Antony Blinken strana 4 z 5

Jako zuřivý boj, do kterého obě strany vkládají maximální úsilí, popisují představitelé ukrajinské armády dosavadní průběh protiofenzivy. Obránci osvobodili několik vesnic, ruská obrana však ukrajinské jednotky, které se musí prodírat minovými poli, bombarduje ze vzduchu. Hlavní útok však zatím nepřišel, míní odborníci. Kyjev podle nich na frontě tlačí v několika směrech, aby otestoval sílu ruských obranných pozic.

Na severu Kosova, kde žije většinově srbská menšina, v pondělí pokračovaly protesty Srbů proti novým starostům z albánských stran. Ty zvítězily v komunálních volbách, které ovšem místní Srbové na protest bojkotovali, a účast tak dosáhla pouze jednotek procent. Ve čtyřech městech se srbskou většinou, kde v čele radnic stanuli albánští starostové, posílily své hlídky mezinárodní jednotky KFOR, píše agentura Reuters. Podle agentury ANSA bylo při střetech s demonstranty zraněno 41 příslušníků těchto jednotek, KFOR o něco později potvrdila zhruba 25 raněných mezi svými příslušníky. V oblasti se protesty konaly už minulý týden.

Srbský prezident Aleksandar Vučič uvedl armádu do bojové pohotovosti a nařídil vojenským jednotkám, aby se přesunuly blíž k hranicím s Kosovem. Reagoval tak na střety na severu Kosova mezi etnickými Srby a kosovskou policií. Rostoucí napětí ostře kritizoval šéf americké diplomacie Antony Blinken, který vyzval kosovského premiéra Albina Kurtiho ke změně postupu.

Za středečním dronovým útokem na Kreml stojí Washington, prohlásil ve čtvrtek tamní mluvčí Dmitrij Peskov. Přitom podle středečního vyjádření ruské propagandy stál za údajným úderem Kyjev. Ten to oficiálně opakovaně popřel. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) tvrdí, že útok zinscenoval přímo ruský režim. Objevují se také teorie o možném zapojení ruských partyzánů.

Posílení dvoustranných vztahů, podpora Ukrajiny nebo spolupráce v indopacifickém regionu byly tématem úterního jednání českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) s jeho americkým protějškem Antonym Blinkenem. Šéf české diplomacie to uvedl na Twitteru, přičemž rozhovor s Blinkenem označil za skvělý. Blinken při setkání ocenil „mimořádně silnou“ reakci Česka na ruskou válku proti Ukrajině.

V Súdánu se v úterý po dočasném zmírnění opět rozhořely boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF), informovaly televize al-Džazíra a list The Guardian s odvoláním na svědectví místních obyvatel, která hovořila o leteckých útocích a ostřelování těžkým dělostřelectvem. Německo oznámilo, že v úterý večer provede poslední evakuační let. Čína uvedla, že ze země dostala většinu svých občanů. Evakuace zahájila Británie, která má v zemi na čtyři tisíce občanů. Odjezd několika set civilistů potvrdily Francie a Ukrajina. OSN v úterý varovala před nanejvýš akutním nedostatkem potravin, vody, léků a paliva, především v metropoli Chartúmu.

Na palubě německého evakuačního letadla opustili súdánský Chartúm dva čeští občané, kteří ve městě pobývali. Jeden se podle ministerstva zahraničí rozhodl v metropoli země zmítané násilím zůstat. Další dva Češi, kteří pobývají na jihu Súdánu, by měli zemi brzy opustit spolu se svými tureckými kolegy. V neděli ze země evakuovaly svůj diplomatický personál i s rodinami Spojené státy, Velká Británie, Francie i Německo. Súdánem zmítá konflikt o moc mezi státní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF).

Navzdory příměří, na kterém se v úterý dohodly obě znepřátelené strany v Súdánu, boje armády a polovojenských milicí zejména v Chartúmu pokračují. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že násilí si od soboty vyžádalo životy 270 lidí, 2,6 tisíce dalších utrpělo zranění. Ve třetí největší africké zemi o moc soupeří představitelé armády a polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF).

V ruských zbraních na Ukrajině se často objevují čínské součástky, upozornil Kyjev s tím, že se jedná o díly v dronech či tancích. Oznámení přichází v době, kdy Peking utužuje obchodní i diplomatické vztahy s Moskvou a hovoří o „rostoucí důvěře mezi armádami“. V jedné z uniklých zpráv Pentagonu se navíc píše o ochotě Číny dodávat Rusku vojenské materiály maskované za civilní zboží. Podle USA ale k tomuto kroku zřejmě ještě nepřistoupila. Samotný Peking odmítá, že by vyzbrojoval jakoukoli z válčících stran. Hovoří se nicméně o tom, že do Ruska proudí pokročilé čínské technologie použitelné právě ve smrtících zbraních.

Na intenzitě nabývají boje, které v Súdánu mezi armádou a vlivnými polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) pokračují už třetí den. Nejtěžší průběh mají v hlavním městě Chartúmu. Podle Ústředního výbor súdánských lékařů přišlo o život 97 civilistů a 45 vojáků. Šéf mise OSN v Súdánu Volker Perthes uvádí celkem nejméně 180 mrtvých a osmnáct set zraněných. Šéf súdánské armády označil RSF za povstalce a nařídil jejich rozpuštění. V Chartúmu docházejí potraviny a pitná voda. Velká Británie a USA vyzvaly k ukončení násilí.

