Rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu vyvolalo ve čtvrtek bouři reakcí napříč politickým spektrem i ekonomickými kruhy. Hosté pořadu Události, komentáře v tomto kroku vidí snahu centrální banky dostát svému základnímu úkolu, tedy dohlížet na cenovou stabilitu. Někteří jej však považují za unáhlený a ve střednědobém horizontu nefunkční krok. Podle člena bankovní rady ČNB Tomáše Holuba jde hlavně „o návrat do normálu“.
Zvýšení úrokových sazeb? Návrat do normálu, unáhlený krok i dopad fiskální politiky, zaznělo v debatě
41 minut
Události, komentáře: Debata o zvýšení základní úrokové sazby
Důvodem tak razantního zvýšení úrokové sazby je především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyřprocentní hranici, a byla tak výrazně nad očekáváním centrální banky. Zvýšení sazeb v této situaci bylo podle člena bankovní rady ČNB Tomáše Holuba potřebné.
„Ekonomika velmi rychle ožila z covidové krize a začínáme se vracet k normálním sazbám,“ okomentoval krok v Událostech, komentářích. „Jak se pandemii daří dostat pod kontrolu a ekonomika se blíží předcovidové úrovni, je načase, aby se centrální banka začala zaměřovat na to, co je její hlavní poslání: tedy cenovou stabilitu,“ dodal.
I když jde o největší zvýšení úrokové sazby od roku 1997, o symbolické „dupnutí na brzdu“ se podle Holuba rozhodně nejedná: „Spíš sundáváme nohu z plynu. Měli jsme mimořádně uvolněnou měnovou politiku se sazbami blízko nule, což není normální. Měnová politika zůstává stále uvolněná, jen v menší míře než doposud,“ míní.
Zvýšení sazeb o celý procentní bod podle Holuba ve čtvrtek ve hře nebylo, do budoucna ale další razantní zvyšování sazeb nevylučuje. Dojít by k němu mohlo během příštího roku, na dalším zasedání bankovní rady ČNB očekává zvýšení maximálně o 0,25 procenta.
Vývoj inflace
Podle Švejnara je navýšení sazeb nešťastné řešení. Analytička odmítá, že jde o zpolitizované rozhodnutí
Člen Národní ekonomické rady vlády Jan Švejnar hodnotí krok ČNB jako nešťastný: „Je příliš razantní, je to šok. ČNB dává všanc svou reputaci a je otázka, proč to dělá. Je také nešťastné, že se to všechno děje těsně před volbami, čili je to zpolitizované.“
S vyšší či nižší mírou inflace se potýkají také další státy, jejich centrální banky ale vyčkávají na další vývoj, podotkl ekonom. „Pro lidi a podniky budou úvěry dražší, banky budou mít vyšší zisky. Krátkodobě a střednědobě to nebude mít na inflaci vliv,“ zhodnotil, co lze od kroku ČNB očekávat.
Ekonomka a analytička Echo24.cz Lenka Zlámalová připomněla, že ač je míra inflace vysoká, nezapočítávají se do ní ceny nemovitostí, které rostou v poslední době v Česku raketově. Růst sazeb hypoték by tedy mohl situaci alespoň částečně zlepšit.
„Ale je třeba říct jednu věc – ČNB rozhodla masivní většinou, nebylo to na vážkách jako při měnové intervenci v roce 2013,“ připomněla s tím, že se tak rozhodnutí centrálních bankéřů nedá hodnotit jako zpolitizované.
Vývoj základní úrokové sazby a inflace (v %)
Ekonomika tak rychlý zásah nepotřebuje, tvrdí poslanec ANO. Inflace se ještě rozjede, varuje místopředsedkyně STAN
Na krok ČNB reagovala kompletní politická scéna. Podle koalic SPOLU i PirátiSTAN neměla centrální banka kvůli rychle se zvyšující míře inflace mnoho jiných možností. SPD mluví o vysokém nárůstu, který bude mít dopady na podnikatele. S krokem ČNB nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ani premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého jen poškodí ekonomiku.
Členka sněmovního rozpočtového výboru a místopředsedkyně hnutí STAN Věra Kovářová však věří, že centrální banka ví, co dělá. „Na signály, které jdou z trhu, kdy se inflace vymyká hranicím inflačního cíle dvou procent, je třeba, aby reagovala. Ostatně je to také jejím úkolem, aby stabilizovala cenovou hladinu,“ podotkla v Událostech, komentářích.
Kritická slova premiéra Babiše na adresu ČNB Kovářová rezolutně odmítá. „Premiér by si měl uvědomit, že vláda svou rozpočtovou politikou valí na trh ohromné množství peněz, jsou to stamiliardy. To znamená, že inflace se může ještě rozjet,“ varuje.
Zato člen rozpočtového výboru za vládní ANO Jan Řehounek považuje reakci centrální banky za unáhlenou, podle něj ekonomika navýšení sazeb tak rychle po otřepání z koronavirové krize nepotřebovala. Peníze, které kabinet v době covidu posílá do ekonomiky, považuje za nutnost pro to, aby neupadla do krize podobné té z roku 2008.
Kovářová souhlasí, že na pandemii bylo třeba reagovat. „Předpokládalo by se ale, že když skončí, vláda začne konsolidovat veřejné výdaje. K tomu se ale nemá,“ míní.
Sám guvernér ČNB Jiří Rusnok během oznámení o navýšení sazeb uvedl, že nemuselo dojít k tak radikální změně, pokud by nebyla rozpočtová politika vlády tak „rozpínavá“. „Nevidím v rozpočtu věci, které by sloužily k bezbřehému rozhazování,“ odmítl Řehounek kritiku fiskální politiky vlády.
