Armáda ČR

O schopnosti České republiky ubránit se pochybuje více než polovina Čechů. Naprostá většina zároveň míní, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od 23. ledna do 3. února a zúčastnilo se ho 1725 lidí. Meziročně podle výsledků průzkumu vzrostl počet lidí, kteří důvěřují v úroveň české armády a současně oslabila skepse vůči smysluplnosti nákladů na obranu i možnosti rozhodovat o obraně České republiky samostatně bez hlavní role velmocí.

Největší letošní cvičení Severoatlantické aliance Steadfast Dart 26 vrcholí v německém Bergenu. Účastní se ho třináct členských zemí NATO bez USA. Svým průběhem odpovídá reálné obranné operaci kombinující boje na moři, souši i ve vzduchu. Deset tisíc účastníků operace testuje alianční síly rychlé reakce, které mají být připravené do deseti dnů od vydání rozkazu. Také česká armáda, která má na místě necelé dvě stovky výsadkářů, klade důraz na rychlou připravenost. Vojáci zkoušejí i technologické novinky, například práci s drony, obranu v kyberprostoru i strategickou komunikaci. Cvičení se zaměřuje na hrozbu ze strany Ruska, kterou si německá vláda dobře uvědomuje. „Ohrožuje nás hybridně, stínová flotila poškozuje naši podmořskou infrastrukturu a přibývá přeletů dronů,“ upozorňuje německý ministr obrany Boris Pistorius. Právě spolková země Dolní Sasko, kde leží Bergen, by v případě ohrožení byla klíčovým shromaždištěm aliančních sil před vysláním na východ.

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.

O strategii rozvoje a výstavby armády a nastavení vzájemné spolupráce a komunikace jednal ve čtvrtek odpoledne na Pražském hradě prezident Petr Pavel s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Jednání trvalo zhruba hodinu a půl, Zůna ani Řehka po jeho skončení však neposkytli vyjádření.

Projekt nákupu amerických stíhaček F-35 pro českou armádu je v takovém stadiu, že musí pokračovat, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po návštěvě čáslavské letecké základny. Chce ale vylepšit podmínky smlouvy, zejména z hlediska financování. Předseda vládního SPD Tomio Okamura zopakoval, že pro hnutí je nákup letounů F-35 nevhodný a příliš drahý.

Poslanci se v úterý na sněmovní schůzi měli původně věnovat novele stavebního zákona či návrhu na přerozdělení peněz mezi zdravotními pojišťovnami, nakonec se ale zabývali především kauzou zpráv ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) prezidentovi Petru Pavlovi. Zástupci opozice Macinkovo jednání označili za bezprecedentní a vyzvali předsedu vlády Andreje Babiše (ANO), aby jej odvolal, pokud ministr nerezignuje sám.

Armáda je schopna předat Ukrajině až čtyři letouny L-159, citoval náčelník generálního štábu Karel Řehka stanovisko vzdušných sil. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) předtím v pátek uvedl, že je armáda prodat nemůže, přičemž se odkazoval na loňský nález Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a dřívější stanoviska Řehky. Prezident Petr Pavel uvedl, že armáda letouny postrádat může. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně řekl, že kvůli názoru vojáků na letouny L-159 brzy pojede na základnu v Čáslavi.

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně.

Ve věku 101 let zemřel válečný veterán druhé světové války a generálporučík ve výslužbě Miloslav Masopust, oznámilo ministerstvo obrany. Bojoval na východní frontě, účastnil se osvobozování Slovenska i Slovenského národního povstání a v armádě sloužil i po válce. V roce 2020 obdržel Řád bílého lva.

Tuzemská armáda chce posílit protivzdušnou obranu. Nejen navýšením kapacit, ale i novými prostředky dalekého dosahu, které by chránily Česko před balistickými střelami. Vojáci to uvádějí v doporučení, jak systémy proti vzdušným hrozbám rozvíjet po roce 2030. Materiál právě dokončují. Reagují v něm na ruskou válku na Ukrajině i na požadavky NATO.

V Žatci začala přestavba někdejší věznice na bytový dům. Město v něm chce nabídnout nové bydlení lidem z potřebných profesí, tedy učitelům, zdravotníkům i vojákům. Právě v Žatci sídlí elitní 4. brigáda rychlého nasazení. V armádě bylo na začátku letošního roku zhruba 24 tisíc profesionálních vojáků. Podle připravované nové koncepce by se do pěti let měl jejich počet zvýšit na více než 37 tisíc. Přilákat by je měly i benefity, jako je náborový příspěvek, dostupná zdravotní péče nebo dětské tábory.

Řada firem českého obranného a bezpečnostního průmyslu letos pravděpodobně dosáhne svých nejlepších výsledků ve výrobě i tržbách. Pomáhá jim válka na Ukrajině a rostoucí obranné výdaje států. Už nyní řada společností produkuje na hraně kapacit, přestože je v uplynulých letech navyšovaly.

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.

