ČNB strana 4 z 5

Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.

Hrubý domácí produkt letos podle České národní banky vzroste o 2,2 procenta, v příštím roce poklesne o 0,7 procenta. Centrální banka zhoršila svůj odhad, dosud počítala s tím, že i napřesrok ekonomika poroste. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání zároveň ponechala v sedmiprocentní výši základní úrokovou sazbu. Naposledy se změnila před koncem června, kdy ještě zasedala rada ve starém složení. Guvernér Aleš Michl dal ovšem najevo, že i na příštím zasedání bankovní rady připadá v úvahu pouze setrvání na dosavadních hodnotách, nebo zvýšení. Snižovat sazby ČNB zatím nebude.

Poslanci ve středu v úvodním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Kabinet počítá se schodkem 295 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet za krizový a válečný, reaguje podle něj na dopady ruské invaze na Ukrajinu a energetickou krizi. Stejně ho v pořadu Události, komentáře hodnotí také bývalý premiér a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se však vláda přesto snaží šetřit.

Vyšetřování pádu česko-ruské ERB banky se dostalo do slepé uličky. Většinový majitel Rus Roman Popov obviněný z toho, že zavinil škodu téměř 1,5 miliardy korun, pobývá mimo Česko a ruská prokuratura přestala spolupracovat. Popov měl také blízko k prominentům Putinova režimu a Česko prověřuje, jak se zbavil svého majetku.

Bankovní rada ČNB ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Platí od 22. června, kdy o ní rozhodla ještě předchozí bankovní rada v čele s tehdejším guvernérem Jiřím Rusnokem. Po obměně rady a nástupu nového guvernéra Aleše Michla se sazba zatím neměnila. Její zvýšení by bylo podle guvernéra ve hře, pokud by rostl deficit státního rozpočtu a mzdové požadavky.

Česká národní banka (ČNB) mírně zlepšila odhad schodku veřejných financí v letošním roce, pro ten příští jej naopak zhoršila. Zatímco pro letošek očekává deficit na úrovni 4,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) namísto na jaře publikovaných 5,2 procenta, pro příští rok prognóza uvádí 4,7 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu horší schodek. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy o měnové politice. Loni vykázaly veřejné finance deficit 5,9 procenta HDP.

Meziroční inflace v červenci potřinácté v řadě zrychlila. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Nejvíce zdražily energie a potraviny. Ve srovnání s červnem stouply ceny o 1,3 procenta, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února. Informoval o tom Český statistický úřad. Analytiky červencová čísla překvapila menším růstem, domnívají se, že inflace nadále poroste. Bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Tomáš Nidetzký věří, že se blíží vrchol současné vlny zdražování.

Z údajů velkých developerských společností vyplývá, že se růst cen nových bytů zastavil. Patrné je to na mezičtvrtletním srovnání třeba v Praze. Část realitních makléřů tvrdí, že v některých lokalitách začínají nemovitosti mírně zlevňovat. Vidí za tím nižší poptávku způsobenou hlavně vyššími úroky u hypoték. Vlastní bydlení se každopádně řadě lidí vzdaluje.

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 2,25 až 2,50 procenta. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit inflaci, která je nejvyšší za čtyři desetiletí. V prohlášení Fed dodal, že navzdory důkazům o zpomalování americké ekonomiky plánuje další zvyšování výpůjčních nákladů.

Prezident Miloš Zeman zvažoval, že kvůli svým výhradám nejmenuje Vladimíra Balaše (STAN) ministrem školství. Uvedl to v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Nakonec se tak ale nerozhodl kvůli premiérovi Petru Fialovi (ODS). Také mu nedoporučoval rekonstrukci vlády. V rozhovoru kromě toho hovořil prezident o ČNB nebo o dalších dodávkách zbraní na Ukrajinu.

Maďarská centrální banka v úterý překvapila finanční trhy razantním zvýšením základní úrokové sazby. Zvýšila ji o 1,85 procentního bodu na 7,75 procenta, Maďarsko tak nyní má nejvyšší základní sazbu v Evropské unii. Většina ekonomů přitom podle průzkumu agentury Reuters očekávala zvýšení sazby o půl procentního bodu.

Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Pro rozhodnutí opět hlasovalo pět ze sedmi členů rady. Dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Česká národní banka stále intervenuje a posiluje tak kurz koruny, potvrzuje většina ekonomických analytiků. Podle nich už tak na obranu české měny dala za poslední měsíc asi 125 miliard korun. I po těchto zásazích ale euro vyjde na 24 korun a 70 haléřů. Centrální banka koruně pomáhá i kvůli vysoké inflaci, silnější měna zlevňuje dovoz.

