Joe Biden

Izraelské tanky v pátek zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu, čímž prakticky obklíčily celou východní část tohoto města na jihu Pásma Gazy, informuje agentura Reuters. Ve východní a severovýchodní části města se podle obyvatel téměř nepřetržitě ozývají exploze a střelba. Pokračují intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z teroristických hnutí Hamás a palestinského Islámského džihádu.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena připravuje zavedení cel na dovoz elektromobilů z Číny. Informovala o tom v pátek agentura Bloomberg, podle níž krok oznámí vláda příští týden. Ochranná opatření se mají týkat i baterií či solární techniky.

Izrael podle amerického prezidenta Joea Bidena použil bomby dodávané Spojenými státy k útokům, při nichž v Pásmu Gazy umírali palestinští civilisté. Biden to řekl ve středu (ve čtvrtek brzy ráno středoevropského času) v rozhovoru pro stanici CNN. Izraelský velvyslanec v OSN Gilad Erdan označil prezidentovo prohlášení za zklamání, premiér Benjamin Netanjahu na nejnovější krok USA zatím oficiálně nereagoval. Mluvčí Bílého domu John Kirby později uvedl, že rozsáhlý útok na Rafah podle USA nepovede k porážce Hamásu. Zdůraznil, že Washington ale sdílí s Izraelem cíl porazit palestinské teroristy.

Spojené státy odložily plánovanou dodávku munice Izraeli a kvůli jeho operacím v Rafahu na jihu Pásma Gazy nyní přehodnocují bezprostřední vojenskou podporu židovského státu. Uvedl to americký ministr obrany Lloyd Austin, čímž potvrdil zprávy amerických médií z uplynulých dní. Podle tisku je to od začátku války v Gaze první známý případ, kdy Američané kvůli nesouhlasu s počínáním izraelské vlády sáhli na dodávky zbraní. S krokem americké vlády nesouhlasí republikáni.

Více než dvě stě dnů už vězní ruský režim rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou. Její manžel Pavel Butorin bojuje za její propuštění v nejvyšších patrech americké politiky. V rozhovoru pro pořad Události, komentáře uvedl, že cítí obrovskou podporu ze strany vlády USA i Kongresu. Podle Butorina je diplomatický tlak nutný, jelikož jeho žena se spravedlivého procesu v Rusku nikdy nedočká, přitom byla uvězněna neoprávněně. Ruské úřady viní Kurmaševovou z toho, že se neohlásila předem jako takzvaná zahraniční agentka, a také ze šíření falešných zpráv o působení ruské armády na Ukrajině. Ve vězení může strávit mnoho let.

Izraelská armáda oznámila, že má pod kontrolou palestinskou stranu hraničního přechodu Rafah a také místní klíčovou silnici. Hranice s Egyptem je kvůli tomu uzavřená. Armáda také oznámila, že její jednotky operují v oblastech na východě Rafahu. Média hovoří, s odkazem na místní nemocnice, o řadě mrtvých, podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit. V Káhiře mezitím začala v úterý odpoledne jednání delegací Hamásu, Izraele, Kataru, USA a Egypta o příměří v Pásmu Gazy.

Začala evakuace civilistů z východních částí města Rafah na jihu Pásma Gazy. Izraelská armáda oznámila, že vyzvala lidi v určených lokalitách, aby se přesunuli do humanitární oblasti, kterou podle svého tvrzení rozšířila. „Výzvy k evakuaci budou předávány prostřednictvím plakátů, SMS zpráv, telefonátů a vysílání v arabštině," uvedla armáda. Izraelský ministr obrany Jo'av Galant řekl, že operace je nutná, neboť palestinské teroristické hnutí Hamás odmítá zprostředkované návrhy na příměří.

Na univerzitách ve Spojených státech pokračují protesty propalestinských skupin. Jeden z nich už několik dní probíhá také v Chicagu, kde by se měl v polovině srpna konat celostátní sjezd Demokratické strany. Úřadující prezident Joe Biden na něm má oficiálně získat další prezidentskou nominaci. Mezi Demokraty ovšem panují obavy, že protesty sjezd zastíní.

Stovky těžkooděnců zasahovaly ve čtvrtek nad ránem na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Rozebraly tam tábor propalestinských demonstrantů, kteří se den předtím střetli se svými odpůrci. Tamní studenti se stále hlasitěji bouří proti způsobu, jakým Izrael vede válku v pásmu Gazy. Americká média navíc upozorňují i na organizace, které za protesty stojí.

Stovky policistů zasahovaly na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Vyklidili kampus, kde se v posledních dnech střetli podporovatelé Izraele a Palestiny. Podle serveru The New York Times policie zatkla nejméně 132 protestujících. Podobné demonstrace se konají napříč Spojenými státy, policie podobně vyklidila budovu Kolumbijské univerzity, kde se zabarikádovaly desítky propalestinských demonstrantů. Americký prezident Joe Biden uvedl, že na amerických univerzitách není místo pro nenávistné projevy a antisemitismus.

Odkaz boje Afroameričanů za rovná práva z poloviny minulého století podle průzkumů volební Ameriku zajímá méně než v minulosti. Podle 103leté česko-americké historičky Vilmy Iggersové se postavení Afroameričanů zlepšuje, i když je prostor pro další pozitivní vývoj. Emigrantka to uvedla v rozhovoru se zpravodajem ČT Bohumilem Vostalem. Iggersová dříve aktivně bojovala proti segregaci se svým zesnulým manželem – historikem Georgem Iggersem. Prosadili například povolení přístupu afroamerických studentů do knihovny. Její rodina mezi Afroameričany bydlela a zažila i rasistické útoky.

