Keir Starmer

Brexit Velké Británii přináší nekončící nadílku změn a opatření. Příští úterý vstoupí v platnost druhá fáze kontrol dovozu potravin z Evropské unie. Tři roky po opuštění společného trhu a osm let po referendu. Opatření dopadá zejména na nezávislé a malé dovozce. Vláda – také v duchu brexitu – odmítla návrh Evropské komise obnovit výměny studentů.

Náhlý konec irského premiéra Lea Varadkara upozornil na to, že i v sousední Velké Británii může podle aktuálních průzkumů volebních preferencí dojít ke změně na pozici předsedy vlády. Vládní konzervativci se proto hlasování snaží co nejvíce odsunout. Naopak opoziční labouristé, s historicky nejvyšší popularitou, volby požadují co nejdřív.

Počet antisemitských incidentů ve Velké Británii loni prudce vzrostl, situace se ještě významně zhoršila po říjnové agresi palestinských teroristů z Hamásu na jihu Izraele. Útoků na britské Židy a jejich instituce přibylo natolik, že premiér Rishi Sunak musel osobně ujistit izraelské představitele, že židovské menšině zajistí bezpečnost. Na vážnost situace v britské společnosti upozornil i nedávný průzkum agentury YouGov, v němž více než polovina oslovených ve věku od osmnácti do 24 let uvedla, že Izrael zachází s Palestinci stejným způsobem jako kdysi nacisté s Židy.

Lékaři diagnostikovali rakovinu britskému králi Karlu III., oznámil v pondělí v prohlášení Buckinghamský palác. Monarcha podle něj na doporučení lékařů odkládá veřejné akce, ale pokračuje v administrativní práci a započal s léčbou. O jaký typ rakoviny jde, oznámeno nebylo.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Britský král Karel III. v úterý poprvé v roli panovníka slavnostně zahájil nové zasedací období parlamentu, přičemž nastínil legislativní program vlády. Konzervativní premiér Rishi Sunak a jeho kabinet se chtějí zaměřit na oživení ekonomiky po propadu způsobeném pandemií covidu-19 a plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajině. Zákonodárci mimo to chtějí zpřísnit tresty za znásilnění či postupně zvýšit minimální věk pro nákup cigaret.

Britští konzervativci přišli o obě poslanecká křesla ve čtvrtečních doplňovacích volbách. Konaly se v anglických obvodech Tamworth a Mid-Bedforshire, tedy v tradičně konzervativních baštách vládní strany. Tentokrát však přesvědčivě zvítězili opoziční labouristé, informuje agentura Reuters. Lídr labouristů Keir Starmer v reakci na volební vítězství prohlásil, že jeho strana „překresluje politickou mapu“. Podle analytiků výsledek vyvolá silnou nervozitu mezi konzervativci před parlamentními volbami v nadcházejícím roce.

Lídr britské opozice Keir Starmer slíbil, že pokud vyhraje nadcházející parlamentní volby, zlepší vztahy s Bruselem. Je prý také připraven vyjednat novou brexitovou dohodu. V Paříži už hovořil o posílení spolupráce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Výsledek doplňovacích voleb je odrazem otřesené reputace konzervativců, s níž půjdou do nadcházejících parlamentních voleb, píší britská média. Těsně si udrželi křeslo v londýnském obvodu Uxbridge and South Ruislip, v jihoanglickém Somerton and Frome ho postoupili Liberálním demokratům a v Selby and Ainsty na severu Anglie Labouristické straně.

Podle prvních výsledků místních voleb v částech Anglie zažívají konzervativci britského premiéra Rishiho Sunaka zásadní porážku. V místních radách konzervativci podle sčítání BBC zatím ztratili přes 460 křesel, opoziční labouristé si polepšili o více než 260 křesel. Předseda konzervativců Greg Hands dokonce připouští ztrátu až tisícovky křesel. Labouristé uvedli, že na základě částečných výsledků jsou na dobré cestě vyhrát příští parlamentní volby. Polepšily si i menší politické strany, jako jsou Liberální demokraté a Strana zelených.

Na předsedu Rady BBC Richarda Sharpa je vyvíjen stále větší tlak, aby odstoupil poté, co se společnost omluvila za to, jak se postavila ke sporu o nestrannost moderátora a bývalého kapitána anglické fotbalové reprezentace Garyho Linekera. Společnost Linekera dočasně stáhla z obrazovky, protože na sociální síti vyjádřil své politické názory a porušil tím pravidla BBC.

Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová v Dolní sněmovně představila zákon, podle kterého bude ministerstvo vnitra povinné vyhostit ze země každého, kdo do ní vstoupí nelegální cestou. Takový člověk také nebude mít možnost žádat ve Spojeném království o azyl. Vláda podle Bravermanové při tvorbě zákona musela „posunout hranice mezinárodního práva“ a norma vyvolala ve sněmovně střety mezi vládou a opozicí. Do Británie se loni přes Lamanšský průliv dostalo 45 tisíc lidí. Premiér Rishi Sunak za jednu z priorit své vlády určil právě „zastavení lodí“ s migranty.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová hodlá odstoupit z čela regionální vlády i své Skotské národní strany (SNP), jakmile strana zvolí nového lídra. Oznámila to při narychlo svolané tiskové konferenci. Uvedla, že po více než osmi letech v premiérské funkci je správný čas odejít. Hovořila také o osobní dani, kterou si působení ve vrcholné politice vybírá.

