Inflace je nyní v Česku na pomyslném vrcholu a měla by začít klesat, uvedla v pořadu Interview ČT24 viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Domnívá se, že během roku, maximálně roku a půl by inflace měla být někde kolem dvou procent. V listopadu přitom spotřebitelské ceny meziročně stouply o 16,2 procenta a jejich růst patřil k nejvyšším v Evropě.
Nejpozději do roka a půl bude inflace kolem dvou procent, soudí viceguvernérka Zamrazilová
Viceguvernérka však v pořadu zároveň připustila, že rizikem a neznámým faktorem zůstává tradiční lednová změna cen zboží (přeceňování). Nevyloučila, že měnovou politiku bude muset centrální banka ještě dál zpřísnit, tedy zvýšit úrokové sazby, pokud by se zvyšovala spotřeba domácností.
Zamrazilová zdůraznila, že trvá několik čtvrtletí, než přijatá opatření ČNB na inflaci skutečně zapůsobí.
Současná výše úrokových sazeb podle ní vedla k tomu, že se „razantně, historicky nebývale snížila spotřeba domácností“. A to zejména spotřeba zboží střednědobé a krátkodobé trvanlivosti, tedy zbytných výrobků. Výrazně se snížily také nově poskytované úvěry a klesl i objem hypoték.
„Podařilo se zchladit hlavní problém české ekonomiky, tedy nadhodnocené ceny nemovitostí,“ řekla. Dodala, že došlo také ke zchlazení celkové poptávky.
Co vyčítá bývalému vedení centrální banky
Minulému vedení ČNB (ona sama nastoupila letos v červenci) vyčítá, že v době covidové epidemie snížilo sazby na nulu. Vláda navíc tehdy poskytovala lidem a podnikům inflační peníze bez reálné protihodnoty. „Inflační potenciál byl obrovský a posílil se zbytečným sražením sazeb na nulu. Teď to sklízíme,“ řekla.
Za příčinu současné dvouciferné inflace vidí válku na Ukrajině, která zvýšila ceny energií a potravin.
Podlehne vláda populistickým požadavkům?
Do budoucna vidí Zamrazilová riziko v tom, že vláda podlehne populistickým požadavkům kompenzovat výpadky životní úrovně. V této souvislosti kritizovala zářijový jednorázový přídavek ve výši pět tisíc korun prakticky pro všechny děti, nikoliv jen pro ty, které mají nárok na dávky či přídavky. Kritizovala i zvýšení minimální mzdy, která povede ke zvýšení navazujících tarifů.
Druhé riziko pro vývoj inflace v Česku vidí v tom, že se Evropské centrální bance nepodaří dostat pod kontrolu inflaci v eurozóně. ECB přitom nedávno ve své prognóze připustila, že i v roce 2025 bude inflace v zemích platících eurem nad dvěma procenty. „To pro nás znamená, že budeme dovážet zvýšenou inflaci z eurozóny,“ uvedla viceguvernérka ČNB.