Joe Biden

Začala evakuace civilistů z východních částí města Rafah na jihu Pásma Gazy. Izraelská armáda oznámila, že vyzvala lidi v určených lokalitách, aby se přesunuli do humanitární oblasti, kterou podle svého tvrzení rozšířila. „Výzvy k evakuaci budou předávány prostřednictvím plakátů, SMS zpráv, telefonátů a vysílání v arabštině," uvedla armáda. Izraelský ministr obrany Jo'av Galant řekl, že operace je nutná, neboť palestinské teroristické hnutí Hamás odmítá zprostředkované návrhy na příměří.

Na univerzitách ve Spojených státech pokračují protesty propalestinských skupin. Jeden z nich už několik dní probíhá také v Chicagu, kde by se měl v polovině srpna konat celostátní sjezd Demokratické strany. Úřadující prezident Joe Biden na něm má oficiálně získat další prezidentskou nominaci. Mezi Demokraty ovšem panují obavy, že protesty sjezd zastíní.

Stovky těžkooděnců zasahovaly ve čtvrtek nad ránem na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Rozebraly tam tábor propalestinských demonstrantů, kteří se den předtím střetli se svými odpůrci. Tamní studenti se stále hlasitěji bouří proti způsobu, jakým Izrael vede válku v pásmu Gazy. Americká média navíc upozorňují i na organizace, které za protesty stojí.

Stovky policistů zasahovaly na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Vyklidili kampus, kde se v posledních dnech střetli podporovatelé Izraele a Palestiny. Podle serveru The New York Times policie zatkla nejméně 132 protestujících. Podobné demonstrace se konají napříč Spojenými státy, policie podobně vyklidila budovu Kolumbijské univerzity, kde se zabarikádovaly desítky propalestinských demonstrantů. Americký prezident Joe Biden uvedl, že na amerických univerzitách není místo pro nenávistné projevy a antisemitismus.

Odkaz boje Afroameričanů za rovná práva z poloviny minulého století podle průzkumů volební Ameriku zajímá méně než v minulosti. Podle 103leté česko-americké historičky Vilmy Iggersové se postavení Afroameričanů zlepšuje, i když je prostor pro další pozitivní vývoj. Emigrantka to uvedla v rozhovoru se zpravodajem ČT Bohumilem Vostalem. Iggersová dříve aktivně bojovala proti segregaci se svým zesnulým manželem – historikem Georgem Iggersem. Prosadili například povolení přístupu afroamerických studentů do knihovny. Její rodina mezi Afroameričany bydlela a zažila i rasistické útoky.

Senát amerického státu Arizona schválil zrušení zákona, který zakazoval potraty s výjimkou ohrožení života matky. Norma byla součástí tamní legislativy od roku 1864, až začátkem dubna o její vymahatelnosti rozhodl nejvyšší soud v Arizoně. Návrh na zrušení kontroverzního zákona pak schválili arizonští poslanci, zbývá tak jen podpis guvernérky. Ta avizovala, že tak učiní bez odkladů.

Newyorská policie zadržela tři sta lidí na propalestinských demonstracích v areálech Kolumbijské univerzity a City College. Oznámil to newyorský starosta Eric Adams. Tamní bezpečnostní složky v noci na středu vyklidily budovu, kde se předtím zabarikádovaly desítky propalestinských demonstrantů. Vyklizen byl také nedaleký protestní tábor. Policisté jednali na žádost školy. K protestům došlo i na Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, kde se podporovatelé Palestiny střetli s příznivci Izraele. Nejméně jeden člověk skončil v nemocnici.

Newyorská Kolumbijská univerzita oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu Manhattanu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Desítky lidí v noci obsadily jednu ze školních budov ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Akce přišla krátce poté, co škola začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neopustili protestní stanové městečko uprostřed areálu.

Delegace palestinského teroristického hnutí Hamás jednala v Káhiře o návrhu na příměří v Pásmu Gazy, který předložili egyptští a katarští zprostředkovatelé. S lídry obou zemí se telefonicky spojil také prezident Spojených států Joe Biden. Zástupci Hamásu se prý vrátí s písemnou odpovědí na nejnovější návrh Izraele. Z teroristy ovládaného Pásma mezitím přicházejí informace o další zhruba dvacítce obětí izraelských náletů. Armáda židovského státu informace prověřuje.

Ve Spojených státech se vrací takzvaná síťová neutralita, která má podle demokratů zaručit otevřený internet bez vnějších zásahů. V roce 2015 ji prosadila administrativa prezidenta Baracka Obamy, o tři roky později ale byla za vlády republikánského prezidenta Donalda Trumpa zrušena. Informují o tom americká média.

Stavba plovoucího mola u břehu Gazy podle amerického ministerstva obrany začala. O projektu se mluví od března. Má umožnit vykládku humanitární pomoci pro Palestince přímo z lodí. A to v situaci, kdy se Izrael chystá k ofenzivě v Rafahu, která může vyvolat další nápor na systém zásobování civilistů.

