Antony Blinken strana 2 z 5

Uplynulo přesně čtvrt roku od útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael; 7. říjen proměnil a dál proměňuje Blízký východ. Izraelská armáda v sobotu oznámila likvidaci vojenských struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy. Boje se nyní přesouvají na jih, eliminace teroristů tam ale bude složitější. Zesilují navíc útoky vedené na Izrael z Libanonu.

Přes tisíc lidí se v libanonské metropoli zúčastnilo pohřbu druhého muže Hamásu Sáliha Arúrího, který zemřel v úterý po útoku na kancelář teroristické skupiny v Bejrútu. Zásah je připisovaný Izraeli a přetrvávají obavy z odplaty ze strany Hamásu, ale také libanonského Hizballáhu. Podle Washingtonu si nicméně otevřenou válku nepřejí ani teroristé, ani židovský stát. USA také popřely, že by měly něco společného s útokem v Íránu, který si ve středu vyžádal přes osmdesát obětí. Situaci na Blízkém východě se pokusí osobně uklidnit šéf americké diplomacie Antony Blinken.

V Pásmu Gazy vypršelo příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Ani jedna ze stran do 6:00 SEČ neoznámila jeho prodloužení. Krátce před uplynutím doby příměří se v Izraeli u Pásma Gazy rozezněl poplach varující před leteckými útoky. Jeruzalém to označil za porušení dohody a oznámil pokračování vojenských operací proti Hamásu. Média informují o útocích napříč oblastí. Podle katarského ministerstva však vyjednávání o klidu zbraní navzdory bojům pokračují. Zahraniční zpravodaj ČT David Borek podotkl, že stále existuje šance na uzavření příměří mezi oběma stranami.

Dočasné příměří mezi Izraelem a teroristickým palestinským hnutím Hamás zatím pokračuje do pátečního rána, informovala izraelská armáda. Prodloužení o jeden den se povedlo dojednat jen krátce před vypršením předchozí úmluvy. Izraelská armáda večer informovala, že dalších šest rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a dále do Izraele. Celkem tak bylo ve čtvrtek propuštěno osm rukojmí, píše agentura Reuters.

Izraelská armáda ve středu večer informovala, že Hamás propustil deset Izraelců a čtyři Thajce. Očekává se, že židovský stát propustí třicet palestinských vězňů. Země G7 vyzvaly k okamžitému propuštění všech rukojmí, vyslovily se také k prodloužení příměří mezi Hamásem a Izraelem, které by dle Kataru mělo aktuálně trvat do čtvrtečního rána. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu večer přiletěl do Izraele, při své návštěvě chce jednat o dalším prodloužení příměří.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Izrael povolí dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy, aniž by nadále omezoval jejich množství, uvedla podle BBC News izraelská armáda. Podle BBC Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) sdělil, že dostal palivo na provoz základních služeb a humanitárních aktivit v Pásmu Gazy. Agentura AFP s odkazem na jednoho ze svých novinářů informovala, že izraelští vojáci nařídili urychlenou kompletní evakuaci nemocnice Šífa v Gaze. Toto tvrzení ale Izrael odmítl. V Jeruzalémě desetitisíce lidí demonstrovaly za propuštění osob, které uneslo teroristické hnutí Hamás. Kancelář izraelského premiéra oznámila, že se válečný kabinet setká se zástupci příbuzných unesených.

Jedním z důvodů, proč Izrael vstoupil do nemocnice Šífa v Pásmu Gazy, bylo podle premiéra Benjamina Netanjahua to, že měl silné indicie, že by tam mohla být alespoň část rukojmí. Netanjahu to sdělil v rozhovoru s televizí CBS. Žádná rukojmí se přímo tam ale nenašla. Další americké televizi ABC zase americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že USA daly Izraeli najevo, že nemůže znovu okupovat Pásmo Gazy. Izraelský válečný kabinet v pátek oznámil, že umožní dodávky pohonných hmot do Pásma Gazy. Provozovatelé telekomunikačních sítí Paltel a Jawwal posléze informovali, že začala částečně fungovat telekomunikační síť.

