Antony Blinken strana 5 z 5

Čína podle listu Financial Times (FT) nechce dovolit návštěvu amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Pekingu kvůli obavám, že americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zveřejní výsledky vyšetřování týkající se čínského špionážního balonu. Zařízení, které přeletělo Spojené státy, nechal americký prezident Joe Biden v únoru sestřelit. Blinken kvůli incidentu tentýž měsíc na poslední chvíli odložil svou plánovanou návštěvu Číny.

Spojené státy oficiálně rozhodly, že Rusko „neprávem zadrželo“ reportéra listu Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche. Oznámil to šéf americké diplomacie Antony Blinken. Případ novináře, který byl v Rusku zatčen a obviněn ze špionáže, si nyní přebírá zvláštní úřad ministerstva zahraničí, napsala agentura AP.

První vysoký představitel Izraele, který navštívil napadenou Ukrajinu během rok trvající ruské plnohodnotné invaze, byl v polovině letošního února ministr zahraničí Eli Kohen. Do té doby se izraelská politická reprezentace zdráhala odeslat na napadenou Ukrajinu vojenskou techniku nebo finanční pomoc, ale tehdy přišly první náznaky, že by se to mohlo změnit. Ovšem ruské mocenské postavení v Sýrii nastavuje limity, jež se v Jeruzalémě zdráhají překročit obě strany politického spektra.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov spolu dnes telefonicky hovořili o zadrženém novináři amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) Evanu Gershkovichovi. Blinken vyzval Rusko, aby reportéra okamžitě propustilo, stejně tak podle WSJ apeloval na propuštění jiného Američana Paula Whelana. Lavrov podle agentury Reuters uvedl, že je „nepřijatelné“, aby Washington případ „politizoval“. Podle amerického ministerstva zahraničí ministři také hovořili o svých diplomatických misích a důležitosti jejich fungování.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckého střeliva. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka. Také USA ve stejný den oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun).

Zasedání ministrů zahraničí skupiny G20 v Dillí bylo bouřlivější než v minulých letech. USA vyzvaly účastníky k tlaku na Rusko, aby ukončilo svou agresivní válku vůči Ukrajině. Spolu s Ruskem to odmítla Čína. G20 se proto neshodla na společném prohlášení. Ukrajinský konflikt za poslední rok pohnul geopolitickými  svazky a izolované Rusko hledá nové spojence.

Takzvaný „havanský syndrom“ podle analýzy pěti amerických zpravodajských agentur „velmi pravděpodobně“ nezpůsobil útok zahraniční znepřátelené vlády ani zbraň či zařízení vysílající energetické paprsky. Vysvětlení zatím nepotvrzených zdravotních příznaků, kterými trpěli američtí diplomaté a vojenský personál v zahraničí, zůstává nejasné. O analýze amerických zpravodajců ve středu informoval list The Washington Post (WP).

Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Plán zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí masivního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev plán odmítl, protože by podle něj válku pouze „zmrazil“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podotkl, že některé body plánu dávají smysl, s jinými nesouhlasí. Moskva plán podporuje, ale zdůrazňuje, že Kyjev má přijmout „novou územní realitu“.

Ruský diktátor Vladimir Putin ve svém tradičním projevu ke členům obou parlamentních komor opět obvinil z rozpoutání konfliktu na Ukrajině Západ. Šéf Kremlu prohlásil, že se Západ snažil Rusko zničit mimo jiné ekonomickými sankcemi a že dodával Ukrajině zbraně, zatímco Moskva se snažila válku zastavit. Oznámil také, že Rusko pozastavuje účast ve smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Ruské ministerstvo zahraničí ale ve svém prohlášení uvedlo, že země bude v zájmu zachování stability i nadále dodržovat limity vymezené ve smlouvě.

Vlivný čínský diplomat Wang I na úterní návštěvě Moskvy označil čínsko-ruské vztahy za skálopevné. V ruské metropoli jednal s tajemníkem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem, který prohlásil, že Peking je prioritou ruské zahraniční politiky, a zdůraznil, že obě velmoci musí držet při sobě, aby odolaly tlaku Západu. Podle deníku The Wall Street Journal čínský prezident Si Ťin-pching hodlá v příštích měsících navštívit Moskvu.

Američané podezřívají Čínu, že zvažuje dodávky zbraní a munice Rusku. Naznačil to ministr zahraničí Antony Blinken, podle něhož tomu nasvědčují nové informace. Peking to důrazně popírá. V době výročí ruské invaze na Ukrajinu vysílá na jednání do Moskvy svého nejvýše postaveného diplomata Wanga I. Cestu do Ruska letos chystá i čínský prezident.

Záchranáři v Turecku ukončili pátrání po přeživších ničivého zemětřesení ve všech provinciích vyjma dvou nejvíce zasažených – Kahramanmaraş a Hatay. S odvoláním na úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) o tom informovala agentura AFP. Úřad také zveřejnil novou bilanci obětí: zemětřesení o síle 7,8 stupně z 6. února zabilo v Turecku 41 020 lidí. Obětí v sousední Sýrii je podle nejnovějších odhadů OSN zhruba 6 tisíc, celková bilance tedy činí přibližně 47 tisíc mrtvých. Záchranáři po přeživších v devíti tureckých provinciích pátrali bezmála dva týdny. Do Turecka přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken, slíbil další pomoc ve výši 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun).

