Zelenskyj navštíví USA. Kongres řeší obří vojenský balíček, republikáni varují před „bezbřehými výdaji“

8 minut
Horizont ČT24: Zelenskyj zamíří do Ameriky, vojenská podpora USA je pro Kyjev klíčová
Zdroj: ČT24

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj míří příští týden do Spojených států. V úterý promluví v OSN, ve čtvrtek se sejde se svým protějškem Joem Bidenem a zřejmě navštíví Kongres. Program ale ještě není přesně znám. Podporu americké vlády Kyjev neztratil ani přesto, že protiofenziva postupuje pomaleji, než se čekalo. Kongres nyní projednává žádost amerického prezidenta o poskytnutí pomoci Ukrajině za 24 miliard dolarů.

Na svou první zahraniční cestu od rozpoutání plošné ruské agrese jel ukrajinský prezident vloni v prosinci právě do Spojených států. V Kongresu tehdy prohlásil, že americká pomoc Ukrajině není charita, ale investice do globální bezpečnosti a demokracie.

Schůzku s prezidentem Bidenem si zopakuje ve čtvrtek 21. září ve Washingtonu, kde má navštívit Kongres, potvrdil Bílý dům podle serveru Ukrajinska pravda.

Podpora ze strany Spojených států je pro Kyjev klíčová. „Všichni si přejí, aby ta válka skončila, ale musí skončit za spravedlivých a udržitelných podmínek, které budou brát v potaz ukrajinskou suverenitu a územní celistvost,“ zdůraznil americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Varovný prst z tábora republikánů

Kongres nyní projednává další vojenskou a humanitární pomoc Kyjevu za 24 miliard dolarů. Děje se to pod tlakem, jelikož do konce září musí zákonodárci najít shodu pro fungování vlády po 30. září.

Někteří republikáni ale další výdaje nechtějí. „Postaráme se, aby byly naše hranice zajištěné. Naše ulice bezpečné. Určíme priority pro financování, ale také zastavíme bezbřehé výdaje,“ prohlásil republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy.

Rakety s kazetovou municí na obzoru

Podle amerických médií je po dodávce střel s ochuzeným uranem vláda blízko také schválení dodávek střel a raket upravených pro kontroverzní kazetovou munici. Ukrajinská vláda hlásí, že na frontách denně vypálí pět až šest tisíc nábojů, ale potřebuje jich deset tisíc. Ze strany Rusů čelí až 40 tisícům střel denně.

Zvýšení výroby v USA a Evropě ale nestačí. „Poskytneme jim kazetovou munici, alternativou ke kazetové munici je to, že by neměli dostatek nábojů,“ upozornil bezpečnostní poradce americké vlády Jake Sullivan. 

Stále větší počet republikánů také volá po větším dohledu nad tím, jak Ukrajinci americkou pomoc využívají. Dostali už ji za 44 miliard dolarů. Generální inspekce Pentagonu proto v Kyjevě vůbec poprvé ustavuje kontrolní tým, který to bude monitorovat. Působit bude při americkém velvyslanectví.

„Jde o standardní proces a to, že to doteď nebylo, je spíše anomálie. Tým bude zjišťovat, jak Ukrajinci zacházejí se zbraněmi, zajímat je bude targeting, tedy systém stanovování cílů. Američané chtějí vědět, jestli jsou jejich technologie chráněné,“ uvedl v Horizontu ČT24 bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko.

„Je to velká válka, neexistují žádné zázračné zbraně. Celkově je kvalita západních systémů vyšší, množství ale není tak velké a neznamená to, že jen zbraně rozhodnou. To, že (Ukrajinci) odolali ruskému tlaku, je o vůli nejen vojáků, ale celého národa. Zkrátka potřebují personál, zbraně i další okolnosti, aby byli v konfliktu úspěšní,“ poznamenal Macko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína nacvičovala druhým dnem vojenskou blokádu Tchaj-wanu

Čína pořádala druhý den po sobě rozsáhlé vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu. Aktivity Pekingu mají simulovat blokádu tchajwanských přístavů, Čína tím chce prý vyslat ostrovu „důrazné varování“. Tchajwanský prezident Laj Čching-te ujistil, že jeho země bude jednat tak, aby nezhoršovala napětí ani nevyvolávala spory. Podle Reuters také ostře odsoudil čínské počínání a vyzval k tomu i další země. Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii.
06:13Aktualizovánopřed 19 mminutami

Eurostar zastavil spoje mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem

Železniční společnost Eurostar v úterý odpoledne kvůli technickým potížím přerušila provoz všech svých spojů mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem, informovala s odvoláním na sdělení podniku agentura AFP. Nyní díky částečnému znovuotevření tunelu pod Lamanšským průlivem ho začne obnovovat. Vlakovou dopravu narušily potíže s dodávkou elektřiny.
13:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Překvapivý postup separatistů v Jemenu znesvářil Saúdy s Emiráty

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda kvůli postupu separatistů podporovaných Spojenými arabskými emiráty (SAE) na jihu země vyhlásila na tři měsíce výjimečný stav. Na 72 hodin také uzavřela letecké, námořní i pozemní hranice. Na zahraniční vojenskou podporu separatistů udeřila ze vzduchu koalice vedená Saúdskou Arábií. Překvapivá ofenziva vrazila klín mezi křehké zahraniční spojence v konfliktu. SAE odpoledne oznámily stažení svých zbývajících jednotek z Jemenu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznámí zloději podnikli jednu z největších loupeží v německé historii

Kořist v hodnotě přibližně třicet milionů eur (přes 727 milionů korun) si podle prvních odhadů vyšetřovatelů odnesli neznámí pachatelé, kteří se provrtali do trezoru pobočky spořitelny v západoněmeckém Gelsenkirchenu. Podle agentury DPA se pravděpodobně jedná o jedno z největších loupežných přepadení v historii německé kriminalistiky.
před 2 hhodinami

BBC: Ruské ztráty rostou nejrychleji od začátku války

Ruské ztráty se ve válce s Ukrajinou zvyšují za posledních deset měsíců nejrychleji od začátku rozsáhlé plnohodnotné invaze v roce 2022. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila britská veřejnoprávní stanice BBC. Ta dává tento vývoj do možné souvislosti se snahou administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení mírové dohody.
před 2 hhodinami

Dánové si letos na Vánoce poslali poslední dopisy do schránek, pošta službu ruší

Vysoce digitalizované Dánsko je pravděpodobně první evropskou zemí, která v těchto dnech ruší doručování dopisů v rámci poštovních služeb a z měst odstraňuje všechny poštovní schránky, píše německý týdeník Der Spiegel.
před 4 hhodinami

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
před 6 hhodinami

Putin udržel ruské oligarchy na své straně, píše BBC

I když během ruské války proti Ukrajině dosáhl počet miliardářů v Rusku historického maxima, ztratili téměř veškerý svůj politický vliv, píše BBC. Ruští oligarchové přicházeli o své postavení už od začátku vlády Vladimira Putina. Západní sankce uvalené kvůli válce na Ukrajině je pak neproměnily v odpůrce režimu, naopak Putinova politika cukru a biče z nich udělala jeho tiché podporovatele, dodává stanice.
před 7 hhodinami
Načítání...