Do Kyjeva přijel Blinken. Přivezl vojenskou pomoc

Do Kyjeva přijel na předem neohlášenou dvoudenní návštěvu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Sešel se se svým protějškem Dmytrem Kulebou a premiérem Denysem Šmyhalem, jednal i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ohlásil zde nový balíček pomoci Ukrajině v celkové hodnotě přes miliardu dolarů. Tématem jednání byla i ukrajinská protiofenziva. Ve městě se ve středu konal také summit prvních dam pořádaný chotí ukrajinského prezidenta Olenou Zelenskou, na který přijela i manželka českého prezidenta Eva Pavlová.

Blinken dorazil na Ukrajinu jako první vysoký představitel USA od začátku protiofenzivy před třemi měsíci. Právě o postupu ukrajinské armády Blinken mluvil se Zelenským, podle amerického ministerstva zahraničí „je důležité znát vyhodnocení přímo od Ukrajinců“, citovala Reuters představitele resortu.

Stanice CNN s odkazem na stejný zdroj uvedla, že politici ladili postup i ohledně Valného shromáždění OSN, které se uskuteční v druhé polovině září. „Ukrajinci budou mít v New Yorku důležitý úkol vysvětlovat svým spojencům a partnerům na celém světě, co se děje a že dál potřebují podporu,“ uvedl činitel. 

Agentura Bloomberg napsala, že tématem Blinkenových jednání v Kyjevě bude i ekonomická obnova napadené země.

Blinken: Chceme se ujistit, že Ukrajina má vše, co potřebuje

Blinken se nejprve zastavil na americké ambasádě a poté s Kulebou na vojenském hřbitově uctil památku padlých ukrajinských vojáků. Kromě Kuleby a Zelenského bude podle agentury AP jednat i s premiérem Denysem Šmyhalem.

„Chceme se ujistit, že Ukrajina má, co potřebuje, nejen pro úspěch protiofenzivy, ale že má, co potřebuje, (i) z dlouhodobého hlediska. Ujistit se, že má silný odstrašující prostředek,“ řekl Blinken před jednáním s Kulebou. „Jsme také odhodláni pokračovat ve spolupráci s našimi partnery při budování a obnově silné ekonomiky, silné demokracie,“ citovala ho agentura Reuters.

Kulebovi americký ministr sdělil, že Washington považuje zprávy o postupu protiofenzivy za potěšující. Ukrajinský ministr zahraničí nedávno na setkání ministrů zahraničí EU kritizoval množící se kritické poznámky západních představitelů o tom, že protiofenziva na Ukrajině nepostupuje dost rychle. Kuleba kritikům vzkázal, aby byli zticha, protože jejich vyjádření jsou urážkou ukrajinských vojáků, kteří v boji obětují životy za svobodu své země. 

Při setkání se Šmyhalem Blinken řekl, že Spojené státy „chtějí potvrdit svůj závazek“ a pomoci zajistit, že Ukrajina „vojensky uspěje proti agresi“, napsala agentura AP.

Agentura Unian s odkazem na kanály na platformě Telegram napsala, že v ukrajinské metropoli panovala přísná bezpečnostní opatření a centrum bylo částečně uzavřené. Blinken dorazil do Kyjeva vlakem z Polska, ve městě zůstane přes noc.

O možné Blinkenově cestě na Ukrajinu spekulovala ukrajinská média už v úterý, americká strana se k tomu ale odmítla vyjádřit. Pro amerického ministra zahraničí jde už o třetí návštěvu Ukrajiny od začátku války. Poprvé byl v Kyjevě krátce po vypuknutí plnohodnotné ruské invaze loni v dubnu, podruhé před rokem v září. Kromě toho se v březnu 2022 na hranicích krátce setkal s Kulebou.

Pavlová přijela na summit prvních dam

V Kyjevě se má ve středu konat i summit prvních dam, pořádaný potřetí z iniciativy Oleny Zelenské. Moderovat jej má britský herec, režisér a moderátor Stephen Fry a věnován má být duševnímu zdraví.

Na akci přijela i česká první dáma Eva Pavlová, uvedl zpravodaj Českého rozhlasu na sociální síti X, dříve Twitter, kde zveřejnil také záběry z příjezdu. „Manželka českého prezidenta Eva Pavlová dorazila na 3. summit prvních dam do Kyjeva za leteckého poplachu. Těsně před příjezdem protivzdušná obrana sestřelila několik ruských raket,“ napsal zvláštní zpravodaj pro Ukrajinu Martin Dorazín.

Nahrávám video

„Z bezpečnostních důvodů se nebudeme k podrobnostem cesty paní Evy Pavlové před jejím ukončením vyjadřovat,“ sdělil odbor komunikace Hradu.

V ukrajinském parlamentu ve středu promluvila dánská premiérka Mette Frederiksenová, která přijela z Polska vlakem společně s Blinkenem. Předtím navštívila město Buča poblíž Kyjeva, které se stalo symbolem válečných zvěrstev páchaných ruskými jednotkami. Frederiksenová Ukrajině přislíbila tři sta milionů dánských korun (973 milionů korun) na humanitární pomoc a rekonstrukci země.

Blinken Frederiksenové poděkoval za rozhodnutí Kodaně darovat Ukrajině stíhačky F-16, sdělil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Američané poprvé poskytnou náboje s ochuzeným uranem

Americká vláda ve středu potvrdila, že se rozhodla poprvé poskytnout ukrajinské armádě náboje pro tanky Abrams obsahující ochuzený uran, které jsou vysoce účinné při ničení moderních tanků a obrněné techniky. Ministerstvo obrany USA o kroku informovalo při oznámení nového balíku vojenské pomoci Ukrajině, jehož hodnota podle Pentagonu dosahuje až 175 milionů dolarů (skoro čtyři miliardy korun).

Ochuzený uran je vedlejší produkt při výrobě obohaceného uranu. Vyznačuje se vysokou hustotou a pevností a díky těmto vlastnostem se používá při výrobě tankových pancířů i munice – především protitankových střel. Ochuzený uran není vysoce radioaktivní, i když je považován za toxický a karcinogenní, podobně jako další materiály užívané při výrobě munice.

Náboje s tímto materiálem už na Ukrajinu poslala Británie společně s tanky Challenger 2. Když Londýn na jaře plán oznámil, ruský ministr obrany Sergej Šojgu reagoval prohlášením, že k jadernému střetnutí mezi Ruskem a Západem zbývá stále méně kroků.

Americký ministr zahraničí Blinken – souběžně s oznámením ministerstva obrany – ohlásil v Kyjevě novou pomoc za miliardu dolarů. „Spojené státy jsou odhodlány poskytnout Ukrajině prostředky, aby si mohla sama psát svou budoucnost (…) Dnes oznamujeme více než miliardu dolarů nové pomoci,“ řekl podle agentury AFP Blinken. Dodal, že tato pomoc umožní současné ukrajinské protiofenzivě nabrat na síle. „Postup současné protiofenzivy se v posledních týdnech zrychlil a tato nová pomoc jí pomůže dodat nový impuls,“ dodal.

Součástí balíčku je podle amerického diplomata vojenská a civilně-bezpečnostní pomoc v hodnotě 665 milionů dolarů. Další miliony dolarů vyčlenila americká vláda na posílení ukrajinské protivzdušné obrany či pomoc s odminováním, uvedla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 6 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled