ČNB strana 5 z 5

Maďarská centrální banka v úterý překvapila finanční trhy razantním zvýšením základní úrokové sazby. Zvýšila ji o 1,85 procentního bodu na 7,75 procenta, Maďarsko tak nyní má nejvyšší základní sazbu v Evropské unii. Většina ekonomů přitom podle průzkumu agentury Reuters očekávala zvýšení sazby o půl procentního bodu.

Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Pro rozhodnutí opět hlasovalo pět ze sedmi členů rady. Dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Česká národní banka stále intervenuje a posiluje tak kurz koruny, potvrzuje většina ekonomických analytiků. Podle nich už tak na obranu české měny dala za poslední měsíc asi 125 miliard korun. I po těchto zásazích ale euro vyjde na 24 korun a 70 haléřů. Centrální banka koruně pomáhá i kvůli vysoké inflaci, silnější měna zlevňuje dovoz.

Posledním červnem skončí platnost starších vzorů bankovek z let 1995 až 1999. Týká se to bankovek ve všech hodnotách s výjimkou pětitisícovky. Vyměnit je bude možné po dobu dvou let v bankách, bankomatech i na územních zastoupeních České národní banky (ČNB). Pak už jen přímo v ČNB. Bankovky, které po 30. června přestanou platit, se od těch stále aktuálních liší například šířkou stříbrného ochranného proužku.

Sněmovna schválila i přes navržené pozměňovací návrhy opozice původní návrh na jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě do 18 let věku. Plánovaná pomoc se ale podle některých ekonomů na dopadech inflace tolik neprojeví. „Z mého pohledu je třeba se více věnovat okrajovějším skupinám, tedy těm, kteří žijí osaměle, případně pečují o další osobu,“ uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti Poradna při finanční tísni David Šmejkal. V pořadu 90' ČT24 ho doplnil sociolog Martin Buchtík s tím, že do inflací nejzasaženější skupiny by se podle statistických dat mohlo během podzimu dostat až milion a půl lidí.

Kvůli vysokým cenám lidé stále více šetří. Podle průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi každý druhý obyvatel v současnosti omezuje výdaje na cestování, potraviny a také útraty v restauracích.

Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 16 procent, růst zrychlil z dubnových 14,2 procenta. Nadále se zvyšovaly zejména ceny bydlení, potravin a pohonných hmot, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Analytici však očekávají další nárůst v tomto a příštím měsíci. Oproti dubnu spotřebitelské ceny podle ČSÚ stouply o 1,8 procenta, byly tedy o 1,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v nové květnové prognóze.

Od poloviny roku usednou do bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Ve středu odpoledne je jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Zamrazilová bude také viceguvernérkou – v této funkci bude první ženou. Ze tří dosavadních členů, kterým končí mandát, tedy nezůstane v bankovní radě ČNB žádný.

S novými členy rady České národní banky (ČNB), kteří nastoupí v červenci, neočekává hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler zvyšování úrokových sazeb. Spekuluje o tom, že nový guvernér centrální banky Aleš Michl bude výrazněji přistupovat k investici devizových rezerv. „V případě využívání devizových rezerv a intervenování za silnější korunu bude muset centrální banka hlavně udělat rozhodnutí, kam až by korunu chtěla dostat,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.

Skupina PPF a Moneta Money Bank v pondělí uzavřely dohodu, která ukončí proces spojení Moneta Money Bank a skupiny Air Bank. Dohodu navrhla PPF, přičemž důvodem je podle prohlášení firem negativní vývoj ekonomiky, který mění parametry zamýšleného sloučení, nebo nedávné změny požadavků České národní banky (ČNB) na kapitálovou vybavenost bank v Česku.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší základní úrokovou sazbu. Stoupnout by mohla na více než šest procent, pokud se na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze centrální banky o růstu cenové hladiny. Inflace v dubnu činila 14,2 procent.

Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, vystoupala by nyní inflace podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně na dvacet až pětadvacet procent a kurz koruny by byl třicet korun za euro. Rusnok to řekl během Diskuzního fóra ČNB na Univerzitě Hradec Králové.

