ODS nepočítá s tím, že by po příštích sněmovních volbách v roce 2025 vytvořila vládní koalici s ANO, řekl ministr financí a první místopředseda strany Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj bude ODS příští rok usilovat o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a být nejsilnější vládní stranou. Strana dle Stanjury musí mobilizovat ty, kteří se momentálně deklarují jako nevoliči.
„Naším cílem je vyhrát volby, sestavit většinu ve sněmovně, mít premiéra a být nejsilnější vládní stranou. Ve scénáři nepočítáme s možností, že bychom vytvářeli koalici s hnutím ANO,“ řekl Stanjura. Pokud v ODS existují stoupenci spolupráce s ANO na vládní úrovni, jsou podle něj ve výrazné menšině. „Není to na vážnou debatu v ODS.“
Stanjura také podotkl, že pro volební úspěch ODS bude klíčové opětovně získat hlasy voličů, kteří stranu v rámci koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) podpořili v roce 2021, a přidat i nějaké další. Nepředpokládá přitom, že by k ODS přešli od současné sněmovní opozice, tedy od ANO a SPD. Průzkumy podle něj ukazují na jasné vymezení vládního a opozičního tábora a jen na minimální přesuny voličů mezi nimi.
Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová v neděli řekla, že si neumí představit, že by hnutí po příštích volbách vytvořilo vládní koalici s SPD. Stanjura ale její vyjádření zpochybnil, podle něj je ANO pověstné tím, že rychle mění názory na podstatné věci. „Uvidíme, jaká bude realita,“ doplnil.
Na kongresu ODS, který se konal o víkendu, zaznívalo od straníků mnoho chvály. To dle Stanjury nízkým preferencím v průzkumech navzdory není zvláštní. „To, že je ODS ve stabilní situaci, je dobrá zpráva,“ prohlásil.
Ministr rovněž poznamenal, že ODS už deset let úspěšně bojuje s nálepkou strany, která je spojena s kmotry. Nedá se však podle něj garantovat, že neselžou jednotlivci. V okamžiku, kdy se tak děje, ODS zasahuje velmi rychle a velmi nekompromisně, prohlásil. „Samozřejmě nás to poškozuje. Nechci to zlehčovat,“ dodal.
Deficit a tiché víno
Stanjura v Interview ČT24 také komentoval schodek státního rozpočtu, který za první čtvrtletí činí 105 miliard. Jde o indicii, že se plánovaný deficit podaří dodržet, míní ministr. „Z prvních čtyř pěti měsíců se nedá automaticky vyvozovat, jestli to dopadne dobře, nebo špatně. Vidíme první pozitivní dopady našeho ozdravného balíčku. „Silnější prohlášení mohu dát, až budu znát výsledky za celé první pololetí,“ řekl.
Koalice také stále řeší, zda zdanit tiché víno, či nikoliv. „Chtěl bych, abychom politickou debatu uzavřeli v řádu několika týdnů. (...) Kdyby to bylo podle mě, najdeme nějakou variantu, kdy daň zavedeme a současně ukážeme, že nárůst byrokracie bude minimální a dopad na producenty nebude dramatický,“ vyjádřil se Stanjura.
V pondělí s ministrem jednali zákonodárci ODS z Jihomoravského kraje Rostislav Koštial a Jana Bačíková. Argumentovali třeba možným zvýšením byrokracie pro vinaře nebo hrozícím nárůstem nezaměstnanosti na jižní Moravě, od plánu zdanit tiché víno Stanjuru ale neodradili.
Daň by do rozpočtu mohla v roce 2026 přinést nízké jednotky miliard, myslí si ministr. „Určitě to nebude částka, která by zásadním způsobem zachránila nebo snižovala deficit,“ poznamenal. Nicméně podle něj není tak nevýznamná, aby se o ní nevedla debata.