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Incident s čínským balonem, který začátkem února Spojené státy sestřelily u svého pobřeží, protože ho považovaly za špionážní, se už nikdy nesmí opakovat. Na sobotním setkání na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to sdělil americký ministr zahraničí Antony Blinken přednímu čínskému diplomatovi Wangu I. Šlo o první takové jednání mezi oběma diplomaty od tohoto incidentu, který začátkem února zhoršil už tak napjaté vztahy obou mocností.

Původ trojice neidentifikovaných létajících objektů sestřelených minulý týden nad Severní Amerikou je stále neznámý. Podle prezidenta USA Joea Bidena nicméně nemají souvislost se špionážním čínským balonem sestřeleným dříve nad Atlantským oceánem ani s vojenskými aktivitami jiné země. Biden to řekl novinářům na tiskové konferenci z Bílého domu. Oznámil také, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Spojené státy podezírají čínskou armádu z řízení rozsáhlé špionážní operace využívající balony, jako byl ten, který Američané o víkendu sestřelili po přeletu nad USA. Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek médiím sdělilo, že špehovací balony operovaly po celém světě. Podle japonské agentury Kjódó předtím nejmenovaní čínští představitelé potvrdili, že čínské jednotky zodpovědné za vesmír a kybernetickou válku byly zapojené do operace s balonem nad USA.

Americký prezident Joe Biden řekl, že Spojené státy sjednotily NATO, vytvořily globální koalici a postavily se agresi ruského vůdce Vladimira Putina. Ve svém druhém poselství o stavu unie Biden vyzdvihl také hospodářské oživení po pandemii, vytváření pracovních míst a klesající inflaci. Republikány vyzval ke spolupráci na správě země. Šéf Bílého domu hovořil také o Číně, v níž spatřuje konkurenci, ale nechce s ní konflikt.

Americká armáda vyzvedla část trosek čínského balonu, který v sobotu sestřelil americký stíhací letoun nad americkými teritoriálními vodami. Podle agentury AFP to v pondělí uvedl mluvčí Bílého domu John Kirby. „USA se budou snažit najít co nejvíce zbytků balonu, aby mohly určit jeho špionážní schopnosti. Vrátit trosky balonu Číně nemá Washington v úmyslu,“ dodal. Čína se zároveň omluvila za balon, který přeletěl nad kostarickým územím.

Peking v pondělí obvinil USA z použití nepřiměřené síly kvůli sestřelení čínského balonu, který byl podle Washingtonu vybaven špionážní technikou. Japonsko oznámilo, že prošetřuje možnou spojitost mezi čínským balonem a podobnými létajícími objekty, které byly nad zemí spatřeny v předchozích letech. Americký ministr zahraničí Antony Blinken kvůli incidentu odložil plánovanou návštěvu Pekingu. Čína přiznala, že další balon, který byl pozorován nad Latinskou Amerikou a Karibikem, je její. Podle ní slouží jen civilním účelům, informovala BBC.

Americký stíhací letoun v sobotu sestřelil nad Atlantským oceánem čínský balon, který byl podle Spojených států vybavený špionážní technikou. Posléze byla zahájena operace na vyzvednutí trosek. Informovala o tom agentura AP, která zároveň připomněla, že balon se dříve pohyboval mimo jiné nad citlivými vojenskými objekty. Příkaz k akci dal prezident Joe Biden. Pentagon doporučil balon sestřelit nad oceánem, aby se předešlo možným škodám při dopadu na souš.

Další špionážní čínský balón se vznáší nad Latinskou Amerikou. S odkazem na sdělení Pentagonu o tom informuje stanice CNN a tiskové agentury. První čínský balón byl pozorován už několik dní ve vzdušném prostoru Spojených států a americké úřady o něm informovaly v pátek. Úřady uvedly, že „jistě“ jde o balón vybavený špionážní technikou, který se pohyboval nad vojenskými objekty v USA. Zvažovaly jeho sestřelení nad zemí, nyní uvažují, že ho sestřelí až na Atlantským oceánem. Čína uvedla, že incidentu lituje, a balón označila za meteorologický.

Nad Spojenými státy se několik dní pohybuje čínský špionážní balon, uvedl ve čtvrtek nejmenovaný vysoce postavený americký činitel z resortu obrany. Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo tvrzením, že balon je civilním výzkumným přístrojem, který sleduje hlavně počasí. Americké ministerstvo obrany na žádost prezidenta Joea Bidena dokonce zkoumalo možnost, že by balon sestřelilo. Šéf americké diplomacie Antony Blinken kvůli incidentu odložil cestu do Pekingu plánovanou na tuto neděli.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Izrael ve čtvrtek podnikl letecké údery na Pásmo Gazy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na svědky. Stalo se tak jen několik hodin poté, co izraelská armáda zachytila raketu vypálenou právě z této oblasti, které vládne radikální hnutí Hamás. Informace o obětech nejsou známy. Izraelská armáda rovněž uvedla, že se v noci v oblastech kolem Pásma Gazy opět ozvaly sirény varující před blížícími se raketami.