Poslanecká sněmovna má novou předsedkyni, zákonodárci zvolili šéfku TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou. Je druhou ženou v čele sněmovny, zároveň se stala dosud nejvýše postaveným ústavním činitelem za TOP 09. V započatém volebním období bude spolu s ní řídit schůze i šest místopředsedů, obsazeno zatím bylo pět postů.
Pekarová Adamová vede dva roky TOP 09, po Němcové je druhou předsedkyní sněmovny
Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) vystudovala andragogiku na Univerzitě Karlově a ekonomii a management v průmyslu na ČVUT, působila v telekomunikacích, personalistice a věnovala se dobročinné činnosti.
Do TOP 09 vstoupila v roce 2009 krátce po jejím vzniku, předtím se politicky neangažovala. Do vyšších pater politiky se dostala v roce 2013, kdy ji úspěch TOP 09 vynesl do sněmovny i z šestého místa kandidátky. O čtyři roky později kandidovala jako pražská dvojka za Karlem Schwarzenbergem a nyní jako pražská volební jednička koalice SPOLU. Předsedkyní TOP 09 je od listopadu 2019.
Během činnosti v politice se zaměřila na sociální oblast, mezi roky 2010 a 2014 měla resort na starosti i jako radní Prahy 8. Ve sněmovně působila například jako předsedkyně podvýboru pro lidská práva, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku a zasedala také ve výboru pro životní prostředí. K problematice lidí různými způsoby znevýhodněných má blízko i kvůli svým blízkým.
Pekarová Adamová je druhou ženou v čele Poslanecké sněmovny, před ní stála od června 2010 do srpna 2013 v čele dolní parlamentní komory současná senátorka Miroslava Němcová (ODS). Předsedkyně TOP 09 je také druhým nejmladším politikem zvoleným do předsednického křesla, primát zůstane Janu Hamáčkovi, která byl předsedou sněmovny zvolen v listopadu 2013.
Místopředsedů bude šest, jasno je o pěti
Jana Mračková Vildumetzová (ANO) je poslankyní od října 2017 a zastupitelkou Karlovarského kraje (2012 až 2014 a znovu od 2016). Karlovarská rodačka vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Do roku 2000 vyučovala na základní škole v Horním Slavkově, poté se stala ředitelkou domu dětí a mládeže a kulturního střediska, od roku 2006 byla hornoslavkovskou starostkou, zprvu jako nestranická kandidátka ze Zelené, od roku 2008 jako členka ODS.
V letech 2013 a 2014 působila ve vedení Svazu měst a obcí, potom na ministerstvu vnitra jako náměstkyně. V té době vstoupila do ANO a jako jeho kandidátka se v roce 2016 stala hejtmankou Karlovarského kraje, o rok později získala i poslanecký mandát. Kvůli těhotenství rezignovala v roce 2019 na funkci hejtmanky, v krajském zastupitelstvu ale zůstala a po loňských volbách vedla vyjednávací tým ANO. Letos obhájila také poslanecký mandát. V letech 2016 až 2019 byla též předsedkyní Asociace krajů ČR.
obrázek
Jan Skopeček (ODS) vystudoval ekonomiku a management na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a hospodářskou politiku na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze. Hořovický rodák vstoupil v roce 2001 do ODS, za prezidentské éry Václava Klause byl jeho poradcem. První volenou funkci získal v roce 2004, kdy se stal zastupitelem Středočeského kraje. O dva roky později se dostal také do zastupitelstva Hořovic a o čtyři roky později se stal městským radním.
Po krajských volbách v roce 2016, kdy ODS vstoupila do rady Středočeského kraje vedené ANO, se stal radním pro oblast vzdělávání a sportu, ale další rok po rozpadu koalice musel krajskou radu opustit. Stal se ovšem poslancem a vystupoval jako ekonomický expert ODS. Kromě působení ve volených politických funkcích je výkonným ředitelem vzdělávacího institutu Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP).
obrázek
Věra Kovářová (STAN) vystudovala zahraniční obchod na VŠE v Praze (1987). Do politiky vstoupila pražská rodačka v roce 2006, kdy se stala místostarostkou Chýně, mezi lety 2008 a 2010 byla i starostkou, předtím vyučovala němčinu a překládala. V roce 2008 byla zvolena do zastupitelstva Středočeského kraje jako nestranice za Nezávislé starosty. V krajském zastupitelstvu zůstala i po dalších dvou volbách, loni však – již jako kandidátka STAN – neuspěla.
V roce 2013 byla ale zvolena i do Poslanecké sněmovny, znovu uspěla v roce 2017 i letos. V roce 2010 neúspěšně kandidovala do Senátu jako nestranička na kandidátce TOP 09 a STAN v Berouně.
Věra Kovářová
Jan Bartošek (KDU-ČSL) vystudoval Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, Českou zemědělskou univerzitu v Praze a specializační studium dramaterapie na univerzitě v Olomouci. Jihlavský rodák pracoval jako terapeut v centru pro závislé na návykových látkách a spolupracoval s vysokými školami v Olomouci a Jihlavě.
V roce 2006 vstoupil do KDU-ČSL, stal se zastupitelem v Dačicích a také v Jihočeském kraji. Od roku 2011 je místopředsedou strany a v roce 2013 byl poprvé zvolen do sněmovny. Poté, co původní lidovecký zástupce ve vedení Poslanecké sněmovny vstoupil počátkem roku 2014 do Sobotkovy vlády, nahradil jej Bartošek ve funkci místopředsedy sněmovny. Ve volbách 2017 sice obhájil poslanecký mandát, ale protože KDU-ČSL oslabila, post ve vedení dolní komory neudržela. Bartošek se pak stal předsedou poslaneckého klubu strany. Loni neúspěšně kandidoval proti Marianu Jurečkovi na předsedu KDU-ČSL, nakonec zůstal místopředsedou.
obrázek
Olga Richterová (Piráti) vystudovala překladatelství a tlumočnictví angličtiny a němčiny na Filozofické fakultě na Univerzitě Karlově v Praze, získala titul Ph.D. Od roku 2017 je poslankyní a od roku 2018 je první místopředsedkyní Pirátů.
V končící sněmovně působila jako místopředsedkyně výboru pro sociální politiku, zasedala ve zdravotním výboru nebo stálé komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny.
Olga Richterová
Ačkoliv má mít sněmovna v tomto funkčním období šest místopředsedů, zatím bylo zvoleno jen pět osob. Jedno místo zůstalo neobsazené. Ve středu neproměnili své nominace bývalý předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) a bývalý místopředseda sněmovny Tomio Okamura (SPD). Bude se muset konat nová volba.