Věra Kovářová strana 4 z 5

Místopředsedou nové Poslanecké sněmovny za ODS má podle informací ČT24 být Jan Skopeček. Dolní komora by měla mít místopředsedů šest. Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti se Starosty už dříve oznámili, že do čela sněmovny nominují předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou.

Kandidátkou hnutí Starostové a nezávislí (STAN) na místopředsedkyni sněmovny bude dlouholetá místopředsedkyně hnutí Věra Kovářová. Její nominaci jednomyslně podpořilo předsednictvo Starostů. Kovářová bude jedna z více nominantek na vůdčí posty v nové sněmovně, dolní komoru tak zřejmě povedou z výrazné části ženy.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) chce v nové sněmovně vést šest výborů. Stejný počet nabídne hnutí ANO, koalice Pirátů a STAN by řídila tři výbory a SPD dva. Opozici SPOLU navrhne vedení mandátového a imunitního výboru, prohlásil šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Hnutí SPD ve středu oznámilo, že trvá na postu ve vedení sněmovny, hnutí ANO zase kritizovalo rozšíření vedení sněmovny na sedm členů.

Do pěti dnů chtějí expertní týmy vznikající vládní koalice uzavřít debaty o programu. Do tří týdnů pak plánují zástupci ODS, lidovců, TOP 09, Pirátů a Starostů uzavřít koaliční smlouvu. Státní rozpočet na příští rok ale předloží nové sněmovně ještě končící Babišova vláda před předáním moci a vznikající kabinet tak plánuje návrh předělat. ODS, která pravděpodobně obsadí post ministra financí, chce schodek z 376,6 miliardy snížit na 250 miliard.

Rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu vyvolalo ve čtvrtek bouři reakcí napříč politickým spektrem i ekonomickými kruhy. Hosté pořadu Události, komentáře v tomto kroku vidí snahu centrální banky dostát svému základnímu úkolu, tedy dohlížet na cenovou stabilitu. Někteří jej však považují za unáhlený a ve střednědobém horizontu nefunkční krok. Podle člena bankovní rady ČNB Tomáše Holuba jde hlavně „o návrat do normálu“.

Už třetím rokem funguje program Výstavba pro obce, které z něj mohou žádat o dotace nebo úvěry na budování sociálních a dostupných bytů. Ministerstvo pro místní rozvoj nyní uvažuje o jeho rozšíření tak, aby mohly peníze získat například i neziskové organizace. Někteří zástupci opozice ale tvrdí, že takový program nestačí a měl by se prosadit zákon, který by se věnoval právě sociálnímu bydlení.

Ministerstvo financí (MF) navrhlo vládě na příští rok schodek státního rozpočtu 376,6 miliardy korun. To je o 13,4 miliardy nižší částka, než se kterou počítal předběžný návrh z letošního června. Příjmy v nové verzi resort zvýšil o 57,6 miliardy na 1543,3 miliardy korun a výdaje o 44,2 miliardy na 1919,9 miliardy korun. Ministerstvo zvedlo ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem, který počítá se schodkem pět set miliard korun, výdaje většině kapitol. Opozice návrh rozpočtu kritizuje.

Lidé, kteří budou na podzim v karanténě kvůli koronaviru, budou nejspíš také moci vybírat poslance v říjnových volbách. Sněmovna zřejmě schválí zákon, podle něhož voliči budou smět podobně jako při loňských krajských a senátních volbách hlasovat do přenosné schránky nebo z auta na volebních stanovištích. Dolní komora normu poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci se na jednání věnovali také pravidelným interpelacím. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) během nich uvedl, že termín pro podání nabídek na největší armádní zakázku – dodávku pásových bojových vozidel pěchoty – se odkládá.

Podle sněmovního rozpočtového výboru by měla sazba digitální daně v Česku činit pět procent. I přesto ale sociální demokraté mluví o původní sedmiprocentní variantě. Nižší sazbu podporuje i část opozice, další však varuje před odvetnými opatřeními a hrozbou vysokých cel pro tuzemské exportéry.

Tuzemská kultura vstupuje do uvolněnějšího režimu. Od 8. června se může zvýšit kapacita diváků na tisíc návštěvníků uvnitř a dva tisíce návštěvníků venku – za předpokladu, že jsou všechna místa určena k sezení. Na tiskové konferenci vlády to oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Vláda schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na příští rok s deficitem 390 miliard korun, oznámila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Jednotliví ministři teď začnou návrh s Schillerovou projednávat. Do konce září musí vláda rozpočet schválit a poslat do Poslanecké sněmovny. Opozice plánovaný deficit kritizuje. Kabinet taky podle ní zatím nenavrhl žádné podstatné úspory. Ministryně financí, společně s Janem Skopečkem z ODS, bude hostem Událostí, komentářů od deseti hodin.

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 255 miliard korun z dubnových 192 miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Od vzniku České republiky jde o nejhorší výsledek za prvních pět měsíců roku. Loni byl deficit ve stejnou dobu 157,4 miliardy korun. Opozice kabinetu vytýká, že se nesnaží šetřit.

