Vláda si bude muset v příštím roce půjčit na výplatu důchodů téměř 50 miliard korun. Z návrhu státního rozpočtu to zjistila Česká televize. Letos to podle dřívějších propočtů, které zohledňovaly mimořádnou červnovou valorizaci, vypadalo až na 80 miliard. Nakonec bude deficit asi o deset miliard nižší, hlavně díky lepšímu vývoji ekonomiky. Lídři vládní koalice považují penzijní systém za neudržitelný. A kromě nedávného zpomalení růstu penzí chtějí prosadit i další části reformy.
Od ledna dostane více než 2,8 milionu důchodců přidáno 360 korun měsíčně. Průměrná měsíční penze tak vzroste na necelých 20 700. Jen řádná valorizace bude stát rozpočet v příštím roce přes 12 miliard. Celkové výdaje na důchody ale vzrostou víc, o téměř 20 miliard. I když příjmy porostou ještě výrazněji než výdaje, přesto má v příštím roce dosáhnout celkový schodek na důchodovém účtu skoro 50 miliard.
„Navzdory vyššímu růstu platů a mezd, držícímu se dobrého trendu nízké nezaměstnanosti a nárůstu pracujících lidí z Ukrajiny, i v příštím roce očekáváme, že deficit bude takto vysoký, bude třeba někde na úrovni padesáti miliard korun. To je dáno i demografickým vývojem a tím, že nám do důchodu začínají odcházet populačně silné ročníky,“ míní ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Deficit bude nižší než v roce 2023 a myslím, že přijímáme postupné legislativní změny, aby se postupně v průběhu mnoha let systém přiblížil rovnováze,“ uvádí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ministři považují i téměř padesátimiliardový rozdíl mezi příjmy a výdaji za problém, a trvají na prosazení důchodové reformy. Bez ní by podle vlády hlavně po roce 2030 začaly schodky znovu rychle růst.
„Dospěly by až k hodnotě v dnešních cenách kolem minus 350 miliard korun v systému ročně, což už by byl opravdu obrovský deficit, který by se velmi komplikovaně financoval z jiných příjmů státu,“ dodává Jurečka.
Blíží se nástup silných ročníků do důchodu
Návrh důchodové reformy chce ministr práce projednat na vládě nejpozději do konce tohoto roku. Se schvalováním v parlamentu pak počítá během první poloviny toho příštího. Součástí má být i posouvání věku odchodu do penze podle průměrné délky dožití. Zároveň má být součástí reformy i nový výpočet penzí pro budoucí důchodce. Oproti dnešku bude méně výhodný.
„Děláme ji zejména proto, že nastoupí do důchodu silné ročníky ze sedmdesátých let. Někdy v horizontu deseti, patnácti let to začne narůstat, a v tom okamžiku by nastal opravdu velký problém,“ prohlašuje místopředseda poslaneckého klubu STAN Viktor Vojtko.
Důchodová reforma projde ve sněmovně během příštího roku pravděpodobně díky hlasům koaličních poslanců. Opoziční kluby naopak vládní návrh podpořit nechtějí. „Je důležité přijít s nějakou skutečnou důchodovou reformou, protože to, co zatím představil Marian Jurečka, nepřináší do toho systému žádné nové peníze navíc,“ říká předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
„Je potřeba, aby přišla vláda, která bude dělat prorodinnou politiku. Pokud se budou rodit děti, půjdou do zaměstnání, budou platit daně, budou platit na důchody,“ zmiňuje předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Některé změny už jsou prosazené
Důchodovou reformu chce vláda prosadit s platností od 1. ledna roku 2025. Některé dílčí kroky už kabinet prosadil. Od října se například zpřísnila pravidla pro předčasnou penzi. Nově do ní lze odejít maximálně tři roky před standardním nárokem místo původních pěti. Pobíraná částka se více krátí a omezené jsou i valorizace. Příští rok se zároveň prodlouží nutná doba pojištění z 35 na 40 let.
Mění se i podmínky zvyšování řádných důchodů. To lednové má do budoucna kromě inflace zohledňovat třetinu růstu reálných mezd místo dosavadní poloviny. Mimořádné valorizace nahradí dočasný přídavek. Podle koalice jsou změny nezbytné, jinak nelze důchodový systém dlouhodobě udržet. Naposledy v plusu byl v roce 2019. Letos by měl být deficit účtu kolem zmíněných 70 miliard.