Senát amerického státu Arizona schválil zrušení zákona, který zakazoval potraty s výjimkou ohrožení života matky. Norma byla součástí tamní legislativy od roku 1864, až začátkem dubna o její vymahatelnosti rozhodl nejvyšší soud v Arizoně. Návrh na zrušení kontroverzního zákona pak schválili arizonští poslanci, zbývá tak jen podpis guvernérky. Ta avizovala, že tak učiní bez odkladů.

Newyorská policie zadržela tři sta lidí na propalestinských demonstracích v areálech Kolumbijské univerzity a City College. Oznámil to newyorský starosta Eric Adams. Tamní bezpečnostní složky v noci na středu vyklidily budovu, kde se předtím zabarikádovaly desítky propalestinských demonstrantů. Vyklizen byl také nedaleký protestní tábor. Policisté jednali na žádost školy. K protestům došlo i na Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, kde se podporovatelé Palestiny střetli s příznivci Izraele. Nejméně jeden člověk skončil v nemocnici.

Newyorská Kolumbijská univerzita oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu Manhattanu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Desítky lidí v noci obsadily jednu ze školních budov ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Akce přišla krátce poté, co škola začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neopustili protestní stanové městečko uprostřed areálu.

Delegace palestinského teroristického hnutí Hamás jednala v Káhiře o návrhu na příměří v Pásmu Gazy, který předložili egyptští a katarští zprostředkovatelé. S lídry obou zemí se telefonicky spojil také prezident Spojených států Joe Biden. Zástupci Hamásu se prý vrátí s písemnou odpovědí na nejnovější návrh Izraele. Z teroristy ovládaného Pásma mezitím přicházejí informace o další zhruba dvacítce obětí izraelských náletů. Armáda židovského státu informace prověřuje.

Ve Spojených státech se vrací takzvaná síťová neutralita, která má podle demokratů zaručit otevřený internet bez vnějších zásahů. V roce 2015 ji prosadila administrativa prezidenta Baracka Obamy, o tři roky později ale byla za vlády republikánského prezidenta Donalda Trumpa zrušena. Informují o tom americká média.

Stavba plovoucího mola u břehu Gazy podle amerického ministerstva obrany začala. O projektu se mluví od března. Má umožnit vykládku humanitární pomoci pro Palestince přímo z lodí. A to v situaci, kdy se Izrael chystá k ofenzivě v Rafahu, která může vyvolat další nápor na systém zásobování civilistů.

Klíčový americký vojenský a finanční balík pro Ukrajinu, který se podařilo po měsících sporů schválit v Kongresu a který svým podpisem definitivně stvrdil prezident Joe Biden, obsahuje hlavně dodávky dělostřeleckých granátů, protiletadlových střel a prostředků protivzdušné obrany. Spojené státy Ukrajině také již dříve v utajení poskytly požadované rakety dlouhého doletu ATACMS, potvrdil ve středu Washington. Díky těmto střelám může ukrajinská armáda zasáhnout ruské síly hluboko za frontovou linií včetně okupovaného Krymu.

Americký Kongres společně s masivním balíkem zahraniční pomoci v noci na středu definitivně schválil opatření, jehož výsledkem by mohl být zákaz sociální sítě TikTok ve Spojených státech, a to už na začátku příštího roku. V praxi ale populární platforma zřejmě zůstane dostupná déle, uvádějí americká média. Vymáhání zákona totiž minimálně zbrzdí soudní spory.

Americký prezident Joe Biden podepsal balík s vojenskou pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). V noci na středu zákon prošel Senátem, Biden předem avizoval, že předlohu obratem podepíše. Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování v Senátu přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Americký balík vojenské pomoci Ukrajině o rozsahu téměř 61 miliard dolarů je určitě jedním z důležitých momentů, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Interview ČT24. Nyní o něm jedná Senát Spojených států, o víkendu jej schválila Sněmovna reprezentantů. Pojar také nepochybuje, že právě díky této pomoci a dodávkám munice ze Západu se bude moct Ukrajina lépe bránit.

Původně dvanáctitisícové město v Doněcké oblasti Časiv Jar je cílem ruské armády. V jeho okolí Moskva soustředila až 25 tisíc vojáků a podle ukrajinských představitelů se jej bude snažit dobýt do 9. května. Obránci podle Kyjeva Časiv Jar kontrolují, kriticky jim ale chybí munice. Nad hlavami ukrajinských vojáků tak nerušeně létají ruská letadla i průzkumné drony, které upřesňují dělostřeleckou palbu na pozice obránců. Situace by se však mohla změnit s dodávkami americké pomoci.

Pomoc od Spojených států by se měla k vojákům na Ukrajinu dostat už v řádu týdnů, mezi dodávkami by také podle zpravodaje ČT Jana Řápka měly být střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů. Na frontě se ale dodávky projeví později. Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že Rusko se pokusí mezičas využít k útokům a získání dalších území. Prezident USA Joe Biden už ujistil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že jeho země urychleně poskytne Kyjevu významné balíky vojenské pomoci, jakmile Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel.