Pomoc

Americký Senát v noci na středu schválil balík s pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). Píší to zahraniční agentury. Zákon ještě musí podepsat americký prezident Joe Biden, který oznámil, že tak učiní během středy. Americkému Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Pomoc od Spojených států by se měla k vojákům na Ukrajinu dostat už v řádu týdnů, mezi dodávkami by také podle zpravodaje ČT Jana Řápka měly být střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů. Na frontě se ale dodávky projeví později. Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že Rusko se pokusí mezičas využít k útokům a získání dalších území. Prezident USA Joe Biden už ujistil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že jeho země urychleně poskytne Kyjevu významné balíky vojenské pomoci, jakmile Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vděk americké Sněmovně reprezentantů, která schválila pomoc napadené zemi. Rozhodnutí podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Pomoc vítá i NATO a čeští politici.

Většina nevyléčitelně nemocných chce znát svou prognózu a stále více lidem se daří prožít poslední dny doma. Závěry nového průzkumu překvapily i mnohé odborníky. Jen třetina oslovených ale dokázala popsat význam paliativní péče, která pomáhá pacientům s těmi nejvážnějšími diagnózami. Téma pro Události zpracovala redaktorka Lea Surovcová.

Český prezident Petr Pavel apeloval v pořadu Christiane Amanpourové stanice CNN na Spojené státy, aby schválily podporu pro Ukrajinu. Obrana země je podle Pavla důležitá pro celý svět. Kyjev čeká už půl roku na klíčový vojenský a ekonomický balík v hodnotě 61 miliard dolarů. Američtí zákonodárci by o něm mohli hlasovat o víkendu. Návrh v Kongresu měsíce blokují kritici z řad republikánů. Situace na frontě se mezitím rychle obrací v neprospěch ukrajinských sil. Kyjevu chybí zbraně, munice i vojáci.

Loni na podzim odvysílali Reportéři ČT příspěvek o seniorce, kterou se podvodníci pokoušeli připravit o střechu na hlavou. Žena jim nevědomky podepsala smlouvy o prodeji svého domu. O ten se ve vysokém věku zároveň nezvládala starat, žila ve velkém nepořádku a radost jí dělaly jen její kočky. Podvodnému prodeji domu se nakonec podařilo zabránit. A našlo se i řešení, jak ženě pomoci s péčí o domácnost. Podílela se na něm i radnice. Příběh této ženy mapoval David Vondráček.

Skončilo jarní kolo potravinové sbírky. Lidé v sobotu mohli ve vybraných obchodech znovu přispět na pomoc potřebným, kterých přibývá. Loni využilo služeb potravinových bank 400 tisíc lidí v nouzi, což je téměř o třetinu víc než rok předtím.

České zoologické zahrady se podílejí na záchraně řady ohrožených druhů. Patří mezi ně gorily nížinné, jejichž řady se v pražské zoo v pátek podařilo rozšířit o nové mládě, koně Převalského nebo třeba kriticky ohrožení nosorožci černí. Jen v pražské zoo se starají skoro o 200 druhů zvířat, která jsou na takzvaném Červeném seznamu ohrožených druhů.

Moskva nápadně zintenzivnila ničivé útoky na infrastrukturu a civilní cíle v Charkově. Kremelské zdroje navíc naznačily, že Rusové chystají v oblasti novou ofenzivu. Podle ukrajinské vojenské rozvědky jsou tyto spekulace součástí ruské dezinformační a psychologické války, která má obyvatele druhého největšího města Ukrajiny vyděsit. Podle většiny expertů Rusko nemá na obklíčení města dostatek sil ani zbraní a nejspíš se hlavně snaží podkopat ukrajinskou morálku. Kyjev nicméně buduje u Charkova masivní obrannou linii a žádá Západ o nové prostředky protivzdušné obrany. Jejich užití u města má ovšem své limity.

Slovenská policie zadržela v Bratislavě muže, který je podezřelý ze zpronevěry peněz určených Itálii v rámci unijního fondu na oživení ekonomiky po pandemii covidu-19. Píše o tom agentura APA s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování. O zátahu, při němž policie ve čtyřech zemích Evropské unie zadržela 22 lidí kvůli podezření ze zpronevěry 600 milionů eur (v přepočtu přes patnáct miliard korun), informoval ve čtvrtek Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Slovenská policie posléze uvedla, že zadržela tři lidi – občany Ukrajiny, Německa a Itálie.

V souvislosti s útokem na vánoční trhy ve Štrasburku v roce 2018, při kterém zemřelo pět lidí, udělil soud v Paříži třicetiletý trest vězení. Dostal ho muž, který podle obžaloby útočníkovi pomohl obstarat si zbraň, píše agentura AFP. Samotného pachatele zastřelila po dvou dnech od útoku policie.

Technici v Temelíně vyrobili speciální bezpečnostní kabel na výztuhu budovy kolem jaderného reaktoru. Ten pomůže kolegům z jaderné elektrárny Rovenská na severozápadě Ukrajiny. Dopravu i výrobu zařízení platí ministerstvo energetiky USA.

