Do Kyjeva přijel Blinken. Přivezl vojenskou pomoc

Do Kyjeva přijel na předem neohlášenou dvoudenní návštěvu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Sešel se se svým protějškem Dmytrem Kulebou a premiérem Denysem Šmyhalem, jednal i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ohlásil zde nový balíček pomoci Ukrajině v celkové hodnotě přes miliardu dolarů. Tématem jednání byla i ukrajinská protiofenziva. Ve městě se ve středu konal také summit prvních dam pořádaný chotí ukrajinského prezidenta Olenou Zelenskou, na který přijela i manželka českého prezidenta Eva Pavlová.

Blinken dorazil na Ukrajinu jako první vysoký představitel USA od začátku protiofenzivy před třemi měsíci. Právě o postupu ukrajinské armády Blinken mluvil se Zelenským, podle amerického ministerstva zahraničí „je důležité znát vyhodnocení přímo od Ukrajinců“, citovala Reuters představitele resortu.

Stanice CNN s odkazem na stejný zdroj uvedla, že politici ladili postup i ohledně Valného shromáždění OSN, které se uskuteční v druhé polovině září. „Ukrajinci budou mít v New Yorku důležitý úkol vysvětlovat svým spojencům a partnerům na celém světě, co se děje a že dál potřebují podporu,“ uvedl činitel. 

Agentura Bloomberg napsala, že tématem Blinkenových jednání v Kyjevě bude i ekonomická obnova napadené země.

Blinken: Chceme se ujistit, že Ukrajina má vše, co potřebuje

Blinken se nejprve zastavil na americké ambasádě a poté s Kulebou na vojenském hřbitově uctil památku padlých ukrajinských vojáků. Kromě Kuleby a Zelenského bude podle agentury AP jednat i s premiérem Denysem Šmyhalem.

„Chceme se ujistit, že Ukrajina má, co potřebuje, nejen pro úspěch protiofenzivy, ale že má, co potřebuje, (i) z dlouhodobého hlediska. Ujistit se, že má silný odstrašující prostředek,“ řekl Blinken před jednáním s Kulebou. „Jsme také odhodláni pokračovat ve spolupráci s našimi partnery při budování a obnově silné ekonomiky, silné demokracie,“ citovala ho agentura Reuters.

Kulebovi americký ministr sdělil, že Washington považuje zprávy o postupu protiofenzivy za potěšující. Ukrajinský ministr zahraničí nedávno na setkání ministrů zahraničí EU kritizoval množící se kritické poznámky západních představitelů o tom, že protiofenziva na Ukrajině nepostupuje dost rychle. Kuleba kritikům vzkázal, aby byli zticha, protože jejich vyjádření jsou urážkou ukrajinských vojáků, kteří v boji obětují životy za svobodu své země. 

Při setkání se Šmyhalem Blinken řekl, že Spojené státy „chtějí potvrdit svůj závazek“ a pomoci zajistit, že Ukrajina „vojensky uspěje proti agresi“, napsala agentura AP.

Agentura Unian s odkazem na kanály na platformě Telegram napsala, že v ukrajinské metropoli panovala přísná bezpečnostní opatření a centrum bylo částečně uzavřené. Blinken dorazil do Kyjeva vlakem z Polska, ve městě zůstane přes noc.

O možné Blinkenově cestě na Ukrajinu spekulovala ukrajinská média už v úterý, americká strana se k tomu ale odmítla vyjádřit. Pro amerického ministra zahraničí jde už o třetí návštěvu Ukrajiny od začátku války. Poprvé byl v Kyjevě krátce po vypuknutí plnohodnotné ruské invaze loni v dubnu, podruhé před rokem v září. Kromě toho se v březnu 2022 na hranicích krátce setkal s Kulebou.

Pavlová přijela na summit prvních dam

V Kyjevě se má ve středu konat i summit prvních dam, pořádaný potřetí z iniciativy Oleny Zelenské. Moderovat jej má britský herec, režisér a moderátor Stephen Fry a věnován má být duševnímu zdraví.

Na akci přijela i česká první dáma Eva Pavlová, uvedl zpravodaj Českého rozhlasu na sociální síti X, dříve Twitter, kde zveřejnil také záběry z příjezdu. „Manželka českého prezidenta Eva Pavlová dorazila na 3. summit prvních dam do Kyjeva za leteckého poplachu. Těsně před příjezdem protivzdušná obrana sestřelila několik ruských raket,“ napsal zvláštní zpravodaj pro Ukrajinu Martin Dorazín.