Posledním červnem skončí platnost starších vzorů bankovek z let 1995 až 1999. Týká se to bankovek ve všech hodnotách s výjimkou pětitisícovky. Vyměnit je bude možné po dobu dvou let v bankách, bankomatech i na územních zastoupeních České národní banky (ČNB). Pak už jen přímo v ČNB. Bankovky, které po 30. června přestanou platit, se od těch stále aktuálních liší například šířkou stříbrného ochranného proužku.

Sněmovna schválila i přes navržené pozměňovací návrhy opozice původní návrh na jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě do 18 let věku. Plánovaná pomoc se ale podle některých ekonomů na dopadech inflace tolik neprojeví. „Z mého pohledu je třeba se více věnovat okrajovějším skupinám, tedy těm, kteří žijí osaměle, případně pečují o další osobu,“ uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti Poradna při finanční tísni David Šmejkal. V pořadu 90' ČT24 ho doplnil sociolog Martin Buchtík s tím, že do inflací nejzasaženější skupiny by se podle statistických dat mohlo během podzimu dostat až milion a půl lidí.

Kvůli vysokým cenám lidé stále více šetří. Podle průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi každý druhý obyvatel v současnosti omezuje výdaje na cestování, potraviny a také útraty v restauracích.

Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 16 procent, růst zrychlil z dubnových 14,2 procenta. Nadále se zvyšovaly zejména ceny bydlení, potravin a pohonných hmot, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Analytici však očekávají další nárůst v tomto a příštím měsíci. Oproti dubnu spotřebitelské ceny podle ČSÚ stouply o 1,8 procenta, byly tedy o 1,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v nové květnové prognóze.

Od poloviny roku usednou do bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Ve středu odpoledne je jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Zamrazilová bude také viceguvernérkou – v této funkci bude první ženou. Ze tří dosavadních členů, kterým končí mandát, tedy nezůstane v bankovní radě ČNB žádný.

S novými členy rady České národní banky (ČNB), kteří nastoupí v červenci, neočekává hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler zvyšování úrokových sazeb. Spekuluje o tom, že nový guvernér centrální banky Aleš Michl bude výrazněji přistupovat k investici devizových rezerv. „V případě využívání devizových rezerv a intervenování za silnější korunu bude muset centrální banka hlavně udělat rozhodnutí, kam až by korunu chtěla dostat,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.

Skupina PPF a Moneta Money Bank v pondělí uzavřely dohodu, která ukončí proces spojení Moneta Money Bank a skupiny Air Bank. Dohodu navrhla PPF, přičemž důvodem je podle prohlášení firem negativní vývoj ekonomiky, který mění parametry zamýšleného sloučení, nebo nedávné změny požadavků České národní banky (ČNB) na kapitálovou vybavenost bank v Česku.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší základní úrokovou sazbu. Stoupnout by mohla na více než šest procent, pokud se na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze centrální banky o růstu cenové hladiny. Inflace v dubnu činila 14,2 procent.

Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, vystoupala by nyní inflace podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně na dvacet až pětadvacet procent a kurz koruny by byl třicet korun za euro. Rusnok to řekl během Diskuzního fóra ČNB na Univerzitě Hradec Králové.

Při personálních změnách v České národní bance by měla být zachována kontinuita rozhodování i vyváženost jejího vedení, prohlásil po pondělním rozhovoru s prezidentem Milošem Zemanem premiér Petr Fiala (ODS). Novinářům po pravidelné schůzce v Lánech řekl, že s prezidentem probral reakce na jmenování nového guvernéra centrální banky Aleše Michla. Prezident je podle Fialy přesvědčen o Michlově kompetenci, a to jak teoretické, tak praktické. Jména kandidátů na místa ve vedení banky Fiala neuvedl.

Členové bankovní rady se na zasedání minulý čtvrtek shodli, že struktura inflačních tlaků se kvůli válce na Ukrajině výrazně vychýlila, a to od domácích poptávkových tlaků k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 5. května, který nyní centrální banka zveřejnila. Z něj dále vyplývá, že pro ponechání úrokových sazeb beze změny opět hlasovali členové bankovní rady Oldřich Dědek a Aleš Michl, kterého tento týden prezident Miloš Zeman jmenoval od července guvernérem ČNB.