Zapomenuté peněženky, ale i housle nebo zvířata. Projekt eZtráty funguje deset let

Peněženky, telefony, ale i nosiče na jídlo nebo domácí mazlíčci. To jsou věci, které lidé nejčastěji zapomenou třeba ve vlacích nebo MHD a pak se objeví na webu eztraty.cz. Stránky fungují deset let a za tu dobu už evidovaly přes 180 tisíc nálezů. Více než polovina se vrátila k majiteli. Do projektu se dosud zapojilo 563 institucí a firem, mezi nimi například dopravní podniky, města nebo nemocnice.

V internetové databázi, kam nálezy mohou vkládat jak lidé, tak úřady a různé instituce, se nejčastěji objevuje oblečení a doplňky. Čepic, bund, rukavic nebo deštníků lidé letos ztratili přes sedm tisíc. Podobné číslo je i u mobilních telefonů. Peněženek se letos ztratilo přes 3600.

„Lidé u nás často nechávají kufry, batohy nebo i spacáky a nabíječky,“ popisuje Emil Sedlařík, mluvčí společnosti LeoExpress, která eZtráty využívá. „Našli jsme i televizi či berle, ale ještě se k nim nikdo nepřihlásil,“ doplňuje Sedlařík.

Méně obvyklé věci lidé ztrácí i u Českých drah. Ve čtvrtek se ve vlaku na trati Beroun – Přeštice našel jídlonosič s dvěma kastrůlky, v Chocni pak tác a andělská křídla. Nic z toho se ještě k majiteli nevrátilo. Naopak housle v Berouně si majitel vyzvedl, totéž platí i pro erotické pomůcky, které se našly ve vlaku na trati mezi Kolínem a Prahou.

V dopravních prostředcích pak lidé někdy ve spěchu zapomenou i zvířata. Na začátku letošního června se v rychlíku na trati Praha – Horní Lideč našla kočka v přepravce. Na majitele stále čeká. 

Ročně lidé ztrácejí tisíce věcí

Od konce roku 2015, kdy databáze vznikla, lidé nahlásili více než 180 tisíc nálezů. Téměř 54 procent věcí se pak vrátilo, třetina na majitele ještě čeká. Nejvíce věcí našly České dráhy, a to přes 126 tisíc.

Například v Plzni a na Liberecku dosud dopravní podniky nahlásily dohromady téměř 25 tisíc nálezů. Toto číslo přitom každoročně narůstá. Loni to bylo přes 23 tisíc a předloni skoro o tisícovku méně.

Mezi prvními společnostmi, které se do projektu zapojily, byly právě České dráhy, obec Dolní Břežany nebo také Fakultní nemocnice Motol. Od té doby se počet institucí i firem zvýšil až na aktuálních 563. Míst, kam lidé mohou nálezy odevzdávat, je ještě mnohem více – přes tři tisíce.

„Síť pokrytí je velká hlavně díky Správě železnic, která má pod sebou vlakové stanice,“ vysvětluje zakladatel projektu Marko Nguyen. Tento rok se zapojilo také město Děčín, Policie Svitavy nebo společnost Prague City Tourism. 

Majitel se může prokázat i znalostmi

Některé společnosti ale projekt eztraty.cz nevyužívají. „Používáme vlastní systém, protože chceme mít ztráty a nálezy plně pod kontrolou a řešit je přímo s našimi zákazníky,“ vysvětluje mluvčí společnosti RegioJet Lukáš Kubát. Aby ověřili, že se skutečně jedná o majitele předmětu, vyžadují prokázat totožnost občanským průkazem nebo jiným dokladem s fotografií. „U specifických věcí se někdy ptáme i na detaily – například barvu puntíků na deštníku,“ dodává Kubát.

Podle zákona musí nálezce o nalezené věci informovat, odevzdat ji může například obci. Ta ji pak musí mít v systému evidence a uschovat ji alespoň na tři roky. Pokud se k věci nikdo nepřihlásí ani po uplynutí této doby, pak se může obec či nálezce stát vlastníkem věci.

V některých případech je ale tříleté uchování věci obtížné, zejména tehdy, kdy jde o potraviny. „Jednou ve vlaku na trati Brno – Bohumín zůstala velká taška, dali jsme ji na jednu pobočku do ztrát a nálezů. Po několika dnech začala zapáchat a vytvořila se pod ní louže. Po otevření jsme zjistili, že je taška plná naporcovaného masa v papíru,” popisuje nález v praxi průvodčí vlaku RegioJet Karolína Rapková. Kvůli pachu pak byla taška s masem vyhozena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči přesouvají na povrch muže zraněného v jeskyni v Moravském krasu

Hasiči začali nad ránem transportovat z jeskynního systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu zraněného muže, k 07:30 jim ven zřejmě zbývala necelá hodina cesty. Vše jde zatím podle předpokladů, řekl agentuře ČTK mluvčí jihomoravských hasičů Štěpán Komosný. Zraněný muž zůstal v běžně nepřístupném jeskynním systému odhadem v 50 až 70metrové hloubce a 250 až 300 metrů od vstupu. Hasiči v místě zasahují od časného sobotního odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 14 mminutami

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
před 1 hhodinou

Amalgámové plomby končí, pojišťovny začínají proplácet bílé

Amalgámové plomby zubaři v Česku musí přestat používat, podle nových evropských pravidel materiál se rtutí budou moci od července použít už jen ve výjimečných případech. Pojišťovny bílé výplně již začaly proplácet. Část stomatologů ale změny kritizuje – ty základní bílé, které jsou plně hrazené, podle nich nejsou dostatečně odolné. Vyhotovení bílé vrstvené plomby navíc zubaři trvá delší čas, proto se jeho návštěvy prodraží.
před 2 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
před 2 hhodinami

Sněhová situace přeje lyžařům a běžkařům

Díky ideálním sněhovým podmínkám v Česku otevřela menší a níže položená střediska. Některá z nich přitom po několikaleté přestávce. Lyžaři si kvalitu sněhu pochvalují například v Kašperských horách na Šumavě či na Trutnovsku. Na řadě míst se také běžkuje. Provozovatelé velkých lyžařských areálů si nicméně všímají, že přibývá lidí, kteří v zimě vyrazí na hory, i když nelyžují. Proto pro ně rozšiřují aktivity, při kterých lyže nepotřebují. Jde o bobovací dráhy, wellness služby nebo třeba bazény.
před 12 hhodinami

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
před 13 hhodinami

Politici rozdmýchávají nenávist, říká Ukrajinka žijící v Česku

Jedním z témat návštěvy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Ukrajině byly i vztahy Čechů k Ukrajincům. Macinka podle svého vyjádření chce, aby byly podobné, jaké mezi sebou mají Češi a Slováci. O tom, jak se příslušníkům ukrajinské komunity v Česku žije, s jakými problémy se potýkají a jak je ovlivňuje rétorika politiků, v pořadu 90′ ČT24 promluvili spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska a Bohdan Rajčinec z Evropského kongresu Ukrajinců. Debatou provázel Jakub Musil.
před 16 hhodinami

STAN chce Turka kvůli jeho výrokům z Kyjeva zbavit funkcí ve sněmovních výborech

Opoziční hnutí STAN chce odvolání čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka z funkcí místopředsedy sněmovních výborů zahraničního a evropského. Důvodem jsou poslancovy páteční výroky o příčinách ruské agrese vůči Ukrajině. Ani s pomocí dalších opozičních stran ale Starostové nemají na sesazení Turka dostatek hlasů.
před 17 hhodinami
Načítání...