Po brutálním teroristickém útoku hnutí Hamás na izraelské občany a následné vojenské odpovědi židovského státu se Saúdská Arábie, jeden z nejvlivnějších arabských států na Blízkém východě, ocitla ve velmi složité situaci: na jednu stranu chce vedení království setrvat ve svém cíli normalizovat s Izraelem vztahy, za což se jí má dostat ekonomické a vojenské pomoci USA. Na druhou stranu si nesmí znechutit vlastní občany, kteří podle dostupných dat stojí s velkou převahou na straně Palestinců.

Vojenské jednotky židovského státu postoupily do centra města Gaza. Podle agentury Reuters to prohlásil izraelský ministr obrany Joav Galant s tím, že vůdce Hamásu Jahjá Sinvár je nyní izolovaný ve svém bunkru. Dodal, že po skončení probíhajícího konfliktu nebude v Pásmu Gazy vládnout ani Izrael, ani Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v televizním projevu řekl, že město Gaza je obklíčeno a armáda jeho země operuje uvnitř města.

Izraelská armáda tvrdí, že otevřela humanitární koridor v Pásmu Gazy, který má umožnit evakuaci civilistů ze severu oblasti na jih. Oznámila také rozdělení enklávy na dvě poloviny. Oblast čelila v noci silnému ostřelování. OSN vyzývá ke klidu zbraní; v regionu už prý zemřely desítky jejích pracovníků. Na Blízký východ připlula americká jaderná ponorka třídy Ohio, oznámilo velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Spojené státy se tak snaží odstrašit další regionální hráče jako libanonský Hizballáh a Írán od zapojení do války.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken při schůzce s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem uvedl, že Palestinci nesmějí být nuceně přesidlováni. Napsala to agentura Reuters. Ministr zahraničí do Ramalláhu zajel na předem neohlášenou schůzku během své současné cesty po Blízkém východě, kam se vypravil kvůli válce Izraele proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy vedené v odvetě za útok, při kterém Hamás zabil stovky izraelských civilistů. Francouzská šéfka diplomacie Catherine Colonnaová v neděli jednala s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním.

Izraelské obranné síly pokračují v útocích na Pásmo Gazy. Armáda židovského státu informovala o pozemním postupu. Podle údajů z Gazy podnikla v noci také vzdušné útoky, které cílily nejen na sever území, ale i na jeho jih, kam Izrael doporučil civilistům, aby se přesunuli. Konkrétní tvrzení jednotlivých stran konfliktu o průběhu bojů však nelze nezávisle ověřit. Americký ministr zahraničí Antony Blinken jednal s arabskými protějšky v Jordánsku, varoval před hrozbou rozšíření konfliktu.

Pokud by Izrael připustil humanitární přestávku v bojích, přišel by tím o svou vojenskou výhodu a teroristé z Hamásu by se stihli přeskupit a změnit pozice. V pořadu Události, komentáře to uvedl bezpečnostní analytik Otakar Foltýn. K humanitárním pauzám vyzval izraelské vedení americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle Foltýna se podobná vojenská operace v hustě obydlené oblasti bez civilních ztrát neobejde. Izraelci se alespoň snaží dodržovat pravidlo přiměřenosti a varovat včas civilisty, hodnotí expert.

Nad Pásmem Gazy létají americké bezpilotní letouny, které armáda Spojených států nasadila ve snaze pomoci najít a osvobodit rukojmí zadržované palestinským teroristickým hnutím Hamás. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pátek v Tel Avivu zopakoval, že Izrael má právo na obranu, ale že je také důležité, jakým způsobem to dělá. Podle Blinkena je nutné myslet na civilisty, kteří se ocitli v křížové palbě, informovala BBC po společném brífinku šéfa americké diplomacie s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem. Ten uvedl, že Izrael dodržuje mezinárodní právo a civilisty před svým bombardováním předem varuje.

Izrael už obnovil kontrolu nad svým teritoriem na hranici s Pásmem Gazy. Jeho letectvo podrobilo území, kterému vládne teroristické hnutí Hamás, více než týdennímu nelítostnému bombardování. Armáda včetně 300 tisíc rezervistů podporovaných tanky i vrtulníky je připravena k pozemní invazi. Rozkaz k ní ovšem doposud nepřišel, a to zřejmě hned z několika důvodů.