Ruská vojska mohou prolomit frontové linie v podstatě, kdekoli se rozhodnou, řekli bruselskému webu Politico anonymně ukrajinští důstojníci, podle nichž je blízká budoucnost jejich země ponurá. Západní zbraně podle armádních činitelů přicházejí pozdě a v současné situaci už vojákům nepomůže ani masivní pomoc ze strany Spojených států. Podle jednoho ze zdrojů Kyjevu nezbývá v podstatě nic jiného než spoléhat na svou odolnost a případné strategické chyby Ruska. Ukrajině chybí hlavně miliony nábojů i drony, ale také noví branci.

Mezi seniory v Česku roste zájem o tísňovou péči. Starší lidé, kteří mají i zdravotní problémy, si často potřebují přivolat pomoc, například když upadnou. Vyšší zájem nyní potvrzují provozovatelé těchto služeb, podle nich senioři často využívají i plánované hovory, které mají zamezit pocitům osamění. Senioři jsou s dispečinkem propojení elektronicky prostřednictvím tísňového tlačítka.

Pokračující ruská válka proti Ukrajině ukazuje, že Západ nebyl na podobný konflikt připraven, což se projevuje i v nedostatečné pomoci. V Interview ČT24 to prohlásil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a dodal, že Ukrajina je pod tlakem, protože Rusko na rozdíl od Evropy přestoupilo na válečnou ekonomiku. V souvislosti s česko-slovenskými vztahy a pozastavením mezivládních konzultací Dvořák podotkl, že ne vždy byly v historii vztahy obou zemí na přátelské úrovni.

Češi přispěli částkou 23 milionů korun do sbírky na nákup protitankových střel pro ukrajinskou jednotku. Dodávka tisíce kusů RPG už dorazila na Ukrajinu a teď se přerozděluje mezi bojové pododdíly. Sbírku uskutečnila organizace Dárek pro Putina. O logistiku se už postarali dobrovolníci z Team4Ukraine. Podle ukrajinských vojáků jsou takové dodávky v době nedostatku zbraní na bojišti klíčové, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Rodiny s vážně nemocnými dětmi získaly oporu, která jim dosud chyběla. Koordinátor péče jim pomáhá komunikovat s odborníky a zajišťuje všechny potřebné úkony. Pilotní projekt usiluje o to, aby se do českého systému napevno dostala služba, která je třeba v Británii zcela běžná.

Evropská komise navrhla, aby se devadesát procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí otevřené ruské agresi.

Francouzský prezident Emmanuel Macron během více než dvou let od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zcela změnil svůj postoj k Moskvě. Evropský státník, který na začátku konfliktu vyzýval k vyjednávání, nyní mluví o možnosti nasazení západních vojáků v pozemních operacích na Ukrajině. V době, kdy mají Ukrajinci potíže s odoláváním ruskému tlaku na frontě a Spojené státy již nejsou spolehlivým partnerem, podle Macrona není možné mít ve vztahu ke Kremlu „žádné červené linie“.

Americký prezident Joe Biden přivítal v Bílém domě dvojici zástupců Polska – prezidenta Andrzeje Dudu a premiéra Donalda Tuska. Setkání proběhlo v den 25. výročí vstupu Polska do NATO, navíc během intenzivní obranné spolupráce mezi Washingtonem a Varšavou. Polští politici po jednání s šéfem Bílého domu uvedli, že hovořili hlavně o bezpečnosti a situaci na Ukrajině, která se brání ruské vojenské agresi. Americká vláda už oznámila, že schválila možné prodeje zbraní Polsku v objemu miliard dolarů.

Náčelník generálního štábu armády Karel Řehka vidí za ekonomickým růstem a prosperitou Česka bezpečnost a ochranu, kterou zemi poskytuje členství v Severoatlantické alianci. V úterý republika oslavila čtvrt století od vstupu do NATO. Řehka v pořadu Události, komentáře zmínil také to, že podle něj není ve hře vyslání vojáků Aliance na Ukrajinu, o kterém se mluví po prohlášeních francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo polského premiéra Donalda Tuska. Ve výsledku ale záleží na politicích, dodal.

Americký prezident Joe Biden pracuje na dojednání nejméně šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy, které by zastavilo „srdcervoucí“ utrpení Palestinců. Oznámil to v projevu o stavu unie na půdě Kongresu. Znovu také apeloval na podporu Ukrajiny a věnoval se i stavu americké ekonomiky. Během posledního projevu o stavu unie v tomto volebním období se vymezil také vůči exprezidentovi Donaldu Trumpovi, se kterým se zřejmě na podzim znovu utká ve volbách.

Desítky psychologů pomáhají lidem na Ukrajině vypořádat se s válečnými traumaty. Zaměřují se hlavně na děti, které se kromě strachu z války potýkají i se sociální izolací. Hodně Ukrajinců totiž musí kvůli konfliktu absolvovat dálkovou výuku. Řada dětí na Ukrajině trpí depresemi, úzkostmi nebo špatně spí. Odborníci se jim snaží pomoci speciálními metodami, zjistila na Ukrajině zpravodajka ČT Barbora Maxová.