Do Kyjeva přijel Blinken. Přivezl vojenskou pomoc

Do Kyjeva přijel na předem neohlášenou dvoudenní návštěvu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Sešel se se svým protějškem Dmytrem Kulebou a premiérem Denysem Šmyhalem, jednal i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ohlásil zde nový balíček pomoci Ukrajině v celkové hodnotě přes miliardu dolarů. Tématem jednání byla i ukrajinská protiofenziva. Ve městě se ve středu konal také summit prvních dam pořádaný chotí ukrajinského prezidenta Olenou Zelenskou, na který přijela i manželka českého prezidenta Eva Pavlová.

Blinken dorazil na Ukrajinu jako první vysoký představitel USA od začátku protiofenzivy před třemi měsíci. Právě o postupu ukrajinské armády Blinken mluvil se Zelenským, podle amerického ministerstva zahraničí „je důležité znát vyhodnocení přímo od Ukrajinců“, citovala Reuters představitele resortu.

Stanice CNN s odkazem na stejný zdroj uvedla, že politici ladili postup i ohledně Valného shromáždění OSN, které se uskuteční v druhé polovině září. „Ukrajinci budou mít v New Yorku důležitý úkol vysvětlovat svým spojencům a partnerům na celém světě, co se děje a že dál potřebují podporu,“ uvedl činitel. 

Agentura Bloomberg napsala, že tématem Blinkenových jednání v Kyjevě bude i ekonomická obnova napadené země.

Blinken: Chceme se ujistit, že Ukrajina má vše, co potřebuje

Blinken se nejprve zastavil na americké ambasádě a poté s Kulebou na vojenském hřbitově uctil památku padlých ukrajinských vojáků. Kromě Kuleby a Zelenského bude podle agentury AP jednat i s premiérem Denysem Šmyhalem.

„Chceme se ujistit, že Ukrajina má, co potřebuje, nejen pro úspěch protiofenzivy, ale že má, co potřebuje, (i) z dlouhodobého hlediska. Ujistit se, že má silný odstrašující prostředek,“ řekl Blinken před jednáním s Kulebou. „Jsme také odhodláni pokračovat ve spolupráci s našimi partnery při budování a obnově silné ekonomiky, silné demokracie,“ citovala ho agentura Reuters.

Kulebovi americký ministr sdělil, že Washington považuje zprávy o postupu protiofenzivy za potěšující. Ukrajinský ministr zahraničí nedávno na setkání ministrů zahraničí EU kritizoval množící se kritické poznámky západních představitelů o tom, že protiofenziva na Ukrajině nepostupuje dost rychle. Kuleba kritikům vzkázal, aby byli zticha, protože jejich vyjádření jsou urážkou ukrajinských vojáků, kteří v boji obětují životy za svobodu své země. 

Při setkání se Šmyhalem Blinken řekl, že Spojené státy „chtějí potvrdit svůj závazek“ a pomoci zajistit, že Ukrajina „vojensky uspěje proti agresi“, napsala agentura AP.

Agentura Unian s odkazem na kanály na platformě Telegram napsala, že v ukrajinské metropoli panovala přísná bezpečnostní opatření a centrum bylo částečně uzavřené. Blinken dorazil do Kyjeva vlakem z Polska, ve městě zůstane přes noc.

O možné Blinkenově cestě na Ukrajinu spekulovala ukrajinská média už v úterý, americká strana se k tomu ale odmítla vyjádřit. Pro amerického ministra zahraničí jde už o třetí návštěvu Ukrajiny od začátku války. Poprvé byl v Kyjevě krátce po vypuknutí plnohodnotné ruské invaze loni v dubnu, podruhé před rokem v září. Kromě toho se v březnu 2022 na hranicích krátce setkal s Kulebou.

Pavlová přijela na summit prvních dam

V Kyjevě se má ve středu konat i summit prvních dam, pořádaný potřetí z iniciativy Oleny Zelenské. Moderovat jej má britský herec, režisér a moderátor Stephen Fry a věnován má být duševnímu zdraví.

