Věra Kovářová

Do sněmovny podle zjištění České televize dorazilo více než sedm desítek návrhů na státní vyznamenání. Lidé je poslancům mohli posílat do konce března. Nyní je projedná příslušný podvýbor a poté i plénum. Konečný seznam těch, kteří budou 28. října oceněni, vybere prezident Petr Pavel.

Premiér Petr Fiala (ODS) čelil poprvé od loňského října ústním interpelacím. Na dotaz poslance Zdeňka Kettnera (SPD) předseda vlády uvedl, že se nikdo v Evropě nechystá posílat vojáky na Ukrajinu. Na pondělním pařížském summitu o pomoci zemi čelící ruské vojenské invazi šlo podle něj z hlediska času o „minimální téma“. Naprostá shoda byla podle něj na tom, že se o tom dál nebude mluvit ani uvažovat.

Česko má Angole co nabídnout v oblastech bezpečnosti, rozvoje leteckého i dopravního průmyslu, zdravotnictví, chytrého zemědělství, těžebního průmyslu nebo geologického průzkumu. Po středečním jednání s angolským protějškem Joaem Lourencem v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Angolská hlava státu uvedla, že africkou zemi zajímá spolupráce s Českem v zemědělství, zpracovatelském průmyslu, na úrovni univerzit, ve vědě i cestovním ruchu.

Ve sněmovně debatovalo o obstrukcích, a to ve spojitosti se středečním nálezem Ústavního soudu, který řekl, že dlouhé bezobsažné projevy nemohou sněmovnu paralyzovat. Podle kabinetu by se tak mohl změnit jednací řád. Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka nemůže Ústavní soud diktovat, jak dlouho může opozice mluvit, o tom rozhoduje sněmovna. Premiér Petr Fiala (ODS) naopak doufá v to, že si opozice verdikt Ústavního soudu s pokorou přečte, což bude mít dlouhodobý vliv na dění ve sněmovně.

Ve středu se poslanci začnou na mimořádné schůzi zabývat návrhem na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Ti dle místopředsedkyně sněmovny Věry Kovářové (STAN) mají často volební místnosti velmi daleko, jsou proto znevýhodněni před voliči v Česku. „Tam, kde jsou voliči buď za prací, Erasmu či stážích, je pro ně korespondenční volba často jedinou možností,“ upozornila v Událostech, komentářích. Zákonodárci mají podle místopředsedkyně sněmovny Kláry Dostálové (za ANO) řešit důležitější věci, než je volba poštou. Podle ní by navíc zákon mohl narazit na ústavnost. Koalice by se s opozicí měla domluvit na jiném způsobu zjednodušení volby pro občany v cizině, myslí si.

Poslanci měli ve čtvrtek na programu pravidelné ústní a písemné interpelace. Dopoledne však projednali jen čtyři ze čtrnácti, a to kvůli omluvám členů vlády, ale i zákonodárců. Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvilo dvanáct z osmnácti zástupců kabinetu včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a skoro čtvrtina poslanců. Během odpoledne pak padly dotazy například na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohledně stavů u policie nebo ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) kvůli přesčasům lékařů.

V úterý se konala další schůze dolní komory, kde jen diskuse nad programem zabrala mnoho hodin a proměnila sněmovní řečniště v rétorické cvičiště. Poslanci se k hlasování o zákonech dostali po více než šesti hodinách, jednání přetékající do nočních hodin jsou už v podstatě standardem. Místopředseda ANO Radek Vondráček poznamenal, že politický střet patří do všech demokratických parlamentů. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy je sněmovna „živý organismus“. Jediným arbitrem politiků jsou nakonec voliči, uvedl v pořadu Události, komentáře.

Sněmovna se ani po dvanácti hodinách debat nedostala k hlasování o programu své aktuální řádné schůze. Koalice chce jako první bod projednat konsolidační balíček. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů ve středu krátce před 2:00 jednání přerušila. K debatě o úpravách programu se vrátí ve středu ráno. Řečniště od úterního odpoledne opanovali opoziční řečníci, kteří přednášeli své návrhy na úpravu programu schůze. S několikahodinovými projevy vystoupili předsedové opozičních hnutí Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD).

Den před výročím justiční vraždy národněsocialistické političky Milady Horákové připomněla pieta na Ďáblickém hřbitově v Praze ji i další oběti komunistického režimu v Československu. Na Miladu Horákovou odpoledne vzpomněli také účastníci další piety v bazilice svatého Petra a Pavla na Vyšehradě.

Tým pražské zoo v pátek odpoledne vypustil přes stovku karasů obecných do revitalizovaného Salvátorského rybníka v Přerově nad Labem. Tento druh ryb se oficiálně považuje za kriticky ohrožený, podle mluvčího zoo Filipa Maška prakticky vyhynulý. Na záchraně původního druhu karase obecného začala zoologická zahrada spolu s Akademií věd ČR pracovat už předloni v dubnu. Ryby vypustili například v listopadu do rybníka U Kamenného stolu v pražské Vinoři.

Britský princ Edward předal v Senátu ocenění absolventům vzdělávacího programu, který jako vévoda z Edinburghu zaštiťuje. Během své návštěvy v Česku se bratr Karla III. už sešel s prezidentem Petrem Pavlem a ve Vestci u Prahy zasadil strom v aleji, která vznikla u příležitosti nedožitých stých narozenin jeho otce Philippa. Edward v Česku pobyde do čtvrtka.

Hnutí STAN navrhne do funkce šéfa resortu školství dosavadního ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) a na jeho místo nynějšího náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN). Nominace předsednictva potvrdil na on-line jednání celostátní výbor hnutí. Bek má v čele ministerstva školství nahradit Vladimíra Balaše (STAN), který ohlásil minulý týden rezignaci ze zdravotních důvodů.

