ČNB strana 4 z 5

Tuzemské banky v roce 2022 vytvořily podle předběžných výsledků čistý zisk 104,1 miliardy korun, což je proti předloňskému roku nárůst o 35,1 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik České národní banky (ČNB). Data za loňský prosinec se ale ještě budou revidovat a údaje centrální banka zveřejní na konci února.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Není to překvapivé, nynější vedení centrální banky dává najevo, že pro boj s inflací považuje za zásadní udržování silné koruny. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Michl také upozornil na nový odhad vývoje ekonomiky na letošní rok. ČNB předpokládá, že HDP poklesne o 0,3 procenta.

„Výhled ekonomiky se nijak výrazně nezměnil. Kurz koruny je ale vyšší, než se předpokládalo,“ řekl v Interview ČT24 bývalý guvernér České národní banky a ekonom Miroslav Singer. Lidé podle něj začínají šetřit, pomaleji rostou úvěry a klesají také ceny nemovitostí. Dodal také, že vláda by nemusela hledat východisko z neudržitelného stavu veřejných financí pomocí reformy daní, ale snižováním mandatorních výdajů. Musí podle něj sáhnout i tam, kde to bude bolet.

Česko letos čeká rok podstatného snížení inflace, tempo růstu cen se začne snižovat na jaře. Vzhledem k oslabující poptávce a nastávající recesi může Česká národní banka (ČNB) pokračovat v politice stability úrokových sazeb, řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil však, že pokud se v ekonomice objeví nové poptávkové tlaky, bankovní rada ČNB je připravena zvýšit základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.

Inflace je nyní v Česku na pomyslném vrcholu a měla by začít klesat, uvedla v pořadu Interview ČT24 viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Domnívá se, že během roku, maximálně roku a půl by inflace měla být někde kolem dvou procent. V listopadu přitom spotřebitelské ceny meziročně stouply o 16,2 procenta a jejich růst patřil k nejvyšším v Evropě.

Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok zkritizoval současnou bankovní radu za nezvyšování úrokových sazeb. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Při současné šestnáctiprocentní inflaci je podle něj nutné sazby nadále navyšovat. Aktuálně je základní úroková sazba na sedmi procentech. K poslednímu navýšení došlo v červnu, těsně před odchodem Rusnoka z funkce. O možném navýšení bude současná rada opět jednat ve středu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl výtku prezidenta, že vláda i pro příští rok naplánovala příliš vysoký schodek státního rozpočtu. Miloš Zeman při jmenování nových členů bankovní rady připomněl, že příjmy rozpočtu každoročně citelně snižuje loňské zrušení superhrubé mzdy a související snížení daní zaměstnanců.

Kandidát na prezidenta Karel Diviš, kterého nedávno do klání o Hrad vrátil Nejvyšší správní soud, když zrušil dřívější rozhodnutí ministerstva vnitra, by se jako vrchní velitel ozbrojených sil zasadil o založení elektronické armády (e-armády). Ta by dle něj pokrývala například oblast kybernetické bezpečnosti či bezpilotních systémů. „Prezident by měl říct i věci, které nejsou příznivé a které možná ani neprospějí tomu, co řekne,“ přiblížil také v Interview ČT24. Chtěl by jako prezident s lidmi „mluvit na rovinu“. Diviš také zdůraznil, že je proti cenzuře. Česká televize postupně přinesla rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Novými členy bankovní rady České národní banky se od 13. února stanou dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Ke stejnému dni se dosavadní člen rady Jan Frait stane viceguvernérem. Všechny ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman. Ten při jmenování oznámil, že podepsal státní rozpočet vlády Petra Fialy (ODS) se schodkem 295 miliard korun.

Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně stouply o 16,2 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v říjnu byly ceny meziročně vyšší o 15,1 procenta. Analytici očekávali zvýšení o několik desetin procentního bodu. Meziměsíčně ceny stouply o 1,2 procenta. Vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami bydlení, dál zdražily i potraviny a částečně přispěla i nižší srovnávací základna loňského roku, v jehož posledních dvou měsících došlo k odpuštění DPH u elektřiny a plynu, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků inflace zůstane na vysoké úrovni i v dalších měsících.

Policie pokračuje v prověřování společnosti Xixoio. Škoda způsobená investorům by mohla dosahovat až půl miliardy korun. Před investičními podvody varuje v nové kampani „Nebuď labuť“ také Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Sazby hypoték dál rostou. V říjnu nabízely banky průměrný úrok u nových smluv ve výši 5,86 procenta. Ten tak patří k nejvyšším za posledních dvacet let. I proto pokračuje taky nízký zájem o úvěry na bydlení. Meziročně klesl o 80 procent a v září i říjnu se pohyboval objem nově poskytnutých hypoték na nejnižším čísle od roku 2014. Podle bankovní asociace by navíc sazby měly klesat jen pomalu.