Nahrávám video

„Z bezpečnostních důvodů se nebudeme k podrobnostem cesty paní Evy Pavlové před jejím ukončením vyjadřovat,“ sdělil odbor komunikace Hradu.

V ukrajinském parlamentu ve středu promluvila dánská premiérka Mette Frederiksenová, která přijela z Polska vlakem společně s Blinkenem. Předtím navštívila město Buča poblíž Kyjeva, které se stalo symbolem válečných zvěrstev páchaných ruskými jednotkami. Frederiksenová Ukrajině přislíbila tři sta milionů dánských korun (973 milionů korun) na humanitární pomoc a rekonstrukci země.

Blinken Frederiksenové poděkoval za rozhodnutí Kodaně darovat Ukrajině stíhačky F-16, sdělil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Američané poprvé poskytnou náboje s ochuzeným uranem

Americká vláda ve středu potvrdila, že se rozhodla poprvé poskytnout ukrajinské armádě náboje pro tanky Abrams obsahující ochuzený uran, které jsou vysoce účinné při ničení moderních tanků a obrněné techniky. Ministerstvo obrany USA o kroku informovalo při oznámení nového balíku vojenské pomoci Ukrajině, jehož hodnota podle Pentagonu dosahuje až 175 milionů dolarů (skoro čtyři miliardy korun).

Ochuzený uran je vedlejší produkt při výrobě obohaceného uranu. Vyznačuje se vysokou hustotou a pevností a díky těmto vlastnostem se používá při výrobě tankových pancířů i munice – především protitankových střel. Ochuzený uran není vysoce radioaktivní, i když je považován za toxický a karcinogenní, podobně jako další materiály užívané při výrobě munice.

Náboje s tímto materiálem už na Ukrajinu poslala Británie společně s tanky Challenger 2. Když Londýn na jaře plán oznámil, ruský ministr obrany Sergej Šojgu reagoval prohlášením, že k jadernému střetnutí mezi Ruskem a Západem zbývá stále méně kroků.

Americký ministr zahraničí Blinken – souběžně s oznámením ministerstva obrany – ohlásil v Kyjevě novou pomoc za miliardu dolarů. „Spojené státy jsou odhodlány poskytnout Ukrajině prostředky, aby si mohla sama psát svou budoucnost (…) Dnes oznamujeme více než miliardu dolarů nové pomoci,“ řekl podle agentury AFP Blinken. Dodal, že tato pomoc umožní současné ukrajinské protiofenzivě nabrat na síle. „Postup současné protiofenzivy se v posledních týdnech zrychlil a tato nová pomoc jí pomůže dodat nový impuls,“ dodal.

Součástí balíčku je podle amerického diplomata vojenská a civilně-bezpečnostní pomoc v hodnotě 665 milionů dolarů. Další miliony dolarů vyčlenila americká vláda na posílení ukrajinské protivzdušné obrany či pomoc s odminováním, uvedla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 21 mminutami

Muž střílel na předměstí Paříže, nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého si dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže, informoval dle agentury AFP policejní zdroj, podle něhož muž střílel na ulici. Informaci poté potvrdil i francouzský premiér Sébastien Lecornu. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Podle úřadů jsou na místě záchranné složky a počet obětí zatím není definitivní. Případ převzala protiteroristická prokuratura.
12:38Aktualizovánopřed 53 mminutami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 57 mminutami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 3 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 3 hhodinami

Starý souboj v novém obsazení. Brazílii čeká těsný střet Luly s Bolsonarovým synem

Brazilci v neděli rozhodnou, zda prezident Luiz Inácio Lula da Silva získá čtvrtý mandát, nebo se k moci vrátí rodina Bolsonarových. Proti osmdesátiletému levicovému prezidentovi stojí pravicový senátor Flávio Bolsonaro, syn odsouzeného exprezidenta Jaira Bolsonara. Průzkumy naznačují těsný souboj v hluboce rozdělené zemi, jejíž obyvatele trápí kriminalita a ekonomické problémy. Kampaň navíc poznamenal finanční skandál kolem Nejvyššího federálního soudu a spor o údajné zvýhodňování Bolsonara společností Meta.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.