Přes sto návrhů na státní vyznamenání poslali lidé do Poslanecké sněmovny. Ta nyní z těchto podkladů bude vybírat, koho doporučí prezidentu Petru Pavlovi k ocenění. Mezi jmény, která přišla do dolní komory, je podle informací ČT i Jiří Brady. O jeho možném vyznamenání se hovořilo už v roce 2016. Podmínkou ale mělo být, že jeho synovec, tedy tehdejší ministr kultury, zruší setkání s dalajlámou. Miloš Zeman však tehdy popřel, že by kdy vyznamenání Bradyho schválil.

Česko si ve středu připomíná 84 let od začátku německé nacistické okupace Čech, Moravy a Slezska. Pietního aktu na Hradčanském náměstí v Praze, který pořádala Československá obec legionářská, se zúčastnili vedle zástupců armády a německého velvyslance i členové obou komor parlamentu. Den po okupaci vznikl protektorát Čechy a Morava, který se stal podle výnosu nacistického vůdce Adolfa Hitlera součástí německé třetí říše.

Sněmovna schválila změny pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Například pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům už podle vládní novely nebude stačit návrh na insolvenci, rozhodující bude oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Koalice odpoledne odmítla program mimořádné schůze k zmrazení platů ústavních činitelů. Poslanci se také vrátili k mimořádné 54. schůzi, koalici se však ani na třetí pokus nepodařilo prosadit sporné změny ve volbě radních ČT a ČRo, neboť závěrečné kolo přerušila přestávka pro poslanecký klub ANO.

Podruhé v tomto volebním období čelí vláda Petra Fialy (ODS) hlasování o vyslovení nedůvěry, které vyvolalo opoziční ANO. Poslanci se však k samotnému hlasování během úterý nedostali. Celých šest hodin zabraly výstupy současných ministrů, kteří s přednostním právem prezentovali své dosavadní kroky i plány do budoucna. Následně byla do rozpravy přihlášena zhruba šedesátka poslanců. Ti se přeli o jednotlivé kroky vlády či o to, zda je toto jednání součástí kampaně předsedy ANO Andreje Babiše před druhým kolem prezidentské volby. Poslanci ANO to odmítali. Stěžovali si také, že měli v rozpravě málo prostoru pro kladení svých dotazů na adresu ministrů.

Oznamovatelé protiprávního jednání by mohli být chráněni před případnou odvetou zaměstnavatelů. Návrh příslušné normy v úvodním kole schvalování podpořila sněmovna. Zákonodárci také podpořili zákon o zákazu prodeje nikotinových sáčků dětem a kývli také na novelu o místních poplatcích či smlouvu s Kosovem o zamezení dvojímu zdanění, kterou obě země uzavřely už před zhruba deseti lety.

Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun, zároveň jde ale o čtvrtý nejvyšší deficit v historii samostatného Česka. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard. Přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů. Opozice se svými návrhy změn v rozpočtu neuspěla.

Zavedení daně z mimořádných zisků podle ředitele skupiny ČEZ nezpůsobí další zdražení elektřiny. V souvislosti se speciální daní také odmítli zvýšení poplatků nebo úrokových sazeb šéfové České spořitelny a Komerční banky. Novou daň poslanci schválili v pátek. Rozpočtu má příští rok vynést 85 miliard korun.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) dokončila dlouho očekávaný návrh, jak zbrzdit nebývale rychlé zadlužování země. Dokument získala Česká televize. Obsahuje 25 kroků, které by snížily deficity státních rozpočtů o více než 200 miliard. Doporučuje například pomalejší růst důchodů, zvedání věku odchodu do penze, zvýšení daně z příjmu lidí na předloňskou úroveň nebo zrušení podpory stavebního spoření.

Města, kraje, ale i nemocnice, školy nebo sportovní kluby budou mít zajištěné energie i v příštím roce, slibují lídři vládní koalice. Pokud tyto instituce neuzavřou smlouvy samy, zajistí je dodavatelé poslední instance (DPI). A to za státem garantované ceny. Slova vicepremiéra a předsedy Pirátů Ivana Bartoše potvrdil ČT i šéf poslanců ODS Marek Benda. Doteď kabinet počítal s tím, že pro veřejné instituce bude nakupovat státní obchodník, firma Prisko.

Ve Staré Boleslavi u Prahy si ve středu lidé Národní svatováclavskou poutí připomněli národního světce a patrona svatého Václava. Poutní mši na Mariánském náměstí sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí. Na místě byli i kardinál Dominik Duka, apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo a všichni čeští a moravští biskupové.

Minulou středu se, alespoň na několik následujících týdnů, naposledy sešli poslanci. S další schůzí se počítá až na konci srpna. Chod sněmovny podle pětikoalice ovlivňuje současná situace a nutnost reagovat zákony například na válku na Ukrajině. Kritizuje ale také obstrukce opozice. Ta naopak vládě vytýká málo času na vlastní návrhy nebo změnu harmonogramu dolní komory.

Sněm hnutí STAN znovu zvolil předsedou Víta Rakušana. Za své problémy si může hnutí podle jeho slov samo. Jestli jsme obětí, tak vlastní nezkušenosti a politické puberty, prohlásil na úvod volebního sněmu, který je reakcí na kauzy spojené s financováním hnutí. Rakušan se také omluvil voličům, kteří v Starosty a nezávislé vložili důvěru. Prvním místopředsedou STAN se stal Rakušanův favorit poslanec Lukáš Vlček. Nahradil Jana Farského.