Guvernér SBČS Josef Tošovský uvedl, že zákon o České národní bance je připraven a může být odeslán k projednání vládě a výborům České národní rady. Podle jeho slov se návrh v podstatě nelišil od zákona o SBČS. Po jeho schválení by měla být jmenována bankovní rada a guvernér ČNB. Na tiskové konferenci byly zároveň představeny návrhy nových českých bankovek a mincí. Ty vycházely z připravované československé řady, přičemž slovenské náměty byly změněny na české. Novinkou bylo i emitování bankovek v nominální hodnotě 200, 2000 a 5000 korun.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Soubor zákonů, které by pomohly snížit schodek státního rozpočtu zhruba o sedmdesát miliard korun, chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložit do května příštího roku. V Otázkách Václava Moravce uvedl, že na základě návrhů Národní ekonomické rady vlády uvažuje o zrušení některých daňových výjimek. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) si myslí, že je plán příliš ambiciózní a kabinet by měl nyní zvýšit spotřební daň na alkohol nebo tabák. Viceguvernérka centrální banky Eva Zamrazilová vyzvala k tomu, aby měl kabinet i vzhledem k vysoké inflaci ambice snižovat schodek mnohem víc a „nezadrhávat se na jednotlivých miliardách.“

Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.

Hrubý domácí produkt letos podle České národní banky vzroste o 2,2 procenta, v příštím roce poklesne o 0,7 procenta. Centrální banka zhoršila svůj odhad, dosud počítala s tím, že i napřesrok ekonomika poroste. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání zároveň ponechala v sedmiprocentní výši základní úrokovou sazbu. Naposledy se změnila před koncem června, kdy ještě zasedala rada ve starém složení. Guvernér Aleš Michl dal ovšem najevo, že i na příštím zasedání bankovní rady připadá v úvahu pouze setrvání na dosavadních hodnotách, nebo zvýšení. Snižovat sazby ČNB zatím nebude.

Poslanci ve středu v úvodním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Kabinet počítá se schodkem 295 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet za krizový a válečný, reaguje podle něj na dopady ruské invaze na Ukrajinu a energetickou krizi. Stejně ho v pořadu Události, komentáře hodnotí také bývalý premiér a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se však vláda přesto snaží šetřit.

Vyšetřování pádu česko-ruské ERB banky se dostalo do slepé uličky. Většinový majitel Rus Roman Popov obviněný z toho, že zavinil škodu téměř 1,5 miliardy korun, pobývá mimo Česko a ruská prokuratura přestala spolupracovat. Popov měl také blízko k prominentům Putinova režimu a Česko prověřuje, jak se zbavil svého majetku.

Bankovní rada ČNB ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Platí od 22. června, kdy o ní rozhodla ještě předchozí bankovní rada v čele s tehdejším guvernérem Jiřím Rusnokem. Po obměně rady a nástupu nového guvernéra Aleše Michla se sazba zatím neměnila. Její zvýšení by bylo podle guvernéra ve hře, pokud by rostl deficit státního rozpočtu a mzdové požadavky.

Česká národní banka (ČNB) mírně zlepšila odhad schodku veřejných financí v letošním roce, pro ten příští jej naopak zhoršila. Zatímco pro letošek očekává deficit na úrovni 4,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) namísto na jaře publikovaných 5,2 procenta, pro příští rok prognóza uvádí 4,7 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu horší schodek. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy o měnové politice. Loni vykázaly veřejné finance deficit 5,9 procenta HDP.

Meziroční inflace v červenci potřinácté v řadě zrychlila. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Nejvíce zdražily energie a potraviny. Ve srovnání s červnem stouply ceny o 1,3 procenta, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února. Informoval o tom Český statistický úřad. Analytiky červencová čísla překvapila menším růstem, domnívají se, že inflace nadále poroste. Bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Tomáš Nidetzký věří, že se blíží vrchol současné vlny zdražování.

Z údajů velkých developerských společností vyplývá, že se růst cen nových bytů zastavil. Patrné je to na mezičtvrtletním srovnání třeba v Praze. Část realitních makléřů tvrdí, že v některých lokalitách začínají nemovitosti mírně zlevňovat. Vidí za tím nižší poptávku způsobenou hlavně vyššími úroky u hypoték. Vlastní bydlení se každopádně řadě lidí vzdaluje.

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 2,25 až 2,50 procenta. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit inflaci, která je nejvyšší za čtyři desetiletí. V prohlášení Fed dodal, že navzdory důkazům o zpomalování americké ekonomiky plánuje další zvyšování výpůjčních nákladů.

Prezident Miloš Zeman zvažoval, že kvůli svým výhradám nejmenuje Vladimíra Balaše (STAN) ministrem školství. Uvedl to v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Nakonec se tak ale nerozhodl kvůli premiérovi Petru Fialovi (ODS). Také mu nedoporučoval rekonstrukci vlády. V rozhovoru kromě toho hovořil prezident o ČNB nebo o dalších dodávkách zbraní na Ukrajinu.