Klíčový americký vojenský a finanční balík pro Ukrajinu, který se podařilo po měsících sporů schválit v Kongresu a který svým podpisem definitivně stvrdil prezident Joe Biden, obsahuje hlavně dodávky dělostřeleckých granátů, protiletadlových střel a prostředků protivzdušné obrany. Spojené státy Ukrajině také již dříve v utajení poskytly požadované rakety dlouhého doletu ATACMS, potvrdil ve středu Washington. Díky těmto střelám může ukrajinská armáda zasáhnout ruské síly hluboko za frontovou linií včetně okupovaného Krymu.

Americký Kongres společně s masivním balíkem zahraniční pomoci v noci na středu definitivně schválil opatření, jehož výsledkem by mohl být zákaz sociální sítě TikTok ve Spojených státech, a to už na začátku příštího roku. V praxi ale populární platforma zřejmě zůstane dostupná déle, uvádějí americká média. Vymáhání zákona totiž minimálně zbrzdí soudní spory.

Americký prezident Joe Biden podepsal balík s vojenskou pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). V noci na středu zákon prošel Senátem, Biden předem avizoval, že předlohu obratem podepíše. Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování v Senátu přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Americký balík vojenské pomoci Ukrajině o rozsahu téměř 61 miliard dolarů je určitě jedním z důležitých momentů, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Interview ČT24. Nyní o něm jedná Senát Spojených států, o víkendu jej schválila Sněmovna reprezentantů. Pojar také nepochybuje, že právě díky této pomoci a dodávkám munice ze Západu se bude moct Ukrajina lépe bránit.

Původně dvanáctitisícové město v Doněcké oblasti Časiv Jar je cílem ruské armády. V jeho okolí Moskva soustředila až 25 tisíc vojáků a podle ukrajinských představitelů se jej bude snažit dobýt do 9. května. Obránci podle Kyjeva Časiv Jar kontrolují, kriticky jim ale chybí munice. Nad hlavami ukrajinských vojáků tak nerušeně létají ruská letadla i průzkumné drony, které upřesňují dělostřeleckou palbu na pozice obránců. Situace by se však mohla změnit s dodávkami americké pomoci.

Pomoc od Spojených států by se měla k vojákům na Ukrajinu dostat už v řádu týdnů, mezi dodávkami by také podle zpravodaje ČT Jana Řápka měly být střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů. Na frontě se ale dodávky projeví později. Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že Rusko se pokusí mezičas využít k útokům a získání dalších území. Prezident USA Joe Biden už ujistil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že jeho země urychleně poskytne Kyjevu významné balíky vojenské pomoci, jakmile Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel.

Z iráckého města Zumár bylo v neděli večer na americkou základnu v severovýchodní Sýrii odpáleno nejméně pět raket, napsala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované irácké bezpečnostní zdroje. Podle nejmenovaného amerického představitele nezpůsobil úder mezi americkými vojáky žádné oběti. Podle Reuters jde o první útok proti americkým silám v oblasti od února, kdy Íránem podporované skupiny útoky proti americkým vojákům zastavily. Incident se odehrál den po návratu iráckého premiéra Muhammada Súdáního ze Spojených států, kde se setkal se šéfem Bílého domu Joem Bidenem.

Ukrajina nyní potřebuje od Spojených států především zbraně dalekého dosahu a protivzdušnou obranu, řekl v rozhovoru pro stanici CNB prezident Volodymyr Zelenskyj. Americkým kongresmanům opět poděkoval za schválení balíku vojenské pomoci a zdůraznil, že nefinancují válku, ale pomáhají bránit svobodu a demokracii. Senátem by podle agentury Reuters měl zákon o pomoci projít v příštím týdnu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vděk americké Sněmovně reprezentantů, která schválila pomoc napadené zemi. Rozhodnutí podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Pomoc vítá i NATO a čeští politici.

Zákonodárci v dolní komoře amerického Kongresu schválili dlouho očekávaný balík pomoci Ukrajině. V oddělených hlasováních kývli také na pomoc Izraeli a Tchaj-wanu a dalším zemím v Indo-Pacifiku. Předlohy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Joe Biden.

Americká Sněmovna reprezentantů v sobotu přijala opatření, které by mohlo vést k celostátnímu zákazu sítě TikTok, u níž se činitelé obávají čínské špionáže. Návrh prošel velkou nadstranickou většinou a putuje do Senátu, který ho podle očekávání schválí a následně jej podepíše prezident Joe Biden.

V sobotu večer místního času se ve Washingtonu sejdou členové Sněmovny reprezentantů, aby hlasovali o balíku zahraniční pomoci, který kromě peněz pro Izrael nebo Tchaj-wan zahrnuje i dlouho očekávanou miliardovou pomoc pro Ukrajinu. Republikánský šéf sněmovny s předložením balíku měsíce otálel, po důrazných varováních ze strany zpravodajských služeb ale otočil a své spolustraníky, kteří nejsou nakloněni Kyjevu, varuje, že situace je vážná a pokud Ukrajina prohraje, v nebezpečí se ocitne celá Evropa. Hlasování ve Sněmovně reprezentantů bude v noci ze soboty na neděli sledovat i ČT24.