Kamiony s humanitární pomocí přejely v sobotu přes hraniční přechod Rafáh z Egypta do Pásma Gazy, napsaly tiskové agentury s odkazem na egyptská média. Humanitární konvoj do Gazy ale nesmí být jednorázový, zdůrazňují USA či Velká Británie. OSN doufá, že v neděli se vydá na cestu druhý konvoj. Izraelská armáda oznámila, že od soboty zintenzivní útoky na Pásmo Gazy.

Statisíce Palestinců se přesouvají na jih Pásma Gazy kvůli obavě z izraelské pozemní operace. Spousta z nich se upíná k hraničnímu přechodu Rafáh, který odděluje Pásmo Gazy a Egypt a který není pod přímou kontrolou Izraele. Zůstává však uzavřen. Páteční průjezd dvaceti kamionů s humanitární pomocí je výjimkou. Americká média nicméně bez bližších podrobností informovala, že průchod bude povolen osobám s dvojím občanstvím.

Britský premiér Rishi Sunak slíbil svému izraelskému protějšku Benjaminu Netanjahuovi, že Spojené království bude při Izraeli v jeho „nejtemnější hodině“ stát. Předseda britské vlády to řekl při návštěvě Jeruzaléma. Sunak ocenil, že Izrael souhlasil s otevřením hraničního přechodu z Egypta do Pásma Gazy pro humanitární potřeby.

Americký prezident Joe Biden ve středu přiletěl do Izraele, který vede od 7. října, kdy zaútočili teroristé z Hamásu, válku s palestinským hnutím. Na letišti v Tel Avivu Bidena osobně uvítali izraelský premiér Benjamin Netanjahu a prezident Jicchak Herzog. Biden znovu ujistil Izrael o americké podpoře při jeho boji s palestinským hnutím Hamás. Netanjahu mu za to poděkoval a vyzval celý civilizovaný svět, aby se spojil v boji proti Hamásu, stejně jako to udělal v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Na dotazy novinářů po svém projevu prezident nereagoval a krátce nato z Izraele odletěl.

Berlín bude vždy na straně Izraele, prohlásil v Tel Avivu německý kancléř Olaf Scholz. Do země se ve středu chystá i americký prezident Joe Biden. Státníci hledají způsob, jak k civilistům v Pásmu Gazy dostat humanitární pomoc, aniž by z ní mělo prospěch teroristické hnutí Hamás, které ho ovládá. Izraelské bombardování Gazy mezitím pokračuje, podle Hamásu zemřelo přes pět set lidí po zásahu tamní nemocnice. Izraelci o události zjišťují detaily. Írán pohrozil, že Izrael bude čelit dalším úderům, pokud operaci v Pásmu neukončí.

Palestinské teroristické hnutí Hamás chce výměnou za propuštění rukojmí odvlečených do Pásma Gazy, aby Izrael osvobodil šest tisíc palestinských vězňů a vězeňkyň, uvedl bývalý lídr skupiny Chálid Mišál. Skupina zveřejnila video zajaté 21leté Izraelky, kterou drží jako rukojmí. Izrael pokračoval v útocích na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu i na Hamás v Pásmu Gazy. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) varuje, že nemocnicím v Pásmu Gazy dojde během 24 hodin elektřina. Podle agentury Reuters se v pondělí měl otevřít hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem, zůstává však většinou uzavřený.

Spojené státy usilují o to, aby se do bojů mezi Izraelem a Hamásem nepřidaly další subjekty nepřátelské vůči židovskému státu, především libanonské šíitské hnutí Hizballáh. Americký ministr zahraničí Antony Blinken proto podnikl svou zatím největší diplomatickou misi po Blízkém východě od nástupu do funkce. Jednal se zástupci sedmi států a jeho mise zatím nekončí.

Rozhovory mezi Izraelem a Saúdskou Arábií o normalizaci vzájemných vztahů ustaly. S odvoláním na zdroje z Rijádu to uvedla agentura AFP. Saúdská Arábie o přerušení rozhovorů informovala také Spojené státy, jejichž ministr zahraničí Antony Blinken v zemi právě pobývá.