Na vlastní byt si lidé v Česku vydělávají nejdéle v Evropě, navíc ceny bytů a domů po epidemii koronaviru ještě poskočily. Politici se shodují na potřebě dostupného bydlení. Prosadili by ho větší družstevní výstavbou nebo rozšířením bytových fondů obcí. O regionálním rozvoji a také dopravě debatovali zástupci devíti politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně ve speciálu Událostí, komentářů, sešli se v historické tramvajové vozovně v pražských Střešovicích. Debatu moderovala Jana Peroutková.

Česko nyní nejvíce potřebuje druhou dálniční spojnici z Prahy na Moravu a také dokončení Pražského okruhu. Nutné je i začít stavět vysokorychlostní tratě a vyhnout se při tom problémům, které provázejí přípravu dálničních staveb. V debatě o dopravě v Událostech, komentářích speciál se na tom shodli poslanci z různých částí České republiky. O dopravě a také regionálním rozvoji debatovali zástupci devíti politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, sešli se v historické tramvajové vozovně v pražských Střešovicích. Debatu moderovala Jana Peroutková.

Poslanci ve čtvrtek pokračovali v debatě o národním plánu obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu Evropské unie. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by měl obsáhnout 191 miliard korun. Na dopoledních interpelacích vyvolalo spor diplomatické angažmá bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Odpoledne měly následovat interpelace na premiéra, který ale ve sněmovně nebyl. Na otázky poslanců tedy odpovídal ministr zdravotnictví a ministryně financí.

Úředník nebude už zaměstnancem obce, ale státu, to je důležitý prvek chystaného stavebního zákona, ze kterého vychází další výhody, uvedla v pořadu Události, komentáře ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Podle místopředsedy KDU-ČSL a náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka by tedy vláda měla jasně říct, že chce zrušit společný systém samosprávy a státní správy, a to nejen u tohoto jednoho zákona, ale i v dalších oblastech.

Zákonodárci zrychleně už v prvním čtení schválili zvýšení ošetřovného kvůli zavřeným školám na 80 procent redukovaného výdělku, což je o deset procentních bodů více, než bylo dosud. Rodiče podle novely dostanou více peněz zpětně od začátku března, předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.

Ministerstvo pro místní rozvoj chystá program na podporu městské turistiky, uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Připravuje i vouchery pro zdravotníky, aby se mohli po opadnutí epidemie zregenerovat v domácích lázních. Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová se vyslovila pro propagaci Česka, aby se do země vrátili zahraniční turisté. Místopředseda ODS Martin Kupka upozornil, že jejich návrat bude pomalejší, za hlavní proto považuje marketingovou podporu domácího cestování.

Poslanci chystají štědřejší ošetřovné pro rodiče, kteří musí být kvůli zavřeným školám doma se svými malými dětmi. Ošetřovné má vzrůst z dnešních 70 na 80 procent mírně sníženého denního hrubého výdělku. Česká televize zjistila, že růst rodičovské dávky o deset procentních bodů podporuje velká většina poslanců z téměř všech stran. Výjimkou je jen hnutí ANO, podle kterého je současná podpora rodin s dětmi dostatečná.

Část opozičních stran předložila komplexní pozměňovací návrh stavebního zákona, který by zachoval fungování úředníků pod obecními a městskými úřady. Nemuseli by se přesouvat pod stát. Informovali o tom zástupci pětice opozičních stran, Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. „To je hluboké nepochopení problematiky,“ uvedla k tomu ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) a ohradila se proti tvrzení, že resort chce brát nějaké kompetence obcím. Spor je i o návrh opozice zavést poplatek za výstavbu.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2020 deficitem ve výši 367,4 miliardy korun, tedy o 338,9 miliardy vyšším než v roce 2019. Plánovaný schodek navýšený třemi novelami zákona o státním rozpočtu až na pět set miliard tak nebyl naplněn o 132,6 miliardy korun, informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Od Nového roku se zvedají starobní důchody, průměrně o 839 korun na 15 336 korun. Vyšší částku dostanou lidé už v lednu. Zaměstnanci důsledky největší daňové změny za posledních 13 let uvidí na svých účtech reálně až v únoru. Se začátkem roku totiž končí danění platů ze superhrubé mzdy. Díky tomu klesají odvody čtyřem a půl milionu zaměstnanců. Jim i živnostníkům navíc sníží daně i štědřejší sleva na poplatníka.

Pět opozičních stran, ODS, Piráti, TOP 09, KDU-ČSL a STAN, společně navrhuje změny v novele stavebního zákona. Chtějí například posílit digitalizaci stavebního povolení i roli samospráv.

Je obrovskou chybou, že se na daňových změnách nedohodly koaliční strany, míní místopředseda ČSSD Roman Onderka. Sociální demokraté jsou podle něj připraveni ke kompromisu, pokud řešení pomůže lidem s nízkými příjmy. To považuje za důležité i členka sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN) a zdůrazňuje nutnost kompenzovat výpadky příjmů samospráv. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura v Událostech, komentářích odmítl, že změny, pro které občanští demokraté hlasovali, v důsledku škodí. S penězi si podle něj nejlépe poradí občané.