Správa železnic

Část obcí mezi Prahou a Berounem, u kterých má vzniknout největší železniční tunel ve střední Evropě, nesouhlasí s jeho výstavbou. Obávají se hlavně zvýšeného hluku a prachu. Správa železnic (SŽ) už v lokalitě provádí geologické průzkumy. Samotná stavba vysokorychlostní trati by měla začít za čtyři roky, hotovo by pak mělo být za dalších zhruba deset let.

Architektonickou soutěž na terminál plánované vysokorychlostní železnice (VRT) v Jihlavě-Pávově vyhrálo francouzsko-české sdružení Arep Architectes – monom. Terminál bude sloužit jako přestupní uzel mezi VRT, regionálními vlaky, autobusy a městskými trolejbusy, cestující tam budou přijíždět také auty. Denně odbaví až šest tisíc cestujících. Stavba s předpokládanou hodnotou dvě a tři čtvrtě miliardy korun obsahující i přemostění dálnice D1 by měla začít v roce 2029. Někde ale s plány vysokorychlostních tratí stále nesouhlasí. Například třináct obcí na Havlíčkobrodsku. Jejich memorandum mimo jiné žádá o diskusi o dopadech projektu.

Mezi lety 2014 až 2023 obdrželo Česko od Evropské unie (EU) 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, pak také dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře. Získalo také dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, která vycházela z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu pak získaly obchodní společnosti.

Státní zástupkyně podmíněně zastavila stíhání řidiče nákladního vozu, který se loni v červnu v Dobroticích, místní části Holešova na Kroměřížsku, srazil s vlakem. Informovalo o tom dozorové Okresní státní zastupitelství v Kroměříži. Vlak po srážce vykolejil, devět lidí se lehce zranilo, řidič nákladního auta těžce. Nyní musí zaplatit padesát tisíc korun na konto obětí trestné činnosti. Za obecné ohrožení z nedbalosti mu předtím hrozilo až pět let vězení. Podle Správy železnic je už přejezd lépe zabezpečený a v budoucnu na něm budou i závory.

Nádražní budova v Teplicích je po rekonstrukci – alespoň zvenku, kde se jí vrátil původní vzhled. Uvnitř ještě není plně zařízená, protože se Správě železnic nepodařilo najít nájemce prostor. Oprava historické budovy z poloviny 19. století stála 325 milionů korun a byla to zároveň poslední součást modernizace trati z Teplic do Ústí nad Labem.

Kvůli týdenní výluce na rychlíkové trati z Brna na Ostravu a na Olomouc začaly místo vlaků vozit cestující autobusy. Nepojedou ani osobní vlaky z Vyškova do Přerova.

Dotčené obce a města na Pardubicku nesouhlasí ani s jednou variantou chystané vysokorychlostní trati, její trasování chystá Správa železnic. Starostové upozorňují na přílišný zásah do katastrů a života místních. Správa železnic proto zváží nové trasování. Trať má spojovat česká města s Polskem.

Vlaky se na trať mezi Tišnovem na Brněnsku a Novým Městem na Moravě na Žďársku vrátí pravděpodobně od pondělí, oznámila mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová. Kontrola odhalila drobný výškový rozdíl na styku dvou kolejnic, který způsoboval trhliny na kolech vlaků, kvůli kterým České dráhy na úseku v úterý zastavily provoz. I když Správa železnic plánuje, že opravu styku mezi kolejnicemi dokončí už v pátek, České dráhy budou přes víkend opravovat na soustruhu v Praze kola všech poničených vozů.

Pád sloupu vysokého napětí na trakční vedení zastavil ve středu po poledni na přibližně pět hodin provoz na trati Praha–Beroun v úseku mezi Zadní Třebaní a Řevnicemi. České dráhy původně odhadovaly, že omezení potrvá až do 20:00. Dopravce zároveň zajistil náhradní autobusy. Omezení se týkalo Západních a Bavorských expresů, rychlíků Berounka a osobních vlaků linky S7. Podle mluvčí policie Michaely Richterové zemřel po pádu sloupu u Zadní Třebaně dělník, dva další jsou zranění.

Správa železnic (SŽ) musí opravit podlahu v příjezdové hale vlakového nádraží v Českých Budějovicích. Lidé ji během zimy sešlapali. Hala tak bude pro cestující skoro týden uzavřená. I měsíc po slavnostním otevření nové výpravní budovy tam stále pokračují další práce.

Pražský dopravní podnik (DPP) zahájil provoz velkokapacitních trolejbusů Škoda Solaris 24 z Nádraží Veleslavín na Letiště Václava Havla. Trolejbusy číslo 59 nahradily autobusovou linku 119. Vozy budou část trasy jezdit připojeny k trolejím a část na baterie. Do tříčlánkového vozu se vejde až 180 cestujících, což je asi o třicet procent více než do původních kloubových autobusů, sdělili představitelé města, DPP a výrobce. Náklady na vybudování infrastruktury byly asi 354,5 milionu korun, nákup vozů vyšel na 623,2 milionu.

Další léta opuštěnou trať chtějí obce přeměnit na cyklostezku. Nebylo by to nic výjimečného, navíc s takovými proměnami nově počítá i zákon o drahách, jenomže mezi Chrudimí a Heřmanovým Městcem se to zatím nedaří. Problémem je blízkost skladů Státních hmotných rezerv, kde jsou uloženy desetitisíce kubických metrů nafty a leteckého petroleje. I když existuje i jiné napojení, správa rezerv trvá na zachování rezervní trasy a souhlas k definitivní likvidaci kolejí odmítá dát.