Armáda České republiky (AČR) buduje nové prapory územní obrany, reaguje tak na bezpečnostní situaci a nové úkoly v NATO. Prapory vznikly v krajích z pěších rot aktivní zálohy a budou chránit území a kritickou infrastrukturu. AČR proto pořádá cvičení. Jedno z nich, nazvané Hradba, právě skončilo.

Do armády vstupuje stále víc žen. Momentálně tvoří už patnáct procent vojska. Podíl tak převyšuje průměr zemí NATO. V nejvyšších armádních pozicích ale stále dominují muži. V české armádě je nyní přes čtyři tisíce vojákyň. Od roku 2023 zhruba o čtyři sta víc. Momentálně nejvyšší hodnost v armádě, kterou zastávají ženy, je plukovnice. Generálskou hodnost měly v historii jen dvě ženy – první byla v roce 2017 Lenka Šmerdová.

Státní podnik VOP CZ ze Šenova u Nového Jičína v pátek podepsal sedmiletou strategickou smlouvu s německou společností Rheinmetall o zajištění servisu tanků Leopard 2 A4, které má ve výzbroji česká armáda. VOP CZ se tak poprvé zapojuje do údržby a oprav západní bojové techniky, dosud se specializoval především na servis vozidel sovětského a východního původu.

Politici na kardinála Dominika Duku vzpomínají jako na silnou osobnost s výraznými názory. Podle prezidenta Petra Pavla zanechal výraznou stopu v církvi i ve společnosti. Podobně vnímal Duku i premiér Petr Fiala (ODS). Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ho označil za muže pevné víry, který po dlouhá léta spoluutvářel duchovní i společenský život. Bývalý prezident Miloš Zeman si pamatuje Duku jako laskavého a moudrého kněze.

Auto, které se ztratilo před deseti lety, našli vojenští potápěči ve středu v Lipně. Hasiči ho vytáhli i s lidskými pozůstatky, které by mohly souviset se zmizením dvou Rakušanů v roce 2015, kteří v autě naposledy seděli. Kriminalisté zatím ovšem nevědí, jestli pozůstatky patří jim. Mohou být jednoho člověka i více lidí. Podle policistů bude jasněji po pitvě.

V Hředlích u Berouna otevřeli nový domov pro seniory v prostorách někdejší vojenské záložní nemocnice. Ta vznikla v 70. letech minulého století jako jedno z tajných zařízení, která měla být v případě války nebo epidemie připravena k okamžitému použití. Podobných objektů bylo v Česku více než deset, většina z nich však skončila v havarijním stavu. Některé ale nyní získávají nové využití.

Plukovník Jaroslav Daverný v pořadu Zóna ČT24 popsal, jak česká protivzdušná obrana přechází na modernější systémy – často i o několik generací oproti dřívějšímu vybavení. S tím jsou ale spojeny i požadavky na obsluhu. „Pro nás to znamená větší úsilí a lepší výběr personálu,“ uvedl v rozhovoru. Izraelský raketový systém SPYDER, který získá 25. protiletadlový pluk ve Strakonicích, například vyžaduje, aby jeho obsluha byla kvalifikovaná, uměla se pohybovat v IT prostředí a pracovat s pokročilými technologiemi.

Ministerstvo obrany podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zmeškalo výhodnější nabídku na nákup raket pro protiletecké baterie. Kvůli prodlení zvedl výrobce z Izraele cenu o zhruba 400 milionů na 2,76 miliardy korun. NKÚ to uvedl v polovině září v neveřejném protokolu. Ministerstvo pochybení odmítá. Zpoždění zdůvodnilo tím, že kvůli platbám za jiné zakázky nemělo na střely peníze. Informoval o tom server Seznam Zprávy.

Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR navštívilo na letišti v Mošnově na Novojičínsku dohromady za oba dny 150 tisíc lidí, oznámili v neděli pořadatelé, kteří nezaznamenali žádné větší problémy. Jen v sobotu bylo podle údajů policie diváků asi 95 tisíc.

První den dvoudenních Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR v sobotu na letišti v Mošnově navštívilo podle policie až sto tisíc lidí. Kolem místa konání se tvořily kolony, jinak pořadatelé neřešili větší problémy, sdělil předseda pořádající organizace Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík. Přítomni byli i političtí představitelé, a to včetně prezidenta Petra Pavla, podle nějž jsou obrana a bezpečnost „věcí nás všech“, ne pouze lidí v uniformě.

V případě, že by došlo k narušení českého vzdušného prostoru, startovaly by pohotovostní stíhačky JAS-39 Gripen z Čáslavi. Velitelem 21. základny taktického letectva v Čáslavi je brigádní generál Jaroslav Tomaňa, který je však v současné době v USA na studiích. Proto je nyní faktickým velitelem základny jeho zástupce, plukovník Milan Nykodym, který spolu s jejich piloty přiblížil fungování stíhaček JAS-39 v české armádě a v rámci NATO. Základnu v Čáslavi čeká v následujících šesti letech přestavba a modernizace kvůli pořízení strojů F-35. Stíhačky Gripen se kvůli tomu přesunou do Pardubic.