ČNB strana 3 z 5

Pro nás je podstatné, že se inflace se vyvíjí zcela s naší prognózou, uvedl v Událostech, komentářích člen rady České národní banky Jan Kubíček a dodal, že rada je se snižováním úrokových sazeb velmi opatrná. Ekonomka a bývalá česká zástupkyně při Světové bance Jana Matesová upozorňuje, že rizik je stále příliš mnoho.

Tempo meziroční inflace opět zmírnilo, spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o půl procenta. K menšímu meziročnímu růstu přispělo podle analytiků zpomalení zdražování potravin a energií. V dalších měsících podle nich bude inflace klesat pomaleji.

Česká národní banka (ČNB) mírně zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí na 3,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V květnu předpokládala, že dosáhne 3,9 procenta, přičemž loni skončil veřejný sektor ve schodku 3,6 procenta HDP. V dalších letech odhaduje banka zlepšení salda veřejných financí, schodek by se měl snížit na 1,7 procenta HDP a v roce 2025 na 0,7 procenta HDP. Vyplývá to ze zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 11. srpna.

Klíčový údaj, na který všichni ekonomové čekají, bude inflace za leden příštího roku, uvedl v pořadu Interview ČT24 ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády a poradce prezidenta David Marek. Dodal, že nyní není na místě velký pesimismus, protože česká ekonomika přestála velké krizové okamžiky. Pokud vše půjde dobře, mohla by se podle něj inflace na začátku příštího roku pohybovat na úrovni tří procent.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Rozhodnutí bylo jednomyslné, řekl na tiskové konferenci guvernér Aleš Michl. Na stejné úrovni je základní sazba od loňského června. Bankovní rada ve čtvrtek také formálně ukončila intervenční režim na podporu kurzu koruny zahájený v květnu 2022. ČNB rovněž zhoršila výhled ekonomiky, čeká letos růst HDP 0,1 procenta.

Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá za velmi pravděpodobné, že deficit státního rozpočtu se letos podaří udržet pod 300 miliard korun. Uvedl to ve videu na sociálních sítích. Řekl, že Česká republika bude pravděpodobně již příští rok plnit důležité maastrichtské kritérium pro vstup do eurozóny, a to snížení schodku veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP. Podle předsedy vlády je také předpoklad, že příští rok se inflace přiblíží dvěma procentům.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také opět potvrdila závazek, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Stabilitu sazeb podpořilo pět členů bankovní rady ČNB, dva byli pro růst o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci to řekl guvernér centrální banky Aleš Michl.

Tendence poklesu je jasná a očekáváme, že v nejbližších měsících, možná už v červnu nebo červenci, by inflace měla dosáhnout jednociferných hodnot, uvedl v pořadu 90' ČT24 náměstek ředitele měnové sekce České národní banky Jakub Matějů v souvislosti s nejnovějším údajem o spotřebitelských cenách v Česku. Růst cen v květnu zpomalil na 11,1 procenta z dubnových 12,7 procenta. Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek podotkl, že očekával rychlejší pokles, ale jde o dobrou zprávu. Optimismus nesdílí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, podle něhož je také otázkou, jaký vliv budou mít vládní úsporná opatření.

Zdražování v Česku má podle ekonomů, kteří byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce, hned několik příčin od zvyšování marží přes plošná opatření dvou posledních vlád až k vysokým inflačním očekáváním. Podle člena poradních sborů vlády Davida Marka je třeba „dochladit“ poptávku. Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub mluví o hrozbě mzdově-inflační spirály v souvislosti s rychlým růstem mezd. S tím nesouhlasí ekonom Jan Švejnar, podle něhož mzdy rostou oproti cenám se zpožděním. Podle Švejnara by rozhodnutí nezvyšovat mzdy ohrozilo sociální smír ve chvíli, kdy se společnost polarizuje s tím, jak horní část bohatne a dolní chudne. Úrokové sazby by držel na konstatní výši. Holub s Markem se naopak vyslovili pro jejich opětovné zvýšení.

Osm z deseti českých firem se letos podle personalistů chystá přidat svým zaměstnancům. Mzdy by průměrně měly růst zhruba o osm až deset procent. Medián mezd – tedy prostřední hodnota, která zohledňuje velký počet lidí s nízkými příjmy – stoupl podle čerstvých dat statistiků skoro na 37 a půl tisíce korun. A letos má růst pokračovat. Navzdory tomu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) varuje, že letos reálné mzdy kvůli vysoké inflaci neporostou.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) jednal s guvernérem České národní banky Alešem Michlem a členy bankovní rady. Oznámil shodu na tom, že je potřeba pokračovat v protiinflačních krocích obou institucí. Jednání bylo podle Fialy věcné a v dobré atmosféře. V dubnu se spotřebitelské ceny v Česku meziročně zvýšily o 12,7 procenta, tempo růstu ale zvolnilo z březnových 15 procent.

