ČNB vládní snahu o úspory vítá, řekl Michl. Na snižování sazeb dle svých slov nemá pomyšlení

Nahrávám video
Guvernér ČNB Aleš Michl o stavu české ekonomiky
Zdroj: ČT24

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve velkém rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že oceňuje, že se vláda snaží hledat úspory. Konkrétní opatření představená minulý týden ale komentovat nechtěl, prý to není v jeho kompetenci. Zdůraznil, že on osobně bude spokojený až v momentě, kdy inflace spadne ze současných necelých třinácti procent na procenta dvě. Do té doby s ní dle jeho slov bude centrální banka dál bojovat. Také řekl, silná koruna je alfou a omegou jeho přístupu k ekonomice.

„Po tom roce (od jmenování) už můžu skládat účty. Tehdy byla inflace 18 procent, od února letošního roku už začala klesat a nyní už je 12,7 procenta. Čekáme, že do tří měsíců bude pod deseti procenty. Zatím naše strategie vychází,“ řekl hned v úvodu rozhovoru Michl. Uznává, že inflace je stále vysoká a odhaduje, že bude potřeba další rok až rok a půl, aby klesla až ke dvěma procentům.

„Zatím bych nic neměnil, ani zpětně. Klíčové je, že za tu dobu jsme dosáhli i nejsilnějšího kurzu koruny v historii,“ dodal guvernér ČNB a zmínil, že minulý měsíc v průměru za celý měsíc byl nejsilnější měnový kurz, nejsilnější koruna. „A to je strašně dobře, toho si musíme vážit,“ zdůraznil.

Co říká Michl na úsporný balíček, který vláda představila před několika dny? Jednotlivá opatření komentovat nechtěl, je prý ale rád, že vládu vyzval k aktivitě. V obecné rovině připomněl, že existují dvě politiky, které se snaží nasměrovat ekonomiku – měnová a fiskální. „A my jako měnová politika razíme tvrdou cestu, máme nejpřísnější měnové podmínky za posledních dvacet let. A pokud je naším cílem snížení inflace, tak potřebuji, aby podobně přísná byla i fiskální, rozpočtová politika,“ má jasno Michl.

Úspory jako cesta správným směrem

Zároveň konstatoval, že není v jeho kompetenci výrazně mluvit do práce předsedy vlády. Vyzval nicméně ke snižování deficitů, protože to považuje za cestu k rychlejšímu zkrocení inflace. Úsporný plán představený vládou bankéři stále analyzují. „Uvidíme, co schválí poslanci, jak to projde parlamentem. Každopádně vítáme snahu o úspory, je to cesta správným směrem,“ kvituje snahu kabinetu šéf ČNB.

Klíčové je podle něj snižovat výdaje oproti předchozím obdobím. „Tím krotíme agregátní poptávku v ekonomice, tím pádem krotíme ceny a dál snižujeme inflaci. Důležité je, aby (vláda) nešla přes zvyšování nepřímých daní,“ uvedl Michl, podle kterého by to mohlo naopak inflaci zvyšovat. 

Moderátorka připomněla nedávný spor mezi Michlem a premiérem Petrem Fialou (ODS) o to, kdo více může za vysokou inflaci. Guvernér ČNB ale odmítl, že by na někoho svaloval vinu a zdůraznil, že „se dívá do budoucna“. V minulosti podle něj nemá cenu „se babrat“. Zopakoval, že prvořadým cílem je snížit inflaci.

Toho lze podle něj dosáhnout právě i tím, že fiskální politika bude podobně přísná jako ta měňová. „Potom se peníze nebudou roztáčet,“ řekl Michl. A když do sebe tyto dvě politiky zapadnou, může to vést k výraznému poklesu inflace.

„Pokud se krotí inflace, tak to bolí napříč celou společností, ale výsledek podle mě bude stát za to, protože ceny porostou mírně, budeme mít znovu inflaci kolem dvou procent. A to podle mě bude ta nejlepší zpráva, kterou můžeme obyvatelstvu dát,“ je přesvědčený Michl.

Odhadl, že by centrální banka mohla mít do pár týdnů k dispozici předběžnou analýzu dopadů vládního balíčku, která by radě ČNB mohla dát lepší obrázek o tom, jak dál postupovat v otázce úrokových sazeb. Další zasedání je v červnu. Michl zmínil, že proti inflaci působí i to, že lidé v poslední době více spoří.

„Může nastat spousta zvratů“

Na nedávném zasedání rady ČNB čtyři její členové hlasovali pro zachování stávající úrokové sazby sedm procent, zbylí tři chtěli její zvýšení o čtvrt procentního bodu. Michl nechtěl odhadovat, v jakém poměru budou radní o sazbách hlasovat v červnu. On osobně ale prý na snižování sazeb nemá ani pomyšlení.

A i když aktuálně inflace klesá, Michl varoval, že v ekonomice může nastat spousta zvratů. „Řada mladých lidí si myslela, že nikdy nezažije válku, a je tu válka na Ukrajině. Někdy se události semelou a my musíme být připraveni reagovat tak, abychom naší zemi garantovali nízkou inflaci,“ řekl guvernér centrální banky. Spokojený prý bude ale až v okamžiku, kdy klesne tak, že „bude začínat dvojkou“. Zopakoval, že do té doby ČNB ze svého přísného přístupu nesleví.

„Po celý můj mandát bych chtěl, abychom měli silnou měnu. Je to alfa a omega filozofie mého přístupu k ekonomice. Ale důležité je, že k tomu potřebujeme i silnou ekonomiku, dobrý export a aby růst mezd odpovídal produktivitě práce,“ vyjmenoval Michl s tím, že sílu měny ovlivňují i další faktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
včera v 14:41

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...