ČNB strana 2 z 5

„Nic dramatického se nestalo, že ho (euro) nemáme,“ říká k otázce přijetí eura v Česku bývalý premiér a někdejší guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podobný názor vyjádřili v pondělních Událostech, komentářích i expremiéři Jan Fischer a Jiří Paroubek (ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie). Přijetí eura musí být podle Paroubka racionální akt.

Inflace se vyvíjí dobře a ceny některých potravin klesají, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že nejhorší má Česko už za sebou. Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová to ale tak světle nevidí. Ceny jsou podle ní stále vysoké a lidé prý při nákupech ušetří jen minimum. Jurečka také uvedl, že s opozicí bude i nadále jednat o plánované důchodové reformě, přesněji o zvyšování věku odchodu do důchodu. To odmítá například předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Od vlády by chtěl vidět tabulku, ve které bude u jednotlivých ročníků uvedeno, v kolika letech půjdou do penze.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku činil v březnu dvě procenta, stejně jako tomu bylo v únoru. Oproti loňskému březnu si lidé museli připlatit zejména za bydlení, stravování a ubytování. Ceny klesly pouze u potravin a nealkoholických nápojů. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s únorem vzrostly ceny o 0,1 procenta, a to hlavně kvůli vyšším cenám v dopravě. Dvouprocentní inflace je 0,9 procenta nižší, než očekávala Česká národní banka (ČNB) ve své únorové prognóze. Podle analytiků se inflace vrátila do normálních kolejí, za celý letošní rok by neměla výrazněji překročit tři procenta. Klesat ale dále zřejmě nebude, míní.

Podniky letos zřejmě začnou díky zlepšujícímu se stavu české ekonomiky více investovat. Úvěry se pro ně totiž pomalu stávají dostupnějšími. Trend by měl pokračovat s očekávaným dalším snižováním sazeb centrální banky. Podle prognózy České bankovní asociace by letos investice měly růst zhruba o dvě a půl procenta. Podle Svazu průmyslu vychází pozitivní očekávání z nízkých čísel z minulých let.

Meziroční inflace v únoru dál zpomalila na dvě procenta z lednových 2,3 procenta a splnila tak dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB). Zároveň je na nejnižší úrovni od roku 2018. Příznivý vývoj odhadovala většina analytiků, ceny podle nich tlačily dolů hlavně potraviny. Meziměsíčně ceny v únoru vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na vyšší růst cen ve službách, podle nich tak zatím nelze mluvit o plošném překonání inflace.

Koruna v pátek oslabila k jednotné evropské měně o šest haléřů, čímž dále prohloubila své dvouleté minimum. Pokud bude koruna dál oslabovat, ČNB zpomalí snižování úrokové sazby, zaznělo na jednání bankovní rady. Česká měna přitom ztrácí už deset měsíců. Teď je na 25,45 koruny za euro.

Česko by mohlo letos splnit tři ze čtyř maastrichtských kritérií, která posuzují, zda by země obstála v eurozóně. V posledních letech jich Česko plnilo minimum a podmínky se často zmiňují v debatách o přijetí eura. Vysvětlujeme, v čem kritéria spočívají.

Na čtvrteční snížení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB) ihned reagoval kurz koruny, která oslabila o 24 haléřů, na 25,21 korun za euro. Česká měna tak byla nejslabší od května 2022. K dolaru si pohoršila o 23 haléřů na 23,44 korun za dolar. V pátek ale opět posílila, k euru o tři haléře a k dolaru o devět haléřů. Právě politika centrální banky je jedním z klíčových faktorů, které mají na kurz vliv, ale působí na něj i další vlivy. Například dění na zahraničních trzích, kdy se investoři zbavují investic v rizikovějších zemích. Analytici snížení sazeb očekávali, nyní ale hovoří o tom, že trh takto razantní změnu nejspíš neočekával. Důležitá bude také lednová inflace, kterou má centrální banka oznámit příští čtvrtek.

Rozhodnutí České národní banky (ČNB) o poklesu sazeb povede k postupnému snižování úročení spořicích účtů a termínovaných vkladů bank, shodují se oslovení experti. Zlevňovat by měly i hypotéky. ČT proto oslovila největší tuzemské banky s dotazem, zda a jak se v jejich nabídkách snížení základní úrokové sazby na 6,25 procenta projeví.

„Dělá ze sebe trochu popleteného profesora, ačkoliv to není možné, aby člověk jeho inteligence nevěděl, že vkládá peníze do instituce, která je – v uvozovkách – pračkou peněz,“ prohlásil na konto předsedy vlády Petra Fialy (ODS) místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Karel Havlíček. Premiérův stranický kolega a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda uvedl, že kolem Fialy v tomto ohledu „není jediná pochybnost“. O kauze debatovali v pořadu Události, komentáře.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta, informoval ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Banka tak zrychlila uvolňování měnové politiky, které zahájila v prosinci snížením sazeb o čtvrt procentního bodu. Koruna po rozhodnutí ČNB oslabila o více než půl procenta na hodnotu 25,10 Kč/EUR. ČNB také zhoršila výhled vývoje ekonomiky. Letos čeká růst HDP 0,6 %, v listopadu přitom předpokládala dvojnásobek. Odhad letošní inflace ponechala na 2,6 %.

