Zelenskyj navštíví USA. Kongres řeší obří vojenský balíček, republikáni varují před „bezbřehými výdaji“

Nahrávám video
Horizont ČT24: Zelenskyj zamíří do Ameriky, vojenská podpora USA je pro Kyjev klíčová
Zdroj: ČT24

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj míří příští týden do Spojených států. V úterý promluví v OSN, ve čtvrtek se sejde se svým protějškem Joem Bidenem a zřejmě navštíví Kongres. Program ale ještě není přesně znám. Podporu americké vlády Kyjev neztratil ani přesto, že protiofenziva postupuje pomaleji, než se čekalo. Kongres nyní projednává žádost amerického prezidenta o poskytnutí pomoci Ukrajině za 24 miliard dolarů.

Na svou první zahraniční cestu od rozpoutání plošné ruské agrese jel ukrajinský prezident vloni v prosinci právě do Spojených států. V Kongresu tehdy prohlásil, že americká pomoc Ukrajině není charita, ale investice do globální bezpečnosti a demokracie.

Schůzku s prezidentem Bidenem si zopakuje ve čtvrtek 21. září ve Washingtonu, kde má navštívit Kongres, potvrdil Bílý dům podle serveru Ukrajinska pravda.

Podpora ze strany Spojených států je pro Kyjev klíčová. „Všichni si přejí, aby ta válka skončila, ale musí skončit za spravedlivých a udržitelných podmínek, které budou brát v potaz ukrajinskou suverenitu a územní celistvost,“ zdůraznil americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Varovný prst z tábora republikánů

Kongres nyní projednává další vojenskou a humanitární pomoc Kyjevu za 24 miliard dolarů. Děje se to pod tlakem, jelikož do konce září musí zákonodárci najít shodu pro fungování vlády po 30. září.

Někteří republikáni ale další výdaje nechtějí. „Postaráme se, aby byly naše hranice zajištěné. Naše ulice bezpečné. Určíme priority pro financování, ale také zastavíme bezbřehé výdaje,“ prohlásil republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy.

Rakety s kazetovou municí na obzoru

Podle amerických médií je po dodávce střel s ochuzeným uranem vláda blízko také schválení dodávek střel a raket upravených pro kontroverzní kazetovou munici. Ukrajinská vláda hlásí, že na frontách denně vypálí pět až šest tisíc nábojů, ale potřebuje jich deset tisíc. Ze strany Rusů čelí až 40 tisícům střel denně.

Zvýšení výroby v USA a Evropě ale nestačí. „Poskytneme jim kazetovou munici, alternativou ke kazetové munici je to, že by neměli dostatek nábojů,“ upozornil bezpečnostní poradce americké vlády Jake Sullivan. 

Stále větší počet republikánů také volá po větším dohledu nad tím, jak Ukrajinci americkou pomoc využívají. Dostali už ji za 44 miliard dolarů. Generální inspekce Pentagonu proto v Kyjevě vůbec poprvé ustavuje kontrolní tým, který to bude monitorovat. Působit bude při americkém velvyslanectví.

„Jde o standardní proces a to, že to doteď nebylo, je spíše anomálie. Tým bude zjišťovat, jak Ukrajinci zacházejí se zbraněmi, zajímat je bude targeting, tedy systém stanovování cílů. Američané chtějí vědět, jestli jsou jejich technologie chráněné,“ uvedl v Horizontu ČT24 bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko.

„Je to velká válka, neexistují žádné zázračné zbraně. Celkově je kvalita západních systémů vyšší, množství ale není tak velké a neznamená to, že jen zbraně rozhodnou. To, že (Ukrajinci) odolali ruskému tlaku, je o vůli nejen vojáků, ale celého národa. Zkrátka potřebují personál, zbraně i další okolnosti, aby byli v konfliktu úspěšní,“ poznamenal Macko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina podnikla velký dronový útok na Moskvu, tvrdí Rusko

Ukrajina podnikla v noci na pondělí rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana země zničila nad metropolí Moskvou a v jejím okolím 53 dronů. Tamní úřady zároveň tvrdí, že na jihu Ruska po útoku dronu začal hořet zásobník ropy. Nad Kyjevem ráno protivzdušná obrana sestřelovala ruské drony a trosky jednoho z nich se zřítily na ústředním náměstí. Z několika regionů jsou po útocích agresora hlášeni mrtví a zranění.
10:30Aktualizovánopřed 27 mminutami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
před 1 hhodinou

V Gaze i na Západním břehu kvůli nové válce přituhuje

Pozornost světa se kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu odklonila od Pásma Gazy, na které silně doléhá krize v regionu. Uzavřené hraniční přechody, omezená humanitární pomoc, zdražování i pokračující izraelské útoky berou Palestincům víru v naplnění mírového plánu. Hamás mezitím upevňuje moc ve své části enklávy. Přituhuje i na okupovaném Západním břehu, kde bují násilí ze strany radikálních židovských osadníků.
před 1 hhodinou

Konflikt na Blízkém východě opět zvednul ceny ropy, později začaly silně klesat

Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, protože na trhu přetrvávaly obavy o dodávky suroviny z Blízkého východu. Z dosažených maxim však později rychle klesaly. Severomořská ropa Brent se kolem 9:00 pohybovala nad 106 dolary, v 15:00 byla u stovky dolarů. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) dosahovala vrcholu kolem 101 dolarů za barel, v 15:00 to bylo zhruba 93,70 dolarů. Cena plynu v 9:30 v obchodním uzlu TTF překročila 52 eur za megawatthodinu, v 15:00 se pohybovala u 51 eur.
09:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Japonsko reakci zvažuje

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý šéf diplomacie Johann Wadephul, ministr obrany Boris Pistorius odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. Japonsko dle premiérky Sanae Takaičiové zvažuje, jak lze zajistit bezpečnost lodí a posádek se sebou spojených. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu.
před 1 hhodinou

NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.
00:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
07:01Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Letiště v Dubaji postupně obnovovalo lety po dronovém útoku

Mezinárodní letiště v Dubaji v pondělí dopoledne postupně obnovovalo provoz a odlétaly z něj některé spoje. Požár způsobený dronovým útokem předtím tento letecký uzel ve Spojených arabských emirátech (SAE) na několik hodin paralyzoval.
04:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...