Správa železnic připravuje rekonstrukci desítek výpravních budov, které už neslouží původnímu účelu. Vlaky totiž řídí dálkově. Volné prostory teď nabízí k pronájmu a od zájemců sonduje, jak by je chtěli využít. Železničáři aktuálně prověřují nabídky několika desítek budov, v jižních Čechách jde o výpravní budovy v Čížové, Mirovicích nebo Vráži u Písku.

Ministerstvo dopravy dostalo první pozitivní stanovisko EIA v takzvaném zjišťovacím řízení na stavbu vysokorychlostní tratě mezi Brnem a Vídní. Podle ministra Martina Kupky (ODS) to znamená, že by se v roce 2026 mohlo začít stavět. Správa železnic ale ještě musí získat konečné posouzení vlivů na životní prostředí a stavební povolení. Hovoří se o tom, že první vysokorychlostní úseky mají být hotové po roce 2030.

Úplná výluka na železniční trati mezi Vlkovem u Tišnova a Křižanovem na pomezí Jihomoravského kraje a Vysočiny v pátek 1. března zřejmě nezačne. Alespoň nákladní vlaky budou moci i nadále úsekem projíždět. Jeden z dopravdů totiž s výlukou nesouhlasí. Věc tak posuzuje Antimonopolní úřad. Osobní doprava se ale na sedm měsíců zastaví, jelikož dopravci už mají nasmlouvané náhradní spoje.

V železniční stanici Praha-Bubny v noci někdo ukradl kabely zabezpečovacího zařízení, vlaky z Kralup nad Vltavou proto jezdí odklonem přes nádraží v pražských Holešovicích. Policie na místě zadržela tři lidi podezřelé z krádeže a poškození a ohrožení provozu obecně prospěšné společnosti. V případě odsouzení jim hrozí tři roky vězení, řekl policejní mluvčí Jan Rybanský.

Na hlavním železničním koridoru na střední Moravě začala dlouhodobá výluka. Regionální vlaky nahradí mezi Lipníkem nad Bečvou a Drahotušemi autobusy. Dálkové a nákladní vlaky sice projedou, ale budou nabírat zpoždění. Omezení na důležité trase kritizují svazy železničních dopravců, tvrdí, že se mělo počkat na zprovoznění vysokorychlostní trati (VRT). Jenže podle Správy železnic rekonstrukci trati nelze odkládat.

V Česku dál přibývá nehod na železničních přejezdech, přestože Drážní úřad a Správa železnic (SŽ) investují do jejich většího zabezpečení. V letošním lednu se na nich ve srovnání se stejným měsícem před rokem stalo skoro dvojnásobně více nehod.

Po dvou a půl letech skončila modernizace trati mezi Rosicemi nad Labem a Stéblovou. Úsek má nyní dvě koleje, dvojkolejný je i nový most přes Labe. Trať spojuje dvě krajská města – Pardubice a Hradec Králové. Vlaky tam budou moci jezdit rychleji, cestování bude i bezpečnější, řekli zástupci Správy železnic. Modernizace trati stála 3,26 miliardy korun, Evropská dotace uhradí osmdesát procent.

Lidé mohou opět kompletně využívat budovu vlakového nádraží v Českých Budějovicích. Oprava trvala téměř čtyři roky a stála více než miliardu korun. Po tu dobu byla vždy část budovy uzavřená.

Rozsáhlá výluka značně zkomplikuje víkendové cestování z Prahy do západních Čech. Žádný vlak směrem na Beroun, Plzeň ani Mnichov nepojede z pražského hlavního nádraží ani ze Smíchova. Rychlíky a osobní vlaky budou začínat v Radotíně, expresy až v Berouně. Od pondělí naváže o trochu mírnější, ale mnohem delší výluka naplánovaná až do prosince. Většina osobních vlaků z Prahy bude končit v Karlštejně, dále do Berouna dovezou cestující hlavně rychlíky. Dálkovým spojům mezi Prahou a Plzní se zároveň prodlouží jízdní doba, část rychlíků bude místo hlavního nádraží začínat a končit na Smíchově.

Hasiči Správy železnic během čtvrtka odklízeli následky středeční srážky vlaku a kamionu u Dolní Lutyně na Karvinsku. Zemřel při ní strojvedoucí a dvě desítky lidí se zranily. Pokračuje také vyšetřování příčin nehody.

Hasiči Správy železnic ukončili práce na odstranění trosek vlaku, který se ve středu u Dolní Lutyně na Karvinsku střetl s nákladním autem převážejícím vrtnou soupravu, řekl jejich mluvčí Martin Kavka. Nehodu nepřežil strojvedoucí vlaku. Dvě desítky cestujících utrpěly zranění. V péči lékařů moravskoslezských nemocnic zůstává pět lidí, stav všech je stabilizovaný. Policie propustila řidiče nákladního vozu. Doprava v místě bude obnovena nejdříve v sobotu večer.

Při ranní srážce vlaku a nákladního auta, které zřejmě převáželo nadměrný náklad, u Dolní Lutyně na Karvinsku zemřel strojvedoucí. Ve vlaku bylo podle Správy železnic (SŽ) a hasičů zraněno devatenáct lidí, dalších čtyřicet evakuovaných zranění neutrpělo, pět lidí opustilo soupravu před příjezdem záchranářů. Ti ošetřili celkem dvacet lidí, osmnáct transportovali do nemocnic. Pro nezraněné přijel autobus. Ve vlaku cestovalo přes šedesát lidí. Provoz na koridoru mezi Bohumínem a Karvinou a dál na Slovensko se po jedné koleji obnoví v sobotu, zprovoznění druhé koleje předpokládá SŽ do čtrnácti dnů. Škoda je prozatím vyčíslena na 37 milionů korun.