Zhruba každý šestý dospělý si podle průzkumu agentury Ipsos nevytváří žádnou dlouhodobou finanční rezervu. U těch, kdo si spoří, pak podle bank většinou není dostatečná. Třeba při odchodu do penze doporučují lidem ideálně mít na kontě dva miliony korun. Takové částky se dá podle zástupců bank dosáhnout odkládáním nižších jednotek tisíc korun měsíčně.
Například Radim Štolfa si začal odkládat peníze stranou při svém prvním zaměstnání, nad penzí se zamýšlí už teď, ve svých třiceti letech. „Začaly mi zbývat peníze, takže jsem začal šetřit. Zaměstnavatel tehdy přispíval na důchodové připojištění, takže jsem toho využil a odkládal jsem si něco sám, něco přidával zaměstnavatel,“ přibližuje.
Jenom na tyto peníze a důchod od státu však nespoléhá. Své peníze zhodnocuje také na spořicím účtu. „Máte tam pět a více procent, což není úplně zlé, ale zatím nejsem investor v tom pravém slova smyslu,“ kalkuluje Štolfa.
Právě do investičních fondů, akcií nebo nemovitostí doporučují banky vkládat peníze, aby neztrácely svou hodnotu. „Jsou to aktiva, která zajistí průměrný výnos sedm až osm procent nebo i více, ale především zajistí, že peníze nejsou v dlouhodobém horizontu 15 až 20 let znehodnocovány inflací,“ vysvětluje mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Dlouhodobou rezervu si v Česku vytváří jen část obyvatel. Dvoumilionovou částku, kterou doporučují banky, jen přibližně 400 tisíc lidí. „Částka se může zdát velká, nicméně aby člověk tuto částku během dvaceti třiceti let aktivního pracovního života vytvořil, uspořil, tak je to o tom spořit si nižší jednotky tisíc,“ pokračuje Hrubý.
V penzijním spoření mají čeští střadatelé uložených 600 miliard korun. Průměrný vklad je 800 korun měsíčně, ani to ale není dostatečná částka. Aby lidé dosáhli na nejvyšší státní podporu, musejí si podle mluvčího Asociace penzijních společností Jana Sedláčka odkládat tisíc korun měsíčně.
Od nového roku by lidé mohli získat s vyšším vkladem ještě víc od státu, příslušný návrh řeší sněmovna.
