Vztahy v koalici jsou „celkem dobré“, přesto bylo nutné představit stranický plán na další reformy, řekl v Interview ČT24 předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Piráti chtějí v rámci svého programu Republika v pohybu měnit pracovní právo, zvýšit minimální mzdu nebo naplnit podmínky pro přijetí eura. Že by s tím narazili u dalších vládních stran, se neobávají. Podle Michálka budou potřeba jednorázové investice, na které se vyplatí půjčit si.
Chceme dokončit misi, reformy musí pokračovat, zdůvodňuje Michálek nové plány Pirátů
Program Republika v pohybu obsahuje dvacet bodů, jimiž Piráti směřují k dánskému principu známému jako flexicurity (spojení anglických slov flexibility a security – flexibilita a zajištění/bezpečí). V něm mají lidé jistotu práce, ale zároveň mohou zaměstnání docela snadno měnit.
Soustředí se mimo jiné na zlepšení péče o předškolní děti prostřednictvím podpory sousedského hlídání a dětských skupin. Ty už existují, ale podle Michálka „jsou po cestě bloky“. „My to chceme rozhýbat. Stejně je to v dalších dvaceti oblastech,“ poznamenal.
Míní, že dát peníze na podporu fungování dětských skupin, by se státu vyplatilo. „Když maminka (…) půjde do práce, jsou to pro stát příjmy. Jsou to velké příjmy na daních a odvodech. Celková bilance dokáže vynahradit toto hlídání,“ řekl šéf pirátského klubu.
Část stran už nechce reformy, podle Pirátů je to chyba
V českých podmínkách však působí poněkud zvláštně, že Piráti představili program změn, které by chtěli prosadit, přestože jsou vládní strana a mohou cokoli předložit do vlády. Michálek se však obává, že vláda k větším změnám již nemá ambici.
„Zaznamenali jsme prohlášení ministrů, kteří říkali, že žádné další velké reformy už nebudou. My jako Piráti k tomu říkáme: Ne, my jsme sem šli s nějakou misí, potřebujeme to dokončit,“ podotkl. Zároveň však odmítl, že by to ukazovalo, že se koalice rozpadá či že jsou Piráti z vládnutí společně s konzervativními stranami a se Starosty frustrovaní. „Neřekl bych frustrace, vztahy jsou celkem dobré. Spíš bychom si přáli, abychom to rozpohybovali, abychom ukázali elán a nastavili cíle,“ konstatoval Michálek.
Součástí plánu Pirátů je i zvýšení minimální mzdy na 25 tisíc korun. Podle Michálka by to mohlo podpořit růst produktivity. „Je v zájmu nás všech, abychom přešli na strukturu, ve které máme práci s vysokou přidanou hodnotou, a abychom ty, kteří využívají levné práce, popostrčili k tomu, aby hledali způsoby jako zautomatizovat, zrobotizovat,“ nastínil. Inspirací je podle něj Polsko a Estonsko, kde je minimální mzda vyšší než v Česku. „Ačkoli máme vyšší hrubý domácí produkt, lidé tady dostávají méně peněz,“ podotkl Michálek.
Změny jako podpora dětských skupin, podpora bytové výstavby nebo například start-upů by ovšem potřebovaly, aby do nich stát nalil peníze – v době, kdy ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prosadil úsporný balíček a chce pokračovat ve snižování rozpočtového schodku. Michálek si však myslí, že by dávalo smysl peníze vydat.
„Je potřeba podívat se na strukturu našeho deficitu. Jedna věc je, kolik peněz dáváme na spotřebu, na různé dávky, a kolik dáváme na investice. Investice, které mají návratnost, tak si na to klidně můžeme půjčit,“ řekl.
S příjmy by mohla pomoci daň z cukru
Žádné rozsáhlé změny, které by zajistily dodatečné příjmy, Piráti nenaplánovali. Některé dílčí daňové změny by si ale Michálek představit dovedl. Zmínil se o dani z cukru, která by se týkala slazených nápojů. Podle poslance existuje taková daň v Maďarsku. „V Česku máme velký problém s obezitou, ale, nevím proč, sladké nápoje, nezdravé tekuté kalorie, se tady prodávají za hubičku. Nedokázali jsme ani tuto oblast zdanit,“ poznamenal.
Ministr Stanjura nedávno hovořil o jiné oblasti, v níž by šlo šetřit – zánik ministerstva pro místní rozvoj, které v současnosti vede Michálkův stranický předseda Ivan Bartoš. Podle šéfa pirátských poslanců to připadá v úvahu.
„Agend, které by se daly zeštíhlit, je celá řada. To nejsou jenom ministerstva, úřadů bychom našli více. Ale co to znamená? Ministerstvo pro místní rozvoj nejsou jenom výdaje, to jsou i příjmy pro státní pokladnu, ministerstvo pro místní rozvoj má na starost evropské peníze. Celková bilance příjmů pro Česko je pozitivní, dostaneme asi 50 miliard korun každý rok, a někdo musí dotační programy administrovat a někdo také musí myslet na regiony, aby se nůžky dál neotevíraly. Ministerstvo pro místní rozvoj tam úlohu má. Ale není to dogma, můžeme se bavit o tom, že se pro příští období státní správa zeštíhlí,“ shrnul.