Antony Blinken strana 4 z 5

Statisíce Palestinců se přesouvají na jih Pásma Gazy kvůli obavě z izraelské pozemní operace. Spousta z nich se upíná k hraničnímu přechodu Rafáh, který odděluje Pásmo Gazy a Egypt a který není pod přímou kontrolou Izraele. Zůstává však uzavřen. Páteční průjezd dvaceti kamionů s humanitární pomocí je výjimkou. Americká média nicméně bez bližších podrobností informovala, že průchod bude povolen osobám s dvojím občanstvím.

Britský premiér Rishi Sunak slíbil svému izraelskému protějšku Benjaminu Netanjahuovi, že Spojené království bude při Izraeli v jeho „nejtemnější hodině“ stát. Předseda britské vlády to řekl při návštěvě Jeruzaléma. Sunak ocenil, že Izrael souhlasil s otevřením hraničního přechodu z Egypta do Pásma Gazy pro humanitární potřeby.

Americký prezident Joe Biden ve středu přiletěl do Izraele, který vede od 7. října, kdy zaútočili teroristé z Hamásu, válku s palestinským hnutím. Na letišti v Tel Avivu Bidena osobně uvítali izraelský premiér Benjamin Netanjahu a prezident Jicchak Herzog. Biden znovu ujistil Izrael o americké podpoře při jeho boji s palestinským hnutím Hamás. Netanjahu mu za to poděkoval a vyzval celý civilizovaný svět, aby se spojil v boji proti Hamásu, stejně jako to udělal v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Na dotazy novinářů po svém projevu prezident nereagoval a krátce nato z Izraele odletěl.

Berlín bude vždy na straně Izraele, prohlásil v Tel Avivu německý kancléř Olaf Scholz. Do země se ve středu chystá i americký prezident Joe Biden. Státníci hledají způsob, jak k civilistům v Pásmu Gazy dostat humanitární pomoc, aniž by z ní mělo prospěch teroristické hnutí Hamás, které ho ovládá. Izraelské bombardování Gazy mezitím pokračuje, podle Hamásu zemřelo přes pět set lidí po zásahu tamní nemocnice. Izraelci o události zjišťují detaily. Írán pohrozil, že Izrael bude čelit dalším úderům, pokud operaci v Pásmu neukončí.

Palestinské teroristické hnutí Hamás chce výměnou za propuštění rukojmí odvlečených do Pásma Gazy, aby Izrael osvobodil šest tisíc palestinských vězňů a vězeňkyň, uvedl bývalý lídr skupiny Chálid Mišál. Skupina zveřejnila video zajaté 21leté Izraelky, kterou drží jako rukojmí. Izrael pokračoval v útocích na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu i na Hamás v Pásmu Gazy. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) varuje, že nemocnicím v Pásmu Gazy dojde během 24 hodin elektřina. Podle agentury Reuters se v pondělí měl otevřít hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem, zůstává však většinou uzavřený.

Spojené státy usilují o to, aby se do bojů mezi Izraelem a Hamásem nepřidaly další subjekty nepřátelské vůči židovskému státu, především libanonské šíitské hnutí Hizballáh. Americký ministr zahraničí Antony Blinken proto podnikl svou zatím největší diplomatickou misi po Blízkém východě od nástupu do funkce. Jednal se zástupci sedmi států a jeho mise zatím nekončí.

Rozhovory mezi Izraelem a Saúdskou Arábií o normalizaci vzájemných vztahů ustaly. S odvoláním na zdroje z Rijádu to uvedla agentura AFP. Saúdská Arábie o přerušení rozhovorů informovala také Spojené státy, jejichž ministr zahraničí Antony Blinken v zemi právě pobývá.

Izrael informoval OSN, že by se 1,1 milionu Palestinců v Pásmu Gazy mělo na jeho výzvu v příštích 24 hodinách přesunout do jižní části tohoto úzkého pobřežního pásu. Uvedl to mluvčí Organizace spojených národů, prohlášení Izraelců přišlo ve čtvrtek pozdě večer. Tento krok by podle agentury Reuters mohl být předzvěstí izraelské pozemní ofenzivy.

Na severu Izraele roste napětí kvůli útokům libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Židovský stát se tak obává otevření druhé fronty. Hizballáh podléhá velení Íránských revolučních gard a vznikl v 80. letech za účelem boje proti izraelské okupaci. Hnutí o sto tisíci členech chrání zájmy muslimů – a touží po pádu židovského státu.

Přes osmadvacet tisíc lidí opustilo Náhorní Karabach, který v minulém týdnu ovládly ázerbájdžánské síly, napsala agentura Reuters. Arménské úřady těm, kteří nemají po příchodu kde zůstat, zajišťují nouzové ubytování. Spojené státy a Evropská unie přislíbily humanitární pomoc.

Představitelé Náhorního Karabachu se vzdali Ázerbájdžánu a těžké boje utichly. Přistoupili na jeho požadavky, tedy stažení všech případných vojenských sil Arménie z oblasti, rozpuštění a odzbrojení karabašských vojenských a dalších jednotek a jednání o podobě faktického začlenění Karabachu do Ázerbájdžánu. Dohodu zprostředkovali ruští vojenští představitelé na místě, kteří také mají dohlížet na odzbrojení. Několik z nich podle ruského ministerstva obrany zahynulo, když se jejich auto ocitlo pod palbou z ručních zbraní. Incident se vyšetřuje.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj míří příští týden do Spojených států. V úterý promluví v OSN, ve čtvrtek se sejde se svým protějškem Joem Bidenem a zřejmě navštíví Kongres. Program ale ještě není přesně znám. Podporu americké vlády Kyjev neztratil ani přesto, že protiofenziva postupuje pomaleji, než se čekalo. Kongres nyní projednává žádost amerického prezidenta o poskytnutí pomoci Ukrajině za 24 miliard dolarů.

