Antony Blinken strana 4 z 5

Vojenská junta v Nigeru, která koncem července svrhla zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma, v pondělí večer oznámila, že novým premiérem země byl jmenován ekonom a někdejší ministr financí Ali Lamine Zeine. Mezinárodní společenství mezitím hledá cesty, jak v zemi obnovit demokratické pořádky. Americký ministr zahraničí Antony Blinken stanici BBC řekl, že se nestability v Nigeru snaží využít ruská žoldnéřská Wagnerova skupina.

Francie v sobotu oznámila, že podpoří úsilí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) vrátit v Nigeru do úřadu prezidenta Mohameda Bazouma, jehož minulý týden svrhla vojenská junta. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda Francie podporou míní vojenskou účast na intervenci ECOWAS. Společenství v pátek oznámilo, že plánuje vojenskou intervenci, pokud junta nevrátí Bazouma do úřadu do neděle. Junta už dala dříve najevo, že se intervenci hodlá bránit. Hrozí tak další konflikt v oblasti, kde místní vlády dlouhodobě bojují proti islamistickým radikálům.

Francie dokončila evakuaci svých občanů a dalších Evropanů z Nigeru. Jde celkem o 1079 lidí, uvedla francouzská diplomacie. V hlavním městě Nigeru, Niamey, se mezitím shromáždily stovky stoupenců vojenské junty, přičemž řada z nich si přinesla velké ruské vlajky. S odvoláním na své zpravodaje na místě to napsala agentura AFP. Minulý týden provedla v Nigeru armáda převrat a svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma.

Evropská unie pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem, kde po vojenském puči v pátek převzal moc výbor vedený generálem Abdourahamanem Tianim a svrhl prezidenta Mohameda Bazouma. Oznámil to v sobotu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Africká unie (AU) mezitím podle agentury AFP vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren.

Spojené státy pomohou Austrálii vybudovat raketový průmysl. Podle agentury AFP to v sobotu po jednání v Brisbane uvedli ministři obrany obou zemí. Agentura Bloomberg napsala, že jde o další krok v prohlubování americko-australské bezpečnostní spolupráci ve snaze čelit čím dál asertivnější Číně.

Velení nigerské armády ve čtvrtek vyjádřilo podporu skupině vojáků, která ve středu oznámila, že sesadila prezidenta Mohameda Bazouma. Informovala o tom agentura AFP. Bazoum i ministr zahraničí jeho vlády vyzvali k uchování demokracie v zemi. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk, generální tajemník OSN António Guterres a Evropská unie apelovali na okamžité propuštění nigerského prezidenta. Stoupenci převratu mezitím v hlavním městě Niamey zapálili sídlo vládnoucí strany, načež je policie rozehnala slzným plynem, píše agentura Reuters.

Spojené státy a Čína mají značné neshody, ale mohou mít zdravé vztahy, řekla americká ministryně financí Janet Yellenová na závěr své čtyřdenní návštěvy Pekingu. Ta měla stejně jako červnová cesta šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena do asijské země přispět ke zlepšení vztahů obou velmocí.

Spojené státy odloží přijetí nových sankcí proti Wagnerově vojenské společnosti, protože nechtějí, aby to vypadalo, že jsou na straně ruského vůdce Vladimira Putina, kterému se podařilo přestát jejich vzpouru, informoval v neděli server listu Wall Street Journal (WSJ). Listy The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP) s odvoláním na anonymní zdroje napsaly, že americké tajné služby o záměru šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina provést ozbrojenou akci věděly s předstihem, jasné nebylo jen její přesné načasování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že události v Rusku odhalily slabost Putinova režimu.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Spojené státy poskytnou Ukrajině dalších 1,3 miliardy dolarů (28,3 miliardy korun) na nápravu válečných škod a obnovu energetické sítě. Šéf americké diplomacie Antony Blinken to oznámil na konferenci o obnově země v Londýně. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na dálku zdůraznil, že stabilní Ukrajina pomůže růstu evropské ekonomiky a bude klíčovým dodavatelem „čisté energie“. Britský premiér Rishi Sunak na konferenci hovořil o potřebě zapojit do rekonstrukce země soukromé firmy.

Americký prezident Joe Biden označil čínského vůdce Si Ťin-pchinga za diktátora. Podle agentury Reuters to prohlásil na úterním setkání s přispěvateli na kampaň v Kalifornii. Ještě v pondělí přitom tvrdil, že vzájemné vztahy jsou na správné cestě. Peking považuje Bidenova slova za provokaci a vážné narušení politické důstojnosti Číny.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se v pondělí setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jedná se o signál, že se otevírají komunikační kanály mezi Washingtonem a Pekingem, míní zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Státníci diskutovali o Tchaj-wanu nebo o čínské roli v rusko-ukrajinské válce.

Po pěti letech přistál v Pekingu letoun s ministrem zahraničí Spojených států. Antony Blinken se poté sešel se svým čínským protějškem Čchin Kangem. Americké ministerstvo zahraničí označilo jednání za „upřímné, věcné a konstruktivní“. V pondělí by mohl Blinken jednat i s prezidentem Si Ťin-pchingem. Mimo jiné by mohli hovořit o možném setkání prezidenta Si s hlavou Spojených států Joem Bidenem.

Jako zuřivý boj, do kterého obě strany vkládají maximální úsilí, popisují představitelé ukrajinské armády dosavadní průběh protiofenzivy. Obránci osvobodili několik vesnic, ruská obrana však ukrajinské jednotky, které se musí prodírat minovými poli, bombarduje ze vzduchu. Hlavní útok však zatím nepřišel, míní odborníci. Kyjev podle nich na frontě tlačí v několika směrech, aby otestoval sílu ruských obranných pozic.

