Odkaz boje Afroameričanů za rovná práva z poloviny minulého století podle průzkumů volební Ameriku zajímá méně než v minulosti. Podle 103leté česko-americké historičky Vilmy Iggersové se postavení Afroameričanů zlepšuje, i když je prostor pro další pozitivní vývoj. Emigrantka to uvedla v rozhovoru se zpravodajem ČT Bohumilem Vostalem. Iggersová dříve aktivně bojovala proti segregaci se svým zesnulým manželem – historikem Georgem Iggersem. Prosadili například povolení přístupu afroamerických studentů do knihovny. Její rodina mezi Afroameričany bydlela a zažila i rasistické útoky.
Už je lépe, hodnotí situaci Afroameričanů v USA 103letá česká bojovnice za jejich práva
7 minut
Rozhovor s bývalou aktivistkou Iggersovou
„Ze všeho, co mě napadlo, že bych mohla dělat, to bylo nejdůležitější,“ popisuje žena své rozhodnutí aktivně bojovat za práva Afroameričanů. Jsou to lidi jako jiní, mají stejné požadavky a možnosti. Běloši dělali, jako že černí jsou hloupí. To nemůžou dělat,“ konstatuje Iggersová.
Čestná občanka Horšovského Týna se narodila v roce 1921. Její rodina uprchla přes Kanadu do Ameriky po anšlusu Rakouska a těsně před mnichovskou dohodou.
Ve Spojených státech zažila i rasistické útoky. „Byli jsme v univerzitním bytě v New Orleans a na nádvoří byla poštovní schránka a na ní bylo naše jméno. Oni před to dali ,N‘ (negři-pejorativní označení Afroameričanů – pozn. redakce), když jsme to vymazali, tak to druhý den napsali znovu,“ vzpomíná Iggersová, která nyní žije na předměstí amerického Buffala.
Srovnání s nenávistí vůči Židům
Situace podle ní připomínala antisemitismus v době nacistického Německa. „Lidé něco mají proti Židům, tady mají něco proti černochům a říkají si, že bílá kůže je lepší. Lidé tomu věří,“ obává se historička, která se dříve zaobírala identitou Židů ve střední Evropě.
Její rodina schválně žila ve čtvrtích obývaných Afroameričany a učila na afroamerických vysokých školách. „Bylo logické, že člověk žije mezi lidmi, se kterými pracuje, chtěli jsme víc vědět o tom, jací jsou. Cítili jsme se tam dobře, o narozeninách jsme vždy měli party a zvali černošské děti,“ říká emigrantka.
Afroameričané v té době neměli stejné platy, nemohli chodit do škol ani kupříkladu pít z fontány, takže Iggersová chodila demonstrovat za jejich práva.
3 minuty
Události: Hlasy Afroameričanů v prezidentských volbách v USA
Prezidentské volby
Americká hlava státu Joe Biden doufá, že v blížících se prezidentských volbách mu dá většina černošských voličů hlas, tak jako ve volbách 2020. Usiluje o ně ale i Donald Trump a u řady mladých Afroameričanů boduje. „Budu hlasovat pro Trumpa, protože si myslím, že Donald Trump je mužem se silnou vůlí,“ řekl hudebník Nzaree Williams.
„Černošští voliči to cítí tak – když se dostavíme, budou se o nás starat dál? Dojde k užitečné změně? Pokud jste v komunitě, kde žijete od výplaty k výplatě, chcete mít zdravé jídlo, pak se hlavně soustředíte na dnešek, na nejbližší budoucnost a přežití vašich rodin,“ míní malířka a sochařka Julia Bottomsová.
Mezi Afroameričany je v podpoře Demokratů generační propast. Pokud bude chtít Biden znovu uspět, bude muset získat mnohem větší přízeň zvlášť u černošských voličů ve věku 18 až 49 let. Na rozdíl od jejich starší generace jsou ale méně motivovaní – podle průzkumů u nich už tolik nerezonuje odkaz boje za rovná práva z poloviny minulého století. „Ještě je spousta prostoru pro zlepšení, ale je to lepší,“ hodnotí současnou situaci Iggersová.
Iggersová ve volbách dá hlas Bidenovi. „Není to žádný génius, ale je to dobrý a slušný člověk. Je blbost, co o něm říkají, že koktá a je starý, z mého pohledu je to úplně směšné,“ poznamenala. Na adresu jeho rivala, republikána Donalda Trumpa, uvedla, že se během působení v Bílém domě choval jako diktátor.
Průzkum agentury Reuters/Ipsos dává náskok jednoho procentního bodu současnému americkému prezidentovi Joeu Bidenovi před rivalem Donaldem Trumpem. Starší porovnání ukazují podobně těsné výsledky, jen v opačném směru.