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 150 miliard korun, což je meziroční pokles téměř o čtvrtinu. Nové úvěry bez refinancování činily 124 miliard korun. Úrokové sazby v prosinci pokračovaly v poklesu a snížily se z listopadových 5,67 na 5,65 procenta, nejnižší hodnotu od poloviny roku 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor, kam dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Ústavní soud ve středu veřejně projednával návrh 71 poslanců opozičního ANO na zrušení vládní novely, která loni zkrátila mimořádnou červnovou valorizaci penzí. U soudu za ně jednala bývalá ministryně financí Alena Schillerová s advokátem Davidem Rašovským. Jako svědky si soud předvolal šéfa státní kasy Zbyňka Stanjuru (ODS) a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Vyhlášení nálezu po ukončení dokazování odročil předseda soudu Josef Baxa na neurčito.

Ministerstvo životního prostředí poskytne žadatelům o dotace z programu Oprav dům po babičce výhodnější 3,5procentní úvěr. Úřad podmínky vyjednal s Asociací českých stavebních spořitelen a Českou bankovní asociací. Účelem bylo, aby byl dotační program vhodný k rekonstrukci rodinných domů dostupnější pro více lidí, řekli v úterý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a zástupci asociací. Podpora s nižším úvěrem se začne vyplácet od února příštího roku, v lednu začnou banky a spořitelny nabízet poradenství. Rekonstrukce mohou podle Hladíka rodinám ušetřit desetitisíce ročně.

V kauze investiční společnosti Xixoio zahájila policie stíhání dvou lidí a jedné firmy za podvod. Škodu způsobenou klientům vyčíslila na nejméně 353 milionů korun, poškozených zákazníků eviduje 2931. Obviněným lidem hrozí až deset let vězení. Informoval o tom mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Jména stíhaných neuvedl, podle médií ale policie při loňské razii zadržela zakladatele a majitele Xixoio Richarda Watzkeho a šéfa představenstva Henryho Ertnera.

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí opět klesla. Meziročně se její hodnota snížila o sedm desetin procenta. Proti předchozímu čtvrtletí byl hrubý domácí produkt nižší o půl procenta. Na meziroční pokles měla vliv hlavně nižší spotřeba domácností a úbytek zásob. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.

Česku se jako poslednímu státu v Evropě stále nepovedlo vrátit se na úroveň před covidem. Německý list Die Welt o Česku napsal, že je nemocným mužem Evropy, a vydává nás za odstrašující příklad. Průmysl stagnuje, drtí ho ceny energií. Zahraniční investice, které by nás nakoply, k nám neproudí. Po kořenech problémů pátrali v pořadu 168 hodin Jaroslav Hroch a Václav Crhonek.

Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o půl procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, sdělil novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu. Ministerstvo rovněž uvedlo, že deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na aktuálním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022. Centrální banka zároveň zhoršila výhled české ekonomiky, letos čeká pokles HDP o čtyři desetiny procenta, příští rok růst 1,2 procenta. Zvýšila odhad průměrné inflace pro příští rok na 2,6 procenta.

Česká národní banka (ČNB) varovala před aktivitami společnosti JTIS Group, která nabízí obchodování s akciovými indexy, kryptoměnami a komoditami. Firma nemá oprávnění k působení na českém finančním trhu, a případné investice tak nejsou ze zákona pojištěny ani jinak chráněny, informovala centrální banka. Upozornila také, že tato společnost zneužívá identitu firmy J&T Investiční společnost.

Po zdražení elektřiny by se lidé v Česku mohli v příštím roce dočkat i zdražení tepla. Už ve středu má vláda rozhodovat o tom, že nedá 17 miliard korun, které měly kompenzovat ceny tepla. Tyto peníze přitom loni slíbila. Podpora měla jít přes teplárny tuzemským domácnostem. Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) už ceny energií klesají, řekl to v Otázkách Václava Moravce. Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že závazek pro teplárny by se měl přesto dodržet.

Česká národní banka od čtvrtka přestává úročit povinné rezervy tuzemským bankám. Ty tak v součtu přijdou o miliardy ročně. Podle analytiků to ve většině případů zřejmě zaplatí klienti. Krok centrální banky se podle nich může odrazit v hypotékách a dalších úvěrech, ale třeba i v mírném snížení úroků na spořicích účtech.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí ve srovnání s loňskem o 0,4 procenta klesla, oproti předchozímu kvartálu naopak nepatrně rostla. Český statistický úřad ve zpřesněném odhadu potvrdil trend z odhadu dřívějšího, i když meziroční srovnání je mírně příznivější. Na meziroční pokles měly podle statistiků vliv hlavně domácnosti, které šetřily a měly nižší výdaje na konečnou spotřebu. Výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl vyšší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Ta u HDP očekávala pokles o 0,7 procenta. Lepší než očekávané byly výsledky spotřeby domácností i vlády a investiční aktivita, naopak za prognózou zaostal export.

Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Hnutí ANO by to podpořilo, řekla šéfka jeho poslanců Alena Schillerová. Stanjura také uvedl, že chce do konce roku ušetřit patnáct až dvacet miliard.