Penze mají být po novém výpočtu relativně nižší, komise se na vzorci zatím neshodla

8. 6. 2023‌‌|Zdroj: ČTK

Penze by měly být s novým výpočtem po reformě ve vztahu ke mzdě nižší. Při stanovení výše důchodu by se měla započítávat menší část z výdělku než nyní, méně by se mohly zohledňovat i odpracované roky. O změnách ve čtvrtek jednal důchodový poradní tým ministra práce. Na vzorci se však zatím neshodl. Novinářům to po jednání oznámila náměstkyně ministra práce Šárka Jelínková (KDU-ČSL).

Pro stanovení výše penze hraje roli jen část výdělku. Do 44 procent průměrné mzdy se započítá celá částka. Nad tuto hranici do čtyřnásobku průměrné mzdy se pak zohlední 26 procent, nad čtyřnásobek pak nic. Pro letošek jsou tyto redukční hranice na 17 743 a 161 296 korunách. Ze stanoveného příjmu za odpracovaný rok se pak bere 1,5 procenta. Podle plánu by započítávaná část příjmu do první hranice a podíl z výdělku měly klesnout. Cílem je snížit výdaje systému penzí a zmírnit propad do dluhů. Jelínková nechtěla zatím parametry přiblížit.

Podle dřívějších informací, které novináři od vedení ministerstva práce dostali, by se změny měly provést mezi roky 2026 a 2035. Plně započítávaná částka do první příjmové hranice by se měla snižovat každý rok o procento. Po deseti letech by se tedy mělo zohledňovat 90 procent výdělku. Z částky za odpracovaný rok by se pak místo 1,5 procenta mělo brát 1,45 procenta.

„Ještě nebylo hlasováno, kdo se ke které cestě přiklání. Bavili jsme se spíš o tom, jaké cesty vedou ke stanovenému cíli. To, že k nějakým změnám musí dojít, na tom se shodneme,“ shrnula Jelínková. Podle ní se o přesném nastavení jedná.

Za dekádu penze vyšší o tisíce

Podle odhadů by se bez úprav průměrný nový důchod díky růstu výdělků v Česku a postupnému odsouvání důchodového věku zvedl za desetiletí o 12 tisíc korun. Podle návrhu by se každý další rok mělo do nové penze započítat o 150 až 200 korun méně. „Pokud by ke snižování došlo, tak pořád by důchody (nové v průměru) rostly zhruba o deset tisíc,“ podotkla Jelínková. Podle ní od zástupců opozice v poradním týmu zásadní výhrady nezazněly.

Podle podkladů resortu práce by snížení výpočtu nových penzí zmírnilo propad důchodového systému v následujících letech celkem o jedno procento HDP. Aktuálně je to kolem 70 miliard korun.

Snížení započítávaného výdělku posiluje solidaritu a oslabuje zásluhovost. Podle expertů patří český důchodový systém přitom k nejsolidárnějším. Penze lidí s vysokými a nižšími příjmy se příliš neliší. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům před nedávnem řekl, že se jeho úřad v návrhu snaží rovnováhu mezi zásluhovostí a solidaritou zachovat. Podotkl, že v Česku je možné si už léta spořit na stáří se státním příspěvkem a tyto úspory by měly začít sloužit k pokrytí části penze.

Mimořádné valorizace nahradí příspěvek k důchodu, oznámil Jurečka

Důchodový tým by se měl znovu sejít nejspíš v září. Podle Jelínkové ministerstvo předloží další analýzy. Šéf resortu už dřív oznámil, že by návrh novel s reformními změnami penzí chtěl předložit na podzim. Nová pravidla by se pak měla zavádět postupně od roku 2025.

Výběr redakce

ŽivěPoslanci podpořili růst rodičovského příspěvku

14:01před 3 mminutami

„Měla jsem být zastřelena, ale až poté, co mě znásilní.“ Ukrajinky pro ČT popsaly ruské zajetí

před 5 mminutami

Ukrajina poprvé od roku 2023 osvobodila za měsíc víc území, než ztratila, píše Deepstate

před 2 hhodinami

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

před 7 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.

včerapřed 9 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.

před 21 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.

včerapřed 22 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.

včera v 08:00‌‌

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.

včera v 07:30‌‌

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.

31. 5. 2026‌‌

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.