ČNB vládní snahu o úspory vítá, řekl Michl. Na snižování sazeb dle svých slov nemá pomyšlení

26 minut
Guvernér ČNB Aleš Michl o stavu české ekonomiky
Zdroj: ČT24

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve velkém rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že oceňuje, že se vláda snaží hledat úspory. Konkrétní opatření představená minulý týden ale komentovat nechtěl, prý to není v jeho kompetenci. Zdůraznil, že on osobně bude spokojený až v momentě, kdy inflace spadne ze současných necelých třinácti procent na procenta dvě. Do té doby s ní dle jeho slov bude centrální banka dál bojovat. Také řekl, silná koruna je alfou a omegou jeho přístupu k ekonomice.

„Po tom roce (od jmenování) už můžu skládat účty. Tehdy byla inflace 18 procent, od února letošního roku už začala klesat a nyní už je 12,7 procenta. Čekáme, že do tří měsíců bude pod deseti procenty. Zatím naše strategie vychází,“ řekl hned v úvodu rozhovoru Michl. Uznává, že inflace je stále vysoká a odhaduje, že bude potřeba další rok až rok a půl, aby klesla až ke dvěma procentům.

„Zatím bych nic neměnil, ani zpětně. Klíčové je, že za tu dobu jsme dosáhli i nejsilnějšího kurzu koruny v historii,“ dodal guvernér ČNB a zmínil, že minulý měsíc v průměru za celý měsíc byl nejsilnější měnový kurz, nejsilnější koruna. „A to je strašně dobře, toho si musíme vážit,“ zdůraznil.

Co říká Michl na úsporný balíček, který vláda představila před několika dny? Jednotlivá opatření komentovat nechtěl, je prý ale rád, že vládu vyzval k aktivitě. V obecné rovině připomněl, že existují dvě politiky, které se snaží nasměrovat ekonomiku – měnová a fiskální. „A my jako měnová politika razíme tvrdou cestu, máme nejpřísnější měnové podmínky za posledních dvacet let. A pokud je naším cílem snížení inflace, tak potřebuji, aby podobně přísná byla i fiskální, rozpočtová politika,“ má jasno Michl.

Úspory jako cesta správným směrem

Zároveň konstatoval, že není v jeho kompetenci výrazně mluvit do práce předsedy vlády. Vyzval nicméně ke snižování deficitů, protože to považuje za cestu k rychlejšímu zkrocení inflace. Úsporný plán představený vládou bankéři stále analyzují. „Uvidíme, co schválí poslanci, jak to projde parlamentem. Každopádně vítáme snahu o úspory, je to cesta správným směrem,“ kvituje snahu kabinetu šéf ČNB.

Klíčové je podle něj snižovat výdaje oproti předchozím obdobím. „Tím krotíme agregátní poptávku v ekonomice, tím pádem krotíme ceny a dál snižujeme inflaci. Důležité je, aby (vláda) nešla přes zvyšování nepřímých daní,“ uvedl Michl, podle kterého by to mohlo naopak inflaci zvyšovat. 

Moderátorka připomněla nedávný spor mezi Michlem a premiérem Petrem Fialou (ODS) o to, kdo více může za vysokou inflaci. Guvernér ČNB ale odmítl, že by na někoho svaloval vinu a zdůraznil, že „se dívá do budoucna“. V minulosti podle něj nemá cenu „se babrat“. Zopakoval, že prvořadým cílem je snížit inflaci.

Toho lze podle něj dosáhnout právě i tím, že fiskální politika bude podobně přísná jako ta měňová. „Potom se peníze nebudou roztáčet,“ řekl Michl. A když do sebe tyto dvě politiky zapadnou, může to vést k výraznému poklesu inflace.

„Pokud se krotí inflace, tak to bolí napříč celou společností, ale výsledek podle mě bude stát za to, protože ceny porostou mírně, budeme mít znovu inflaci kolem dvou procent. A to podle mě bude ta nejlepší zpráva, kterou můžeme obyvatelstvu dát,“ je přesvědčený Michl.

Odhadl, že by centrální banka mohla mít do pár týdnů k dispozici předběžnou analýzu dopadů vládního balíčku, která by radě ČNB mohla dát lepší obrázek o tom, jak dál postupovat v otázce úrokových sazeb. Další zasedání je v červnu. Michl zmínil, že proti inflaci působí i to, že lidé v poslední době více spoří.

„Může nastat spousta zvratů“

Na nedávném zasedání rady ČNB čtyři její členové hlasovali pro zachování stávající úrokové sazby sedm procent, zbylí tři chtěli její zvýšení o čtvrt procentního bodu. Michl nechtěl odhadovat, v jakém poměru budou radní o sazbách hlasovat v červnu. On osobně ale prý na snižování sazeb nemá ani pomyšlení.

A i když aktuálně inflace klesá, Michl varoval, že v ekonomice může nastat spousta zvratů. „Řada mladých lidí si myslela, že nikdy nezažije válku, a je tu válka na Ukrajině. Někdy se události semelou a my musíme být připraveni reagovat tak, abychom naší zemi garantovali nízkou inflaci,“ řekl guvernér centrální banky. Spokojený prý bude ale až v okamžiku, kdy klesne tak, že „bude začínat dvojkou“. Zopakoval, že do té doby ČNB ze svého přísného přístupu nesleví.

„Po celý můj mandát bych chtěl, abychom měli silnou měnu. Je to alfa a omega filozofie mého přístupu k ekonomice. Ale důležité je, že k tomu potřebujeme i silnou ekonomiku, dobrý export a aby růst mezd odpovídal produktivitě práce,“ vyjmenoval Michl s tím, že sílu měny ovlivňují i další faktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 4 hhodinami

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
před 17 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
včera v 16:49

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
včeraAktualizovánovčera v 12:07

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
13. 6. 2025Aktualizováno13. 6. 2025
Načítání...