Antony Blinken strana 2 z 5

Haitský premiér Ariel Henry oznámil, že rezignuje a předá moc přechodné vládě, která tuto karibskou zemi dovede k volbám. K tomuto kroku přistoupil po pondělním zasedání Karibského společenství (Caricom), jehož se účastnil i americký ministr zahraničí Antony Blinken a které jednalo o krizové situaci na Haiti. V zemi se koncem února proti vládě vzbouřily gangy, které už několik let ovládají její části. Podle televize CNN hodlá Henry zůstat v úřadu až do jmenování přechodné vlády. Americké ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že očekává do dvou dnů na Haiti vytvoření dočasné rady, která posléze jmenuje premiéra přechodného kabinetu. Podle agentury Reuters ale není jasné, jak rychle k tomu dojde, jelikož na Haiti je stále nepřehledná situace.

Před sídlem NATO v Bruselu byla za zvuku švédské hymny vyvěšena vlajka Švédska. Aliance tak slavnostně zakončila proces vstupu skandinávské země do organizace. Švédsko se stalo členem NATO minulý týden, o přijetí požádalo stejně jako Finsko v důsledku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Švédský premiér Ulf Kristersson při slavnostním ceremoniálu mimo jiné prohlásil, že jeho země je hrdým členem Aliance.

Švédsko se stalo 32. členem Severoatlantické aliance. Vstup skandinávské země do Aliance stvrdilo předání přístupového protokolu ministerstvu zahraničí USA. Na společném brífinku to oznámil americký ministr obrany Antony Blinken. Poslední formální krok v procesu přijetí učinil předseda švédské vlády Ulf Kristersson, když šéfovi americké diplomacie předal protokol. Ten připomněl, že ke švédskému vstupu do NATO vedla ruská invaze na Ukrajinu, a prohlásil, že Aliance je nyní silnější než kdykoli dříve.

Maďarský parlament v pondělí schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Maďarsko je poslední zemí z 31 členských států NATO, která přistoupení Švédů dosud neratifikovala. Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona jde o historický krok, informovala agentura Reuters. Aby byla ratifikace vstupu do Aliance platná, musí ji ještě podepsat maďarský prezident.

Spojené státy se hlásí k závazku NATO, kdy útok na jednoho člena je útokem na všechny, řekla při úvodním dni Mnichovské bezpečnostní konference americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Bavorský premiér Markus Söder (CSU) zase prohlásil, že Německo musí výrazně navýšit investice na obranu, a to na tři procenta HDP ročně, a ne na dvě procenta, jak zní dohoda států NATO. Chce také, aby Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus, o které Kyjev žádá a které spolková vláda kancléře Olafa Scholze (SPD) odmítá poskytnout. Česko zastupuje na konferenci prezident Petr Pavel.

Konflikt mezi Izraelem a Hamásem stále více promlouvá i do americké prezidentské kampaně. Bílý dům posílá poradce do arabských komunit v klíčových státech, jako je například Michigan. Bezpečnostní představitelé americké vlády tam přiznávají chyby prezidenta Joea Bidena v prvotním postupu a slibují změny v politice vůči Izraeli. Aby udrželi podporu muslimských a levicových voličů v listopadových volbách.

Americký prezident Joe Biden považuje postup Izraele v Pásmu Gazy za přehnaný. Hlava státu to řekla novinářům během noci na pátek a dala přitom najevo, že umírání a utrpení nevinných civilistů v Gaze musí skončit a že je pro dlouhodobé přerušení bojů. Agentura Reuters vyjádření označuje za dosud nejtvrdší veřejnou kritiku postupu izraelské vlády. Ani poslední diplomatické aktivity USA a Kataru však zatím nevedly Izrael a teroristické hnutí Hamás k dohodě na příměří.

Americká administrativa schválila prodej stíhaček F-16 Turecku. Jde o obchod za 23 miliard dolarů (525 miliard korun). Napsala to agentura AP, podle níž tak Spojené státy reagují na to, že Turecko v týdnu po dlouhém váhání schválilo přistoupení Švédska k NATO. Spojené státy také plánují prodat až čtyřicet stíhaček F-35 Řecku a zemi dále darují další obranné vybavení.