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve velkém rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že oceňuje, že se vláda snaží hledat úspory. Konkrétní opatření představená minulý týden ale komentovat nechtěl, prý to není v jeho kompetenci. Zdůraznil, že on osobně bude spokojený až v momentě, kdy inflace spadne ze současných necelých třinácti procent na procenta dvě. Do té doby s ní dle jeho slov bude centrální banka dál bojovat. Také řekl, silná koruna je alfou a omegou jeho přístupu k ekonomice.

Průměrná sazba hypoték na počátku května nepatrně stoupla na 6,32 procenta z dubnových 6,30 procenta. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na aktuálním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta, zatímco v únorové prognóze čekala pokles 0,3 procenta. Zároveň ale zvýšila odhad celoroční inflace, podle ní dosáhne průměrně 11,2 procenta. V únoru očekávala 10,8 procenta. Na středeční tiskové konferenci o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl.

Česká národní banka (ČNB) udělila pětimilionovou pokutu ING Bank za porušení zákona proti praní špinavých peněz. Podle dokumentů centrální banky nezavedla účinné postupy pro identifikaci a kontrolu klientů. Na udělení pokuty upozornil deník E15.

Tento týden se česká měna dostala vůči euru na nejsilnější úroveň za téměř patnáct let. Promítá se to například do cen elektroniky nebo zájezdů. Situace nyní nahrává dovozcům a boji s inflací, naopak oslabuje vývozce. Aktuálně je euro za 23,35 koruny.

Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o patnáct procent, tempo růstu tak zvolnilo z únorových 16,7 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v Česku tak byla nejnižší od loňského dubna. Pozitivní vliv mělo například zlevnění pohonných hmot. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků.

Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o půl procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.

Česko letos čeká podle zprávy OECD mírná recese, HDP klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací. Podle ekonomky Jany Matesové znamená vysoká inflace pro Českou republiku jednoznačně horší zprávu. Myslí si, že výdajová politika vlády je velkorysá, peníze ale na to nejsou. Kabinet tak bude muset zvýšit některé daně, uvedla Matesová v Interview ČT24.

Rada České národní banky (ČNB) ve středu na jednání v novém složení ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro ponechání sazby na této úrovni hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Na nynější úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Čím dál více lidí v Česku investuje do zlatých a stříbrných mincí. České televizi to potvrdila Česká národní banka, která část investičních mincí vydává, i soukromí prodejci. V některých případech zájem vzrostl až trojnásobně. Podle finančních analytiků za to může doba, která je plná nejistot a vysoké inflace. Zájem o nákup mincí ovlivnila i ruská invaze na Ukrajinu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) se v nedělních Otázkách Václava Moravce názorově střetli kvůli vládou navrhované nižší červnové valorizaci penzí. Stanjura zmínil, že odpor opozice čekal, Schillerová zdůraznila, že jde o velmi citlivou záležitost, jejíž aspekty je třeba vážit a měřit. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová se domnívá, že vzorec, podle nějž se penze valorizují, by se měl změnit.

Česká měna je vůči euru nejsilnější za posledních čtrnáct a půl roku. Nyní už je možné koupit jedno euro i za méně než 23,70 koruny. Zlevňuje to nákupy v zahraničí a třeba i dovolené. Naopak komplikace je to pro tuzemské exportéry. Pokud koruna zůstane silná, tržby vývozců mohou klesnout o 210 miliard korun, varuje Asociace exportérů.

Tisíce Čechů čekaly od časného středečního rána ve frontě před pobočkami České národní banky (ČNB), aby získaly speciální tisícikorunu s přetiskem k 30. výročí rozdělení československé měny a vzniku české koruny. Kromě Prahy se tvořily dlouhé fronty rovněž v Brně, Ostravě, Ústí nad Labem či Hradci Králové. Banka postupně fronty uzavírala, protože ty, kdo přišli pozdě, by již neodbavila. Ujistila však, že výroční bankovky budou k dispozici i ve čtvrtek. Každý zájemce může koupit nanejvýš pět bankovek. Centrální banka jich vydala 200 tisíc. Lidé už mezitím na internetu tyto bankovky nabízeli za několikanásobně vyšší ceny.