Na akci přijela i česká první dáma Eva Pavlová, uvedl zpravodaj Českého rozhlasu na sociální síti X, dříve Twitter, kde zveřejnil také záběry z příjezdu. „Manželka českého prezidenta Eva Pavlová dorazila na 3. summit prvních dam do Kyjeva za leteckého poplachu. Těsně před příjezdem protivzdušná obrana sestřelila několik ruských raket,“ napsal zvláštní zpravodaj pro Ukrajinu Martin Dorazín.

Nahrávám video
Události: Eva Pavlová v Kyjevě
Zdroj: ČT24

„Z bezpečnostních důvodů se nebudeme k podrobnostem cesty paní Evy Pavlové před jejím ukončením vyjadřovat,“ sdělil odbor komunikace Hradu.

V ukrajinském parlamentu ve středu promluvila dánská premiérka Mette Frederiksenová, která přijela z Polska vlakem společně s Blinkenem. Předtím navštívila město Buča poblíž Kyjeva, které se stalo symbolem válečných zvěrstev páchaných ruskými jednotkami. Frederiksenová Ukrajině přislíbila tři sta milionů dánských korun (973 milionů korun) na humanitární pomoc a rekonstrukci země.

Blinken Frederiksenové poděkoval za rozhodnutí Kodaně darovat Ukrajině stíhačky F-16, sdělil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Američané poprvé poskytnou náboje s ochuzeným uranem

Americká vláda ve středu potvrdila, že se rozhodla poprvé poskytnout ukrajinské armádě náboje pro tanky Abrams obsahující ochuzený uran, které jsou vysoce účinné při ničení moderních tanků a obrněné techniky. Ministerstvo obrany USA o kroku informovalo při oznámení nového balíku vojenské pomoci Ukrajině, jehož hodnota podle Pentagonu dosahuje až 175 milionů dolarů (skoro čtyři miliardy korun).

Ochuzený uran je vedlejší produkt při výrobě obohaceného uranu. Vyznačuje se vysokou hustotou a pevností a díky těmto vlastnostem se používá při výrobě tankových pancířů i munice – především protitankových střel. Ochuzený uran není vysoce radioaktivní, i když je považován za toxický a karcinogenní, podobně jako další materiály užívané při výrobě munice.

Náboje s tímto materiálem už na Ukrajinu poslala Británie společně s tanky Challenger 2. Když Londýn na jaře plán oznámil, ruský ministr obrany Sergej Šojgu reagoval prohlášením, že k jadernému střetnutí mezi Ruskem a Západem zbývá stále méně kroků.

Americký ministr zahraničí Blinken – souběžně s oznámením ministerstva obrany – ohlásil v Kyjevě novou pomoc za miliardu dolarů. „Spojené státy jsou odhodlány poskytnout Ukrajině prostředky, aby si mohla sama psát svou budoucnost (…) Dnes oznamujeme více než miliardu dolarů nové pomoci,“ řekl podle agentury AFP Blinken. Dodal, že tato pomoc umožní současné ukrajinské protiofenzivě nabrat na síle. „Postup současné protiofenzivy se v posledních týdnech zrychlil a tato nová pomoc jí pomůže dodat nový impuls,“ dodal.

Součástí balíčku je podle amerického diplomata vojenská a civilně-bezpečnostní pomoc v hodnotě 665 milionů dolarů. Další miliony dolarů vyčlenila americká vláda na posílení ukrajinské protivzdušné obrany či pomoc s odminováním, uvedla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 30 mrtvých si vyžádala tlačenice v haitské pevnosti Citadelle Laferrière

Nejméně 30 lidí zemřelo při sobotní tlačenici v historické pevnosti Citadelle Laferrière na severu Haiti. Podle agentury AP to oznámily místní úřady, které upozornily, že počet obětí by se ještě mohl zvýšit. Podle AP patří památka z počátku 19. století, kdy karibská země získala nezávislost na Francii, mezi nejoblíbenější turistické atrakce na Haiti.
05:04Aktualizovánopřed 15 mminutami

Rozhovory mezi Íránem a USA skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory s Íránem v Islámábádu skončily po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to americký viceprezident JD Vance, který byl v čele delegace USA v pákistánské metropoli. Washington tam s Teheránem jednal o urovnání vzájemného konfliktu. Vance se podle agentury AFP vrací poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně.
04:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 4 hhodinami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 7 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 9 hhodinami
Načítání...