Britská opoziční Labouristická strana v pondělí představila plán A New Britain (Nová Británie). Navrhuje v něm mimo jiné zrušení Sněmovny lordů, nevolené horní komory britského parlamentu. Nahradila by ji menší a méně nákladná komora, která by důsledněji odrážela rozložení sil v království. Strana by chtěla posílit také skotskou autonomii nebo přesunout řadu pracovních míst do regionů. Labouristé jsou dvanáct let v opozici. Aktuálně však mají v průzkumech výrazný náskok před vládnoucí Konzervativní stranou.

Britská konzervativní vláda představila očekávaný ekonomický balík. Lidem má pomoci překonat během zimy rostoucí ceny potravin i energií a také napravit chyby bývalé premiérky Liz Trussové. Opozice reformu kritizuje, podle ní bere peníze z kapes veřejnosti, místo aby zdanila nejbohatší obyvatele a velké podniky.

Nový britský premiér Rishi Sunak v Dolní sněmovně poprvé odpovídal poslancům jako ministerský předseda. Značnou část interpelací strávil obhajováním svého rozhodnutí jmenovat Suellu Bravermanovou ministryní vnitra poté, co před týdnem rezignovala. V novém kabinetu se mísí Sunakovi spojenci se zkušenými ministry z vlád Liz Trussové a Borise Johnsona. Vláda odložila oznámení napjatě očekávaného programu ozdravení veřejných financí země na polovinu listopadu, tedy o dva a půl týdne později, než bylo původně plánováno.

Britská premiérka Liz Trussová v reakci na sílící kritiku ve čtvrtek odpoledne oznámila svou rezignaci. V úřadu byla pětačtyřicet dní. Poslanci vládních i opozičních stran zpochybňovali především její ekonomické kroky, vadily jim ale také spory v kabinetu. O tom, kdo Trussovou ve funkci nahradí, by měla Konzervativní strana začít vyjednávat příští týden. Jméno nového šéfa kabinetu má být známé do pátku 28. října.

Za své chyby jsem se omluvila, je načase obrátit list a pokračovat v práci, řekla britská premiérka Liz Trussová parlamentu. Předsedkyně vlády čelila otázkám poslanců na pozadí rostoucí inflace a sporů uvnitř vládní Konzervativní strany. Poslanci vládní i opozičních stran zpochybňovali její důvěryhodnost i ekonomické kroky, za které podle opozice lidé platí na úrokových sazbách. Trussová se odvolávala na složitou ekonomickou situaci ve světě. Její mluvčí později sdělil, že premiérka nehodlá rezignovat. Ve vládě ale končí ministryně vnitra Suella Bravermanová.

Britská předsedkyně vlády Liz Trussová v rozhovoru se stanicí BBC opět zdůraznila, že si stojí za svým ekonomickým plánem radikálního snížení daní především pro bohaté, který kromě opozice kritizuje i část ekonomů. Uvedla nicméně, že pro své plány měla „lépe připravit půdu“.

K úmrtí britské panovnice Alžběty II. se vyjádřili také politici přímo z Británie a ze zemí britského společenství (Commonwealthu). Nová britská premiéra Liz Trussová ji označila za skálu, na které byla vystavěna moderní Británie.

Členové britské královské rodiny se sjeli na zámek Balmoral ve Skotsku za královnou Alžbětou II. Stalo se tak poté, co lékařský tým 96leté panovnice znepokojil její zdravotní stav a doporučili, aby zůstala pod lékařským dohledem. Podle britských komentátorů je neobvyklé, s jakou rychlostí a v jakém počtu se královská rodina za Alžbětou II. do Skotska vydala. Davy lidí se shromažďují před Buckinghamským palácem, oficiálním sídlem královny, která letos oslavila sedmdesáté výročí nástupu na trůn.

Britský premiér Boris Johnson, který po rezignaci několika ministrů a dalších vládních úředníků čelí narůstajícímu tlaku, aby se vzdal funkce, odmítl možnost, že by sám odstoupil. Poslancům v parlamentu řekl, že právě v těchto těžkých časech a v době největší války v Evropě za osm desetiletí musí vláda pokračovat. Své odhodlání nerezignovat zopakoval i večer na schůzce se svými ministry. K demisi vyzval Johnsona i jeho dlouholetý spolupracovník a ministr Michael Gove. Premiér jej následně odvolal.

Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid a ministr financí Rishi Sunak oznámili, že rezignují na své vládní posty. Uvedli, že nechtějí pokračovat ve vládě premiéra Borise Johnsona, kterou v posledních měsících zmítalo několik skandálů. Javid oznámil rezignaci v prohlášení, v němž uvedl, že už nemůže s čistým svědomím pokračovat. O chvíli později oznámil odchod z vlády i Sunak. Johnson oběma napsal dopis, v němž vyjádřil nad jejich rozhodnutím lítost. Novým ministrem zdravotnictví byl následně jmenován Steve Barclay, ministrem financí se stal Nadhim Zahawi.

Británie by ještě do konce tohoto roku mohla zavést jednostranné změny severoirského protokolu, který je součástí dohody o vystoupení Británie z Evropské unie. Podle agentury Reuters to řekl premiér Boris Johnson. Návrh dokonce podpořilo 295 poslanců Dolní sněmovny britského parlamentu.