Na severu Kosova, kde žije většinově srbská menšina, v pondělí pokračovaly protesty Srbů proti novým starostům z albánských stran. Ty zvítězily v komunálních volbách, které ovšem místní Srbové na protest bojkotovali, a účast tak dosáhla pouze jednotek procent. Ve čtyřech městech se srbskou většinou, kde v čele radnic stanuli albánští starostové, posílily své hlídky mezinárodní jednotky KFOR, píše agentura Reuters. Podle agentury ANSA bylo při střetech s demonstranty zraněno 41 příslušníků těchto jednotek, KFOR o něco později potvrdila zhruba 25 raněných mezi svými příslušníky. V oblasti se protesty konaly už minulý týden.

Srbský prezident Aleksandar Vučič uvedl armádu do bojové pohotovosti a nařídil vojenským jednotkám, aby se přesunuly blíž k hranicím s Kosovem. Reagoval tak na střety na severu Kosova mezi etnickými Srby a kosovskou policií. Rostoucí napětí ostře kritizoval šéf americké diplomacie Antony Blinken, který vyzval kosovského premiéra Albina Kurtiho ke změně postupu.

Za středečním dronovým útokem na Kreml stojí Washington, prohlásil ve čtvrtek tamní mluvčí Dmitrij Peskov. Přitom podle středečního vyjádření ruské propagandy stál za údajným úderem Kyjev. Ten to oficiálně opakovaně popřel. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) tvrdí, že útok zinscenoval přímo ruský režim. Objevují se také teorie o možném zapojení ruských partyzánů.

Posílení dvoustranných vztahů, podpora Ukrajiny nebo spolupráce v indopacifickém regionu byly tématem úterního jednání českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) s jeho americkým protějškem Antonym Blinkenem. Šéf české diplomacie to uvedl na Twitteru, přičemž rozhovor s Blinkenem označil za skvělý. Blinken při setkání ocenil „mimořádně silnou“ reakci Česka na ruskou válku proti Ukrajině.

V Súdánu se v úterý po dočasném zmírnění opět rozhořely boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF), informovaly televize al-Džazíra a list The Guardian s odvoláním na svědectví místních obyvatel, která hovořila o leteckých útocích a ostřelování těžkým dělostřelectvem. Německo oznámilo, že v úterý večer provede poslední evakuační let. Čína uvedla, že ze země dostala většinu svých občanů. Evakuace zahájila Británie, která má v zemi na čtyři tisíce občanů. Odjezd několika set civilistů potvrdily Francie a Ukrajina. OSN v úterý varovala před nanejvýš akutním nedostatkem potravin, vody, léků a paliva, především v metropoli Chartúmu.

Na palubě německého evakuačního letadla opustili súdánský Chartúm dva čeští občané, kteří ve městě pobývali. Jeden se podle ministerstva zahraničí rozhodl v metropoli země zmítané násilím zůstat. Další dva Češi, kteří pobývají na jihu Súdánu, by měli zemi brzy opustit spolu se svými tureckými kolegy. V neděli ze země evakuovaly svůj diplomatický personál i s rodinami Spojené státy, Velká Británie, Francie i Německo. Súdánem zmítá konflikt o moc mezi státní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF).

Navzdory příměří, na kterém se v úterý dohodly obě znepřátelené strany v Súdánu, boje armády a polovojenských milicí zejména v Chartúmu pokračují. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že násilí si od soboty vyžádalo životy 270 lidí, 2,6 tisíce dalších utrpělo zranění. Ve třetí největší africké zemi o moc soupeří představitelé armády a polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF).

V ruských zbraních na Ukrajině se často objevují čínské součástky, upozornil Kyjev s tím, že se jedná o díly v dronech či tancích. Oznámení přichází v době, kdy Peking utužuje obchodní i diplomatické vztahy s Moskvou a hovoří o „rostoucí důvěře mezi armádami“. V jedné z uniklých zpráv Pentagonu se navíc píše o ochotě Číny dodávat Rusku vojenské materiály maskované za civilní zboží. Podle USA ale k tomuto kroku zřejmě ještě nepřistoupila. Samotný Peking odmítá, že by vyzbrojoval jakoukoli z válčících stran. Hovoří se nicméně o tom, že do Ruska proudí pokročilé čínské technologie použitelné právě ve smrtících zbraních.

Na intenzitě nabývají boje, které v Súdánu mezi armádou a vlivnými polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) pokračují už třetí den. Nejtěžší průběh mají v hlavním městě Chartúmu. Podle Ústředního výbor súdánských lékařů přišlo o život 97 civilistů a 45 vojáků. Šéf mise OSN v Súdánu Volker Perthes uvádí celkem nejméně 180 mrtvých a osmnáct set zraněných. Šéf súdánské armády označil RSF za povstalce a nařídil jejich rozpuštění. V Chartúmu docházejí potraviny a pitná voda. Velká Británie a USA vyzvaly k ukončení násilí.

Súdánské polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) uvedly, že převzaly kontrolu nad prezidentským palácem. Tvrdí také, že se zmocnily mezinárodního letiště v hlavním městě Chartúmu a také dalších dvou letišť. Armáda označuje informace polovojenských jednotek za lživé, dodává AFP. Podle Reuters jde zřejmě o pokus o převrat. Střety si vyžádaly nejméně 25 mrtvých. České velvyslanectví v Káhiře nemá informace, že by události zasáhly i české občany.