Při personálních změnách v České národní bance by měla být zachována kontinuita rozhodování i vyváženost jejího vedení, prohlásil po pondělním rozhovoru s prezidentem Milošem Zemanem premiér Petr Fiala (ODS). Novinářům po pravidelné schůzce v Lánech řekl, že s prezidentem probral reakce na jmenování nového guvernéra centrální banky Aleše Michla. Prezident je podle Fialy přesvědčen o Michlově kompetenci, a to jak teoretické, tak praktické. Jména kandidátů na místa ve vedení banky Fiala neuvedl.

Členové bankovní rady se na zasedání minulý čtvrtek shodli, že struktura inflačních tlaků se kvůli válce na Ukrajině výrazně vychýlila, a to od domácích poptávkových tlaků k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 5. května, který nyní centrální banka zveřejnila. Z něj dále vyplývá, že pro ponechání úrokových sazeb beze změny opět hlasovali členové bankovní rady Oldřich Dědek a Aleš Michl, kterého tento týden prezident Miloš Zeman jmenoval od července guvernérem ČNB.

Bankovní rada České národní banky na mimořádném měnovém zasedání rozhodla kvůli výraznému oslabení kurzu koruny z posledních dní zahájit intervence na devizovém trhu. Banka o tom informovala na webu.

Jmenování Aleše Michla do čela České národní banky (ČNB) vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy. Podle analytiků značí Michlovo zvolení změnu ve směřování měnové politiky banky; mají za to, že už nebude tak ostře vystupovat proti inflaci. Politici vládních stran rovněž upozorňují na Michlovu vazbu na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), kterému dělal poradce, nebo možný střet zájmů.

Aleš Michl se stal novým guvernérem České národní banky, přičemž od prosince 2018 působil jako člen její bankovní rady. Výrazný ekonom a absolvent VŠE je považován za odpůrce zvyšování úrokových sazeb. Loni v srpnu, kdy bankovní rada opětovně zvýšila úrokové sazby, hlasoval pro jejich ponechání beze změny.

Česká národní banka letos očekává pokles schodku veřejných financí na 5,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,9 procenta. Příští rok by měl schodek dále klesnout na 4,5 procenta. Proti předchozím výhledům banka odhad zhoršila, v únoru počítala letos se schodkem 4,1 procenta a v roce 2023 s 3,9 procenta.

Česká národní banka ve čtvrtek znovu zvedla úrokové sazby, což se kromě hypoték projeví i v ceně dalších úvěrů, které zdražením reagovaly už na předchozí kroky ČNB. Suma, kterou mají lidi půjčenou, se blíží dvěma bilionům a je větší než jeden státní rozpočet. Lidé také nyní stále častěji řeší spořicí účty a především investice. Podle některých analytiků jde navíc, s ohledem na inflaci, o výhodnější cestu. Menší banky se vyššími úroky na spořicích účtech snaží přilákat nové klienty.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. ČNB v nové prognóze také zhoršila odhad růstu ekonomiky letos ze tří procent na 0,8 procenta. Odhad průměrné inflace pro letošek zvýšila na 13,1 procenta.

Prezident Miloš Zeman považoval vládou plánovaný příspěvek 5 tisíc korun na dítě pro domácnosti s příjmem do milionu korun ročně čistého za de facto plošnou podporu. Řekl to v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News v rozhovoru, který byl předtočen v sobotu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nicméně v sobotu odpoledne oznámil, že půjde o milion hrubého. Proti Zemanovým slovům se ohradil premiér Petr Fiala (ODS). Hlava státu mluvila také o boji s inflací či o svém zdraví.

Sberbank CZ nepodá rozklad proti rozhodnutí České národní banky (ČNB) o odnětí licence, míří tak k likvidaci. Učinila tak i přes výhrady k věcné správnosti rozhodnutí ČNB a přesvědčení, že současnou bezprecedentní situaci bylo možné řešit jinými vhodnými způsoby, řekl v sobotu ředitel komunikace banky Jan Hainz. Kroky k odnětí licence Sberbank CZ, která je navázána na Rusko, zahájila ČNB 28. února. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Podle resortu se tak projeví zejména důsledky války na Ukrajině. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu ministerstvo počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Pokud se predikce naplní, bude se jednat o největší celoroční inflaci od roku 1993.