla klesnout z letošních 10,9 na 2,8 procenta. Vláda také očekává, že Česká národní banka začne v prvním čtvrtletí příštího roku snižovat úrokové sazby.

Okamura: Návrh skrývá řadu podvodů

Opozice rozpočet kritizovala. Šéf hnutí SPD Tomio Okamura vystoupil díky přednostnímu právu ještě před formálním zahájením úvodního kola jednání o návrhu rozpočtu. Řekl, že poslanci SPD připraví pozměňovací návrhy, které by přesměrovaly podle Okamury zbytné výdaje do oblastí, v nichž by pomohly obyvatelům a firmám.

Předseda SPD tvrdil, že návrh rozpočtu skrývá „řadu podvodů“, například když vláda nezapočítává do deficitu úvěr asi 24 miliard korun od Evropské investiční banky na dopravní infrastrukturu. Odvolával se také na výtky někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a řekl, že Fialova vláda zadluží za dobu působení Česko o polovinu víc než bývalý Babišův kabinet.

Schillerová: Příjmy jsou nadhodnoceny

Vystoupila také předsedkyně klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová, která se pozastavila nad zvýšením rozpočtových příjmů o 19 miliard korun proti prvotnímu srpnovému návrhu a nad škrtem 51,5 miliardy na obnovitelné zdroje a energetickou přenosovou síť, což podle ní zaplatí domácnosti, a zejména průmysl.

Schillerová v této souvislosti varovala před snížením hrubého domácího produktu. „Příjmy jsou nadhodnoceny nejméně o 7,5 miliardy korun,“ uvedla. V případě půjčky od EIB zpochybnila její dlouhodobou výhodnost ve srovnání s běžnými tržními podmínkami. Reálný schodek návrhu rozpočtu je podle ní už nyní 270 miliard. „Je to vrcholný kousek rozpočtové magie vlády Petra Fialy,“ řekla.

Stanjura se vůči výtkám Schillerové ohradil. Navrhované příjmy jsou realistické, jsou potvrzeny výborem pro rozpočtové prognózy, uvedl. Celkové plánované příjmy se příští rok zvýší podle vládního návrhu o dvanáct miliard na 1,94 bilionu korun. Celkové plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun.

Za ANO vystoupil s přednostním právem také stínový premiér Karel Havlíček, který se vedle hospodářství věnoval dopravě. „Dlouhodobý rozpočtový výhled na dopravě je v troskách,“ prohlásil. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) oponoval, že investice do dopravní infrastruktury se povedlo zachovat i v horších časech.

Někdejší ministr hospodářství a dopravy Havlíček také uvedl, že rozpočet není protiinflační, neodráží hospodářský růst a jeho hlavní úsporou je podle něj přesun výdajů na spotřebitele.

Je to jen cár papíru, kritizovala Dostálová rozpočet resortu pro místní rozvoj

Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) řekla, že rozpočet tohoto ministerstva je naprosto nereálný a je to jen cár papíru. Plánovaným výdajům podle ní neodpovídají nároky na to, co by mělo ministerstvo v příštím roce proplatit, a peníze zřejmě budou muset přitéct během roku.

Stínový ministr dopravy Martin Kolovratník (ANO) ohlásil pozměňovací návrhy, které by zvedly dotaci Státnímu fondu dopravní infrastruktury a umožnily by zvýšení slevy ve veřejné dopravě pro studenty a seniory z nynější poloviny na tři čtvrtiny.

„Zjevně hnutí ANO si neodpustí svůj populismus ani v době opozice,“ poznamenal k tomu ministr dopravy Kupka.

Nahrávám video

Nový: TOP 09 a ODS jsou rozpočtově odpovědné. Zbylé tři strany měly jiné představy

„To je šetření odpovídající politické realitě. Současná koalice je složena z pěti politických stran, a dojít k dohodě vůbec není jednoduché,“ poznamenal v Událostech, komentářích k návrhu státního rozpočtu místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09). Představoval by si výrazně nižší deficit. „Představa TOP 09 se pohybovala někde mezi 210, maximálně 230 miliardami,“ ujasnil.

„Mně je z toho smutno, vaří se ve mně krev,“ prohlásil ekonomický poradce Petr Mach (SPD). V době, kdy současná vláda skončí, zanechá nárůst státního dluhu o více než tisíc miliard, míní. „Pokud se tu mluví o tom, že je to vydřený kompromis, a že oni chtěli 210 miliard, tak kdo je ten zlý, kdo chtěl čtyři sta nebo pět set miliard?“ táže se Mach.

Někdo má prostě jiné představy, reagoval Nový. TOP 09 i ODS jsou podle něj rozpočtově odpovědné. „Ty zbylé tři strany měly (…) zkrátka jiný názor,“ prozradil.

Vláda podle Macha nemá představu o tom, kde škrtat. „Nevědí, který úřad je zbytečný, která státní agenda je zbytečná. Zbytečně platíme mnoho miliard za takzvanou inkluzi. Nebo za členství ve všech možných mezinárodních organizacích,“ myslí si.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. V těchto oblastech se čeká opakovaný vývoj bouřek s přívalovými srážkami a dalšími nárazy větru, sdělili meteorologové. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 6 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 8 hhodinami

Evropský pohled