Izraelská armáda oznámila, že při náletech v Pásmu Gazy zabila šest příslušníků Hamásu, včetně jeho vyšetřovatele, který vyslýchal osoby podezřelé z vykonávání špionáže proti této teroristické skupině. Armáda také tvrdí, že zničila odpaliště raket, z nichž palestinští ozbrojenci v úterý útočili na jihoizraelské město Netivot, píše The Times of Israel. Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které Hamás ovládá, si izraelské noční nálety vyžádaly životy 81 lidí. Jordánská armáda uvedla, že byla ve středu při izraelském ostřelování v Chán Júnisu také vážně poškozena jordánská polní nemocnice. Informace nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Čínské ministerstvo zahraničí v neděli obvinilo americkou diplomacii, že Tchaj-wanu vysílá špatné signály, když ministr zahraničí Antony Blinken pogratuloval tchajwanskému viceprezidentovi Williamu Lajovi k sobotnímu volebnímu vítězství v prezidentských volbách. Americká prohlášení podle Číny podporují tchajwanské separatisty. Podobnou kritiku vyjádřila i čínská velvyslanectví v řadě dalších zemí, jejichž reprezentace vzkázaly na Tchaj-wan své gratulace.

Sobotní prezidentské volby na Tchaj-wanu vyhrál vládní kandidát a současný viceprezident William Laj, vyplývá z výsledků po sečtení více než 90 procent okrsků. Druhý v pořadí, kandidát opozice Chou Jou-i, který prosazuje zlepšení vztahů s Pekingem, uznal porážku. Tchajwanci volili i nový parlament.

Jemenští povstalci jsou terčem západního bombardování. Svět si klade otázku, jak se k věci postaví Írán, který tyto nebezpečné ozbrojence podporuje. Útoky povstalců z Jemenu proti mezinárodní lodní dopravě, podle nich spojené s Izraelem, a protiútok amerických a britských sil s sebou přináší obavy z dalšího rozšiřování konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků bude mnohé záviset na další reakci hútíů.

Útoky jemenských povstalců hútíů na obchodní lodě proplouvající Rudým mořem mají potenciál ohrozit globální ekonomiku, oblastí totiž podle agentury Bloomberg putuje zhruba dvanáct procent námořního obchodu. Ani páteční úder spojenců přímo v Jemenu nemusí znamenat konec potíží. Hútíové útočí v blízkosti průlivu Bab-al-Mandab, který je nejužším místem rudomořské obchodní trasy.

Uplynulo přesně čtvrt roku od útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael; 7. říjen proměnil a dál proměňuje Blízký východ. Izraelská armáda v sobotu oznámila likvidaci vojenských struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy. Boje se nyní přesouvají na jih, eliminace teroristů tam ale bude složitější. Zesilují navíc útoky vedené na Izrael z Libanonu.

Přes tisíc lidí se v libanonské metropoli zúčastnilo pohřbu druhého muže Hamásu Sáliha Arúrího, který zemřel v úterý po útoku na kancelář teroristické skupiny v Bejrútu. Zásah je připisovaný Izraeli a přetrvávají obavy z odplaty ze strany Hamásu, ale také libanonského Hizballáhu. Podle Washingtonu si nicméně otevřenou válku nepřejí ani teroristé, ani židovský stát. USA také popřely, že by měly něco společného s útokem v Íránu, který si ve středu vyžádal přes osmdesát obětí. Situaci na Blízkém východě se pokusí osobně uklidnit šéf americké diplomacie Antony Blinken.

V Pásmu Gazy vypršelo příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Ani jedna ze stran do 6:00 SEČ neoznámila jeho prodloužení. Krátce před uplynutím doby příměří se v Izraeli u Pásma Gazy rozezněl poplach varující před leteckými útoky. Jeruzalém to označil za porušení dohody a oznámil pokračování vojenských operací proti Hamásu. Média informují o útocích napříč oblastí. Podle katarského ministerstva však vyjednávání o klidu zbraní navzdory bojům pokračují. Zahraniční zpravodaj ČT David Borek podotkl, že stále existuje šance na uzavření příměří mezi oběma stranami.

