Hizballáh v odvetě za smrt velitele provedl velký útok na Izrael

Libanonské šíitské hnutí Hizballáh tvrdí, že uskutečnilo největší dronový útok na izraelské cíle od začátku války v Pásmu Gazy, tedy od 7. října loňského roku. S odvoláním na představitele hnutí o tom informovala agentura Reuters. Hizballáh podle svého prohlášení vypustil rakety a drony celkem na devět vojenských objektů Izraele. Útok proběhl den poté, co židovský stát oznámil, že se mu podařilo zneškodnit vysoce postaveného velitele šíitského hnutí. V Pásmu Gazy postupuje Izrael dál do Rafahu, zatímco pokračují jednání o příměří.

Útok je odplatou za smrt Táliba Samího Abdalláha, citovala agentura Reuters představitele hnutí Hizballáh. Velitele, známého též jako „abú Tálib“, Izrael označil za nejvýše postaveného člena Hizballáhu, kterého se mu od října podařilo zlikvidovat.

„Hizballáh pod vedením Íránu a bejrútská vláda nesou plnou odpovědnost za rostoucí násilí na izraelsko-libanonské hranici,“ reagoval mluvčí vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s tím, že k odpovědnosti budou aktéři dohnáni „diplomatickou, nebo jinou cestou“. „Izrael odpoví silou na útoky ze strany Hizballáhu,“ dodal.

Podle izraelské armády přes hranici do Izraele přeletělo na čtyřicet střel a raket a dalších sedm „podezřelých vzdušných cílů“, čímž se zřejmě myslí bezpilotní prostředky. Některé z nich zničily systémy protivzdušné obrany, další po dopadu způsobily požáry. Cílem byl sever Izraele a Golanské výšiny, které Izrael částečně okupuje. Dva lidé jsou zranění, píše server The Times of Israel.

„Od začátku této krize už osm měsíců vedeme rozhovory s Izraelem i Libanonem, aby napětí na hranici nepřerostlo v plnohodnotnou válku,“ uvedl v reakci na nejnovější vývoj vysoce postavený americký činitel.

Své znepokojení ohledně situace na hranici mezi Izraelem a Libanonem vyjádří i země skupiny G7. Uvedla to agentura Reuters, která má k dispozici návrh závěrečného usnesení summitu skupiny, který se koná do soboty v Itálii. Země v prohlášení také vyjádří podporu snahám Spojených států dojednat příměří v Pásmu Gazy.

Íránem podporované hnutí Hizballáh a Izrael na sebe přerušovaně útočí od začátku konfliktu v Pásmu Gazy, v posledních dvou dnech jsou však útoky výrazně intenzivnější. Už ve středu Hizballáh provedl nejméně osm podobných odvetných akcí.

Izrael postupuje dál do Rafahu, boje se podle obyvatel zintenzivňují

Izraelské tanky mezitím postupují dál do západní části Rafahu v Pásmu Gazy. Místní obyvatelé agentuře Reuters řekli, že vojenská operace izraelských vojáků z noci na čtvrtek byla jednou z nejintenzivnějších, jakou oblast zatím zažila. Izraelci útočili ze vzduchu, souše i moře.

Podle výpovědí Palestinců se izraelské jednotky přiblížily k oblasti Mavásí, která je ve všech oficiálních oznámeních a mapách armády židovského státu vedena jako humanitární zóna, a to od doby, kdy Izraelci do Rafahu v květnu poprvé vstoupili, píše Reuters.

Izraelská armáda odmítla, že by na humanitární zónu útočila. Úřady židovského státu zopakovaly, že jejich cílem je zničit v Rafahu poslední bojové jednotky teroristického hnutí Hamás. Izrael pokračuje v „cílených operacích na základě informací zpravodajských služeb“, uvedla dále armáda s tím, že v uplynulých dnech objevila další zbraně a zneškodnila další palestinské ozbrojence.

Izraelci podle svých slov ve středu v Pásmu Gazy zasáhli ze vzduchu celkem 45 cílů včetně vojenských objektů, militantních buněk, míst pro odpalování raket a tunelových šachet.

Jednání o příměří pokračují

Boje se nyní vystupňovaly ve chvíli, kdy Spojené státy jednají s Izraelem a Hamásem o návrhu dohody o příměří. Plán oznámený americkým prezidentem Joem Bidenem předpokládá tři etapy. Po zastavení bojů a propuštění části rukojmí držených Hamásem za palestinské vězně se má izraelská armáda stáhnout z obydlených oblastí Gazy a umožnit palestinským civilistům návrat domů. Zbývající rukojmí mají být propuštěni ve druhé fázi, kdy se rovněž mají trvale ukončit boje a izraelská armáda se má zcela stáhnout z Pásma Gazy. Poslední fáze počítá s obnovou zničeného Pásma Gazy.

Hamás podle Reuters vyjádřil dohodě podporu, ale projevil ostražitost ohledně toho, zda Izrael bude její podmínky plnit. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu upozornil, že ne všechny požadavky Hamásu jsou splnitelné. Hamás podle zdrojů Reuters žádá, aby dohoda zahrnovala mimo jiné záruky trvalého příměří. Někteří představitelé hnutí ale tvrdí, že skupina žádné změny nepředložila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 19 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 27 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 36 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...