Súdánské polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) uvedly, že převzaly kontrolu nad prezidentským palácem. Tvrdí také, že se zmocnily mezinárodního letiště v hlavním městě Chartúmu a také dalších dvou letišť. Armáda označuje informace polovojenských jednotek za lživé, dodává AFP. Podle Reuters jde zřejmě o pokus o převrat. Střety si vyžádaly nejméně 25 mrtvých. České velvyslanectví v Káhiře nemá informace, že by události zasáhly i české občany.

Čína podle listu Financial Times (FT) nechce dovolit návštěvu amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Pekingu kvůli obavám, že americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zveřejní výsledky vyšetřování týkající se čínského špionážního balonu. Zařízení, které přeletělo Spojené státy, nechal americký prezident Joe Biden v únoru sestřelit. Blinken kvůli incidentu tentýž měsíc na poslední chvíli odložil svou plánovanou návštěvu Číny.

Spojené státy oficiálně rozhodly, že Rusko „neprávem zadrželo“ reportéra listu Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche. Oznámil to šéf americké diplomacie Antony Blinken. Případ novináře, který byl v Rusku zatčen a obviněn ze špionáže, si nyní přebírá zvláštní úřad ministerstva zahraničí, napsala agentura AP.

První vysoký představitel Izraele, který navštívil napadenou Ukrajinu během rok trvající ruské plnohodnotné invaze, byl v polovině letošního února ministr zahraničí Eli Kohen. Do té doby se izraelská politická reprezentace zdráhala odeslat na napadenou Ukrajinu vojenskou techniku nebo finanční pomoc, ale tehdy přišly první náznaky, že by se to mohlo změnit. Ovšem ruské mocenské postavení v Sýrii nastavuje limity, jež se v Jeruzalémě zdráhají překročit obě strany politického spektra.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov spolu dnes telefonicky hovořili o zadrženém novináři amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) Evanu Gershkovichovi. Blinken vyzval Rusko, aby reportéra okamžitě propustilo, stejně tak podle WSJ apeloval na propuštění jiného Američana Paula Whelana. Lavrov podle agentury Reuters uvedl, že je „nepřijatelné“, aby Washington případ „politizoval“. Podle amerického ministerstva zahraničí ministři také hovořili o svých diplomatických misích a důležitosti jejich fungování.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckého střeliva. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka. Také USA ve stejný den oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun).

Zasedání ministrů zahraničí skupiny G20 v Dillí bylo bouřlivější než v minulých letech. USA vyzvaly účastníky k tlaku na Rusko, aby ukončilo svou agresivní válku vůči Ukrajině. Spolu s Ruskem to odmítla Čína. G20 se proto neshodla na společném prohlášení. Ukrajinský konflikt za poslední rok pohnul geopolitickými  svazky a izolované Rusko hledá nové spojence.

Takzvaný „havanský syndrom“ podle analýzy pěti amerických zpravodajských agentur „velmi pravděpodobně“ nezpůsobil útok zahraniční znepřátelené vlády ani zbraň či zařízení vysílající energetické paprsky. Vysvětlení zatím nepotvrzených zdravotních příznaků, kterými trpěli američtí diplomaté a vojenský personál v zahraničí, zůstává nejasné. O analýze amerických zpravodajců ve středu informoval list The Washington Post (WP).

Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Plán zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí masivního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev plán odmítl, protože by podle něj válku pouze „zmrazil“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podotkl, že některé body plánu dávají smysl, s jinými nesouhlasí. Moskva plán podporuje, ale zdůrazňuje, že Kyjev má přijmout „novou územní realitu“.

Ruský diktátor Vladimir Putin ve svém tradičním projevu ke členům obou parlamentních komor opět obvinil z rozpoutání konfliktu na Ukrajině Západ. Šéf Kremlu prohlásil, že se Západ snažil Rusko zničit mimo jiné ekonomickými sankcemi a že dodával Ukrajině zbraně, zatímco Moskva se snažila válku zastavit. Oznámil také, že Rusko pozastavuje účast ve smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Ruské ministerstvo zahraničí ale ve svém prohlášení uvedlo, že země bude v zájmu zachování stability i nadále dodržovat limity vymezené ve smlouvě.

Vlivný čínský diplomat Wang I na úterní návštěvě Moskvy označil čínsko-ruské vztahy za skálopevné. V ruské metropoli jednal s tajemníkem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem, který prohlásil, že Peking je prioritou ruské zahraniční politiky, a zdůraznil, že obě velmoci musí držet při sobě, aby odolaly tlaku Západu. Podle deníku The Wall Street Journal čínský prezident Si Ťin-pching hodlá v příštích měsících navštívit Moskvu.

Američané podezřívají Čínu, že zvažuje dodávky zbraní a munice Rusku. Naznačil to ministr zahraničí Antony Blinken, podle něhož tomu nasvědčují nové informace. Peking to důrazně popírá. V době výročí ruské invaze na Ukrajinu vysílá na jednání do Moskvy svého nejvýše postaveného diplomata Wanga I. Cestu do Ruska letos chystá i čínský prezident.

Záchranáři v Turecku ukončili pátrání po přeživších ničivého zemětřesení ve všech provinciích vyjma dvou nejvíce zasažených – Kahramanmaraş a Hatay. S odvoláním na úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) o tom informovala agentura AFP. Úřad také zveřejnil novou bilanci obětí: zemětřesení o síle 7,8 stupně z 6. února zabilo v Turecku 41 020 lidí. Obětí v sousední Sýrii je podle nejnovějších odhadů OSN zhruba 6 tisíc, celková bilance tedy činí přibližně 47 tisíc mrtvých. Záchranáři po přeživších v devíti tureckých provinciích pátrali bezmála dva týdny. Do Turecka přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken, slíbil další pomoc ve výši 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun).

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.