Dočasné příměří mezi Izraelem a teroristickým palestinským hnutím Hamás zatím pokračuje do pátečního rána, informovala izraelská armáda. Prodloužení o jeden den se povedlo dojednat jen krátce před vypršením předchozí úmluvy. Izraelská armáda večer informovala, že dalších šest rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a dále do Izraele. Celkem tak bylo ve čtvrtek propuštěno osm rukojmí, píše agentura Reuters.

Izraelská armáda ve středu večer informovala, že Hamás propustil deset Izraelců a čtyři Thajce. Očekává se, že židovský stát propustí třicet palestinských vězňů. Země G7 vyzvaly k okamžitému propuštění všech rukojmí, vyslovily se také k prodloužení příměří mezi Hamásem a Izraelem, které by dle Kataru mělo aktuálně trvat do čtvrtečního rána. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu večer přiletěl do Izraele, při své návštěvě chce jednat o dalším prodloužení příměří.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Izrael povolí dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy, aniž by nadále omezoval jejich množství, uvedla podle BBC News izraelská armáda. Podle BBC Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) sdělil, že dostal palivo na provoz základních služeb a humanitárních aktivit v Pásmu Gazy. Agentura AFP s odkazem na jednoho ze svých novinářů informovala, že izraelští vojáci nařídili urychlenou kompletní evakuaci nemocnice Šífa v Gaze. Toto tvrzení ale Izrael odmítl. V Jeruzalémě desetitisíce lidí demonstrovaly za propuštění osob, které uneslo teroristické hnutí Hamás. Kancelář izraelského premiéra oznámila, že se válečný kabinet setká se zástupci příbuzných unesených.

Jedním z důvodů, proč Izrael vstoupil do nemocnice Šífa v Pásmu Gazy, bylo podle premiéra Benjamina Netanjahua to, že měl silné indicie, že by tam mohla být alespoň část rukojmí. Netanjahu to sdělil v rozhovoru s televizí CBS. Žádná rukojmí se přímo tam ale nenašla. Další americké televizi ABC zase americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že USA daly Izraeli najevo, že nemůže znovu okupovat Pásmo Gazy. Izraelský válečný kabinet v pátek oznámil, že umožní dodávky pohonných hmot do Pásma Gazy. Provozovatelé telekomunikačních sítí Paltel a Jawwal posléze informovali, že začala částečně fungovat telekomunikační síť.

Po brutálním teroristickém útoku hnutí Hamás na izraelské občany a následné vojenské odpovědi židovského státu se Saúdská Arábie, jeden z nejvlivnějších arabských států na Blízkém východě, ocitla ve velmi složité situaci: na jednu stranu chce vedení království setrvat ve svém cíli normalizovat s Izraelem vztahy, za což se jí má dostat ekonomické a vojenské pomoci USA. Na druhou stranu si nesmí znechutit vlastní občany, kteří podle dostupných dat stojí s velkou převahou na straně Palestinců.

Vojenské jednotky židovského státu postoupily do centra města Gaza. Podle agentury Reuters to prohlásil izraelský ministr obrany Joav Galant s tím, že vůdce Hamásu Jahjá Sinvár je nyní izolovaný ve svém bunkru. Dodal, že po skončení probíhajícího konfliktu nebude v Pásmu Gazy vládnout ani Izrael, ani Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v televizním projevu řekl, že město Gaza je obklíčeno a armáda jeho země operuje uvnitř města.

Izraelská armáda tvrdí, že otevřela humanitární koridor v Pásmu Gazy, který má umožnit evakuaci civilistů ze severu oblasti na jih. Oznámila také rozdělení enklávy na dvě poloviny. Oblast čelila v noci silnému ostřelování. OSN vyzývá ke klidu zbraní; v regionu už prý zemřely desítky jejích pracovníků. Na Blízký východ připlula americká jaderná ponorka třídy Ohio, oznámilo velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Spojené státy se tak snaží odstrašit další regionální hráče jako libanonský Hizballáh a Írán od zapojení do války.