Spojené státy a Vietnam povyšují své diplomatické vztahy na takzvané všeobecné strategické partnerství, které bude stát na nových obchodních dohodách o polovodičích, vzácných minerálech a potenciálně i bezpečnosti. Podrobnosti o smlouvách nicméně zatím nebyly zveřejněny. Informuje o tom agentura Reuters. Americký prezident Joe Biden se v neděli v Hanoji setkal s generálním tajemníkem komunistické strany Nguyen Phu Trongem a dalšími vysokými činiteli.

V Rusku začaly třídenní místní volby. V několika regionech mají obyvatelé podle úřadů rozhodovat o guvernérech nebo poslancích místních zákonodárných sborů. Významná nesystémová demokratická opozice se ale účastnit nesmí. Podobné pseudohlasování uspořádala Moskva také ve čtyřech okupovaných ukrajinských oblastech. Tyto „volby“ jsou nelegální, a jejich výsledky jsou proto už předem neplatné.

Do Kyjeva přijel na předem neohlášenou dvoudenní návštěvu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Sešel se se svým protějškem Dmytrem Kulebou a premiérem Denysem Šmyhalem, jednal i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ohlásil zde nový balíček pomoci Ukrajině v celkové hodnotě přes miliardu dolarů. Tématem jednání byla i ukrajinská protiofenziva. Ve městě se ve středu konal také summit prvních dam pořádaný chotí ukrajinského prezidenta Olenou Zelenskou, na který přijela i manželka českého prezidenta Eva Pavlová.

Nizozemsko a Dánsko budou moci Ukrajině poskytnout stíhačky F-16. Obě země získaly povolení od Spojených států, jejichž souhlas je k takovému kroku nutný. Kyjev by měl letadla získat, jakmile jeho piloti dokončí výcvik, který začal tento měsíc. První piloty bojeschopné na nových strojích by Ukrajina mohla mít k dispozici začátkem příštího roku.

Konec afghánské vlády podporované Západem přišel před dvěma roky, kdy radikálové z hnutí Taliban ovládli hlavní město Kábul. Rychlost, jakou se islamisté zmocnili celé země včetně metropole, překvapila celý svět. Následovala chaotická evakuace těch, kteří se obávali pomsty radikálů. V současnosti se mohou stát hrozbou pro okolní státy, Afghánistán sužuje vysoká produkce i konzumace drog, ženy přišly o svá práva a novináři dříve podporovaní Spojenými státy museli uprchnout do zahraničí.

Západoafrické státy začaly plánovat možnou vojenskou intervenci do Nigeru po tamním ozbrojeném převratu, ale zároveň se nevzdávají naděje na mírové řešení krize, informuje agentura Reuters. Blok sdružující země regionu po čtvrtečním summitu nařídil aktivaci pohotovostních sil pro případný zásah proti nigerské juntě, ale zdůraznil, že na stole jsou stále všechny možnosti včetně použití síly. Náčelníci generálních štábů Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se sejdou příští týden v Ghaně.

Vojenská junta v Nigeru, která koncem července svrhla zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma, v pondělí večer oznámila, že novým premiérem země byl jmenován ekonom a někdejší ministr financí Ali Lamine Zeine. Mezinárodní společenství mezitím hledá cesty, jak v zemi obnovit demokratické pořádky. Americký ministr zahraničí Antony Blinken stanici BBC řekl, že se nestability v Nigeru snaží využít ruská žoldnéřská Wagnerova skupina.

Francie v sobotu oznámila, že podpoří úsilí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) vrátit v Nigeru do úřadu prezidenta Mohameda Bazouma, jehož minulý týden svrhla vojenská junta. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda Francie podporou míní vojenskou účast na intervenci ECOWAS. Společenství v pátek oznámilo, že plánuje vojenskou intervenci, pokud junta nevrátí Bazouma do úřadu do neděle. Junta už dala dříve najevo, že se intervenci hodlá bránit. Hrozí tak další konflikt v oblasti, kde místní vlády dlouhodobě bojují proti islamistickým radikálům.

Francie dokončila evakuaci svých občanů a dalších Evropanů z Nigeru. Jde celkem o 1079 lidí, uvedla francouzská diplomacie. V hlavním městě Nigeru, Niamey, se mezitím shromáždily stovky stoupenců vojenské junty, přičemž řada z nich si přinesla velké ruské vlajky. S odvoláním na své zpravodaje na místě to napsala agentura AFP. Minulý týden provedla v Nigeru armáda převrat a svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma.

Evropská unie pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem, kde po vojenském puči v pátek převzal moc výbor vedený generálem Abdourahamanem Tianim a svrhl prezidenta Mohameda Bazouma. Oznámil to v sobotu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Africká unie (AU) mezitím podle agentury AFP vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren.

Spojené státy pomohou Austrálii vybudovat raketový průmysl. Podle agentury AFP to v sobotu po jednání v Brisbane uvedli ministři obrany obou zemí. Agentura Bloomberg napsala, že jde o další krok v prohlubování americko-australské bezpečnostní spolupráci ve snaze čelit čím dál asertivnější Číně.

Velení nigerské armády ve čtvrtek vyjádřilo podporu skupině vojáků, která ve středu oznámila, že sesadila prezidenta Mohameda Bazouma. Informovala o tom agentura AFP. Bazoum i ministr zahraničí jeho vlády vyzvali k uchování demokracie v zemi. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk, generální tajemník OSN António Guterres a Evropská unie apelovali na okamžité propuštění nigerského prezidenta. Stoupenci převratu mezitím v hlavním městě Niamey zapálili sídlo vládnoucí strany, načež je policie rozehnala slzným plynem, píše agentura Reuters.